Jó 19
Bible Kralicka (CZBKR) vs NTLH
1 Tedy odpověděv Job, řekl:
1 Então em resposta Jó disse:
2 Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
2 “Até quando vocês vão ficar me atormentando e me ferindo com as suas palavras?
3 Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
3 Vocês já me insultaram várias vezes. Será que não se envergonham de me tratar tão mal?
4 Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
4 Mesmo que eu fosse culpado, será que o meu erro prejudicaria vocês?
5 Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
5 Vocês pensam que são melhores do que eu e acham que a minha desgraça prova que sou culpado.
6 Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
6 “Pois fiquem sabendo que Deus foi injusto comigo; foi ele que armou uma armadilha para me pegar.
7 Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
7 Eu protesto contra a sua violência, mas ninguém me ouve; eu peço ajuda, porém não existe justiça.
8 Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
8 Deus fechou o meu caminho com um muro, de modo que não consigo passar; ele cobriu de escuridão os meus caminhos.
9 Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
9 Deus tirou toda a minha riqueza e destruiu a boa fama que eu tinha.
10 Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
10 Ele me atacou por todos os lados até acabar comigo e arrancou pelas raízes a minha esperança.
11 Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
11 A sua ira contra mim queimou como fogo; ele me tratou como se eu fosse um inimigo.
12 Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
12 Ele me atacou com desgraças; como se fossem tropas, elas cavaram trincheiras e acamparam em volta da minha casa.
13 Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
13 “Deus fez com que os meus irmãos me abandonassem; os meus conhecidos me tratam como se eu fosse um estranho.
14 Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
14 Os meus parentes se afastaram; os meus amigos não lembram mais de mim.
15 Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
15 Os meus hóspedes fazem de conta que não me conhecem; as minhas empregadas me tratam como se eu fosse um estrangeiro.
16 Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
16 Chamo um empregado, e ele não me atende, nem mesmo quando peço alguma coisa por favor.
17 Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
17 A minha mulher não tolera o mau cheiro da minha boca; os meus irmãos têm nojo de mim.
18 Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
18 Até as crianças me desprezam; assim que me levanto, já estão zombando de mim.
19 V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
19 Todos os meus amigos íntimos me detestam; as pessoas que eu mais estimo estão contra mim.
20 K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
20 Virei pele e osso; mal consigo ir vivendo.
21 Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
21 Meus amigos, tenham pena de mim, pois foi a mão de Deus que me feriu.
22 Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
22 Por que vocês me perseguem como Deus me persegue? Por que não param de me atormentar?
23 Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
23 “Como gostaria que as minhas palavras fossem escritas, que fossem escritas num livro!
24 Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
24 Ou que com uma ponteira de ferro elas fossem gravadas para sempre no chumbo ou na pedra!
25 Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
25 Pois eu sei que o meu defensor vive; no fim, ele virá me defender aqui na terra.
26 A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
26 Mesmo que a minha pele seja toda comida pela doença, ainda neste corpo eu verei a Deus.
27 Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
27 Eu o verei com os meus olhos; os meus olhos o verão, e ele não será um estranho para mim. E desejo tanto que isso aconteça!
28 Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
28 “Vocês dizem: ‘Como foi que nós o atormentamos? A causa desta desgraça está nele mesmo.’
29 Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.
29 Mas tenham medo da espada, a espada com que Deus castiga a maldade. Fiquem sabendo que há alguém que nos julga.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.