Jó 19
Bible Kralicka (CZBKR) vs NAA
1 Tedy odpověděv Job, řekl:
1 Então Jó respondeu:
2 Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
2 “Até quando vocês vão me atormentar e me esmagar com as suas palavras?
3 Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
3 Já dez vezes vocês me insultaram e não se envergonham de me injuriar.
4 Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
4 Se eu tivesse realmente cometido algum erro, isso interessaria somente a mim.
5 Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
5 Se vocês querem se engrandecer contra mim e usam a minha vergonha como argumento contra mim,
6 Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
6 então saibam que Deus foi injusto comigo e me cercou com a sua rede.”
7 Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
7 “Eis que clamo: ‘Violência!’, mas não sou ouvido; grito: ‘Socorro!’, porém não há justiça.
8 Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
8 Deus fechou o meu caminho, e não consigo passar; e nas minhas veredas pôs trevas.
9 Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
9 Despojou-me da minha honra e tirou a coroa da minha cabeça.
10 Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
10 Arruinou-me de todos os lados, e eu me vou; tirou-me a esperança, como se arranca uma árvore.
11 Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
11 Acendeu contra mim a sua ira e me trata como um dos seus adversários.
12 Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
12 Juntas vieram as suas tropas; prepararam contra mim o seu caminho e acamparam ao redor da minha tenda.”
13 Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
13 “Deus levou os meus irmãos para longe de mim, e os que me conhecem, como estranhos, se afastaram de mim.
14 Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
14 Os meus parentes me abandonaram, e os meus conhecidos se esqueceram de mim.
15 Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
15 Os que se abrigam na minha casa e as minhas servas me consideram como um estranho; vim a ser um estrangeiro aos olhos deles.
16 Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
16 Chamo o meu servo, e ele não me responde; tenho de suplicar-lhe, eu mesmo.
17 Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
17 O meu hálito é intolerável à minha mulher, e pelo mau cheiro sou repugnante aos meus irmãos.
18 Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
18 Até as crianças me desprezam, e, quando tento me levantar, zombam de mim.
19 V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
19 Todos os meus amigos íntimos me detestam, e até os que eu amava se voltaram contra mim.
20 K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
20 Os meus ossos se apegam à minha pele e à minha carne; escapei só com a pele dos meus dentes.
21 Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
21 Tenham pena de mim, meus amigos, tenham pena de mim, porque a mão de Deus me atingiu.
22 Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
22 Por que vocês me perseguem como Deus me persegue e não cessam de devorar a minha carne?”
23 Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
23 “Quem dera fossem agora escritas as minhas palavras! Quem dera fossem gravadas em livro!
24 Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
24 Que, com pena de ferro e com chumbo, para sempre fossem esculpidas na rocha!
25 Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
25 Porque eu sei que o meu Redentor vive e por fim se levantará sobre a terra.
26 A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
26 Depois, revestido este meu corpo da minha pele, em minha carne verei a Deus.
27 Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
27 Eu o verei por mim mesmo, os meus olhos o verão, e não outros; de saudade o meu coração desfalece dentro de mim.”
28 Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
28 “Se vocês disserem: ‘Como o perseguiremos?’ E: ‘A causa deste mal se acha nele mesmo’,
29 Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.
29 então tenham medo da espada, porque tais acusações merecem o seu furor, para que vocês saibam que há um juízo.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.