Jó 19
Bible Kralicka (CZBKR) vs ARC
1 Tedy odpověděv Job, řekl:
1 Respondeu, porém, Jó e disse:
2 Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
2 Até quando entristecereis a minha alma e me quebrantareis com palavras?
3 Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
3 Já dez vezes me envergonhastes; vergonha não tendes de contra mim vos endurecerdes.
4 Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
4 Embora haja eu, na verdade, errado, comigo ficará o meu erro.
5 Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
5 Se deveras vos levantais contra mim e me arguís pelo meu opróbrio,
6 Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
6 sabei agora que Deus é que me transtornou e com a sua rede me cercou.
7 Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
7 Eis que clamo: Violência! Mas não sou ouvido; grito: Socorro! Mas não há justiça.
8 Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
8 O meu caminho ele entrincheirou, e não posso passar; e nas minhas veredas pôs trevas.
9 Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
9 Da minha honra me despojou; e tirou-me a coroa da minha cabeça.
10 Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
10 Quebrou-me de todos os lados, e eu me vou; e arrancou a minha esperança, como a uma árvore.
11 Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
11 E fez inflamar contra mim a sua ira e me reputou para consigo como um de seus inimigos.
12 Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
12 Juntas vieram as suas tropas, e prepararam contra mim o seu caminho, e se acamparam ao redor da minha tenda.
13 Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
13 Pôs longe de mim a meus irmãos, e os que me conhecem deveras me estranharam.
14 Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
14 Os meus parentes me deixaram, e os meus conhecidos se esqueceram de mim.
15 Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
15 Os meus domésticos e as minhas servas me reputaram como um estranho; vim a ser um estrangeiro aos seus olhos.
16 Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
16 Chamei a meu criado, e ele me não respondeu; cheguei a suplicar com a minha boca.
17 Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
17 O meu bafo se fez estranho a minha mulher; e a minha súplica, aos filhos do meu corpo.
18 Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
18 Até os rapazes me desprezam, e, levantando-me eu, falam contra mim.
19 V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
19 Todos os homens do meu secreto conselho me abominam, e até os que eu amava se tornaram contra mim.
20 K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
20 Os meus ossos se apegaram à minha pele e à minha carne, e escapei só com a pele dos meus dentes.
21 Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
21 Compadecei-vos de mim, amigos meus, compadecei-vos de mim, porque a mão de Deus me tocou.
22 Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
22 Por que me perseguis assim como Deus, e da minha carne vos não fartais?
23 Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
23 Quem me dera, agora, que as minhas palavras se escrevessem! Quem me dera que se gravassem num livro!
24 Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
24 E que, com pena de ferro e com chumbo, para sempre fossem esculpidas na rocha!
25 Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
25 Porque eu sei que o meu Redentor vive, e que por fim se levantará sobre a terra.
26 A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
26 E depois de consumida a minha pele, ainda em minha carne verei a Deus.
27 Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
27 Vê-lo-ei por mim mesmo, e os meus olhos, e não outros, o verão; e, por isso, o meu coração se consome dentro de mim.
28 Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
28 Na verdade, que devíeis dizer: Por que o perseguimos? Pois a raiz da acusação se acha em mim.
29 Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.
29 Temei vós mesmos a espada; porque o furor traz os castigos da espada, para saberdes que há um juízo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.