Marcos 1
Tupana Ehay Satere Mawe Pusupuo (MAVNT) vs NVI
1 Mesup mienoi wakuat Aipotypot Iesui etiat Tupana Sa'yru etiat aikotã sa'awy'i te Tupana to'e Tosa'yru pe — Uha'yru e woropo'oro aru En miit'in ehakyera'at hamo e ma'ato sa'awy'i atipo'oro teran wẽtup ok eut hap enoi hamo e.
1 Princípio do evangelho de Jesus Cristo, o Filho de Deus.
2 Miit'in ekatup hawyi woropo'oro En i'atuewawi i'atuehakyera'at hamo e Tupana miwan me Marakia 3.1 pe.
2 Conforme está escrito no profeta Isaías: "Enviarei à tua frente o meu mensageiro; ele preparará o teu caminho"—
3 Ma'ato sa'awy'i mekewat wẽtup ok eut hap henoi miit'in me — Tut irane wyti Tupana Mipo'oro Miit'in Porekuat nuat e hat e. Mio tã wyti aru to'e epiat Uha'yru e. — Eweihywytip ipu'ap e aru eipy'a piat eiwanẽtup hawe. Mi'i hawyi toĩne'en mu'ap ewy ra'yn Tupana Mipo'oro ehay mohey hamo e aru Uha'yru e Tupana. Ekatup hawyi woropo'oro En miit'in kape Uha'yru e. Waku hawyi ti aru ekatup ta'yn miit'in turan ti aru waku En ereto e Tupana Tosa'yru pe. E'yianmiat uimipo'oro wyti aru henoi henoi haty wo miit'in me — Tut irane ti Miit'in Porekuat nuat e. Mi'i hawyi eweitoiat ro eiminug sa'ag ko'i eiwanẽtup sa'ag hap ko'i hawyi mu'ap ewy ra'yn toĩne'en Tupana Mipo'oro Ehehakyera'at hanuat mohey pote e'yianmiat henoi e Tupana Tosa'yru pe. Waku hawyi ti aru ekatup ta'yn miit'in mi'i turan ti aru waku ereto En e Tupana Tosa'yru pe sa'awy'i. Mi'i hawyi Tupana ehay moherep hat Isaia iwan Tupana e ihay Tosa'yru piat hap Isaia 40.3 pe.
3 "voz do que clama no deserto: ‘Preparem o caminho para o Senhor, façam veredas retas para ele’ ".
4 Mi'i turan ni Iuwãu tut ra'yn mekewat wo'oset'ok hat Tupana to'e hap ewy. Mi'i hawyi yahig note tohenoi henoi kahato miit'in me — Eweiwaure ro eiminug yt naku i hap ko'i e. Mi'i hawyi ewei'aipok to Tupana ewawi e. Waku hawyi woroho'oset'ok e Iuwãu miit'in me.
4 Assim surgiu João, batizando no deserto e pregando um batismo de arrependimento para o perdão dos pecados.
5 Mi'i hawyi miit'in tawa Ierusarẽi kaipywiaria yi Iuteu kaipywiaria tõ'ẽ tõ'ẽ yahig kape Iuwãu mienoi kuap hamo. Mi'i hawyi ti õ'ẽ haria henoi ra'yn wuat'i aikotã ta'atunug yt naku i hap ko'i to'ope. Waku hawyi Iuwãu ti'atuset'ok Iũtãu hy pe.
5 A ele vinha toda a região da Judéia e todo o povo de Jerusalém. Confessando os seus pecados, eram batizados por ele no rio Jordão.
6 Mi'i hap Iuwãu esokpe ti ihũ Kameru sap kawiat. Imi'u wyti pohit i'ewyte awi'a hy imi'u wo. Iwe'ok kytyt hap ti mi'at pe kawiat.
6 João vestia roupas feitas de pêlos de camelo, usava um cinto de couro e comia gafanhotos e mel silvestre.
7 Mi'i hawyi ti tohenoi henoi miit'in me — Meiũran ti aru tut wẽtup ok po'og po'og wakuat uikawiat rakat e. Uiat uhewaku hap yt put'ok'e i ipysei hamo ipy sokpe saity pok hamo e.
7 E esta era a sua mensagem: "Depois de mim vem alguém mais poderoso do que eu, tanto que não sou digno nem de curvar-me e desamarrar as correias das suas sandálias.
8 — Uito ti woroho'oset'ok y'y wo ma'ato mi'i ti aru Tupana Pã'ãu wakuat no ra'yn ehet'ok e Iuwãu miit'in me.
8 Eu os batizo com água, mas ele os batizará com o Espírito Santo".
9 Mi'i hawyi wẽtup e'at pe tut ra'yn Iesui tawa Nasare kaipyi tomotag hap tama Karireia kaipyi Iuwãu kape toset'ok Iũtãu hy piat hamo tut.
9 Naquela ocasião Jesus veio de Nazaré da Galiléia e foi batizado por João no Jordão.
10 Mi'i hawyi Iesui tuwẽtem y'y pyi hawyi teha'at ra'yn atipy kape. Mi'i hawyi ta'akasa ra'yn oken'ypy ewy ra'yn. Mi'i totepyi tut ra'yn Tupana Pã'ãu hawyi put'ok'e ra'yn pykasu ewywuat Iesui ete.
10 Assim que saiu da água, Jesus viu os céus se abrindo, e o Espírito descendo como pomba sobre ele.
11 Mi'i hawyi sehay tut Iesui pe atipy kaipyi — Ta'i uimiky'e kahato En Uha'yru e. Mi'i tupono arehum kahato ete e.
11 Então veio dos céus uma voz: "Tu és o meu Filho amado; em ti me agrado".
12 Mi'i hawyi meremo Tupana Pã'ãu to'e Iesui pe — Ereto ro yahig koro kape mesuwepyi Iũtãu hy sakpo Uha'yru e.
12 Logo após, o Espírito o impeliu para o deserto.
13 Mi'i hawyi toto Iesui Iuwãu pyi i'ewyte Iũtãu hy kaipyi yahig koro kape. Mi'i hawyi itote tuweran toĩne'en mi'at ko'i py'asetpe 40 e'at toĩne'en itote. Mi'i turan ahiag hã'ãg kahato Iesui. Toiky'esat Iesui tunug yt naku i hap ko'i. Mi'i hawyi Tupana mipo'ororia atipy kaipywiaria tõ'ẽ tõ'ẽ Iesui moesaika hamo.
13 Ali esteve quarenta dias, sendo tentado por Satanás. Estava com os animais selvagens, e os anjos o serviam.
14 Wẽtup e'at pe miit'in tipyhik wo'oset'ok hat Iuwãu. Mi'i hawyi Iesui toto i ra'yn yi Karireia kape Tupana ehay wakuat enoi enoi hamo.
14 Depois que João foi preso, Jesus foi para a Galiléia, proclamando as boas novas de Deus.
15 Mi'i hawyi to'e — Koitywy ti porap put'ok'e ra'yn Tupana Morekuat nuat ieĩne'en hamuat. Mi'i tupono eweitoiat ro eiminug yt naku i hap ko'i hawyi eweimohey ro Tupana ehay wakuat e Iesui tetama piaria pe.
15 "O tempo é chegado", dizia ele. "O Reino de Deus está próximo. Arrependam-se e creiam nas boas novas! "
16 Wẽtup e'at pe so hewyry Iesui yi Karireia hyemyi'a e'yi kyt upi. Mi'i turan ta'akasa pira pytyk haria kape uhyt Simãu iywyt Ãtere kape. Mi'i turan kowo'i kowo'i suki wato wo ta'atukat pira y'y pe.
16 Andando à beira do mar da Galiléia, Jesus viu Simão e seu irmão André lançando redes ao mar, pois eram pescadores.
17 Mi'i hawyi Iesui ti'atukaykay ra'yn — To'iro uhupi uhyt'i'in e. Mesup te ti pira pytyk haria wo eipe ma'ato meiũran ti aru ahenoi miit'in pytyk Tupana wanuat hap ehepe e Iesui Simãu i'ewyte Ãtere pe.
17 E disse Jesus: "Sigam-me, e eu os farei pescadores de homens".
18 Mio tã e Iesui hawyi meremo ta'atu'atoiat ta'atuesuki wato hawyi tuwat ra'yn Iesui upi.
18 No mesmo instante eles deixaram as suas redes e o seguiram.
19 Mi'i hawyi Iesui toto porap'i ywyku'i upi. Mi'i turan ta'akasa i Sepeteu sa'yru'in kape Tiaku Iuwãu kape wesuki wato mog yara piat haria kape.
19 Indo um pouco mais adiante, viu num barco Tiago, filho de Zebedeu, e João, seu irmão, preparando as suas redes.
20 Mi'i hawyi toi'atukaykay meremo mi'iria hawyi tuwat ra'yn hupi yara pyi ta'atu'ywot wywuatpyi. Mi'i hawyi Sepeteu topyhu'at temiit'in wywo yara pe.
20 Logo os chamou, e eles o seguiram, deixando Zebedeu, seu pai, com os empregados no barco.
21 Mi'i hawyi toto i ra'yn Iesui temiit'in wywo tawa Kawana'ũ kape. Tupana mõtypot hap e'at pe hawyi Iesui teke Tupana mõtypot yat pe itotiaria mu'e hamo.
21 Eles foram para Cafarnaum e, assim que chegou o sábado, Jesus entrou na sinagoga e começou a ensinar.
22 Mi'i hawyi te'eruwewanẽtup kahato hawyi te'ero'e to'ope — Kat poteĩ Iesui aimu'e yt miwan enoi haria ewy i ra'yn i'atu'e. Mi'i ti morekuat ewy ra'yn wen i'atu'e.
22 Todos ficavam maravilhados com o seu ensino, porque lhes ensinava como alguém que tem autoridade e não como os mestres da lei.
23 Mi'i turan wo'omu'e hawe wẽtup ok toĩne'en ahiag ipiit piat rakat. Mi'i so to'e — Ta'i uruikuap ti En e. En ni mekewat Iesui tawa Nasare kaipywiat. En ni Tupana Sa'yru wakuat e tehay pirik wo.
23 Justamente naquela hora, na sinagoga, um homem possesso de um espírito imundo gritou:
24 Kat ere teran kahu uruete i'atu'e. Urutu'uka hamo apo eriot i'atu'e.
24 "O que queres conosco, Jesus de Nazaré? Vieste para nos destruir? Sei quem tu és: o Santo de Deus! "
25 Mi'i pote Iesui wãi'e haty wo — Epo'inik to ahiag e. Erẽtem no meiẽwat miit piit pyi e.
25 "Cale-se e saia dele! ", repreendeu-o Jesus.
26 Mi'i pote meiẽwat miit ahiag tihuruk tuwẽtem tehay pirik wuat haype.
26 O espírito imundo sacudiu o homem violentamente e saiu dele gritando.
27 Mi'i pote irania'in te'eruwanẽtup kahato hawyi apo'i'atu'e to'ope — Uweĩ meiẽ wo'omu'e hat i'atu'e. Yt wata'akasa i meiẽwat ewywuat tehay esaika wuat ahiag sopo hat i'atu'e.
27 Todos ficaram tão admirados que perguntavam uns aos outros: "O que é isto? Um novo ensino — e com autoridade! Até aos espíritos imundos ele dá ordens, e eles lhe obedecem! "
28 Mi'i hawyi wuat'i pe ra'yn ta'atuhenoi henoi Iesui etiat hawyi irania'in yi Karireia piaria ikuap ta'yn Iesui piat wakuap nug hap etiat.
28 As notícias a seu respeito se espalharam rapidamente por toda a região da Galiléia.
29 Mi'i hawyi ti Iesui tuwẽtem na'yn Tupana mõtypot yat pyi. Mi'i hawyi toto i ra'yn towyria'in Iuwãu Tiaku wywo temiit'in Ãtere Simãu yat kape.
29 Logo que saíram da sinagoga, foram com Tiago e João à casa de Simão e André.
30 Mi'i hawyi Simãu sakitu i'ahu rakat yni pe ta'atupuẽti. Mi'i hawyi ti mekewat i'ahu hap ta'atuhenoi Iesui pe.
30 A sogra de Simão estava de cama, com febre, e falaram a respeito dela a Jesus.
31 Mi'i hawyi toto ra'yn howawi. Put'okto'e hawyi toipopytyk ta'yn hawyi — Epoĩ'ãm no e hawyi i'ãpe'ok'am na'yn waku ra'yn. Mi'i hawyi i'ahu kosap iwy Simãu sakitu. Tehãite meremo hawyi toteropat ra'yn Iesui'in.
31 Então ele se aproximou dela, tomou-a pela mão e ajudou-a a levantar-se. A febre a deixou, e ela começou a servi-los.
32 Mi'i hawyi at min'e turan ta'atuerut Iesui kape wuat'i i'ahu rakaria wuat'i ahiag ipiit piat rakaria tawa wato Kawana'ũ kaipywiaria.
32 Ao anoitecer, depois do pôr-do-sol, o povo levou a Jesus todos os doentes e os endemoninhados.
33 Mi'i hawyi ti yne tawa piaria te'eruwa'atunug oken'ypyke. Mi'i hawyi ti toi'atumoehãite kahato i'ahu rakaria.
33 Toda a cidade se reuniu à porta da casa,
34 I'ewyte ahiagnia toi'atusopo kahato miit'in piit pyi. Mi'i hawyi to'e i ahiagnia pe — Eipo'inik to ahiagnia e. Yt ewehenoi tei'o uikuap ehepiat hap e i'atuepe.
34 e Jesus curou muitos que sofriam de várias doenças. Também expulsou muitos demônios; não permitia, porém, que estes falassem, porque sabiam quem ele era.
35 Ihot'ok kai i toto ra'yn Iesui tuweran yahig kape. Mi'i hap tote to'oehay Tupana wywo.
35 De madrugada, quando ainda estava escuro, Jesus levantou-se, saiu de casa e foi para um lugar deserto, onde ficou orando.
36 Meiũran ti Simãu'in tuwat hupi ikat hamo.
36 Simão e seus companheiros foram procurá-lo
37 Ta'atupuẽti hawyi te'ero'e tope — Urumu'e hat i'atu'e mio ti ekat haria typy'i kahato Mehĩ i'atu'e. Pyno to'iro i wata'aipok ekat haria kape i'atu'e.
37 e, ao encontrá-lo, disseram: "Todos estão te procurando! "
38 Ma'ato toi'atuwesat — To'iro irania'in tawa kape e. Wuat'i tawa pe ahenoi teran e. Yt wẽtup tawa pe yn i ahenoi teran e. Wuat'i piat henoi hamo ariot mesuwat yi kape e.
38 Jesus respondeu: "Vamos para outro lugar, para os povoados vizinhos, para que também lá eu pregue. Foi para isso que eu vim".
39 Mi'i hawyi toto i ra'yn Iesui yi Karireia piat Tupana mõtypot yat piaria enoi hamo ahiagnia sopo hamo miit'in kaipyi toto.
39 Então ele percorreu toda a Galiléia, pregando nas sinagogas e expulsando os demônios.
40 Wẽtup e'at pe Iesui ewyry hap tote hepihi pihi rakat tut Iesui kape. Mi'i hawyi tuwepỹ'ãtutuk haype to'e — Uhyt e uimoehãite teran mote uimoehãite o e.
40 Um leproso aproximou-se dele e suplicou-lhe de joelhos: "Se quiseres, podes purificar-me! "
41 Mi'i hawyi Iesui tiky'e hawyi tuweponug hawyi to'e — Ta'i woroky'e kahato woromoehãite teran uhyt e.
41 Cheio de compaixão, Jesus estendeu a mão, tocou nele e disse: "Quero. Seja purificado! "
42 Mio tã e hawyi meremo ra'yn ipiit kahu ra'yn tuweityk ta'yn hepihi.
42 Imediatamente a lepra o deixou, e ele foi purificado.
43 Mi'i hawyi Iesui tinãpin haty wo — Pyno uhyt waku ra'yn epe etiat e. Mi'i pote are'e epe ereto ro pa'i ko'i kape hawyi epiit kahu hap etomoherep to i'atuepe e. Mi'i hawyi ti aru ta'atukuap ta'yn emoehãite hap e. Ma'ato irania'in me o yt etomoherep tei'o emoehãite hap mu'ap upiaria pe e.
43 Em seguida Jesus o despediu, com uma severa advertência:
44 Katupono etomoherep sa'awy'i pa'iria piat hap atiky'esat e. Waku ehenoi i'atuepe aikotã aha'ase'i Musei nimo ainãpin hap ewy ehenoi o emoehãite kuap miit'in miat hamo e.
44 "Olhe, não conte isso a ninguém. Mas vá mostrar-se ao sacerdote e ofereça pela sua purificação os sacrifícios que Moisés ordenou, para que sirva de testemunho".
45 Ma'ato yt Iesui miky'esat ewy i tohenoi Iesui piat tomoehãite hap yne pe. Mi'i pote ti Iesui yt teke kuap i tawa pe katupono ti typy'i kahato akasa teran haria tõ'ẽ tõ'ẽ howawi wuat'i kaipyi. Mi'i pote yahig note toĩne'en yt teke kuap i tawa pe pote.
45 Ele, porém, saiu e começou a tornar público o fato, espalhando a notícia. Por isso Jesus não podia mais entrar publicamente em nenhuma cidade, mas ficava fora, em lugares solitários. Todavia, assim mesmo vinha a ele gente de todas as partes.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.