Mateus 22
Biblica® Open Slovo na cestu (CESLB) vs AAI
1 Ježíš jim vyprávěl další příběh:
1 Naatu Jesu iban maiye oroubon tabo sabuw hai tur eowen eo,
2 „Když Bůh nabízí účast ve svém království, je jako král, který připravil velkou hostinu při svatbě svého syna.
2 “Mar ana Aiwob ana itinin i boro iti na’atube. Ana veya ta aiwob orot natun tabin isan ana hiyuw bogaigiwas.
3 Pozvaných bylo mnoho, ale když pro ně přišli královi poslové, odmítli pozvání.
3 Naatu ana akir wairafih iyunih kob hin sabuw iyabowat hiyuw aamih hibowabow isah, baise etei’imak hikwahir hima.
4 Král k nim poslal ještě jednou se vzkazem: ‚Je pro vás připravena bohatá hostina, přijďte!‘
4 “Imih aiwob orot iban maiye ana akir wairafih afa’abo iyunih eo, ‘Kwanan sabuw iyabowat na hiyuw aamih au’uwih hai tur kwana’owen, masanuw etei arauw hitab, naatu hiyuw etei abogaigiwas sawar, imih kwanan tabin ana hiyuw tanaa.’
5 — ausente —
5 “Baise hin hi’o, sabuw hiyuw aayah tur men hinowar, hai kokomaim hire nanabin hin. Orot ta au masaw in, orot ta re ana sitow bowamih in.
6 — ausente —
6 Naatu sabuw afa akir wairafih hibow hirouw, afa hi’asbunubunuw himorob.
7 To krále popudilo, poslal vojsko, dal ty ukrutníky pobít a město vypálit.
7 Aiwob orot anababatun yan so’ar, basit ana baiyowayah iyafarih hin sabuw ana akir wairafih hi’asbunubunuw etei hibow hirouw himorob naatu hai bar etei hi’afusar.
8 Potom řekl svým poslům: ‚Hostina je připravena, ale svatební hosté jí nebyli hodni.
8 “Imaibo aiwob orot ana akir wairafih afa’abo eaf hina iuwih eo, ‘Tabin ana hiyuw i abogaigiwas sawar, baise sabuw au’uwih men yait ta namih.
9 Jděte na rozcestí a pozvěte na svatbu každého, koho potkáte.‘
9 Imih kwanatit kwanan ef gagamih yahimaim sabuw kwana’i’itih etei kwana’uwih hinan tabin ana hiyuwamaim hinarun.’
10 Poslové tedy šli a přivedli všechny, které našli, ubohé i slušné, takže svatební síň se zaplnila.
10 Basit akir wairafih hitit hin ef gagamih yahimaim orot babin hi’itih etei hibow, kakafin, gewasin etei hiteten hinatabin ana efanamaim hitit.
11 Když vstoupil král, aby hosty přivítal, uviděl jednoho, který nepřijal svatební oděv.
11 “Aiwob orot na nanawan hai merar yi ibabatiyih inan, basit orot ta tabin ana faifuw usina’e na ma’am itin.
12 Řekl mu: ‚Člověče, jak jsi se odvážil vejít bez svatebních šatů?‘ On mlčel.
12 Naatu ibatiy eo, ‘Au begon, o mi’itube’emih tabin ana faifuw usina’e ina irun kuma’am, etawan menane irun?’ Baise orot men tur ta eo.
13 Král pak rozkázal sluhům: ‚Svažte ho a vyhoďte ven do tmy, kde bude jen nářek a utrpení.
13 “Basit aiwob orot ana akir wairafih iuwih eo, ‘Orot an uman kwafatum kwabai kwan ufun kwaisaroun ere gugumin wanawanan nama, narerey wan nitarfofor naso’ob.’”
14 Mnoho je pozvaných, ale těch, kteří skutečně vejdou, je málo.‘ “
14 Naatu Jesu ana tur yomaninamaim eo, “Sabuw moumurih na’in God ea’afih, baise matan ta’amo boro narubinih.”
15 Farizejové se sešli, aby se domluvili na taktice, jak Ježíše chytit do léčky. Chtěli ho vyprovokovat k slovům, kterých by pak mohli použít k obžalobě.
15 Basit Ofafar Bai’obaiyenayah afa hin sa’ab akisihimo hiku’ay Jesu baikubibiruwin isan hiyakitifuw.
16 Poslali k němu své žáky spolu s Herodovými stoupenci a ti řekli: „Mistře, víme, že jsi čestný a že pravdivě učíš cestě k Bohu, bez ohledu na to, jaké kdo má postavení.
16 Imaibo hai bai’ufununayah afa naatu Herod ana kou’ay sabuw afa hin Jesu biyan hitit hio, “Bai’obaiyenayan, aki aso’ob. O i anababatun turamaim kuo, God ana sabuw isah abisa ekokokomaim kubi’obaiyih, abisa sabuw tenotanot isan men kubiyababan, anayabin o men orot babin ufuhine ku’i’itin.
17 Řekni nám: Je správné odvádět římské vládě daň?“
17 Imih kuo anowar. Caesar isan kabay tanabibaiyan boro ata ofafar tana’astu’ub, ai en? O mi’itube kunotanot?”
18 Ježíš však prohlédl jejich zlý úmysl. „Vy pokrytci!“ zvolal. „Proč se mne snažíte nachytat takovými otázkami?
18 Jesu mar ta’imon hio hai tur naniyan bai uwih eo, “Kwa i wanawan rerekabih! Aisim ayu kwabikubibiruwu?
19 Ukažte mi minci!“ Oni mu podali denár.
19 Kabay kwabai kwana kwai’obaiyu aitin.” Naatu kabay hibai hina hitin.
20 „Čí obraz a jméno je na něm vyraženo?“
20 Itin sawar imaibo eo, “Iti kabayamaim i yait ayubin naatu wabin tema’am?”
21 „Císaře,“ odpověděli.
21 Hiya’afut hio, “Caesar.” Basit Jesu iuwih eo, “Abisa Caesar nowan Caesar kwanitin, naatu abisa God nowan God kwanitin.”
22 Zaskočeni tou odpovědí, odešli.
22 Iti na’at eo hinonowar ana maramaim hifofor men kafaita. Naatu hihamiy himatabir maiye hin.
23 Také za ním přišli saducejové, kteří tvrdí, že vzkříšení z mrtvých je nemožné. Předložili mu nepravděpodobný příběh:
23 Nati veya ta’imon kau’ay ta wabin Sadducee hai sabuw afa hina Jesu biyan hitit hio, “Sabuw morobone boro men hinayawas maiye.”
24 „Mistře, v Mojžíšově zákoně čteme, že svobodný švagr je povinen vzít si bezdětnou vdovu po svém bratru, aby v dětech zachoval bratrovo jméno.
24 Naatu hio maiye, “Bai’obaiyenayan Moses eo tautabin orot ain natun en namomorob tain boro tuwah ana kwafur ni’aawan, saise hairi hina’in kek hinatufuw tuwah efanin.
25 U nás se vyskytl tento případ: Bylo sedm bratrů. První z nich se oženil a potom jako bezdětný zemřel, takže jeho žena se stala manželkou druhého bratra.
25 Imih marasika orot, ain uf nah etei seven hima’am, basit orot ain tabin naatu kek en morob. Ana kwafur tain i’aawan.
26 Tento bratr také zemřel bez dětí, a tak se opakovalo u druhého, třetího – a nakonec u všech sedmi bratrů.
26 I auman kek en morob. Naatu tain ta bo kwafur i’aawan maiye. Kek en morob ef ta’imon na’atube hisinaf re in yomanin hi’asa’ub.
27 Poslední ze všech zemřela i ta žena.
27 Uf toro’ot, babin morob.
28 Kterému z těch bratrů bude patřit po vzkříšení? Byla přece manželkou všech sedmi!“
28 Orot etei i babin ta’imon hi’aawan, imih ana maramaim morobone hinamimisir maiye, babin i boro menatan ni’aawan?”
29 Ježíš odpověděl: „Mluvíte nesmysly, protože neznáte ani Písmo ani Boží moc.
29 Jesu iyafutih eo, “Kwa i a not hikwaris. Anayabin Buk Atamanin men kwaso’ob, naatu God ana fair auman men kwaso’ob.
30 Po vzkříšení zaniknou tělesné vztahy. Lidé nebudou žít v manželství, ale budou tvořit Boží rodinu.
30 Anayabin morobone hinamimisir ana veya tounamatar maramaim tabina’e tema’am na’atube bairi boro hinama.
31 A pokud jde o vzkříšení z mrtvých, pak čtěte pozorně Písmo. Jak nazývá Bůh sám sebe?
31 Naatu morobone hinamisir maiye isan God eo Buk Atamaninamaim hikirum inu’in kwaiyab kwa’itin ei en? God iti na’atube eo,
32 Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův. On není Bohem mrtvých, ale živých.“
32 ‘Ayu i Abraham ana God, Isaac ana God, naatu Jacob ana God.’ Nati God i sabuw yawasih hai God men sabuw murubih hai Godamih.”
33 Tyto Ježíšovy odpovědi udělaly na lidi hluboký dojem.
33 Sabuw rou’ay gagamin iti tur hinonowar, hifofor men kafaita, anayabin abisa bi’obaiyih i tur anababatun.
34 Farizejové se doslechli, jak Ježíš umlčel saduceje.
34 Jesu tur eo Sadducee sabuw hai tur etei rabirab ana maramaim Pharisee sabuw hi’itin. Basit etei hina hita’imon.
35 Pověřili jednoho ze svých vykladačů Písma, aby ho vyzkoušel:
35 Wanawanahimaim ofafar so’obayan orot ta na Jesu ikubibiruw eo,
36 „Mistře, které přikázání je v zákoně nejvýznamnější?“
36 “Bai’obaiyenayan, obaiyunen tur menatan i gagamin ofafar etei wanawanahimaim?”
37 Ježíš mu odpověděl: „ ‚Miluj Pána, svého Boha, celým srdcem, duší i myslí.‘
37 Jesu iya’afut eo, “Regah, a God isan dogor tutufin etei, a not tutufin etei, naatu biya tutufin etei iniyabuw.
38 To je první a nejdůležitější přikázání.
38 Iti ofafar i gagamin naatu ofafar ana ukwarin.
39 Druhé v pořadí důležitosti je toto: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘
39 Naatu ofafar bairou’abin i iti. ‘Taituwa isah iniyabow o taiyuw isa kubiyabow na’atube.’
40 Na těch dvou přikázáních stojí celý Mojžíšův zákon a odkaz proroků.“
40 Moses ana ofafar tutufin etei naatu God ana dinab oro’orot hai bai’obaiyen etei i iti ofafar rou’ab tebi’ukwarih.”
41 Potom Ježíš, obklopen farizeji, se jich zeptal:
41 Pharisee sabuw hiru’ay hita’imon, basit Jesu ibatiyih
42 „Co si myslíte o Kristu? Čí je to syn?“
42 eo, “Kwa a notamaim Keriso isan mi’itube kwanotanot? I boro orot yait natun?” Naatu i hiya’afut hio, “Keriso i boro David ana agirane nan.”
43 On na to řekl: „Jak by mohl David svého vlastního potomka nazývat Pánem? Vždyť o něm z podnětu Ducha svatého píše v žalmu:
43 Naatu Jesu ibatiyih eo, “Bo aisim Anun Kakafiyin ana fairamaim David iwanasum, Regah isan eo,
44 ‚Bůh řekl mému Pánu:
44 ‘Regah au Regah isan eo, Umau au asukwafune kumare inama’am. Ana maramaim ayu boro anatit a kamabiy sabuw anabow babamaim anaya.’
45 Jestliže ho tedy David nazývá svým Pánem, jak může být jeho synem?“
45 “David Roubininenayan orot isan i ana Regah rauw eo, imih men karam Roubininenayan orot i David ana agir narauw nao.”
46 Na to nikdo nedovedl odpovědět a už se mu neodvážili klást další otázky.
46 Men yait ta Jesu ana tur wan yimih. Nati ana veya’amaim men yait ta baibat afa bow na Jesu ibatiyimih.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.