João 13
bhi (BHI) vs ARA
1 फसह तीहवारेन दाहड़ु आय लाग्यु, ने खाणो तीयार हय रह्लो। ईसु काजे मालुम हतलो, की जी कळ छुड़ीन भगवान बासेन्चां जाणेन मारी घड़ी आय गुयली छे। ईसु आपसा चेला काजे, जे ईनी कळी मां हतला, तीनुक पेहेल सीत परम करतु आय रवलु ने आकरी टेम लग तीनु काजे तसुत परम करतु रयु।
1 Ora, antes da Festa da Páscoa, sabendo Jesus que era chegada a sua hora de passar deste mundo para o Pai, tendo amado os seus que estavam no mundo, amou-os até ao fim.
2 सांतो हय रह्लो तत्यार ईसु ने तेरा चेला तीहवारेन खाणो खाणे करीन बठी गुया, तीने टेमे लग भुतड़ु सीमोन ईस्करीयोतीन पुर्या यहुदीयान मन मां ईसु काजे धुकु दीन धरावणेन वीच्यार नाख देदलु।
2 Durante a ceia, tendo já o diabo posto no coração de Judas Iscariotes, filho de Simão, que traísse a Jesus,
3 ईसु जाणतेलु की मे भगवान बासेन्चां सी आवलु छे ने भगवान बास मारा हाते मां आखो काय आप देदलु छे ने मे तेरेन्चां पछु जाणे वाळु छे।
3 sabendo este que o Pai tudo confiara às suas mãos, e que ele viera de Deus, e voltava para Deus,
4 ने चु खाणो खाणे रहणीदीन उबु हय गुयु ने आपसो उपरनो झगल्यो नीकाळ लेदु ने कमर मां टुवाल बांद लेदु।
4 levantou-se da ceia, tirou a vestimenta de cima e, tomando uma toalha, cingiu-se com ela.
5 ती चु टगार्याम पाणी हेड़ लेदु, ने आपसा एक-एक चेलान पाय धुवतु गुयु, ने कमर मां बांदी रवलु, तीना टुवाल सी तींद्रा पाय नुछतु गुयु।
5 Depois, deitou água na bacia e passou a lavar os pés aos discípulos e a enxugar-lhos com a toalha com que estava cingido.
6 जत्यार ईसु सीमोन पतरसेन्चां पाय धुवणे करीन आयु, ती पतरस ईसु काजे कह्यु, “ए मालीक! तु मारा पाय धुवणे हय र्यु काय?”
6 Aproximou-se, pois, de Simão Pedro, e este lhe disse: Senhor, tu me lavas os pés a mim?
7 ईसु पतरस काजे जपाप आप्यु, “मे ज करने बाजी र्यु, च तु हींताळ नी समजतु बाकुन तु अळतेन समजी जासी।”
7 Respondeu-lhe Jesus: O que eu faço não o sabes agora; compreendê-lo-ás depois.
8 पतरस ईसुक कह्यु, “मे तुसेक मारा पाय कदी नी धुवणी दम।” ईसु पतरस काजे कह्यु,
8 Disse-lhe Pedro: Nunca me lavarás os pés. Respondeu-lhe Jesus: Se eu não te lavar, não tens parte comigo.
9 ज सामळीन सीमोन पतरस ईसुक कह्यु, “ए मालीक! असो हय ती तु मारा पाय अतरा नी बाकुन मारा हात ने मुणको लग धुय दे।”
9 Então, Pedro lhe pediu: Senhor, não somente os pés, mas também as mãos e a cabeça.
10 ती ईसु पतरस काजे अळी कह्यु, “जु उंघळी लेदलु छे, तीनाक आपसा पाय अतरा धुवणु छे, तेरो आखो डील ते चुखलो छे। तुहुं ते चुखला छे, बाकुन आखा ने आखा चुखला नी हय।”
10 Declarou-lhe Jesus: Quem já se banhou não necessita de lavar senão os pés; quanto ao mais, está todo limpo. Ora, vós estais limpos, mas não todos.
11 ईसु काजे मालम हतलो की मेसेक कुण धरावसे, चु कह्यु, “तुहुं आखा ने आखा चुखला नी हय।”
11 Pois ele sabia quem era o traidor. Foi por isso que disse: Nem todos estais limpos.
12 जत्यार ईसु तींद्रा पाय धुय देदु, ती आपसो झगल्यो पछु पेहरीन अळी पछु बठ गुयु, ने तीनुक कह्यु, “मे तुंद्रे साते ज वेहवार कर्यु, तीना वेहवारेन मतलब तुहुं समजी गुया काय?
12 Depois de lhes ter lavado os pés, tomou as vestes e, voltando à mesa, perguntou-lhes: Compreendeis o que vos fiz?
13 तुहुं मेसेक मास्तर ने मालीकेन नाते बुलाड़ी र्या ने तुहुं सय कय र्या, काहाकी मे छाचलीन चु ने चु छे।
13 Vós me chamais o Mestre e o Senhor e dizeis bem; porque eu o sou.
14 कदी मे तुंद्रु मालीक ने मास्तर हय्न बी तुंद्रा पाय धुयु ती तुहुं बी एक दीसरान पाय धुवणु चाहजे।
14 Ora, se eu, sendo o Senhor e o Mestre, vos lavei os pés, também vós deveis lavar os pés uns dos outros.
15 मे ते तुंद्रा पाय धुवीन तुंद्रे वाटे दाखलु देखाड़लु छे, ने जसु मे ने तुंद्रे साते वेहवार करलु छे, तसु तुंद्रे वेहवार तुहुं बी दीसरा साते वेहवार करु।
15 Porque eu vos dei o exemplo, para que, como eu vos fiz, façais vós também.
16 मे तुहुं काजे छाची छाचीन ज कहं, काय हक मां रहणे वाळु पावर्यु आपसान मालीक सी मटु नी हय ने मकलन्या सी मटु नी हय।
16 Em verdade, em verdade vos digo que o servo não é maior do que seu senhor, nem o enviado, maior do que aquele que o enviou.
17 कदी तुहुं जी वात समजीन एरे अनसारे जीवु ती तुहुं बरकतवाळा रवसु।”
17 Ora, se sabeis estas coisas, bem-aventurados sois se as praticardes.
18 “मे तुहुं आखा काजे बरकतवाळा नी कह्तु काहाकी मे तीनु आखाक जाणो जीनुक मे नेवाड़लु छे बाकुन तींद्रे मायन एक जम छे, तेरे बारामां असो लिखलो छे जु मारु रुटु खादु, चु मेसेक लातावणे बाजी गुयु, ची वात पुरी हवसे करीन मे तीनाक बी नेवाड़लु छे।
18 Não falo a respeito de todos vós, pois eu conheço aqueles que escolhi; é, antes, para que se cumpra a Escritura:
19 हय मे तुहुंक पेहलुत ज कयदम, तेरेसी मारो कहंलो पुरो हय जाय, ती तुहुं भुरसु करसु, की मे चु ने चु छे।
19 Desde já vos digo, antes que aconteça, para que, quando acontecer, creiais que
20 मे तुहुंक छाची छाचीन ज कहं, जु काहनु मारे सी मकेल्ला माणसे काजे मानीन तेरो आव-भाव करे, चु मेसेक मानीन मारुत आव-भाव करे, चु मेसेक मकेलन्याक मानीन तेरुत आव-भाव करे।”
20 Em verdade, em verdade vos digo: quem recebe aquele que eu enviar, a mim me recebe; e quem me recebe recebe aquele que me enviou.
21 जी वात कयदीन ईसु जीवेम बेसकु कलपी गुयु, ने जी गवाय देदु काय वात नी सात्यु ने कह्यु, “मे तुहुंक छाची-छाची कहं तुंद्रे मायन एक जणु मेसेक धराय देसे।”
21 Ditas estas coisas, angustiou-se Jesus em espírito e afirmou: Em verdade, em verdade vos digo que um dentre vós me trairá.
22 चेलाक ज नी समज पड़्यो की ईसु कुणीन बारामां कहंणे बाजी र्यु, ने चेला चकरायन एक दीसरा भीणी भाळने बाजी गुया।
22 Então, os discípulos olharam uns para os outros, sem saber a quem ele se referia.
23 तीनु बारे चेला मायन एक जणु, “ईसुन लाटेक्लु चेलु।” कहंवायतेलु। चु ईसुन छाती भीणी एक कड़्यु वळीन बठी रवलु।
23 Ora, ali estava conchegado a Jesus um dos seus discípulos, aquele a quem ele amava;
24 सीमोन पतरस तीनाक ईसारु करीन जां कह्यु, “ईसुक पुछ, चु चेलु कुण छे।”
24 a esse fez Simão Pedro sinal, dizendo-lhe: Pergunta a quem ele se refere.
25 तत्यार चु असु की असु ईसुन छाती भीणी अळीन बठी रवलुत ईसुक कळेन पुछ्यु, “ए मालीक! जु कुण छे?”
25 Então, aquele discípulo, reclinando-se sobre o peito de Jesus, perguntou-lhe: Senhor, quem é?
26 ईसु तीनाक कळेन जपाप आप्यु, “मे तीनाक रुटान कवळ उलन मां चुपड़ीन आपीस, चु की चु मेसेक धरावण्यु छे।” ने चु रुटान कवळ चुपड़ीन सीमोन ईस्करीयोतीन पुर्या यहुदा काजे आप्यु।
26 Respondeu Jesus: É aquele a quem eu der o pedaço de pão molhado. Tomou, pois, um pedaço de pão e, tendo-o molhado, deu-o a Judas, filho de Simão Iscariotes.
27 ने रुटान कवळ धरीन मुंहडाम नाख्तुत यहुदान डीलेम भुतड़ु भरायन तीनाक कब्जाम कर लेदु। तत्यार ईसु तीना यहुदाक कह्यु, “ज काम तु करने हींड र्यु च छाटुस कर।”
27 E, após o bocado, imediatamente, entrou nele Satanás. Então, disse Jesus: O que pretendes fazer, faze-o depressa.
28 बाकुन चां खाणो खाणे बठी रवला चेला मायन कुयक बी जी वात समज नी पड़ी की ईसु तीनाक जी वात काहा कह्यु।
28 Nenhum, porém, dos que estavam à mesa percebeu a que fim lhe dissera isto.
29 यहुदा धड़े थयलि हतली, ने काहनाक-काहनाक ज समज्या की ईसु तीनाक ज कह्यु हसे की, आपणु तीहवार वाटे ज काय चाहजे च मुल ली लेजे, नी ते गरीबेक आप दे।
29 Pois, como Judas era quem trazia a bolsa, pensaram alguns que Jesus lhe dissera: Compra o que precisamos para a festa ou lhe ordenara que desse alguma coisa aos pobres.
30 अळतेन रुटान कवळ खायलीन यहुदा तत्यारुत खयड़े जाती र्यु। तीने टेमे रात हय वागली।
30 Ele, tendo recebido o bocado, saiu logo. E era noite.
31 यहुदाक खयड़े जाणी दीन ईसु कह्यु, “हय माणसेन पुर्या काजे भगवान पेहलुत सी ईज्जत जड़ली छे, ने माणसे अगळ भगवान काजे बी माणसेन पुर्यान कामे सी ईज्जत जड़ने वाळी छे।
31 Quando ele saiu, disse Jesus: Agora, foi glorificado o Filho do Homem, e Deus foi glorificado nele;
32 ने माणसे अगळ माणसेन पुर्यान कामे सी भगवान काजे ईज्जत जड़से ती भगवान बी माणसेन पुर्या काजे सरग वाळु सेक-सींगार पछु आपीन ईज्जत करसे ने छाटुस ईज्जत करसे।
32 se Deus foi glorificado nele, também Deus o glorificará nele mesmo; e glorificá-lo-á imediatamente.
33 ए मारा लाटेक्ला पुर्या-पारी! मे अळी ईतरीक वार लग तुंद्रे पुठ्ये छे, अळतेन तुहुं मेसेक हेरसु ने जसु मे यहुदी मुख्याक कहलु, तसु हय मे बी तुहुंक कहो, जां मे जाणे हींड र्यु चां तुहुंक नी आवाये।
33 Filhinhos, ainda por um pouco estou convosco; buscar-me-eis, e o que eu disse aos judeus também agora vos digo a vós outros: para onde eu vou, vós não podeis ir.
34 मे तुहुंक एक नवलु हुकुम आपो, तुहुं एक दीसरा पर परम राखु जसु मे तुंद्रे पर परम राख्यु तसा तुहुं बी एक दीसरा पर परम राखु।
34 Novo mandamento vos dou: que vos ameis uns aos outros; assim como eu vos amei, que também vos ameis uns aos outros.
35 कदी तुहुं एक दीसरा पर परम राखसु ती च देखीन आखा माणसे जाण लेसे की तुहुं मारा चेला छे।”
35 Nisto conhecerão todos que sois meus discípulos: se tiverdes amor uns aos outros.
36 सीमोन पतरस ईसु सी पुछ्यु, “ए मालीक।”
36 Perguntou-lhe Simão Pedro: Senhor, para onde vais? Respondeu Jesus: Para onde vou, não me podes seguir agora; mais tarde, porém, me seguirás.
37 पतरस तीनाक कह्यु, ए मालीक! मेसेक हींताळ तु जाय चां काहा नी आवाये? “मे तार वाटे मारु जीव बी आप दीस।”
37 Replicou Pedro: Senhor, por que não posso seguir-te agora? Por ti darei a própria vida.
38 ईसु पतरस काजे जपाप आप्यु, “तु मारे वाटे आपसु जीव आप देसी काय? मे तुसेक छाची छाचीन ज कहं कुकड़ा वासणेन पेहलुत तु तीन कावा दीसरा अगळ असुत कह्सी की मे ईसुक जाणो लग नी।”
38 Respondeu Jesus: Darás a vida por mim? Em verdade, em verdade te digo que jamais cantará o galo antes que me negues três vezes.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.