Lucas 24
Біблія про закарпатцько романо чіб (RMC_ZRB) vs ARA
1 Андро першо куркєскєро дівес, сіктосара, ромня іле преготовіме сагошне олєї і авле кє гробніца.
1 Mas, no primeiro dia da semana, alta madrugada, foram elas ao túmulo, levando os aromas que haviam preparado.
2 Одя оне аракгле, со о бар отчідо ле гробніцатар.
2 E encontraram a pedra removida do sepulcro;
3 Сар заавле андре, оне на аракгле о тєлос ле Раєскєро Ісусоскєро.
3 mas, ao entrarem, não acharam o corpo do Senhor Jesus.
4 Ачіля, кана оне на ахальонас, со пес одя обачіля, дуй мурша терділе паж ленде андро бліскаце голмі.
4 Aconteceu que, perplexas a esse respeito, apareceram-lhes dois varões com vestes resplandecentes.
5 Бара даратар ромня мукле пескєре муя кє пгув, та одала ленґє пгенде: — Со тумен роден джівдес машкар о мувле?
5 Estando elas possuídas de temor, baixando os olhos para o chão, eles lhes falaram: Por que buscais entre os mortos ao que vive?
6 Лес аде нане — Ов джівдісаліля мерібнастар! Леперен чак, сар Ов вакєрелас туменґє, кана есас минґ андре Галілєя,
6 Ele não está aqui, mas ressuscitou. Lembrai-vos de como vos preveniu, estando ainda na Galileia,
7 кана пгендя, со о Ча ле Манушенґєро маїнел тейн предино андро васта ле бійношне манушенґє і маїнел тейн премардо про кєрестос, а про тріто дівес те джівдісальон мерібнастар.
7 quando disse: Importa que o Filho do Homem seja entregue nas mãos de pecadores, e seja crucificado, e ressuscite no terceiro dia.
8 Акор оне леперде Лескєре лава.
8 Então, se lembraram das suas palavras.
9 Кана вісаліле ле гробніцатар, оне розвакєрде саворо дешуєкг апостоленґє і саворе авренґє.
9 E, voltando do túmulo, anunciaram todas estas coisas aos onze e a todos os mais que com eles estavam.
10 Ода есас Марія Магдаліна, Іоанна, Марія Яковскєрі дай і авер ромня. Оне розвакєрде ода ле апостоленґє,
10 Eram Maria Madalena, Joana e Maria, mãe de Tiago; também as demais que estavam com elas confirmaram estas coisas aos apóstolos.
11 та оне на патянділе ле ромнєнґє, ленґє дичолас, со ода чак чувче лава.
11 Tais palavras lhes pareciam um como delírio, e não acreditaram nelas.
12 Та о Петро ушіля і єкгваресте денашля кє гробніца. Ов банділя і дикгля одя чак о похтан. Акор ов вісаліля кє песте і чудаліндяпес одалестар, со пес одя обачіля.
12 Pedro, porém, levantando-se, correu ao sepulcro. E, abaixando-se, nada mais viu, senão os lençóis de linho; e retirou-se para casa, maravilhado do que havia acontecido.
13 Андре ода же дівес дувджяне лендар джянас андро фоврос Еммаус, саво есас вай дешудуй кіломейтрі ле Єрусалімостар.
13 Naquele mesmo dia, dois deles estavam de caminho para uma aldeia chamada Emaús, distante de Jerusalém sessenta estádios.
14 Оне вакєренас пал саворо, со пес обачіля.
14 E iam conversando a respeito de todas as coisas sucedidas.
15 Кана оне вакєренас і думіненас, коркоро Ісус подавля кє ленде і ґейля ленца андре єкг.
15 Aconteceu que, enquanto conversavam e discutiam, o próprio Jesus se aproximou e ia com eles.
16 Та оне на прінджярде Лес, бо ленґєре якгендар ода есас запганло.
16 Os seus olhos, porém, estavam como que impedidos de o reconhecer.
17 Ісус лендар пгучля: — Пал состе тумен вакєрен машкар туменде пало дром? Оне терділе смутне муєнца.
17 Então, lhes perguntou Jesus: Que é isso que vos preocupa e de que ides tratando à medida que caminhais? E eles pararam entristecidos.
18 Єкг лендар, савес вічіненас Клеопа, отпгендя: — Одалендар, ко авля андро Єрусалім, Ту єкг на джянес ода, со обачіляпес андре адала дівеса?
18 Um, porém, chamado Cleopas, respondeu, dizendo: És o único, porventura, que, tendo estado em Jerusalém, ignoras as ocorrências destes últimos dias?
19 Ов пгендя ленґє: — Пал состе Ме на джянав? І оне розвакєрде Лескє: — Пало ода, со пес обачіля ле Ісусога андал Назарет. Ов есас пророкос, зорало андро ода, со кєрелас, те андро лав анґлал о Дейл те анґлал саворе мануша.
19 Ele lhes perguntou: Quais? E explicaram: O que aconteceu a Jesus, o Nazareno, que era varão profeta, poderoso em obras e palavras, diante de Deus e de todo o povo,
20 Лес дине аврі єкг баредер рашая а те амаре пгуредера, гой те засудзінен Лес про мерібе, а паліш премарде Лес про кєрестос.
20 e como os principais sacerdotes e as nossas autoridades o entregaram para ser condenado à morte e o crucificaram.
21 А амен самас бійзошне, гой Ов гіно Ода, Саво маїнел те ратинен ле Ізраєль. Та канакє тріто дівес, сар када саворо ачіля.
21 Ora, nós esperávamos que fosse ele quem havia de redimir a Israel; mas, depois de tudo isto, é já este o terceiro dia desde que tais coisas sucederam.
22 Але варесаве амаре ромнєндар зачудалінде амен. Оне ґейле дадіве тосара кє гробніца
22 É verdade também que algumas mulheres, das que conosco estavam, nos surpreenderam, tendo ido de madrugada ao túmulo;
23 і, сар на аракгле Лескєро тєлос, оне вісаліле і розвакєрде аменґє, со ленґє сікадепес анґєла, саве пгенде, со Ов гіно джівдо.
23 e, não achando o corpo de Jesus, voltaram dizendo terem tido uma visão de anjos, os quais afirmam que ele vive.
24 Паліш вареко амаре баратендар ґейле ко гробніца і аракгле одя саворо авка, сар вакєренас о ромня, а Лес одя оне на дикгле.
24 De fato, alguns dos nossos foram ao sepulcro e verificaram a exatidão do que disseram as mulheres; mas não o viram.
25 Паліш Ов ленґє пгендя: — Саве тумен наґодявер, сар половкєс тумен патян саворескє, со вакєренас пророка!
25 Então, lhes disse Jesus: Ó néscios e tardos de coração para crer tudo o que os profetas disseram!
26 Чі на маїндя Хрістос те преджян саворо када семведипе, а паліш те заджян андре Пескєрі слава?
26 Porventura, não convinha que o Cristo padecesse e entrasse na sua glória?
27 Паліш кєздиндя ле Моїсєйостар і саворе пророкендар, і пгутердя ленґє саворо, со есас пісіме пал Лесте андро Пісаніє.
27 E, começando por Moisés, discorrendo por todos os Profetas, expunha-lhes o que a seu respeito constava em todas as Escrituras.
28 Кана оне пашес авле ко ода ґав, кай оне джянас, Ісус диня ленґє те джянен, гой Ов камел те джян дуредер.
28 Quando se aproximavam da aldeia para onde iam, fez ele menção de passar adiante.
29 Та оне іґєн манґєнас Лес і вакєренас: — Ач аменца. Аврі іма ратісальол і ачел цма! І Ов заавля андро кгєр і ачіля ленца.
29 Mas eles o constrangeram, dizendo: Fica conosco, porque é tarde, e o dia já declina. E entrou para ficar com eles.
30 Кана Ісус бешелас ленца пажо скамін, Ов іля маро, палікєрдя, препгаґля і диня ленґє.
30 E aconteceu que, quando estavam à mesa, tomando ele o pão, abençoou-o e, tendo-o partido, lhes deu;
31 Акор пгутердепес ленґєре якга, і оне прінджярде Лес. Та Ов ачіля пріґ ленде надикгадо.
31 então, se lhes abriram os olhos, e o reconheceram; mas ele desapareceu da presença deles.
32 Оне кєздинде те вакєрен єкг аврескє: — Чі на лаболас андре аменде о їло, кана Ов вакєрелас аменца пало дром і кана пгутерелас аменґє Пісаніє?
32 E disseram um ao outro: Porventura, não nos ardia o coração, quando ele, pelo caminho, nos falava, quando nos expunha as Escrituras?
33 Оне єкгваресте ушіле і ґейле минґ єкгвар андро Єрусалім. Одя оне аракгле андро єкг тган дешуєкг апостолен і саворен, ко есас ленца.
33 E, na mesma hora, levantando-se, voltaram para Jerusalém, onde acharam reunidos os onze e outros com eles,
34 Одала ленґє пгенде, со о Рай те чачес джівдісаліля мерібнастар і сікадяпес ле Сімоноскє.
34 os quais diziam: O Senhor ressuscitou e já apareceu a Simão!
35 Паліш одала дувджяне розвакєрде саворо, со ленца есас про дром, і сар оне прінджярде ле Ісус, кана Ов препгаґля о маро.
35 Então, os dois contaram o que lhes acontecera no caminho e como fora por eles reconhecido no partir do pão.
36 Оне минґ вакєренас, кана Коркоро Ісус сікадяпес машкар ленде і пгендя ленґє: — Мірос туменґє!
36 Falavam ainda estas coisas quando Jesus apareceu no meio deles e lhes disse: Paz seja convosco!
37 А оне ле даратар аж замувле, бо думіненас, со дикгєн ле духос.
37 Eles, porém, surpresos e atemorizados, acreditavam estarem vendo um espírito.
38 Та Ов ленґє пгендя: — Состар сан айсе предараде, і соске тумен на патян?
38 Mas ele lhes disse: Por que estais perturbados? E por que sobem dúvidas ao vosso coração?
39 Дикгєн, акєс Мійре васта те Мійре піндре. Ода Ме сом! Худенпес Мандар і дикгєн, бо ко духос тєлос і кокала нане, а, сар дикгєн, кє Манде гін.
39 Vede as minhas mãos e os meus pés, que sou eu mesmo; apalpai-me e verificai, porque um espírito não tem carne nem ossos, como vedes que eu tenho.
40 І сар ода пгендя, сікадя ленґє о васта те о піндре.
40 Dizendo isto, mostrou-lhes as mãos e os pés.
41 Та оне радисальонас і чудаліненаспес, та нісар на патянас. Акор Ов лендар пгучля: — Чі гін тумен аде варесо те захан?
41 E, por não acreditarem eles ainda, por causa da alegria, e estando admirados, Jesus lhes disse: Tendes aqui alguma coisa que comer?
42 Оне подине Лескє котор пейка мачатар.
42 Então, lhe apresentaram um pedaço de peixe assado [e um favo de mel].
43 Ов іля і халас анґлал ленде.
43 E ele comeu na presença deles.
44 Паліш Ов пгендя ленґє: — Пало ода Ме вакєравас туменґє, кана минґ сомас туменца: саворо, со гін пісіме пал Манде андро Моїсєйоскєро Законос, ко пророка і андро псалмі, маїнелпес те обачен.
44 A seguir, Jesus lhes disse: São estas as palavras que eu vos falei, estando ainda convosco: importava se cumprisse tudo o que de mim está escrito na Lei de Moisés, nos Profetas e nos Salmos.
45 Акор Ов пгутердя ленґє е ґовді, гой те ахальон Пісаніє,
45 Então, lhes abriu o entendimento para compreenderem as Escrituras;
46 і пгендя ленґє: — Пісіме, со Хрістос маїнел те семвединен, а про тріто дівес те джівдісальон ле мерібнастар.
46 e lhes disse: Assim está escrito que o Cristo havia de padecer e ressuscitar dentre os mortos no terceiro dia
47 Анґлал андро Єрусалім, а паліш машкар саворе нийпі андро Лескєро нав вічінена ле манушен те покаїненпес, гой те одмукєнпес ленгє о бійне.
47 e que em seu nome se pregasse arrependimento para remissão de pecados a todas as nações, começando de Jerusalém.
48 Тумен вакєрена пало ода саворе манушенґє.
48 Vós sois testemunhas destas coisas.
49 А канакє Ме бічавав туменґє ода, со обіціндя Мійро Дад. Та тумен ачен андро фоврос, адик на авела пре туменде е зор опрунестар.
49 Eis que envio sobre vós a promessa de meu Pai; permanecei, pois, na cidade, até que do alto sejais revestidos de poder.
50 Паліш Ісус ліґєндя лен андал о фоврос кє Віфанія. Одя Ов ваздня Пескєре васта і благословіндя лен.
50 Então, os levou para Betânia e, erguendo as mãos, os abençoou.
51 І обачіляпес авка, кана Ов благословінелас лен, Ов ачіля те дурісальон лендар і кєздиндя те вазденпес про нєбос.
51 Aconteceu que, enquanto os abençoava, ia-se retirando deles, sendo elevado para o céu.
52 Акор оне банділе анґлал Лесте і баре радишаґога вісаліле андро Єрусалім.
52 Então, eles, adorando-o, voltaram para Jerusalém, tomados de grande júbilo;
53 Оне міндик аченас андро храмос і ашаренас ле Девлес.
53 e estavam sempre no templo, louvando a Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.