Gênesis 22
rifa (RIFA) vs NVT
1 أَوَارْنِي مَانْ أَيَا ثمْسَارْ، أَقَا إِجَارّبْ أَربِّي إِبْرَاهِيمْ، إِنَّا أَسْ: ”إِبْرَاهِيمْ!“ ؤُشَا إِنَّا أَسْ: ”خْزَارْ، نشّْ أَقَا أَيِي ذَا!“
1 Algum tempo depois, Deus pôs Abraão à prova. “Abraão!”, Deus chamou. “Sim”, respondeu Abraão. “Aqui estou!”
2 إِنَّا أَسْ نتَّا: ”كْسِي أَينِّي ن مِّيشْ، ونِّي ثخْسذْ، إِسْحَاقْ، ؤُشَا رُوحْ غَارْ ثمُّورْثْ ن مُورِييَا ؤُشَا ثْقدّْمذْ ث ذِينْ ذ ثَاغْرَاصْثْ خْ يِيجّْ ن وذْرَارْ جَارْ إِذُورَارْ إِ ذ أَشْ غَا إِنِيغْ.“
2 Deus disse: “Tome seu filho, seu único filho, Isaque, a quem você tanto ama, e vá à terra de Moriá. Lá, em um dos montes que eu lhe mostrarei, ofereça-o como holocausto”.
3 إِكَّارْ إِبْرَاهِيمْ زِيشْ، إِحزّمْ إِ وغْيُوڒْ نّسْ ؤُشَا إِكْسِي أَكِيذسْ ثْنَاينْ ن إِمْسخَّارنْ نّسْ ذ مِّيسْ إِسْحَاقْ. إِقسّْ أَكشُّوضْ إِ ثوْهِيبْثْ ن ثْغَارْصْثْ، إِكَّارْ، إِرُوحْ ذڭْ وبْرِيذْ غَارْ ومْشَانْ إِ ذ أَسْ إِنَّا أَربِّي.
3 Na manhã seguinte, Abraão se levantou cedo e preparou seu jumento. Levou consigo dois de seus servos e seu filho Isaque. Cortou lenha para o fogo do holocausto e partiu para o lugar que Deus tinha indicado.
4 ذڭْ وَاسّْ وِيسّْ ثْڒَاثَا إِسّْڭعّذْ إِبْرَاهِيمْ ثَامُوغْڒِي نّسْ ؤُشَا إِژْرَا أَمْشَانْ زِي ڒَاڭّْوَاجْ.
4 No terceiro dia da viagem, Abraão levantou os olhos e viu o lugar de longe.
5 إِنَّا إِبْرَاهِيمْ إِ إِمْسخَّارنْ نّسْ: ”رَاجَامْ ذَا أَكْ-ذ وغْيُوڒْ، نشّْ ذ ؤُحنْجِيرْ أَذْ نْرَاحْ ذِيهَا، أَذْ نسْجذْ. أَوَارْنِي أَسْ أَذْ غَارْومْ د-نعْقبْ.“
5 “Fiquem aqui com o jumento”, disse ele aos servos. “O rapaz e eu iremos mais adiante. Vamos adorar e depois voltaremos.”
6 إِكْسِي إِبْرَاهِيمْ أَكشُّوضْ إِ وشْمَاضْ ن ثْغَارْصْثْ، إِسَّارْسْ إِ-ث خْ مِّيسْ إِسْحَاقْ ؤُ نتَّا س يِيخفْ نّسْ إِكْسِي س ؤُفُوسْ نّسْ ثِيمسِّي ذ ثْخذْمشْثْ، ؤُشَا أَمُّو إِ رُوحنْ نِيثْنِي س ثْنَاينْ إِذْسنْ.
6 Abraão pôs a lenha para o holocausto nos ombros de Isaque, e ele próprio levou o fogo e a faca. Enquanto os dois caminhavam juntos,
7 خنِّي إِسِّيوڒْ إِسْحَاقْ أَكْ-ذ إِبْرَاهِيمْ بَابَاسْ، إِنَّا: ”بَابَا إِنُو!“ إِنَّا نتَّا: ”خْزَارْ، نشّْ أَقَا أَيِي ذَا، مِّي!“ ؤُشَا إِنَّا نتَّا: ”خْزَارْ، أَقَا ذَا ثِيمسِّي ذ ؤُكشُّوضْ، مَاشَا مَانِي إِدْجَا إِزْمَارْ إِ ثْغَارْصْثْ؟“
7 Isaque se virou para Abraão e disse: “Pai?”. “Sim, meu filho”, respondeu Abraão. “Temos fogo e lenha”, disse Isaque. “Mas onde está o cordeiro para o holocausto?”
8 إِنَّا إِبْرَاهِيمْ: ”أَربِّي سِيمَانْثْ نّسْ أَذْ إِسَّارْزقْ س يزْمَارْ إِ ثْغَارْصْثْ، أَ مِّي!“ ؤُشَا أَمُّو إِ رُوحنْ س ثْنَاينْ إِذْسنْ
8 “Deus providenciará o cordeiro para o holocausto, meu filho”, respondeu Abraão. E continuaram a caminhar juntos.
9 ؤُشَا إِوْضنْ غَارْ ومْشَانْ نِّي إِ ذ أَسْ إِنَّا أَربِّي. ذِينْ إِ إِبْنَا إِبْرَاهِيمْ إِجّْ ن ؤُعَالْطَارْ ؤُشَا إِعْذڒْ أَكشُّوضْ، إِشَارْفْ مِّيسْ إِسْحَاقْ ؤُشَا إِسَّارْسْ إِ-ث خْ ؤُعَالْطَارْ خْ إِكشْوَاضْ.
9 Quando chegaram ao lugar que Deus havia indicado, Abraão construiu um altar e arrumou a lenha sobre ele. Em seguida, amarrou seu filho Isaque e o colocou no altar, sobre a lenha.
10 خَاسْ ؤُشَا إِسّْوِيژّضْ إِبْرَاهِيمْ أَفُوسْ نّسْ ؤُشَا إِكْسِي-د ثَاخذْمشْثْ، حِيمَا أَذْ إِغَارْصْ إِ مِّيسْ.
10 Então, pegou a faca para sacrificar o filho.
11 مَاشَا لْمَالَاكْ ن سِيذِي إِڒَاغَا أَسْ-د زڭْ ؤُجنَّا، إِنَّا أَسْ: ”إِبْرَاهِيمْ، إِبْرَاهِيمْ!“ نتَّا إِنَّا: ”نشّْ أَقَا أَيِي ذَا!“
11 Nesse momento, o anjo do S enhor o chamou do céu: “Abraão! Abraão!”. “Aqui estou!”, respondeu Abraão.
12 خنِّي إِنَّا أَسْ: ”وَارْ سْوِيژِّيضْ أَفُوسْ نّشْ غَارْ ؤُحنْجِيرْ. وَارْ ذ تّڭّْ شَا، مِينْزِي ڒخُّو أَقَا سّْنغْ بلِّي ثتّڭّْوذذْ أَربِّي ؤُ وَارْ خَافِي ثسّْعِيزّذْ أَينِّي ن مِّيشْ.“
12 “Não toque no rapaz”, disse o anjo. “Não lhe faça mal algum. Agora sei que você teme a Deus de fato. Não me negou nem mesmo seu filho, seu único filho!”
13 إِسّْڭعّذْ إِبْرَاهِيمْ ثِيطَّاوِينْ نّسْ، ؤُ خْزَارْ، أَقَا أَوَارْنِي أَسْ ثُوغَا إِجّْ ن إِشَارِّي إِقّنْ غَارْ شْبَارْقْ زڭْ وَاشَّاونْ نّسْ. يُويُورْ إِبْرَاهِيمْ ذِينِّي، إِطّفْ إِشَارِّي ؤُشَا إِڭَّا-إِ-ث ذ ثَاغَارْصْثْ ذڭْ ومْشَانْ ن مِّيسْ.
13 Então Abraão levantou os olhos e viu um carneiro preso pelos chifres num arbusto. Pegou o carneiro e o ofereceu como holocausto em lugar do filho.
14 إِڒَاغَا إِبْرَاهِيمْ إِسمْ ن ومْشَانْ نِّي: ”سِيذِي أَذْ إِسَّارْزقْ!“ س ؤُينِّي إِقَّارْ بْنَاذمْ أَڒْ أَسّْ-أَ: ”ذڭْ وذْرَارْ ن سِيذِي أَذْ يِيڒِي يَارْزقْ!“
14 Abraão chamou aquele lugar de Javé-Jiré. Até hoje, as pessoas usam esse nome como provérbio: “No monte do S enhor se providenciará”.
15 إِڒَاغَا-د لْمَالَاكْ ن سِيذِي وِيسّْ مَارْثَاينْ زڭْ ؤُجنَّا خْ إِبْرَاهِيمْ،
15 Então o anjo do S enhor chamou Abraão novamente do céu:
16 إِنَّا: ”مِينْزِي ثڭِّيذْ مَانْ أَيَا ؤُشَا وَارْ خَافِي ثطِّيفذْ أَينِّي ن مِّيشْ، أَذْ جَّادْجغْ خْ سِيمَانْثْ إِنُو، إِقَّارْ سِيذِي،
16 “Assim diz o S enhor : Uma vez que você me obedeceu e não me negou nem mesmo seu filho, seu único filho, juro pelo meu nome que
17 أَقَا أَذْ شكْ بَارْكغْ أَطَّاسْ ؤُشَا أَذْ كتَّارغْ زَّارِيعثْ نّشْ أَطَّاسْ أَمْ يِيثْرَانْ ن ؤُجنَّا ؤُ أَمْ يِيجْذِي خْ ثْمَا ن ڒبْحَارْ. زَّارِيعثْ نّشْ أَذْ ثطّفْ ثَاوَّارْثْ ن ڒْعذْيَانْ نّسْ ذ ڒْوَارْثْ
17 certamente o abençoarei. Multiplicarei grandemente seus descendentes, e eles serão como as estrelas no céu e a areia na beira do mar. Seus descendentes conquistarão as cidades de seus inimigos
18 ؤُ ذِي زَّارِيعثْ نّشْ أَذْ تّْوَابَارْكنْ مَارَّا ڒڭْنُوسْ ن ثمُّورْثْ، مِينْزِي ثسْڒِيذْ إِ ثْمِيجَّا إِنُو.“
18 e, por meio deles, todas as nações da terra serão abençoadas. Tudo isso porque você me obedeceu”.
19 خنِّي إِعْقبْ-د إِبْرَاهِيمْ غَارْ إِمْسخَّارنْ نّسْ. نِيثْنِي كَّارنْ ؤُشَا رُوحنْ جْمِيعْ ذڭْ وبْرِيذْ غَارْ بِئرْ-سبْعَا، ؤُشَا إِڭَّا إِبْرَاهِيمْ أَذْ إِزْذغْ ذِي بِئرْ-سبْعَا.
19 Então voltaram até onde estavam os servos e partiram para Berseba, onde Abraão continuou a morar.
20 أَوَارْنِي مَانْ أَيَا إِمْسَارْ أَقَا خبَّارنْ إِبْرَاهِيمْ، نَّانْ أَسْ: ”خْزَارْ، عَاوذْ مِيلْكَا ثُورُووْ-د إِحنْجِيرنْ إِ نَاحُورْ ؤُمَاشْ:
20 Pouco tempo depois, Abraão ficou sabendo que Milca, mulher de Naor, irmão dele, lhe tinha dado filhos.
21 عُوصْ، أَمنْزُو نّسْ، ذ بُوزْ ؤُمَاسْ، ذ قَامُووِيلْ ونِّي ذ بَابَاسْ ن أَرَامْ،
21 O mais velho recebeu o nome de Uz, o segundo mais velho, Buz, seguido de Quemuel (antepassado dos arameus),
22 ذ كَاسَاذْ ذ حَازُو ذ فِيلْذَاشْ ذ يِيذْلَافْ ذ بِيثُووِيلْ.“
22 Quésede, Hazo, Pildás, Jidlafe e Betuel
23 بِيثُووِيلْ إِجَّا-د رِيفْقَا. ثْمنْيَا أَيَا إِ د-ثُورُووْ مِيلْكَا إِ نَاحُورْ، ؤُمَاسْ ن إِبْرَاهِيمْ.
23 (que foi o pai de Rebeca). Esses foram os oito filhos que Milca deu a Naor, irmão de Abraão.
24 ؤُ ثَايَّا نّسْ، ثنِّي ؤُمِي قَّارنْ رِيعُومَا، ثُورُووْ أَسْ-د عَاوذْ طَابَاحْ ذ جَاحَامْ ذ ثَاحَاشْ ذ مَاعْكَا.
24 Além desses, Reumá, sua concubina, lhe deu quatro filhos: Tebá, Gaã, Taás e Maaca.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.