2 Samuel 5

rifa (RIFA) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 مَارَّا ثِيقبَّاڒْ ن إِسْرَائِيل ؤُسِينْثْ-إِ-د غَارْ ذَاوُوذْ غَارْ حَابْرُونْ، سِّيوْڒنْثْ، نَّانْثْ: ”خْزَارْ، نشِّينْ ذ إِغُوسَّانْ ذ ويْسُومْ نّشْ.
1 Então todas as tribos de Israel vieram a Hebrom para encontrar-se com Davi. “Somos do mesmo povo e raça”, disseram.
2 إِضنَّاضْ ؤُڒَا ذ فَارِيضنَّاضْ ؤُمِي ثُوغَا شَاوُولْ ذ أَجدْجِيذْ خَانغْ، ثُوغَا ذ شكْ إِ د-إِسُّوفّْغنْ إِسْرَائِيل غَارْ ؤُمنْغِي ؤُ ثجِّيذْ إِ-ث-إِ-د أَذْ إِذْوڒْ. عَاوذْ إِنَّا أَشْ سِيذِي: ’شكْ أَذْ ثَاروْسذْ ڒْڭنْسْ إِنُو إِسْرَائِيل ؤُ شكْ أَذْ ثِيڒِيذْ ذ ڒْحَاكمْ خْ إِسْرَائِيل.‘ “
2 “No passado, quando Saul era nosso rei, era você que liderava o exército de Israel. E o S enhor lhe disse: ‘Você será o pastor do meu povo, Israel. Será o líder de Israel’.”
3 خنِّي ؤُسِينْ-د مَارَّا إِمْغَارنْ ن إِسْرَائِيل غَارْ ؤُجدْجِيذْ ذِي حَابْرُونْ ؤُ أَجدْجِيذْ ذَاوُوذْ إِڭَّا إِجّْ ن ڒْعَاهْذْ أَكِيذْسنْ ذِي حَابْرُونْ زَّاثْ إِ وُوذمْ ن سِيذِي. نِيثْنِي ذهْننْ ذَاوُوذْ ذ أَجدْجِيذْ خْ إِسْرَائِيل.
3 Então, ali em Hebrom, o rei Davi fez um acordo diante do S enhor com todas as autoridades de Israel, e elas o ungiram rei de Israel.
4 ثُوغَا غَارْ ذَاوُوذْ ثْڒَاثِينْ ن إِسڭّْوُوسَا ؤُمِي إِذْوڒْ نتَّا ذ أَجدْجِيذْ. نتَّا إِحْكمْ أَربْعِينْ ن إِسڭّْوُوسَا.
4 Davi tinha 30 anos quando começou a reinar e, ao todo, reinou por quarenta anos.
5 ذِي حَابْرُونْ إِحْكمْ خْ يَاهُوذَا سبْعَا ن إِسڭّْوُوسَا ذ ستَّا ن إِيُورنْ ؤُ ذِي ؤُرْشَالِيمْ إِحْكمْ ثْڒَاثَا ؤُ-ثْڒَاثِينْ ن إِسڭّْوُوسَا خْ مَارَّا إِسْرَائِيل ذ يَاهُوذَا.
5 Havia reinado sobre Judá sete anos e seis meses e, em Jerusalém, reinou sobre todo o Israel e Judá por 33 anos.
6 أَجدْجِيذْ إِفّغْ أَكْ-ذ يرْيَازنْ نّسْ غَارْ ؤُرْشَالِيمْ، حِيمَا أَذْ إِمّْنغْ أَكْ-ذ أَيْثْ ن إِيابُوسِييّنْ، إِمزْذَاغْ ن ثمُّورْثْ. سِّيوْڒنْ أَكْ-ذ ذَاوُوذْ، نَّانْ: ”شكْ وَارْ ثتِّيذْفذْ شَا ذَا، مَاغَارْ إِذَارْغَاڒنْ ذ إِقِيضَارنْ أَذْ شكْ حْصَارنْ، أَذْ إِنِينْ: ’ذَاوُوذْ وَارْ ذَا إِتِّيذفْ شَا.‘ “
6 Então o rei partiu com seus soldados para Jerusalém, a fim de lutar contra os jebuseus, que viviam naquele lugar. Os jebuseus zombavam de Davi: “Você jamais entrará aqui! Até os cegos e aleijados são capazes de impedi-lo!”. Diziam isso porque imaginavam estar seguros,
7 ذَاوُوذْ إِحوّسْ لْبُورْجْ ن صِيهْيُونْ، ذ ونِّي ذ ثَانْذِينْثْ ن ذَاوُوذْ.
7 mas Davi tomou a fortaleza de Sião, que hoje é chamada de Cidade de Davi.
8 ذڭْ وَاسّْ نِّي إِنَّا ذَاوُوذْ: ”كُورْ إِجّْ إِ غَا إِوْثنْ إِجّْ ن ؤُيابُوسِي، أجّْ-إِ-ث أَذْ ث إِمّنْضَارْ ذڭْ وَامَانْ إِسِّيزّْڒنْ أَطَّاسْ. إِقِيذَارنْ ذ إِذَارْغَاڒنْ إِشَارّهْ إِ-ثنْ ڒعْمَارْ ن ذَاوُوذْ.“ خْ ؤُيَا قَّارنْ: ”إِجّْ ن ؤُذَارْغَاڒْ ذ إِجّْ ن ؤُقِيذَارْ وَارْ د-تِّيذْفنْ غَارْ ثَادَّارْثْ.“
8 No dia do ataque, Davi disse a seus soldados: “Odeio esses jebuseus ‘cegos’ e ‘aleijados’. Quem os atacar deve entrar na cidade pelo túnel de água”. Essa é a origem do ditado: “Os cegos e os aleijados não entrarão na casa”.
9 ذَاوُوذْ إِقِّيمْ إِزْذغْ ذِي لْقلْعَا ؤُشَا إِڭَّا أَسْ: ’ثَانْذِينْثْ ن ذَاوُوذْ‘. إِبْنَا ذَاوُوذْ ذڭْ ونّضْ ن لْبُورْجْ ؤُڒَا غَارْ ذَاخڒْ نّسْ.
9 Então Davi foi morar na fortaleza de Sião e a chamou de Cidade de Davi. Ampliou a cidade, desde o aterro até a parte interna.
10 ذَاوُوذْ إِذْوڒْ يَارنِّي ذِي ڒمْغَارثْ، مَاغَارْ سِيذِي، أَربِّي ن ڒْعسْكَارَاثْ، ثُوغَا-ث أَكِيذسْ.
10 Davi foi se tornando cada vez mais poderoso, pois o S enhor , o Deus dos Exércitos, estava com ele.
11 حِيرَامْ، أَجدْجِيذْ ن صُورْ، إِسّكّْ إِرقَّاسنْ غَارْ ذَاوُوذْ أَكْ-ذ أَكشُّوضْ ن ثْشجَّارْثْ ن ثنْڭلْثْ ذ إِنقَّاشنْ ن ؤُكشُّوضْ ذ إِنقَّاشنْ ن وژْرُو ن ڒْحِيضْ. نِيثْنِي سّْبدّنْ إِشْثْ ن ثَادَّارْثْ إِ ذَاوُوذْ.
11 Hirão, rei de Tiro, enviou a Davi mensageiros com madeira de cedro, carpinteiros e pedreiros, que construíram um palácio para Davi.
12 ذَاوُوذْ إِسّنْ، أَقَا سِيذِي ثُوغَا إِڭَّا إِ-ث ذ أَجدْجِيذْ خْ إِسْرَائِيل ؤُ ثُوغَا إِسّْڭعّذْ ثَاڭلْذِيثْ نّسْ ذِي طّْوعْ ن ڒْڭنْسْ نّسْ إِسْرَائِيل.
12 E Davi compreendeu que o S enhor o havia confirmado como rei sobre Israel e exaltado seu reino por causa de seu povo, Israel.
13 أَوَارْنِي ثْوَاسِيثْ نّسْ زِي حَابْرُونْ ثُوغَا ذَاوُوذْ يَارنِّي ثِييَّا ذ ثمْغَارِينْ إِ يِيخفْ نّسْ زِي ؤُرْشَالِيمْ ؤُ تّْوَارْونْ أَسْ-د إِ ذَاوُوذْ \+bdit عَاذْ\+bdit* إِحنْجِيرنْ ذ ثْحنْجِيرِينْ.
13 Depois de mudar-se de Hebrom para Jerusalém, Davi tomou mais concubinas e esposas e teve mais filhos e filhas.
14 إِنَا ذ إِسْمَاونْ ن إِحنْجِيرنْ إِ ذ أَسْ د-إِتّْوَارْونْ ذِي ؤُرْشَالِيمْ: شَامُّوعْ، شُوبَابْ، نَاثَانْ، سُولِيمَانْ،
14 Estes são os nomes dos filhos de Davi que nasceram em Jerusalém: Samua, Sobabe, Natã, Salomão,
15 يِيبْحَارْ، إِلِيشُوعْ، نَافَاجْ، يَافِيعْ،
15 Ibar, Elisua, Nefegue, Jafia,
16 أَلِيشَامَاعْ، أَلْيَاذَاعْ ذ إِلِيفَالَاطْ.
16 Elisama, Eliada e Elifelete.
17 ؤُمِي سْڒِينْ إِفِيلِيسْطِينِييّنْ، أَقَا ذهْننْ ذَاوُوذْ ذ أَجدْجِيذْ خْ إِسْرَائِيل، ڭعّْذنْ مَارَّا إِفِيلِيسْطِينِييّنْ حِيمَا أَذْ أَرْزُونْ خْ ذَاوُوذْ. ذَاوُوذْ إِسْڒَا خْ مَانْ أَيَا ؤُ نتَّا إِهْوَا غَارْ لْقلْعَا.
17 Quando os filisteus souberam que Davi tinha sido ungido rei de Israel, mobilizaram suas tropas para capturá-lo. Davi, porém, foi informado disso e desceu para a fortaleza.
18 إِفِيلِيسْطِينِييّنْ ؤُسِينْ-د ؤُشَا بزّْعنْ إِخفْ نْسنْ ذِي ثغْزُورْثْ ن إِرَافَاوِييّنْ.
18 Os filisteus chegaram e se espalharam pelo vale de Refaim.
19 خنِّي إِسّقْسَا ذَاوُوذْ سِيذِي، إِنَّا: ”مَا أَذْ ڭعّْذغْ ضِيدّْ إِ إِفِيلِيسْطِينِييّنْ؟ مَا أَذْ ثنْ ثڭّذْ ذڭْ ؤُفُوسْ إِنُو؟“ سِيذِي إِنَّا إِ ذَاوُوذْ: ”ڭعّذْ، مَاغَارْ نشّْ نِيشَانْ أَذْ ڭّغْ إِفِيلِيسْطِينِييّنْ ذڭْ ؤُفُوسْ نّشْ!“
19 Então Davi perguntou ao S enhor : “Devo sair e lutar contra os filisteus? Tu os entregarás em minhas mãos?”. O S
20 ؤُ يِيوضْ ذَاوُوذْ غَارْ بَاعْلْ-فَارَاصِيمْ. ذِينِّي إِوْثَا ذَاوُوذْ إِفِيلِيسْطِينِييّنْ، إِنَّا: ”سِيذِي إِشُوقْ زَّاثْ إِ وُوذمْ إِنُو ذِي ڒْعذْيَانْ إِنُو أَمْ يِيشْثْ ن ثَارژِّيثْ ن وَامَانْ.“ خْ ؤُيَا إِڭَّا أَسْ إِ ومْشَانْ نِّي بَاعْلْ-فَارَاصِيمْ.
20 Então Davi foi a Baal-Perazim e ali derrotou os filisteus, e exclamou: “O S enhor irrompeu no meio de meus inimigos como uma violenta inundação!”. Por isso, chamou aquele lugar de Baal-Perazim.
21 إِفِيلِيسْطِينِييّنْ جِّينْ ذِينِّي ڒخْيَاڒَاثْ ن لْ-أَصْنَامْ نْسنْ ؤُ ذَاوُوذْ ذ يرْيَازنْ نّسْ كْسِينْ ثنْ أَكِيذْسنْ.
21 Davi e seus homens levaram os ídolos que os filisteus haviam abandonado ali.
22 ڭعّْذنْ إِفِيلِيسْطِينِييّنْ إِشْثْ ن ثْوَاڒَا نّغْنِيثْ ؤُ بزّْعنْ إِخفْ نْسنْ ذِي ثغْزُورْثْ ن إِرَافَاوِييّنْ.
22 Pouco tempo depois, os filisteus voltaram a se espalhar pelo vale de Refaim.
23 ذَاوُوذْ إِسّقْسَا سِيذِي ؤُ نتَّا إِنَّا: ”وَارْ تّْڭعِّيذْ شَا ضِيدّْ نْسنْ، مَاشَا أكّْ أَسنْ-د غَارْ ضفَّارْ، أَذْ غَارْسنْ د-ثَاسذْ زِي جِّيهثْ ن ثْشجُّورَا ن ؤُمتِّي.
23 Mais uma vez, Davi consultou o S enhor . “Não os ataque pela frente”, respondeu o S enhor . “Em vez disso, dê a volta por trás deles e ataque-os perto dos álamos.
24 خْمِي غَا ثسْڒذْ إِ ثشْڒِي ن إِصُورَافْ ذِي ثْقِيشَّاثْ ن ثْشجُّورَا ن ؤُمتِّي، خنِّي فّغْ، ثْهجْمذْ، مَاغَارْ سِيذِي أَذْ أَشْ إِزْوَارْ زَّاثْ إِ وُوذمْ نّشْ، حِيمَا أَذْ إِوّثْ ڒْعسْكَارْ ن إِفِيلِيسْطِينِييّنْ.“
24 Quando ouvir um som como de pés marchando por cima dos álamos, ataque! É o sinal de que o S enhor vai à sua frente para derrotar o exército filisteu.”
25 ذَاوُوذْ إِڭَّا أَمْ مَامّشْ ذ أَسْ يُومُورْ سِيذِي ؤُ نتَّا إِوْثَا إِفِيلِيسْطِينِييّنْ زِي جِيبْعَا أَڒْ مَانِي غَا ثَاوْضذْ غَارْ جَازَارْ.
25 Davi fez como o S enhor ordenou e derrotou os filisteus por todo o caminho, desde Gibeom até Gezer.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Samuel 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.