2 Samuel 2
rifa (RIFA) vs NVI
1 أَوَارْنِي ؤُيَا إِمْسَارْ، أَقَا ذَاوُوذْ إِسّقْسَا سِيذِي، إِنَّا: ”مَا أَذْ ڭعّْذغْ غَارْ إِشْثنْ زِي ثْندَّامْ ن يَاهُوذَا؟“ سِيذِي إِنَّا أَسْ: ”ڭعّذْ!“ ؤُشَا ذَاوُوذْ إِنَّا: ”مَانِي غَا ڭعّْذغْ؟“ نتَّا إِنَّا: ”غَارْ حَابْرُونْ.“
1 Passado algum tempo, Davi perguntou ao Senhor: "Devo ir para uma das cidades de Judá? " O Senhor respondeu que sim, e Davi perguntou para qual delas. "Para Hebrom", respondeu o Senhor.
2 خنِّي إِڭعّذْ ذَاوُوذْ غَارْ حَابْرُونْ أَكْ-ذ ثْنَاينْ ن ثمْغَارِينْ نّسْ، أَخِينُوعَامْ زِي يَازْرَاعِيلْ، ؤُ أَبِيجَايِيلْ، ثَامْغَارْثْ ن نَابَالْ زِي كَارْمِيلْ.
2 Então Davi foi para Hebrom com suas duas mulheres, Ainoã, de Jezreel e Abigail, viúva de Nabal, o carmelita.
3 ذَاوُوذْ يَارَّا أَذْ ڭعّْذنْ عَاوذْ إِرْيَازنْ نِّي ثُوغَا أَكِيذسْ إِدْجَانْ، كُوڒْ أَرْيَازْ أَكْ-ذ ثْوَاشُونْثْ نّسْ، ؤُشَا نِيثْنِي ؤُيُورنْ أَذْ زذْغنْ ذِي ثْندَّامْ ن حَابْرُونْ.
3 Davi também levou os homens que o acompanhavam, cada um com sua família, e estabeleceram-se em Hebrom e nos povoados vizinhos.
4 أَوَارْنِي ؤُيَا ؤُسِينْ-د يرْيَازنْ ن يَاهُوذَا غَارْ حَابْرُونْ ؤُشَا ذهْننْ ذَاوُوذْ ذِينِّي ذ أَجدْجِيذْ خْ ثَادَّارْثْ ن يَاهُوذَا. خنِّي ؤُسِينْ-د حِيمَا أَذْ خبَّارنْ ذَاوُوذْ، نَّانْ: ”إِرْيَازنْ ن يَابِيشْ ذِي جِيلْعَاذْ أَقَا نضْڒنْ شَاوُولْ.“
4 Então os homens de Judá foram a Hebrom e ali ungiram Davi rei da tribo de Judá. Informado de que os habitantes de Jabes-Gileade tinham sepultado Saul,
5 خنِّي إِسّكّْ ذَاوُوذْ إِرقَّاسنْ غَارْ يرْيَازنْ ن يَابِيشْ ذِي جِيلْعَاذْ، إِنَّا أَسنْ: ”أَذْ كنِّيوْ إِبَاركْ سِيذِي، مِينْزِي كنِّيوْ ثڭِّيمْ إِ شَاوُولْ، سِيذِي نْومْ، س ثْمخْسِيوْثْ إِشوَّارنْ ؤُشَا ثْنضْڒمْ ث.
5 Davi enviou-lhes mensageiros que lhes disseram: "O Senhor os abençoe pelo seu ato de lealdade, ao sepultar Saul, seu rei.
6 أَذْ أَومْ إِسّْشنْ سِيذِي ڒخُّو ثَامخْسِيوْثْ نّسْ إِشوَّارنْ ذ ڒَامَانْ نّسْ. ؤُڒَا ذ نشّْ أَذْ أَومْ ڭّغْ س ثْشُونِي، مِينْزِي أَقَا كنِّيوْ ثڭِّيمْ أَيَا.
6 Seja o Senhor leal e fiel para com vocês. Também eu firmarei minha amizade com vocês, por terem feito essa boa ação.
7 خنِّي ڒخُّو، جّمْ أَذْ تّْوَاسّْجهْذنْ إِفَاسّنْ نْومْ ؤُ إِڒِيمْ ثْمحّْذمْ، مَاغَارْ شَاوُولْ، سِيذِي نْومْ، إِمُّوثْ. ؤُڒَا ذ ثَادَّارْثْ ن يَاهُوذَا ثذْهنْ أَيِي ذ أَجدْجِيذْ خَاسنْ.“
7 Mas, agora, sejam fortes e corajosos, pois Saul, seu senhor, está morto, e já fui ungido rei pela tribo de Judá".
8 أَبْنِيرْ، مِّيسْ ن نِيرْ، أَكُومَانْذَارْ ن ڒْعسْكَارْ ن شَاوُولْ، ثُوغَا يِيوِي أَكِيذسْ إِشْ-بُوشَاثْ، مِّيسْ ن شَاوُولْ، غَارْ مَاحَانَايِيمْ.
8 Enquanto isso, Abner, filho de Ner, comandante do exército de Saul, levou Is-Bosete, filho de Saul, a Maanaim,
9 نتَّا إِڭَّا إِ-ث ذ أَجدْجِيذْ خْ جِيلْعَاذْ، خْ إِشُورِييّنْ، خْ يَازْرَاعِيلْ، خْ إِفْرَايِيمْ، خْ بِينْيَامِينْ ؤُ خْ مَارَّا إِسْرَائِيل.
9 onde o proclamou rei sobre Gileade, Assuri, Jezreel, Efraim, Benjamim e sobre todo o Israel.
10 إِشْ-بُوشَاثْ، مِّيسْ ن شَاوُولْ، ثُوغَا غَارسْ أَربْعِينْ ن إِسڭّْوُوسَا ؤُمِي إِذْوڒْ نتَّا ذ أَجدْجِيذْ خْ إِسْرَائِيل، ؤُ نتَّا إِحْكمْ ثْنَاينْ ن إِسڭّْوُوسَا. مْغِيرْ إِنِّي ن ثَادَّارْثْ ن يَاهُوذَا بدّنْ أَكْ-ذ ذَاوُوذْ.
10 Is-Bosete, filho de Saul, tinha quarenta anos de idade quando começou a reinar em Israel, e reinou dois anos. A tribo de Judá, entretanto, seguia Davi,
11 ڒْقدّْ ن وُوسَّانْ إِ ثُوغَا ذَاوُوذْ إِحْكمْ ذِي حَابْرُونْ أَمْ ؤُجدْجِيذْ خْ ثَادَّارْثْ ن يَاهُوذَا، ثُوغَا سبْعَا ن إِسڭّْوُوسَا ذ ستَّا ن إِيُورنْ.
11 que a governou por sete anos e seis meses, em Hebrom.
12 أَبْنِيرْ، مِّيسْ ن نِيرْ، إِفّغْ أَكْ-ذ إِمْسخَّارنْ ن إِشْ-بُوشَاثْ، مِّيسْ ن شَاوُولْ، زِي مَاحَانَايِيمْ غَارْ جِيبْعُونْ.
12 Abner, filho de Ner, e os soldados de Is-Bosete, filho de Saul, partiram de Maanaim e marcharam para Gibeom.
13 ؤُڒَا ذ يُووَابْ، مِّيسْ ن صَارُويَا، ذ إِمْسخَّارنْ ن ذَاوُوذْ فّْغنْ ؤُشَا نِيثْنِي مّڒْقَانْ أَكْ-ذ وَايَاوْيَا غَارْ ؤُيڒْمَامْ ن جِيبْعُونْ. ذِينِّي قِّيمنْ نِيثْنِي بدّنْ، إِجّْ غَارْ ؤُغزْذِيسْ-أَ ن ؤُيڒْمَامْ ؤُ ونّغْنِي خْ ؤُجمَّاضْ ن ؤُيڒْمَامْ.
13 Joabe, filho de Zeruia, e os soldados de Davi foram ao encontro deles no açude de Gibeom. Um grupo posicionou-se num lado do açude, o outro grupo, no lado oposto.
14 إِنَّا أَبْنِيرْ إِ يُووَابْ: ”أجّْ إِحُوذْرِييّنْ أَذْ كَّارنْ أَذْ مُّوغْزْڒنْ زَّاثْنغْ.“ يُووَابْ إِنَّا: ”نِيثْنِي أَذْ كَّارنْ!“
14 Então Abner disse a Joabe: "Vamos fazer alguns soldados lutarem diante de nós". Joabe respondeu: "De acordo".
15 نِيثْنِي كَّارنْ، خنِّيعدُّونْ. أَقَا حسْبنْ ثنْعَاشْ زِي بِينْيَامِينْ إِ إِشْ-بُوشَاثْ، مِّيسْ ن شَاوُولْ، ؤُ ثنْعَاشْ زڭْ إِمْسخَّارنْ ن ذَاوُوذْ.
15 Então doze soldados aliados de Benjamim e Is-Bosete, filho de Saul, atravessaram o açude para enfrentar doze dos soldados aliados de Davi.
16 إِجّْ إِطّفْ ونّغْنِي زڭْ ؤُزدْجِيفْ ؤُ إِجُّو أَسْ س سِّيفْ نّسْ ذڭْ ؤُغزْذِيسْ ن ونّغْنِي ؤُ نِيثْنِي وْضَانْ س ثْنَاينْ إِذْسنْ. س ؤُينِّي قَّارنْ أَسْ إِ ومْشَانْ نِّي حَالْقَاثْ-هَاصُورِيمْ ونِّي إِدْجَانْ غَارْ جِيبْعُونْ.
16 Cada soldado pegou o adversário pela cabeça e fincou-lhe o punhal no lado, e juntos caíram mortos. Por isso aquele lugar, situado em Gibeom, foi chamado Helcate-Hazurim.
17 ذڭْ وَاسّْ نِّي إِذْوڒْ ؤُمنْغِي إِقْسحْ أَطَّاسْ. أَبْنِيرْ ذ يرْيَازنْ ن إِسْرَائِيل تّْوَاغلّْبنْ زَّاثْ إِ وُوذمْ ن إِمْسخَّارنْ ن ذَاوُوذْ.
17 Houve uma violenta batalha naquele dia, e Abner e os soldados de Israel foram derrotados pelos soldados de Davi.
18 ثُوغَا ذِينْ ثْڒَاثَا ن إِحنْجِيرنْ ن صَارُويَا، نِيثْنِي ذ يُووَابْ ذ أَبِيشَايْ ذ عَسَائِيلْ. عَسَائِيلْ ثُوغَا إِفْسُوسْ خْ إِضَارنْ أَمْ يِيجّْ زڭْ إِغَايْضنْ ن وزْغَارْ ذڭْ إِيَّارْ.
18 Estavam lá Joabe, Abisai e Asael, os três filhos de Zeruia. E Asael, que corria como uma gazela em terreno plano,
19 عَسَائِيلْ إِضْفَارْ أَبْنِيرْ. ؤُمِي ثُوغَا إِڭُّورْ، وَارْ إِحيّذْ غَارْ ضفَّارْ ن أَبْنِيرْ، ڒَْا غَارْ يفُوسْ ؤُڒَا غَارْ ؤُزڒْمَاضْ.
19 perseguiu Abner, sem se desviar nem para a direita nem para a esquerda.
20 ؤُشَا إِنّقْڒبْ أَبْنِيرْ، إِنَّا: ”مَا ذ شكْ، عَسَائِيلْ؟“ ؤُ نتَّا إِنَّا: ”ذ نشّْ!“
20 Abner olhou para trás e perguntou: "É você, Asael? " "Sou eu", respondeu ele.
21 أَبْنِيرْ إِنَّا أَسْ: ”فَارْغْ غَارْ يفُوسْ نِيغْ غَارْ ؤُزڒْمَاضْ ؤُ شبَّارْ ذڭْ إِجّْ زڭْ إِحُوذْرِييّنْ ؤُ كْسِي إِ يِيخفْ نّشْ أَرُّوضْ نّسْ ن ڒْعسْكَارْ!“ عَسَائِيلْ مَاشَا وَارْ إِخْسْ أَذْ خَاسْ إِحيّذْ زِي ضفَّارْ نّسْ.
21 Disse-lhe então Abner: "É melhor você sair para a direita ou para a esquerda, capturar um dos soldados e ficar com as armas dele". Mas Asael não quis parar de persegui-lo.
22 خنِّي إِنَّا أَبْنِيرْ عَاوذْ إِ عَسَائِيلْ: ”حيّذْ زِي ضفَّارْ إِنُو. مَايمِّي شكْ إِ غَا وْثغْ غَارْ ثمُّورْثْ؟ مَامّشْ إِ غَا ڭّغْ خنِّي عَاذْ أَذْ خْزَارغْ إِ ؤُمَاشْ يُووَابْ ذِي ثِيطَّاوِينْ؟“
22 Então Abner advertiu Asael mais uma vez: "Pare de me perseguir! Não quero matá-lo. Como poderia olhar seu irmão Joabe nos olhos de novo? "
23 نتَّا مَاشَا يُوڭِي أَذْ أَسْ إِحيّذْ. خنِّي إِجُّو أَسْ أَبْنِيرْ ذڭْ ؤُعذِّيسْ س يِيخفْ أَنڭَّارُو ن لَانْسَا نّسْ، أَڒَامِي د-إِسُّوفّغْ فْڒِيثْشَا زِي ضفَّارْ. نتَّا إِوْضَا ذِينْ ؤُشَا إِمُّوثْ ذڭْ ومْشَانْ نِّي. إِمْسَارْ بلِّي مَارَّا إِنِّي د-يُوسِينْ غَارْ ومْشَانْ مَانِي إِوْضَا ؤُ مَانِي إِمُّوثْ عَسَائِيلْ، قِّيمنْ بدّنْ.
23 Como, porém, Asael, não desistiu de persegui-lo, Abner cravou no estômago dele a ponta da lança, que saiu pelas costas. E ele caiu, morrendo ali mesmo. E paravam todos os que chegavam ao lugar onde Asael estava caído.
24 يُووَابْ ذ أَبِيشَايْ ضْفَارنْ أَبْنِيرْ. ڒَامِي د-إِوْضنْ نِيثْنِي أَڒْ ثَاوْرِيرْثْ ن أَمَّا، ثنِّي زَّاثْ إِ جِييَاحْ، غَارْ وبْرِيذْ ن ڒخْڒَا ن جِيبْعُونْ، ثغْڒِي ثْفُوشْثْ.
24 Então Joabe e Abisai perseguiram Abner. Ao pôr-do-sol, chegaram à colina de Amá, defronte de Gia, no caminho para o deserto de Gibeom.
25 أَيْثْ ن بِينْيَامِينْ مُوننْ أَوَارْنِي أَبْنِيرْ، ذوْڒنْ ذ إِشْثْ ن ثرْبِيعْثْ أَكِيذسْ، ؤُشَا أَمُّو إِ قِّيمنْ نِيثْنِي بدّنْ خْ ثْقِيشّثْ ن إِشْثْ ن ثوْرِيرْثْ.
25 Os soldados de Benjamim, seguindo Abner, reuniram-se formando um só grupo e ocuparam o alto de uma colina.
26 أَبْنِيرْ إِڒَاغَا-د خْ يُووَابْ، إِنَّا: ”مَا أَذْ إِشّْ سِّيفْ إِ ڒبْذَا؟ مَا وَارْ ثسِّينذْ شكْ، أَقَا أَيَا أَذْ إِنْذهْ غَارْ إِجّْ ن ؤُقطُّو ذ أَمرْزَاڭْ؟ أَڒْ مڒْمِي عَاذْ وَارْ ثقَّارذْ إِ ڒْڭنْسْ نّشْ، حِيمَا أَذْ إِعْقبْ زڭْ وضْفَارْ ن أَيْثْمَاثْسنْ؟“
26 Então Abner gritou para Joabe: "O derramamento de sangue vai continuar? Não vê que isso vai trazer amargura? Quando é que você vai mandar o seu exército parar de perseguir os seus irmãos? "
27 يُووَابْ إِنَّا: ”س ثِيذتّْ أَمْ إِدَّارْ أَربِّي، مَاڒَا شكْ وَارْ ثسِّيوْڒذْ خْ إِجّْ ن ؤُمُوغْزڒْ، خنِّي أَذْ يِيڒِي ڒْڭنْسْ إِسّْبدّْ زِي مَانْ أَيَا غَارْ صّْبحْ، إِڒِي كُوڒْ أَرْيَازْ أَذْ إِسّْبدّْ زڭْ وضْفَارْ ن ؤُمَاسْ!“
27 Respondeu Joabe: "Juro pelo nome de Deus, que se você não tivesse falado, o meu exército perseguiria os seus irmãos até de manhã".
28 خنِّي إِسُوضْ يُووَابْ ذڭْ ؤُيِيشّْ ن إِشَارِّي ؤُ مَارَّا ڒْڭنْسْ إِسّْبدّْ. نِيثْنِي وَارْ ضْفَارنْ عَاذْ إِسْرَائِيل ؤُشَا وَارْ مّنْغنْ عَاذْ كْثَارْ.
28 Então Joabe tocou a trombeta, e o exército parou de perseguir Israel e de lutar.
29 أَبْنِيرْ ذ يرْيَازنْ نّسْ شُوقنْ دْجِيڒثْ نِّي مَارَّا ذِي ڒوْضَا، ژْوَانْ لْ-ؤُرْذُونْ، كِّينْ خْ مَارَّا ثَاغْزُورْثْ ؤُشَا إِوْضنْ غَارْ مَاحَانَايِيمْ.
29 Abner e seus soldados marcharam pela Arabá durante toda a noite. Atravessaram o Jordão, marcharam durante a manhã inteira e chegaram a Maanaim.
30 ؤُڒَا ذ يُووَابْ إِعْقبْ-د زڭْ وضْفَارْ ن أَبْنِيرْ ؤُ نتَّا إِسّْمُونْ مَارَّا ڒْڭنْسْ. ودَّارنْ ثْسعْطَاشْ ن إِرْيَازنْ ن ذَاوُوذْ ؤُڒَا ذ عَسَائِيلْ.
30 Quando Joabe voltou da perseguição a Abner, reuniu todo o exército. E viram que faltavam dezenove soldados, além de Asael.
31 إِمْسخَّارنْ ن ذَاوُوذْ مَاشَا ثُوغَا وْثِينْ أَطَّاسْ ن يرْيَازنْ زڭْ أَيْثْ ن بِينْيَامِينْ ؤُ زڭْ يرْيَازنْ ن أَبْنِيرْ. مُّوثنْ ثڒْثْ-مْيَا ؤُ-ستِّينْ ن يرْيَازنْ.
31 Mas os soldados de Davi tinham matado trezentos e sessenta benjamitas que estavam com Abner.
32 نِيثْنِي سّْڭعّْذنْ عَسَائِيلْ ؤُ نضْڒنْ ث ذڭْ ونْضڒْ ن بَابَاسْ ذِي بَايْثْ-لَاحْمْ. يُووَابْ ذ يرْيَازنْ نّسْ ؤُيُورنْ دْجِيڒثْ نِّي مَارَّا ؤُ ڒَامِي إِوْضنْ غَارْ حَابْرُونْ، ثنْقَارْ-د خَاسنْ ثْفَاوْثْ.
32 Levaram Asael e o sepultaram no túmulo de seu pai, em Belém. Depois disso, Joabe e seus soldados marcharam durante toda a noite e chegaram a Hebrom ao amanhecer.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Samuel 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.