2 Samuel 24

rifa (RIFA) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 ثُوغَا يَارْغَا وغْضَابْ ن سِيذِي عَاوذْ خْ إِسْرَائِيل. نتَّا إِسّكَّارْ ذَاوُوذْ خَاسنْ، إِنَّا: ”ؤُيُورْ أَذْ ثْحسْبذْ إِسْرَائِيل ذ يَاهُوذَا!“
1 Mais uma vez, irou-se o Senhor contra Israel. E incitou Davi contra o povo, levando-o a fazer um censo de Israel e de Judá.
2 إِنَّا ؤُجدْجِيذْ إِ يُووَابْ، أَكُومَانْذَارْ ن ڒْعسْكَارْ، ونِّي ثُوغَا غَارسْ إِدْجَانْ: ”أكّْ مَارَّا ثِيقبَّاڒْ ن إِسْرَائِيل، زِي ذَانْ أَڒْ بِئرْ-سبْعَا، سدّْ ڒْڭنْسْ مَاحنْذْ نشّْ أَذْ سّْنغْ ڒْقدّْ ن إِرْيَازنْ ن ڒْڭنْسْ.“
2 Então o rei disse a Joabe e aos outros comandantes do exército: "Vão por todas as tribos de Israel, de Dã a Berseba, e contem o povo, para que eu saiba quantos são".
3 خنِّي إِنَّا يُووَابْ إِ ؤُجدْجِيذْ: ”أَذْ يَارْنِي سِيذِي، أَربِّي نّشْ، أَطَّاسْ إِ ڒْڭنْسْ-أَ أَمْ مَامّشْ دْجَانْ نِيثْنِي ڒخُّو، عَاذْ مْيَا ن ثْسقَّارْ أَمْ مَامّشْ دْجَانْ نِيثْنِي ڒخُّو، ؤُ أجّْ أَذْ ژَترنْثْ ثِيطَّاوِينْ ن سِيذِي إِنُو ؤُجدْجِيذْ أَيَا. مَاشَا إِ ؤُمِي إِوْشَا سِيذِي إِنُو أَجدْجِيذْ ثَايْنِيثْ إِ ثْمسْڒَاشْثْ-أَ؟“
3 Joabe, porém, respondeu ao rei: "Que o Senhor teu Deus multiplique o povo por cem, e que os olhos do rei, meu senhor, o vejam! Mas, por que o rei, meu senhor, deseja fazer isso? "
4 مَاشَا أَوَاڒْ ن ؤُجدْجِيذْ إِجْهذْ خْ يُووَابْ ؤُ خْ إِكُومَانْذَارنْ ن ڒْعسْكَارْ، ؤُشَا إِفّغْ يُووَابْ أَكْ-ذ إِكُومَانْذَارنْ ن ڒْعسْكَارْ، يَاڭّْوجْ خْ وُوذمْ ن ؤُجدْجِيذْ حِيمَا أَذْ إِسدّْ ڒْعسْكَارْ ن إِسْرَائِيل.
4 Mas a palavra do rei prevaleceu sobre a de Joabe e dos comandantes do exército; então eles saíram da presença do rei para contar o povo de Israel.
5 نِيثْنِي ژْوَانْ لْ-ؤُرْذُونْ ؤُ وْثِينْ إِقِيضَانْ نْسنْ غَارْ ؤُغزْذِيسْ أَفُوسِي ن ثنْذِينْثْ ن عَارُوعِيرْ ثنِّي غَارْ ڒْوسْطْ ن ثغْزَارْثْ ن يغْزَارْ ن جَاذْ، ؤُشَا ؤُيُورنْ خنِّي غَارْ يَاعْزِيرْ.
5 E atravessando o Jordão, começaram em Aroer, ao sul da cidade, no vale; depois foram para Gade e de lá para Jazar,
6 ؤُسِينْ-د ذِي جِيلْعَاذْ ؤُ ذِي ثَاحْثِيمْ-حُوذْشِي. خَاسْ ؤُشَا ؤُسِينْ-د غَارْ ذَانْ-يَاعَانْ ؤُ غَارْ جّْوَايهْ ن صِيذُونْ.
6 Gileade e Cades dos hititas, chegaram a Dã-Jaã e às proximidades de Sidom.
7 ؤُشَا ؤُسِينْ-د غَارْ ثنْذِينْثْ ن صُورْ إِ إِفَارْينْ س إِغبْڒَاونْ ؤُ غَارْ مَارَّا ثْندَّامْ ن إِحِيوِييّنْ ذ إِكنْعَانِييّنْ، غَارْ ؤُنڭَّارْ إِوْضنْ نِيثْنِي غَارْ لْجَانُوبْ ن يَاهُوذَا ذِي بِئرْ-سبْعَا.
7 Dali seguiram na direção da fortaleza de Tiro e de todas as cidades dos heveus e dos cananeus. Por último foram até Berseba, no Neguebe de Judá.
8 أَمُّو كِّينْ نِيثْنِي مَارَّا ثَامُّورْثْ ؤُ أَوَارْنِي عْذُونْ ثسْعَا ن إِيُورنْ ذ عِيشْرِينْ ن وُوسَّانْ ؤُسِينْ-د غَارْ ؤُرْشَالِيمْ.
8 Percorreram todo o país, e voltaram a Jerusalém ao fim de nove meses e vinte dias.
9 ؤُ يُووَابْ إِوْشَا إِ ؤُجدْجِيذْ ڒْقدّْ ن ڒحْسَابْ ن ڒْڭنْسْ. ذِي إِسْرَائِيل ثُوغَا ذَايسْ ثمْنْ-مْيَاثْ-أَڒفْ ن يرْيَازنْ إِمحْضنْ إِنِّي إِزمَّارنْ خْ سِّيفْ ؤُ خمْسَا-مْيَاثْ-أَڒفْ ن يرْيَازنْ ثُوغَا أَثنْ زِي يَاهُوذَا.
9 Então Joabe apresentou ao rei o relatório do recenseamento do povo; havia em Israel oitocentos mil homens habilitados para o serviço militar, e em Judá, quinhentos mil.
10 مَاشَا ؤُڒْ ن ذَاوُوذْ إِبْذَا أَذْ إِردُّو أَسْ أَوَارْنِي إِحْسبْ ڒْڭنْسْ ؤُ ذَاوُوذْ إِنَّا إِ سِيذِي: ”نشّْ خْضِيغْ خَاكْ أَطَّاسْ س مِينْ ڭِّيغْ. أَ سِيذِي، كّسْ ڒخُّو ڒْمُوعْصِييّثْ خْ ؤُمْسخَّارْ نّشْ، مَاغَارْ نشّْ ڭِّيغْ ثُوبُّوهڒْيَا ثَامقّْرَانْثْ.“
10 Depois de contar o povo, Davi sentiu remorso e disse ao Senhor: "Pequei gravemente com o que fiz! Agora, Senhor, eu imploro que perdoes o pecado do teu servo, porque cometi uma grande loucura! "
11 ؤُمِي ذَاوُوذْ إِكَّارْ غَارْ ثُوفُّوثْ، إِمْسَارْ، أَقَا يُوسَا-د أَوَاڒْ ن سِيذِي إِ ؤُنَابِي جَاذْ، أَمْوَاڒَاوْ ن ذَاوُوذْ، إِنَّا:
11 Levantando-se Davi pela manhã, o Senhor já tinha falado a Gade, o vidente dele:
12 ”ؤُيُورْ، سِيوڒْ إِ ذَاوُوذْ: ’أَمُّو إِ إِقَّارْ سِيذِي: أَذْ أَشْ د-سَّارْسغْ ثْڒَاثَا ن ثْمسْڒَايِينْ. إِخْضَارْ إِشْثْ زَّايْسنْثْ ؤُشَا أَذْ أَشْ ت ڭّغْ.‘ “
12 "Vá dizer a Davi: ‘Assim diz o Senhor: Estou lhe dando três opções de punição; escolha uma delas, e eu a executarei contra você’ ".
13 يُوسَا-د جَاذْ غَارْ ذَاوُوذْ، إِخبَّارْ إِ-ث، إِنَّا أَسْ: ”مَا أَذْ إِوْضَا سبْعَا ن إِسڭّْوُوسَا ن ڒَاژْ خْ ثمُّورْثْ نّشْ؟ نِيغْ ثخْسذْ أَذْ ثَاروْڒذْ ثْڒَاثَا ن إِيُورنْ زَّاثْ إِ وُوذمْ ن ڒْعذْيَانْ نّشْ ؤُ نتَّا أَذْ شكْ إِضْفَارْ؟ نِيغْ ثخْسذْ أَذْ يِيڒِي طَّاعُونْ ذِي ثمُّورْثْ نّشْ؟ خنِّي ڒخُّو، سّنْ مِينْ إِ غَا ثِيخْضَارذْ ؤُ خْزَارْ، مِينْ د غَا أَرّغْ غَارْ ونِّي ذ أَيِي د-إِسّكّنْ.“
13 Então Gade foi a Davi e lhe perguntou: "O que você prefere: três anos de fome em sua terra; três meses fugindo de seus adversários, que o perseguirão; ou três dias de praga em sua terra? Pense bem e diga-me o que deverei responder àquele que me enviou".
14 خنِّي إِنَّا ذَاوُوذْ إِ جَاذْ: ”نشّْ تّْوَاحْصَارغْ أَطَّاسْ. أجّْ أَنغْ أَذْ نوْضَا ذڭْ إِفَاسّنْ ن سِيذِي، مَاغَارْ أَرّحْمثْ نّسْ ثمْغَارْ، مَاشَا وَارْ خْسغْ شَا أَذْ وْضِيغْ ذڭْ إِفَاسّنْ ن إِوْذَانْ.“
14 Davi respondeu: "É grande a minha angústia! Prefiro cair nas mãos do Senhor, pois grande é a sua misericórdia, e não nas mãos dos homens".
15 خنِّي إِسِّيوضْ سِيذِي إِجّْ ن طَّاعُونْ خْ إِسْرَائِيل، زِي ثُوفُّوثْ أَڒْ إِجّْ ن ڒْمِيجَاڒْ إِتّْوَاڭّنْ. مُّوثنْ سبْعِينْ-أَڒفْ ن يرْيَازنْ ن ڒْڭنْسْ زِي ذَانْ أَڒْ بِئرْ-سبْعَا.
15 Então o Senhor enviou uma praga sobre Israel, desde aquela manhã até a hora que tinha determinado. E morreram setenta mil homens do povo, de Dã a Berseba.
16 ؤُمِي إِسّْوِيژّضْ لْمَالَاكْ أَفُوسْ نّسْ خْ ؤُرْشَالِيمْ، حِيمَا أَذْ إِغْضڒْ ثَانْذِينْثْ ذڭْ ؤُضيّعْ، إِنْذمْ سِيذِي خْ ثُوعفّْنَا، إِنَّا إِ لْمَالَاكْ إِ إِڭُّورْ أَذْ إِغْضڒْ ڒْڭنْسْ ذڭْ ؤُضيّعْ: ”شْفَا، سهْوَا أَفُوسْ نّشْ ڒخُّو!“ ثُوغَا لْمَالَاكْ ن سِيذِي إِتَّاوضْ غَارْ ؤُنذْرَارْ ن ؤُيابُوسِي أَرَاوْنَا.
16 Quando o anjo estendeu a mão para destruir Jerusalém, o Senhor arrependeu-se de trazer essa catástrofe, e ele disse ao anjo destruidor: "Pare! Já basta! " Naquele momento o anjo do Senhor estava perto da eira de Araúna, o jebuseu.
17 ؤُمِي ذَاوُوذْ إِژْرَا لْمَالَاكْ ونِّي إِوْثِينْ ڒْڭنْسْ، إِسِّيوڒْ ذَاوُوذْ أَكْ-ذ سِيذِي، إِنَّا: ”خْزَارْ، نشّْ خْضِيغْ ؤُ نشّْ، وَاهْ نشّْ ڭِّيغْ ڒْمُوعْصِييّثْ، مَاشَا ؤُدْجِي-يَا، مِينْ ڭِّينْ؟ أجّْ أَذْ يِيڒِي ؤُفُوسْ نّشْ إِ ثشْثِي غَارِي ذ غَارْ ثَادَّارْثْ ن بَابَا.“
17 Ao ver o anjo que estava matando o povo, disse Davi ao Senhor: "Fui eu que pequei e cometi iniqüidade. Estes não passam de ovelhas. O que eles fizeram? Que o teu castigo caia sobre mim e sobre a minha família! "
18 ذڭْ وَاسّْ نِّي بعْذَا يُوسَا-د جَاذْ غَارْ ذَاوُوذْ، إِنَّا أَسْ: ”ڭعّذْ، سْبدّْ إِجّْ ن ؤُعَالْطَارْ إِ سِيذِي خْ ؤُنذْرَارْ ن ؤُيابُوسِي أَرَاوْنَا.“
18 Naquele mesmo dia Gade foi dizer a Davi: "Vá e edifique um altar na eira de Araúna, o jebuseu".
19 ذَاوُوذْ إِڭعّذْ عْلَاحْسَابْ أَوَاڒْ ن جَاذْ، أَمْ مَامّشْ ث يُومُورْ سِيذِي.
19 Davi foi para lá, em obediência à ordem que Gade tinha dado em nome do Senhor.
20 أَرَاوْنَا إِشيّعْ ؤُ إِژْرَا أَجدْجِيذْ أَكْ-ذ إِمْسخَّارنْ نّسْ ؤُسِينْ-د غَارسْ. خنِّي يُويُورْ أَرَاوْنَا غَارْ بَارَّا، إِبنْذقْ زَّاثْ إِ ؤُجدْجِيذْ س ؤُغمْبُوبْ نّسْ غَارْ ثمُّورْثْ.
20 Quando Araúna viu o rei e seus soldados vindo ao encontro dele, saiu e prostrou-se perante o rei, rosto em terra,
21 أَرَاوْنَا إِنَّا: ”مَايمِّي إِ د-يُوسَا سِيذِي إِنُو أَجدْجِيذْ، غَارْ ؤُمْسخَّارْ نّسْ؟“ ذَاوُوذْ إِنَّا: ”حِيمَا أَذْ خَاكْ سْغغْ أَنْذْرَارْ حِيمَا أَذْ بْنِيغْ ذِينْ إِجّْ ن ؤُعَالْطَارْ إِ سِيذِي، مَاحنْذْ أَذْ ثْبدّْ ثشْثِي ذِي ڒْڭنْسْ.“
21 e disse: "Por que o meu senhor e rei veio ao seu servo? " Respondeu Davi: "Para comprar sua eira, e edificar nela um altar ao Senhor, para que cesse a praga no meio do povo".
22 خنِّي إِنَّا أَرَاوْنَا إِ ذَاوُوذْ: ”أجّْ سِيذِي إِنُو أَجدْجِيذْ أَذْ إِكْسِي ؤُ أَذْ إِوهّبْ مِينْ ذ أَسْ إِتّْغِيڒْ ذ لمْلِيحْ ذِي ثِيطَّاوِينْ نّسْ. خْزَارْ أَقَا ذِينْ إِفُونَاسنْ ذ ثْفُونَاسِينْ إِ ثْغَارْصْثْ ن وشْمَاضْ ؤُ كْسِي ثِيڒْوِيحِينْ إِتّحْڒُودْجُوضنْ إِ ؤُسَارْوثْ ذ ڒحْوَايجْ ن إِفُونَاسنْ ذ ثْفُونَاسِينْ ذ أَكشُّوضْ إِ ثْمسِّي.
22 Araúna disse a Davi: "O meu senhor e rei pode ficar com o que quiser e ofereça-o em sacrifício. Aqui estão os bois para o holocausto, e o debulhador e o jugo dos bois para a lenha.
23 أَيَا مَارَّا، أَ أَجدْجِيذْ، أَذْ أَشْ إِوْشْ أَرَاوْنَا إِ ؤُجدْجِيذْ.“ عَاوذْ إِنَّا أَرَاوْنَا إِ ؤُجدْجِيذْ: ”إِڒِي أَذْ د-ثَاسذْ شكْ خْ ڒْخَاضَارْ غَارْ سِيذِي، أَربِّي نّشْ!“
23 Ó rei, eu dou tudo isso a ti". E acrescentou: "Que o Senhor teu Deus aceite a tua oferta".
24 مَاشَا أَجدْجِيذْ إِنَّا إِ أَرَاوْنَا: ”لَّ، مَاغَارْ نشّْ خْسغْ أَذْ خَاكْ ث سْغغْ س تَّامَانْ نّسْ إِكْمڒْ، مَاغَارْ نشّْ وَارْ تّْوهّْبغْ إِ سِيذِي، أَربِّي إِنُو، ثِيغَارْصَا ن وشْمَاضْ إِ وَارْ إِسكّْوِينْ وَالُو.“ ؤُ ذَاوُوذْ إِسْغَا أَنْذْرَارْ ذ إِفُونَاسنْ ذ ثْفُونَاسِينْ إِ خمْسِينْ شِيقْلُو ن نُّوقَارْثْ.
24 Mas o rei respondeu a Araúna: "Não! Faço questão de pagar o preço justo. Não oferecerei ao Senhor meu Deus holocaustos que não me custem nada". Davi comprou, pois, a eira e os bois por cinqüenta peças de prata.
25 ذَاوُوذْ إِبْنَا ذِينْ إِجّْ ن ؤُعَالْطَارْ إِ سِيذِي ؤُشَا إِسّْڭعّذْ ذِينْ ثِيغَارْصَا ن وشْمَاضْ ذ ثوْهِيبِينْ ن ڒْغِيدْجثْ. أَمُّو إِتّْوَاسّصْڒحْ سِيذِي خْ ثمُّورْثْ س ثْژَادْجِيثْ يُودْجْغنْ ؤُ ثتّْوَاسّْبدّْ ثشْثِي ذِي إِسْرَائِيل.
25 E Davi edificou ali um altar ao Senhor e ofereceu holocaustos e sacrifícios de comunhão. Então o Senhor aceitou as súplicas em favor da terra, e a praga parou de destruir Israel.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Samuel 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.