1 Samuel 23
rifa (RIFA) vs NVT
1 حَاجَانْ إِ ذَاوُوذْ، نَّانْ: ”أَقَا إِفِيلِيسْطِينِييّنْ تّْمنْغَانْ أَكْ-ذ قَاعِيلَا ؤُشَا تّْكشَّاضنْ إِنذْرَارْ.“
1 Um dia, Davi recebeu a notícia de que os filisteus estavam atacando a cidade de Queila e roubando cereais das eiras.
2 إِسّقْسَا ذَاوُوذْ سِيذِي، إِنَّا: ”مَا أَذْ فّْغغْ ذِينْ، أَذْ وْثغْ إِفِيلِيسْطِينِييّنْ؟“ سِيذِي يَارَّا-د خْ ذَاوُوذْ: ”فّغْ، وّثْ إِفِيلِيسْطِينِييّنْ ؤُشَا فكّْ قَاعِيلَا!“
2 Davi perguntou ao S enhor : “Devo ir e atacá-los?”. E o S
3 نَّانْ أَسْ يرْيَازنْ ن ذَاوُوذْ: ”خْزَارْ، نشِّينْ نتّڭّْوذْ ذغْيَا ذَا ذِي يَاهُوذَا، مَامّشْ عَاذْ مَاڒَا نشِّينْ نفّغْ غَارْ قَاعِيلَا غَارْ إِسذِّييّنْ ن ڒْعسْكَارْ ن إِفِيلِيسْطِينِييّنْ.“
3 Contudo, os homens de Davi disseram: “Estamos com medo mesmo aqui, em Judá. Imagine como seria em Queila para lutar contra os exércitos filisteus!”.
4 ؤُشَا ذَاوُوذْ إِسّقْسَا سِيذِي ثْوَاڒَا نّغْنِيثْ ؤُ سِيذِي يَارَّا-د خَاسْ، إِنَّا: ”كَّارْ، هْوَا غَارْ قَاعِيلَا، مِينْزِي نشّْ أَذْ أَشْ وْشغْ إِفِيلِيسْطِينِييّنْ ذڭْ إِفَاسّنْ نّشْ.“
4 Davi consultou o S enhor novamente e, mais uma vez, o S enhor respondeu: “Vá a Queila, pois eu entregarei os filisteus em suas mãos”.
5 خَاسْ ؤُشَا إِفّغْ ذَاوُوذْ أَكْ-ذ يرْيَازنْ نّسْ غَارْ قَاعِيلَا، إِمّْنغْ أَكْ-ذ إِفِيلِيسْطِينِييّنْ. نتَّا يُوژّڒْ خْ ثْحِيمَارِينْ نْسنْ ؤُشَا إِوْثَا ثنْ س إِشْثْ ن ثشْثِي ذ ثَامقّْرَانْثْ. أَمُّو إِ إِفكّْ ذَاوُوذْ إِمزْذَاغْ ن قَاعِيلَا.
5 Então Davi e seus homens foram a Queila. Massacraram os filisteus, tomaram todos os seus rebanhos e libertaram o povo daquela cidade.
6 ؤُمِي أَبْيَاثَارْ، مِّيسْ ن أَخِيمَالِيكْ، يَارْوڒْ غَارْ ذَاوُوذْ غَارْ قَاعِيلَا، إِمْسَارْ، نتَّا أَقَا إِهْوَا أَكْ-ذ ؤُپَالْطُو ن ؤُكهَّانْ ذڭْ إِفَاسّنْ نّسْ.
6 Quando Abiatar, filho de Aimeleque, fugiu para juntar-se a Davi em Queila, trouxe consigo o colete sacerdotal.
7 حَاجَانْ أَسْ إِ شَاوُولْ، أَقَا ذَاوُوذْ يِيوضْ غَارْ قَاعِيلَا. خنِّي إِنَّا شَاوُولْ: ”أَربِّي إِڭَّا أَيِي إِ-ث ذڭْ ؤُفُوسْ إِنُو، مِينْزِي نتَّا إِتّْوَاحبّسْ أَڒَامِي يُوذفْ غَارْ إِشْثْ ن ثنْذِينْثْ س ثوُّورَا ذ زّكْرُونَاثْ.“
7 Saul soube que Davi estava em Queila. “Agora ele não tem como escapar de nós!”, exclamou. “Deus o entregou em minhas mãos, pois ele se enfiou numa cidade com portões e trancas!”
8 إِجَّا شَاوُولْ أَذْ ڒَاغَانْ خْ مَارَّا ڒْڭنْسْ غَارْ ؤُمنْغِي، حِيمَا أَذْ هْوَانْ غَارْ قَاعِيلَا مَاحنْذْ أَذْ نّْضنْ إِ ذَاوُوذْ ذ يرْيَازنْ نّسْ.
8 Saul reuniu todo o seu exército para marchar até Queila e cercar Davi e seus homens.
9 ڒَْامِي يَارْڭبْ ذَاوُوذْ بلِّي شَاوُولْ إِسّوْجذْ أَسْ ثُوعفّْنَا-يَا س ثْنُوفّْرَا، إِنَّا نتَّا إِ ؤُكهَّانْ أَبْيَاثَارْ: ”أَوِي-د أَپَالْطُو ن ؤُكهَّانْ ذَا!“
9 Contudo, Davi soube do plano de Saul e pediu a Abiatar, o sacerdote: “Traga o colete sacerdotal!”.
10 إِنَّا ذَاوُوذْ: ”أَ سِيذِي، أَربِّي ن إِسْرَائِيل، أَمْسخَّارْ نّشْ إِسْڒَا نِيشَانْ، أَقَا شَاوُولْ إِعمّذْ أَذْ د-يَاسْ غَارْ قَاعِيلَا، حِيمَا أَذْ إِخَارّبْ ثَانْذِينْثْ ذِي سِّيبّثْ إِنُو.
10 Então Davi orou: “Ó S enhor , Deus de Israel, ouvi que Saul planeja vir e destruir Queila porque estou aqui.
11 مَا أَذْ أَيِي سّعْذُونْ إِمزْذَاغْ ن قَاعِيلَا ذڭْ ؤُفُوسْ نّسْ؟ مَا أَذْ إِهْوَا شَاوُولْ أَمْ مَامّشْ إِسْڒَا ؤُمْسخَّارْ نّشْ؟ أَ سِيذِي، أَربِّي ن إِسْرَائِيل، إِنِي ث إِ ؤُمْسخَّارْ نّشْ!“ سِيذِي يَارَّا-د: ”نتَّا أَذْ إِهْوَا.“
11 Será que os líderes de Queila vão me trair e me entregar a ele? E Saul virá, de fato, conforme ouvi? Ó S enhor , Deus de Israel, por favor, responde-me!”. E o S
12 خَاسْ ؤُشَا إِنَّا ذَاوُوذْ: ”مَا إِمزْذَاغْ ن قَاعِيلَا أَذْ سّعْذُونْ نشّْ ذ يرْيَازنْ إِنُو إِ شَاوُولْ؟“ إِنَّا سِيذِي ”نِيثْنِي أَذْ شكْ سّعْذُونْ.“
12 Mais uma vez, Davi perguntou: “Os líderes de Queila entregarão a mim e a meus homens a Saul?”. E o S
13 خَاسْ ؤُشَا إِكَّارْ ذَاوُوذْ أَكْ-ذ يرْيَازنْ نّسْ، أَمنِّي ستَّا مْيَا ن يرْيَازنْ، ؤُشَا فّْغنْ نِيثْنِي زِي قَاعِيلَا، ذوْڒنْ ڭُّورنْ مَانِي مَا زمَّارنْ أَذْ ؤُيُورنْ. ؤُمِي إِتّْوَانَّا إِ شَاوُولْ، أَقَا إِنْجمْ-د ذَاوُوذْ زِي قَاعِيلَا، إِجَّا زڭْ وبْرِيذْ نّسْ، وَارْ إِفِّيغْ شَا.
13 Então Davi e seus homens, que agora eram cerca de seiscentos, partiram de Queila e começaram a andar sem rumo por aquela região. Quando Saul foi informado de que Davi tinha escapado, desistiu de ir a Queila.
14 ذَاوُوذْ إِقِّيمْ ذِي ڒخْڒَا ذِي لْقلْعَاثْ ن إِذُورَارْ ؤُشَا إِقِّيمْ خْ إِذُورَارْ ذِي ڒخْڒَا ن زِيفْ. شَاوُولْ يَارْزُو خَاسْ مَارَّا ؤُسَّانْ، مَاشَا أَربِّي وَارْ ث إِڭِّي ذڭْ ؤُفُوسْ نّسْ.
14 Davi permaneceu nas fortalezas do deserto e na região montanhosa de Zife. Saul o perseguia continuamente, mas Deus não permitiu que o encontrasse.
15 ؤُمِي إِژْرَا ذَاوُوذْ، أَقَا شَاوُولْ ثُوغَا إِفّغْ حِيمَا أَذْ خَاسْ يَارْزُو، ثُوغَا ذَاوُوذْ ذِي ڒخْڒَا ن زِيفْ ذِي خُورِيسَا.
15 Então, perto de Horesa, Davi recebeu a notícia de que Saul estava a caminho do deserto de Zife para procurá-lo e matá-lo.
16 خنِّي إِكَّارْ يُونَاثَانْ، مِّيسْ ن شَاوُولْ، ؤُشَا يُويُورْ غَارْ ذَاوُوذْ ذِي خُورِيسَا، إِسّجْهذْ أَفُوسْ نّسْ ذِي أَربِّي.
16 Jônatas, o filho de Saul, foi encontrar Davi e o animou a permanecer firme em Deus.
17 نتَّا إِنَّا أَسْ: ”وَارْ تّڭّْوذْ شَا، مِينْزِي أَفُوسْ ن بَابَا شَاوُولْ وَارْ شكْ د-إِتِّيكّْوِيضْ ؤُ شكْ أَذْ ثْذوْڒذْ ذ أَجدْجِيذْ خْ إِسْرَائِيل ؤُ نشّْ أَذْ ذوْڒغْ ذ وِيسّْ ثْنَاينْ غَاركْ. ؤُڒَا ذ بَابَا شَاوُولْ إِسّنْ أَيَا.“
17 “Não tenha medo!”, disse Jônatas. “Meu pai jamais o encontrará! Você será o rei de Israel, e eu serei o segundo no comando, como meu pai, Saul, sabe muito bem.”
18 ؤُ نِيثْنِي س ثْنَاينْ إِذْسنْ ڭِّينْ إِجّْ ن ڒْعَاهْذْ زَّاثْ إِ وُوذمْ ن سِيذِي. ذَاوُوذْ إِقِّيمْ ذِي خُورِيسَا ؤُ يُونَاثَانْ يَارڭّْوحْ غَارْ ثَادَّارْثْ نّسْ.
18 Então os dois renovaram seu compromisso solene diante do S enhor . Depois Jônatas voltou para casa, enquanto Davi ficou em Horesa.
19 خَاسْ ؤُشَا ڭعّْذنْ يرْيَازنْ زِي زِيفْ غَارْ شَاوُولْ ذِي جِيبْعَا، نَّانْ: ”مَا وَارْ إِنُّوفَّارْ ذَاوُوذْ غَارْنغْ ذِي لْقلْعَاثْ ذڭْ إِذُورَارْ ذِي خُورِيسَا، خْ ثوْرِيرْثْ ن حَاخِيلَا، غَارْ لْجَانُوبْ ن ثْنزْرُوفْثْ؟
19 Os habitantes de Zife, porém, foram até Saul em Gibeá e disseram: “Sabemos onde Davi está escondido. Está nas fortalezas de Horesa, na colina de Haquilá, no sul de Jesimom.
20 خنِّي ڒخُّو، أَ أَجدْجِيذْ، هْوَا-د عْلَاحْسَابْ مَارَّا مژْرِي ن وُوڒْ نّشْ. أَذْ ثِيڒِي خنِّي ثْمسْڒَاشْثْ نّغْ، حِيمَا أَذْ ث نسّعْذُو غَارْ ؤُفُوسْ ن ؤُجدْجِيذْ.“
20 Desça quando estiver preparado, ó rei, e nós apanharemos Davi e o entregaremos em suas mãos!”.
21 شَاوُولْ إِنَّا: ”أَذْ ثتّْوَابَارْكمْ زِي سِيذِي، مِينْزِي شْقِيغْ أَومْ أَمُّو.
21 “Que o S enhor os abençoe!”, disse Saul. “Finalmente alguém se preocupou comigo.
22 ؤُيُورمْ، وجْذمْ عَاذْ كْثَارْ ؤُ حْضَامْ ؤُ سْنمْ ؤُ خْزَارمْ أَمْشَانْ مَانِي إِدْجَا ؤُضَارْ نّسْ ؤُ مَانْ ونْ إِ ث ذِينِّي إِژْرِينْ، مَاغَارْ قَّارنْ أَيِي، أَقَا نتَّا ذ أَحْرَايْمِي أَطَّاسْ.
22 Vão e verifiquem onde ele está e quem o viu ali, pois dizem que ele é muito astuto.
23 حْضَامْ ؤُ سّْنمْ مَارَّا إِمُوشَانْ ن ثْنُوفّْرَا مَانِي إِسّْنُوفَّارْ إِخفْ نّسْ ؤُعقْبمْ مَاڒَا ثْكمّْڒمْ. خنِّي أَذْ كِيذْومْ ؤُيُورغْ ؤُ مَاڒَا نتَّا ذِي ثمُّورْثْ، نشّْ أَذْ خَاسْ أَرْزُوغْ جَارْ مَارَّا ڒُوڒُوفْ ن يَاهُوذَا.“
23 Descubram o esconderijo dele e voltem quando tiverem certeza. Então irei com vocês. E, se ele estiver naquela região, eu o encontrarei, mesmo que precise procurar por todo canto de Judá!”
24 كَّارنْ نِيثْنِي، إِزَّارنْ زَّاثْ إِ وُوذمْ ن شَاوُولْ غَارْ زِيفْ. ذَاوُوذْ ذ يرْيَازنْ نّسْ ثُوغَا أَثنْ ذِي ڒخْڒَا ن مَاعُونْ، ذِي ڒوْضَا غَارْ لْجَانُوبْ ن ثْنزْرُوفْثْ.
24 Os homens de Zife voltaram para casa à frente de Saul. Enquanto isso, Davi e seus homens foram para o deserto de Maom, no vale de Arabá, ao sul de Jesimom.
25 شَاوُولْ ذ يرْيَازنْ نّسْ فّْغنْ حِيمَا أَذْ خَاسْ أَرْزُونْ. نَّانْ أَيَا إِ ذَاوُوذْ ؤُ نتَّا إِهْوَا-د زِي ڒجْرُوفْ ذِي ڒخْڒَا ن مَاعُونْ. ؤُمِي ث إِسْڒَا شَاوُولْ، ڒخْذنِّي إِضْفَارْ نتَّا ذَاوُوذْ ذِي ڒخْڒَا ن مَاعُونْ.
25 Quando Davi soube que Saul e seus homens o procuravam, foi ainda mais para o interior do deserto, até a grande rocha, e permaneceu no deserto de Maom. Saul, porém, continuou a persegui-lo naquela região.
26 شَاوُولْ إِكَّا خْ إِجّْ ن ؤُغزْذِيسْ ن وذْرَارْ ؤُ ذَاوُوذْ ذ يرْيَازنْ نّسْ كّنْ خْ ؤُغزْذِيسْ نّغْنِي ن وذْرَارْ. ڒَامِي إِقدْجقْ ذَاوُوذْ مَاحنْذْ أَذْ يَاڭّْوجْ خْ وُوذمْ ن شَاوُولْ، إِمْسَارْ، أَقَا شَاوُولْ ذ يرْيَازنْ نّسْ نّْضنْ-د إِ ذَاوُوذْ ذ يرْيَازنْ نّسْ حِيمَا أَذْ ثنْ طّْفنْ.
26 Saul e Davi agora estavam em lados opostos de uma montanha, e Davi fugia apressadamente de Saul. No mesmo instante que Saul e seus homens cercaram Davi e seus homens para prendê-los,
27 مَاشَا يُوسَا-د إِجّْ ن ؤُرقَّاسْ غَارْ شَاوُولْ إِنَّا: ”ذغْيَا، أَسْ-د، مِينْزِي إِفِيلِيسْطِينِييّنْ هجْمنْ خْ ثمُّورْثْ!“
27 chegou uma mensagem urgente para o rei, informando que os filisteus estavam atacando Israel outra vez.
28 خنِّي إِعْقبْ-د شَاوُولْ زڭْ وضْفَارْ ن ذَاوُوذْ ؤُشَا إِفّغْ غَارْ ؤُمْسَاڭَارْ أَكْ-ذ إِفِيلِيسْطِينِييّنْ. خْ ؤُيَا قَّارنْ أَسْ إِ ومْشَانْ نِّي سَالَاعْ-هَا-مَاخْلِيكُوثْ.
28 Então Saul deixou de perseguir Davi e voltou para lutar contra os filisteus. A partir dessa ocasião, o lugar onde Davi estava acampado passou a ser chamado de Selá-Hamalecote.
29 — ausente —
29 Depois, Davi saiu dali e foi viver nas fortalezas da região de En-Gedi.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Samuel 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.