1 Reis 13
rifa (RIFA) vs NAA
1 خْزَارْ، س وَاوَاڒْ ن سِيذِي يُوسَا-د إِجّْ ن ورْيَازْ ن أَربِّي زِي يَاهُوذَا غَارْ بَايْثْ-إِلْ. يَارُوبْعَامْ ثُوغَا إِبدّْ زَّاثْ إِ ؤُعَالْطَارْ، حِيمَا أَذْ إِوهّبْ ڒبْخُورْ.
1 Eis que, por ordem do Senhor , um homem de Deus foi de Judá a Betel; e Jeroboão estava junto ao altar, para queimar incenso.
2 نتَّا إِڒَاغَا خْ ؤُعَالْطَارْ س وَاوَاڒْ ن أَربِّي، إِنَّا: ”أَ أَعَالْطَارْ، أَعَالْطَارْ، أَمُّو إِ إِقَّارْ سِيذِي، أَذْ د-إِتّْوَاخْڒقْ إِجّْ ن مِّيسْ ذِي ثَادَّارْثْ ن ذَاوُوذْ، أَذْ أَسْ قَّارنْ يُوشِييَا. نتَّا أَذْ خَاكْ إِڭّْ ذ ثَاغَارْصْثْ إِكهَّاننْ ن ڒڭْعُوذِي نِّي خَاكْ إِوهّْبنْ ڒبْخُورْ، ؤُ أَذْ خَاكْ شمْضنْ إِغْسَانْ ن إِوْذَانْ.“
2 Por ordem do Senhor , o profeta clamou contra o altar e disse: — Altar, altar! Assim diz o
3 ذڭْ وَاسّْ نِّي ذ إِجّنْ إِوْشَا إِشْثْ نْ ڒعْڒَامثْ، إِنَّا: ”ثَا ذ ڒعْڒَامثْ إِ خْ إِسِّيوڒْ سِيذِي. خْزَارْ، أَعَالْطَارْ أَذْ إِشَارّڭْ ؤُ إِغّضْ ن مِينْ إِقِّيمنْ ن ثَاذُونْثْ إِ خَاسْ إِدْجَانْ أَذْ زَّايسْ د-إِحْرُودْجضْ.“
3 Naquele mesmo dia o profeta deu um sinal, dizendo: — Este é o sinal de que foi o
4 ؤُمِي إِسْڒَا ؤُجدْجِيذْ أَوَاڒْ ن ورْيَازْ ن أَربِّي ونِّي إِڒَاغَانْ خْ ؤُعَالْطَارْ ذِي بَايْثْ-إِلْ، إِمْسَارْ، أَقَا إِسّْوِيژّضْ يَارُوبْعَامْ أَفُوسْ نّسْ خْ ؤُعَالْطَارْ، إِنَّا: ”طّفْ إِ-ث!“ مَاشَا أَفُوسْ نّسْ نِّي ثُوغَا غَارسْ إِسّْوِيژّْضنْ، يُوژغْ، أَڒَامِي وَارْ إِزمَّارْ عَاذْ أَذْ ث-إِ-د-يَارّْ غَارسْ.
4 Quando o rei ouviu as palavras que o homem de Deus proferiu contra o altar de Betel, Jeroboão estendeu a mão de sobre o altar, dizendo: — Prendam esse homem! Mas a mão que ele tinha estendido contra o homem de Deus secou, e ele não a podia recolher.
5 إِشَارّڭْ ؤُعَالْطَارْ ؤُشَا إِحْڒُودْجذْ زَّايسْ يِيغّذْ ن ثَاذُونْثْ عْلَاحْسَابْ ڒعْڒَامثْ إِ إِوْشَا ورْيَازْ ن أَربِّي س وَاوَاڒْ ن سِيذِي.
5 O altar se fendeu, e as cinzas se espalharam pelo chão, conforme o sinal que o homem de Deus tinha dado por ordem do Senhor .
6 خنِّي يَارَّا-د ؤُجدْجِيذْ، إِنَّا إِ ورْيَازْ ن أَربِّي: ”زَاوْڭْ زَّاثْ إِ وُوذمْ ن سِيذِي، أَربِّي نّشْ، ؤُشَا ژَتدْجْ خَافِي حِيمَا أَفُوسْ إِنُو أَذْ غَارِي د-إِذْوڒْ!“ ؤُشَا إِزَاوْڭْ ورْيَازْ ن أَربِّي إِ وُوذمْ ن سِيذِي ؤُشَا أَفُوسْ ن ؤُجدْجِيذْ إِذْوڒْ-د غَارسْ ؤُشَا إِذْوڒْ أَمْ مَامّشْ ث ثُوغَا قْبڒْ.
6 Então o rei disse ao homem de Deus: — Implore o favor do O homem de Deus implorou o favor do
7 خَاسْ ؤُشَا إِسِّيوڒْ ؤُجدْجِيذْ أَكْ-ذ ورْيَازْ ن أَربِّي: ”أَسْ-د غَارْ ثَادَّارْثْ إِنُو ؤُشَا أَريّحْ! ؤُڒَا ذ نشّْ أَذْ أَشْ وْشغْ إِشْثْ ن ثرْزفْثْ.“
7 Então o rei disse ao homem de Deus: — Venha comigo até a minha casa e coma alguma coisa; e eu o recompensarei.
8 مَاشَا يَارَّا-د ورْيَازْ ن أَربِّي خْ ؤُجدْجِيذْ: ”وَاخَّا شكْ ثوْشِيذْ أَيِي أَزْينْ ن ثَادَّارْثْ نّشْ، نشّْ وَارْ أَكِيذكْ ڭُّورغْ ؤُ وَارْ تِّيشغْ أَغْرُومْ ذڭْ ومْشَانْ-أَ ؤُڒَا وَارْ ذَا سسّغْ.
8 Porém o homem de Deus disse ao rei: — Ainda que me desse a metade da sua casa, eu não o acompanharia e não comeria nem beberia nada neste lugar.
9 مَاغَارْ أَمُّو إِ ذ أَيِي إِوصَّا س وَاوَاڒْ ن سِيذِي، إِنَّا: ’شكْ وَارْ ذِينِّي ثتّتّذْ ؤُ وَارْ ذِينِّي ثْسسّذْ ؤُ وَارْ ثْعِيقِّيبذْ خْ وبْرِيذْ إِ خْ د-ثُوسِيذْ.‘ “
9 Porque assim me ordenou o Senhor Deus pela sua palavra, dizendo: “Não coma nem beba nada naquele lugar; e não volte pelo caminho por onde você foi.”
10 ؤُشَا نتَّا إِرُوحْ خْ إِجّْ ن وبْرِيذْ نّغْنِي ؤُ وَارْ د-إِعْقِيبْ شَا خْ وبْرِيذْ إِ خْ د-يُوسَا غَارْ بَايْثْ-إِلْ.
10 E ele se foi por outro caminho, e não voltou pelo caminho por onde tinha ido a Betel.
11 ذِي بَايْثْ-إِلْ ثُوغَا إِزدّغْ عَاذْ إِجّْ ن ؤُنَابِي إِوْسَارْ. مِّيسْ نّسْ يُوسَا-د، إِحَاجَا أَسْ مِينْ ثُوغَا إِڭَّا ورْيَازْ ن أَربِّي ذڭْ وَاسّْ نِّي ذِي بَايْثْ-إِلْ، ؤُڒَا ذ أَوَاڒنْ إِ إِنَّا إِ ؤُجدْجِيذْ. إِحنْجِيرنْ نّسْ حَاجَانْ أَسْ ثنْ إِ بَابَاثْسنْ.
11 Em Betel morava um velho profeta. Os seus filhos vieram e lhe contaram tudo o que o homem de Deus havia feito naquele dia em Betel. Também lhe contaram as palavras que ele tinha dito ao rei.
12 إِنَّا أَسنْ بَابَاثْسنْ: ”خْ مَانْ أَبْرِيذْ إِ يُويُورْ نتَّا؟“ إِحنْجِيرنْ نّسْ ثُوغَا ژْرِينْ مَانْ أَبْرِيذْ ثُوغَا إِطّفْ ورْيَازْ ن سِيذِي ونِّي ثُوغَا إِ د-يُوسِينْ زِي يَاهُوذَا.
12 Então o pai perguntou aos seus filhos: — Por que caminho ele se foi? E eles lhe mostraram o caminho que havia sido tomado pelo homem de Deus que tinha vindo de Judá.
13 نتَّا إِنَّا إِ إِحنْجِيرنْ نّسْ: ”بَارْذْعمْ أَيِي إِ وغْيُوڒْ!“ نِيثْنِي بَارْذْعنْ أَسْ إِ وغْيُوڒْ ؤُشَا نتَّا إِنْيَا خَاسْ إِرُوحْ.
13 Então ele disse aos seus filhos: — Ponham a sela no meu jumento. Eles puseram a sela no jumento, e o profeta montou.
14 نتَّا يَاردّفْ أَرْيَازْ ن أَربِّي ؤُشَا يُوفَا إِ-ث أَمْ إِقِّيمْ سَاذُو إِشْثْ ن ثْشجَّارْثْ ن يِيڭّْ. نتَّا إِنَّا أَسْ: ”مَا شكْ ذ أَرْيَازْ ن أَربِّي ونِّي د-إِفّْغنْ زِي يَاهُوذَا؟“ نتَّا إِنَّا: ”ذ نشّْ!“
14 Então ele foi atrás do homem de Deus e, achando-o sentado debaixo de um carvalho, perguntou-lhe: — Você é o homem de Deus que veio de Judá? Ele respondeu: — Sou eu mesmo.
15 خنِّي إِنَّا أَسْ: ”أَسْ-د أَكِيذِي غَارْ ثَادَّارْثْ إِنُو ؤُ أشّْ أَغْرُومْ.“
15 Então o velho profeta lhe disse: — Venha comigo até a minha casa e coma alguma coisa.
16 مَاشَا نتَّا إِنَّا: ”نشّْ وَارْ زمَّارغْ أَكِيذكْعقْبغْ ؤُ نشّْ وَارْ أَكِيذكْ د-تَّاسغْ. ؤُڒَا ذ نشّْ وَارْ تّتّغْ، وَارْ سسّغْ ذڭْ ومْشَانْ-أَ.
16 Mas o profeta de Judá respondeu: — Não posso voltar com você, nem entrar em sua casa. Não posso comer nem beber nada com você neste lugar.
17 مَاغَارْ يُوسَا-د غَارِي وَاوَاڒْ ن سِيذِي، إِنَّا: ’شكْ وَارْ ثْزمَّارذْ أَذْ ذِينِّي ثشّذْ أَغْرُومْ ؤُ وَارْ ثْسسّذْ أَمَانْ. شكْ وَارْ ثْزمَّارذْ أَذْ د-ثْعقْبذْ خْ وبْرِيذْ إِ خْ د-ثُوسِيذْ.‘ “
17 Porque me foi dito pela palavra do Senhor : “Ali, você não deve comer nem beber nada; também não deve voltar pelo caminho por onde foi.”
18 نتَّا إِنَّا أَسْ: ”ؤُڒَا ذ نشّْ ذ إِجّْ ن ؤُنَابِي أَمْ شكْ، ؤُ إِجّْ ن لْمَالَاكْ إِسِّيوڒْ أَكِيذِي س وَاوَاڒْ ن سِيذِي، إِنَّا: ’أَوْيِي ث غَاركْ ذِي ثَادَّارْثْ نّشْ، حِيمَا أَذْ يشّْ أَغْرُومْ، أَذْ إِسسّْ أَمَانْ.‘ “ أَمُّو إِ إِسّْخَارّقْ خَاسْ.
18 O velho profeta respondeu: — Também eu sou profeta como você, e um anjo me falou por ordem do Mas isso era mentira.
19 ؤُشَا نتَّا إِعْقبْ أَكِيذسْ، إِشَّا أَغْرُومْ ذِي ثَادَّارْثْ نّسْ ؤُ إِسْوَا أَمَانْ.
19 Então ele voltou com o velho profeta e comeu e bebeu na casa dele.
20 ؤُمِي قِّيمنْ نِيثْنِي غَارْ طَّابْڒَا، أَقَا يُوسَا-د وَاوَاڒْ ن سِيذِي غَارْ ؤُنَابِي ونِّي ثُوغَا ث-إِ-د-يَارِّينْ،
20 Estando eles à mesa, a palavra do Senhor veio ao profeta que o tinha feito voltar,
21 ؤُ نتَّا إِڒَاغَا إِ ورْيَازْ ن أَربِّي إِ د-يُوسِينْ زِي يَاهُوذَا، إِنَّا: ”أَمُّو إِ إِقَّارْ سِيذِي: ’مَاغَارْ شكْ ثْغوّْغذْ خْ وَاوَاڒْ ن سِيذِي ؤُ وَارْ ثحْضِيذْ ڒُومُورْ إِ ذ أَشْ يُومُورْ سِيذِي، أَربِّي نّشْ،
21 e ele gritou para o homem de Deus que tinha vindo de Judá, dizendo: — Assim diz o
22 مَاشَا ثْعقْبذْ ؤُ ثشِّيذْ أَغْرُومْ ؤُ ثسْوِيذْ أَمَانْ ذڭْ ومْشَانْ إِ خْ إِ ذ أَشْ إِنَّا: ’وَارْ ثْزمَّارذْ أَذْ ذِينْ ثشّذْ أَغْرُومْ ؤُ وَارْ ذِينْ ثْسّسذْ أَمَانْ، خْ ؤُيَا ڒْخشْبثْ نّشْ وَارْ د-ثُوسَا ذڭْ ونْضڒْ ن ڒجْذُوذْ نّشْ.‘ “
22 Você voltou, comeu e bebeu no lugar onde ele havia ordenado que você não deveria comer nem beber. Por isso, o seu cadáver não será sepultado no sepulcro dos seus pais.”
23 أَوَارْنِي ؤُمِي ثُوغَا إِشَّا ذ إِسْوَا، إِبَارْذعْ أَسْ إِ وغْيُوڒْ إِ ؤُنَابِي إِ ذ إِڭَّا أَذْ د-إِذْوڒْ.
23 Depois que ele tinha comido e bebido, o velho profeta pôs a sela no jumento para o homem de Deus a quem ele tinha feito voltar.
24 أَمُّو د-إِفّغْ ؤُشَا إِمْسَاڭَارْ أَكِيذسْ إِجّْ ن ويْرَاذْ، إِنْغَا إِ-ث. ڒْخشْبثْ نّسْ ثُوغَا ثمّنْضَارْ ذِينْ خْ وبْرِيذْ ؤُ أَغْيُوڒْ إِبدّْ زَّاثسْ ؤُشَا ؤُڒَا ذ أَيْرَاذْ إِبدّْ زَّاثْ إِ ڒْخشْبثْ.
24 Ele foi embora e, no caminho, um leão o encontrou e o matou. O cadáver dele ficou estendido no caminho, e o jumento e o leão ficaram parados junto ao cadáver.
25 ؤُ خْزَارْ، عْذُونْ شَا ن يرْيَازنْ، ژْرِينْ ڒْخشْبثْ ثمّنْضَارْ خْ وبْرِيذْ ؤُڒَا ذ أَيْرَاذْ إِبدّْ زَّاثْ إِ ڒْخشْبثْ. نِيثْنِي إِوْضنْ غَارْ ثنْذِينْثْ ن ؤُنَابِي إِوْسَارنْ ؤُشَا سِّيوْڒنْ خْ مَانْ أَيَا.
25 Eis que alguns homens passaram e viram o corpo jogado no caminho, bem como o leão parado junto ao corpo. Então foram e o disseram na cidade onde o velho profeta morava.
26 ؤُمِي أَنَابِي ونِّي إِ-ث-إِ-د-يَارِّينْ زڭْ وبْرِيذْ، إِسْڒَا مَانْ أَيَا، إِنَّا نتَّا: ”وَا ذ أَرْيَازْ ن أَربِّي، ونِّي ثُوغَا إِغوّْغنْ خْ وَاوَاڒْ ن سِيذِي. خْ ؤُينِّي إِوْشَا إِ-ث سِيذِي إِ ويْرَاذْ ؤُ وَانِيثَا إِمزّقْ إِ-ث ؤُشَا إِنْغَا إِ-ث عْلَاحْسَابْ أَوَاڒْ ن سِيذِي ونِّي ثُوغَا كِيذسْ إِسِّيوْڒنْ.“
26 Quando o profeta que o tinha feito voltar do caminho ouviu isso, disse: — É o homem de Deus que foi rebelde à palavra do
27 ؤُشَا نتَّا إِسِّيوڒْ أَكْ-ذ إِحنْجِيرنْ نّسْ، إِنَّا: ”بَارْذْعمْ أَيِي إِ وغْيُوڒْ!“ نِيثْنِي بَارْذْعنْ أَسْ،
27 Então disse aos seus filhos: — Ponham a sela no meu jumento. E eles fizeram o que o pai pediu.
28 ؤُشَا نتَّا إِفّغْ، يُوفَا ڒْخشْبثْ ثمّنْضَارْ خْ وبْرِيذْ ؤُڒَا ذ أَغْيُوڒْ ذ وَايْرَاذْ إِ إِبدّنْ زَّاثْ إِ ڒْخشْبثْ. أَيْرَاذْ وَارْ يشِّي ڒْخشْبثْ ؤُ وَارْ إِمزّقْ أَغْيُوڒْ.
28 Ele foi e encontrou o cadáver estendido no caminho, e o jumento e o leão parados junto ao cadáver. O leão não tinha devorado o corpo, nem despedaçado o jumento.
29 خنِّي إِسّْڭعّذْ ؤُنَابِي ڒْخشْبثْ، إِسَّارْسْ إِ-ت خْ وغْيُوڒْ ؤُشَا يِيوْيِي ت أَكِيذسْ. أَمُّو إِ د-يُوسَا ؤُنَابِي إِوْسَارنْ ذِي ثنْذِينْثْ، حِيمَا أَذْ خَاسْ إِوّثْ أَڭجْذُورْ ؤُ أَذْ ث إِنْضڒْ.
29 Então o profeta levantou o cadáver do homem de Deus, pôs sobre o jumento e o levou de volta. Assim, o velho profeta entrou na cidade, para o chorar e sepultar.
30 نتَّا إِنْضڒْ ڒْخشْبثْ ذڭْ ونْضڒْ نّسْ ؤُ نِيثْنِي وْثِينْ خَاسْ أَڭجْذُورْ: ”ؤُهْ، ؤُمَا إِنُو!“
30 Depositou o cadáver no seu próprio sepulcro. E o prantearam, dizendo: — Ah, meu irmão!
31 أَوَارْنِي ؤُمِي ثُوغَا ث إِنْضڒْ، إِمْسَارْ، أَقَا إِسِّيوڒْ أَكْ-ذ إِحنْجِيرنْ نّسْ، إِنَّا: ”خْمِي غَا مّْثغْ، نضْڒمْ أَيِي ذڭْ ونْضڒْ إِ ذِي إِمّنْضَارْ ورْيَازْ ن أَربِّي ؤُ سَّارْسمْ إِغْسَانْ إِنُو خْ ؤُغزْذِيسْ ن إِغْسَانْ نّسْ!
31 Depois de o haver sepultado, disse aos seus filhos: — Quando eu morrer, sepultem-me no túmulo em que o homem de Deus está sepultado; ponham os meus ossos junto aos ossos dele.
32 مَاغَارْ أَوَاڒْ إِ إِبَارّحْ س وَاوَاڒْ ن سِيذِي خْ ؤُعَالْطَارْ-أَ نِّي إِدْجَانْ ذِي بَايْثْ-إِلْ ؤُ خْ مَارَّا ثِيزَاوِييِّينْ ن ڒڭْعُوذِي نِّي إِدْجَانْ ذِي ثْندَّامْ ن سَامَارْيَا، أَذْ د-إِفّغْ نِيشَانْ.“
32 Porque certamente se cumprirá o que por ordem do Senhor ele clamou contra o altar que está em Betel e contra todos os templos que existem nos lugares altos das cidades de Samaria.
33 أَوَارْنِي إِ وَاوَاڒْ-أَ وَارْ د-إِدّكّْوِيڒْ شَا يَارُوبْعَامْ زڭْ وبْرِيذْ أَعفَّانْ نّسْ، مَاشَا يَاڒقّمْ عَاوذْ إِكهَّاننْ زِي مَارَّا طّْرُوفَا ن ڒْڭنْسْ خْ ڒڭْعُوذِي. ونِّي ث إِخْسنْ، يَاڒقّمْ إِ-ث ؤُ وَانِيثَا إِذْوڒْ ذ أَكهَّانْ نْ ڒڭْعُوذِي.
33 Depois destas coisas, Jeroboão ainda persistiu em seu mau caminho; e continuou a constituir pessoas tiradas do meio do povo como sacerdotes para os lugares altos; a quem o desejasse, ele consagrava para sacerdote dos lugares altos.
34 زِي ثْمسْڒَاشْثْ-أَ ثوْضَا ثَادَّارْثْ ن يَارُوبْعَامْ ذِي دّْنُوبْ، أَڒَامِي د-ثْقَارّبْ غَارْ ؤُثحِّي ذ وَاردّدْجْ زِي ثمُّورْثْ.
34 Isso se tornou em pecado à casa de Jeroboão, para destruí-la e extingui-la da face da terra.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Reis 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.