João 8
San Juan Atzingo Popoloca NT (POE_TBL) vs NTLH
1 Ntá chꞌín Jesús mé sákjui̱ chꞌán tí jna̱ Olivo.
1 [Depois todos foram para casa, mas Jesus foi para o monte das Oliveiras.
2 Ntá tí kóya̱on nchítjen ikjan chꞌán kꞌuíxenhen chꞌán tí ni̱nko jié a la ko kaín xín tí chojni mé kóchjinehe sín chꞌán. Ntá kjuákꞌetja̱xi̱n chꞌán kjuankíxin chꞌán kjuako chꞌán.
2 De madrugada ele voltou ao pátio do Templo, e o povo se reuniu em volta dele. Jesus estava sentado, ensinando a todos.
3 Ntá tí sín tjako tí ley la ko tí sín fariseo mé kjui̱ka̱o sín ijnko tjachjin kónoxíxin kíxin chónta tjan ókjé chojni ntoa. Ntá kjua̱kꞌe̱ sín tjan jnko̱siné tí sín tjejó ntiha.
3 Aí alguns mestres da Lei e fariseus levaram a Jesus uma mulher que tinha sido apanhada em adultério e a obrigaram a ficar de pé no meio de todos.
4 Ntá ntáche sín tí chꞌín Jesús kíxin: ―Maestro, tí tjan i kónoxíxin kíxin kjuasin tjan jie̱ chónta tjan ókjé chojni ntoa.
4 Eles disseram: — Mestre, esta mulher foi apanhada no ato de adultério.
5 A̱ ntá tí ley tsíkjin chꞌín Moisés mé tꞌe̱to̱an kíxin ixro̱ chrókꞌóyánxinni tí chojni chjin xi̱kaha chꞌe. ¿A̱ ntá jaha, nkechrua? ―ichro sín.
5 De acordo com a Lei que Moisés nos deu, as mulheres adúlteras devem ser mortas a pedradas. Mas o senhor, o que é que diz sobre isso?
6 Mé xi̱kaha ichro sín kíxin tjinkaon sín kíxin áchꞌe ntoáhya chrókjuate̱he chꞌín Jesús ntá chrókjuanchia sín jie̱. Ntá chꞌín Jesús mé kꞌuísén chꞌán kji̱nxi̱n chꞌán dedo tja chꞌán nonte a.
6 Eles fizeram essa pergunta para conseguir uma prova contra Jesus, pois queriam acusá-lo. Mas ele se abaixou e começou a escrever no chão com o dedo.
7 Ntá na̱xa̱ tinkákjanchankíhi sín chꞌán. Ntá kꞌuínkatjen chꞌán kꞌue̱to̱an chꞌán kíxin: ―Xá nkexro tí tjejorá ntihi chóntahya ninkehó jie̱ mé sa̱oxín chróchjéhe sín tjan xro̱ ―ichro chꞌán.
7 Como eles continuaram a fazer a mesma pergunta, Jesus endireitou o corpo e disse a eles:
8 Ntá xíkꞌisén chꞌán ínaá ikjin chꞌán tí nche ínaá.
8 Depois abaixou-se outra vez e continuou a escrever no chão.
9 Ntá tí sín a mé kuínhin sín tí nkehe kꞌue̱to̱an chꞌín Jesús ntá kósuèhe̱ sín kíxin koí sín chónta sín jie̱, ntá jnkojnko jnkojnko sín, sásítji sín na mé sa̱oxín tí chꞌín a̱ntsí má táda chꞌán sákjuí chꞌán, ntá kaín tí sín í so a sákjuí sín kja̱xin sín. Ntá jehó tí chꞌín Jesús la ko tí tjan a kuíto̱he sín ntiha.
9 Quando ouviram isso, todos foram embora, um por um, começando pelos mais velhos. Ficaram só Jesus e a mulher, e ela continuou ali, de pé.
10 Ntá xrentoá chꞌán la kjuanchankíhi chꞌán tjan kíxin: ―¿Nkekjá tí sín kjuanchia jie̱? ¿Á kohya ninkexró kjuínchekjasótiahya ní? ―ichro chꞌán.
10 Então Jesus endireitou o corpo e disse:
11 Ntá ntáchro tjan kíxin: ―Náhí, Ìnchéni, ninkexró ―ichro tjan. Ntá ntáchro chꞌín Jesús kíxin: ―Kja̱xin janhan si̱ntakjasótiahya. Sátjia la í tjásinhya jie̱ ínaá ―ichro chꞌán.
11 — Ninguém, senhor! — respondeu ela. Jesus disse:
12 Ntá chꞌín Jesús xínixje̱he̱ chꞌán tí sín tsíkóchjina ínaá ntáchro chꞌán kíxin: ―Janhan mé xrohi tꞌinkaséyanxín chjasintajni. Tí tsochréhérá tí janhan ntá tsꞌajirá tí tꞌinkaséyan tsochontaxínrá tí kjuachón a la ko í tsꞌajihyará tí sítié a ―ichro chꞌán.
12 De novo Jesus começou a falar com eles e disse:
13 Ntá tí sín fariseo ntáchro sín kíxin: ―Jahvá tjechro̱nka nkexrí tjen jaha na mé chaxínhya tíha kíxin jahvá tjechro̱nka ―ichro sín.
13 Os fariseus disseram a Jesus: — Agora você está falando a favor de você mesmo. Por isso o que você diz não tem valor.
14 Ntá kjuáte̱he chꞌín Jesús ntáchro chꞌán kíxin: ―Janhván tjétjo̱nka̱rá nkexrí tjén na kjónté chaxín xrja̱nka kíxin ó nòna nketí nó kꞌuinkaxian la ko nòna nketí sátsjiyá. A̱ ntá jahará noahyará nketí kꞌuinkaxian la ko noahyará nketí sátsjiyá.
14 Jesus respondeu:
15 Jahará la éxí chojni chjasintajni ó tékará jie̱. A̱ ntá janhan la tékahya jie̱ ninkexró.
15 Vocês julgam de modo puramente humano; mas eu não julgo ninguém.
16 Kjánchó ntoá chrókjui̱ntakito̱axián iji̱é chojni kíxin jehya janhván tꞌa̱ tíha, Tꞌaná tjéki̱an, na mé tí nkexro kꞌue̱tua̱nna kꞌuinka ntihi na mé jehe chꞌán mé tjéki̱an chꞌán ntihi ntakito̱axínkian iji̱é chojni.
16 E, se eu julgar, o meu julgamento é verdadeiro porque não julgo sozinho, pois o Pai, que me enviou, está comigo.
17 A̱ ntá tí ley tsíkjin chꞌin Moisés mé ntáchro kíxin tí tso̱noxín iyó sín tsochrónka á chaxín xi̱kaha tsíkónhen ntá chrókuitekaon chojni.
17 Na
18 Ntá janhan na mé tjéxrja̱nka nkexrí tjén janhan la ko kja̱xin Tꞌaná mé tí nkexro kꞌue̱tua̱nna kꞌuinka mé jehe chꞌán kja̱xin chrónka chꞌán nkexrí tjén janhan ―ichro chꞌán.
18 Eu dou testemunho a respeito de mim mesmo, e o Pai, que me enviou, também dá testemunho a meu respeito.
19 Ntá kjuanchankíhi sín chꞌán kíxin: ―¿Nketí tjen Itꞌá? ―ichro sín. Ntá kjuáte̱he chꞌín Jesús ntáchro chꞌán kíxin: ―Jahará la chonhyará tí janhan la ko kja̱xin chonhyará Tꞌaná. Tí chrókóchoxinrá tí janhan ntá kja̱xin chrókóchoxinrá tí Tꞌaná ―ichro chꞌán.
19 — Onde está o seu pai? — perguntaram. Jesus respondeu:
20 Mé xi̱kaha chro chꞌín Jesús tí kjuákꞌekja̱ko̱xi̱n chꞌán tí ni̱nko jié chjino ntacajón tjetóxroyéya chichaon tjanjon sín. Kjánchó ninkexró tséhya sín chꞌán kíxin na̱xa̱ kjuixrakáhya tí hora tsotsé sín chꞌán.
20 Jesus disse essas coisas quando estava ensinando no pátio do Templo, perto da caixa das ofertas. Ninguém o prendeu porque ainda não tinha chegado a sua hora.
21 Ntá chꞌín Jesús ntáche chꞌán sín ínaá kíxin: ―Ntá sátsjiyá janhan. Ntá jahará tsjéyárá tí janhan, ntá tió tsꞌénrá na̱xa̱ yamárá iji̱árá. Xitjahya tsjasánrá tí nó sátsjiyá janhan ―ichro chꞌán.
21 Jesus disse outra vez:
22 Ntá ntáchro tí sín judío ikjo sín kíchó sín kíxin: ―¿Á tsꞌóyán chꞌán a̱sén chꞌán kíxin xi̱kaha ntáchro chꞌán kíxin xitjahya tsjijini tí nó sátsji̱ chꞌán? ―ichro sín.
22 Os líderes judeus disseram: — Ele diz que nós não podemos ir para onde ele vai! Será que ele vai se matar?
23 Ntá ntáche chꞌín Jesús tí jehe sín kíxin: ―Jahará la nonte ntihi kꞌuaxrjéníxinrá. A̱ ntá janhan la nkaya nka̱jní kꞌuaxrjéníxia̱n. Jahará la kuènte chjasintajni ntihi. A̱ ntá janhan la janhya kuènte chjasintajni.
23 Jesus continuou:
24 Mé xi̱kaha tjo̱nka̱rá kíxin tió tsꞌénrá na̱xa̱ tsochontará iji̱árá kíxin tí tsítekákonhyará tí janhan, mé tí nkexro xráxín tjen,ntá kjónté tsꞌénrá na̱xa̱ tsochontará tí iji̱árá ―ichro chꞌán.
24 Por isso eu disse que vocês vão morrer sem o perdão dos seus pecados. De fato, morrerão sem o perdão dos seus pecados se não crerem que “
25 Ntá kjuanchankí sín ntáchro sín kíxin: ―¿Nkexro tí jaha? ―ichro sín. Ntá kjuáte̱he chꞌín Jesús ntáchro chꞌán kíxin: ―Tí xrankíxixín kjuankíxian tjo̱nka̱rá kíxin nkexro tí janhan.
25 — Quem é você? — perguntaram a Jesus. Ele respondeu:
26 Itsjé nkehe chonta chróntáxrja̱n kíxin chrókjui̱ntakito̱axián tí jie̱ chontará. Kjánchó tí nkexro kꞌue̱tua̱nna kꞌuinka na mé tí nkehe chrónka chꞌán la chaxín. A̱ ntá jehó tí nkehe kui̱nha̱n chrónka chꞌán mé tjáko̱ha̱ tí sín chjasintajni ―ichro chꞌán.
26 Existem muitas coisas a respeito de vocês das quais eu preciso falar e as quais eu preciso julgar. Porém quem me enviou é verdadeiro, e eu digo ao mundo somente o que ele me disse.
27 Kjánchó jehe sín mé kíenxínhya sín kíxin nixja chꞌán kuènte Itꞌé chꞌán tjen nkaya nka̱jní.
27 Eles não entenderam que ele estava falando a respeito do Pai.
28 A̱ ntá ntáchro chꞌán kíxin: ―Tió si̱nchekꞌi̱tꞌótjenrá noi tí Xje̱en Dios Kꞌóna Chojni, ntá tso̱nohará kíxin janhan mé tí nkexro xráxín tjen.Ntá tso̱nohará kíxin jehya janhan této̱an tí xra̱ tjétꞌa̱. Náhí. Jehó tí nkehe kjua̱ko̱na Tꞌaná mé tjétjàkua.
28 Por isso Jesus disse:
29 Tjéki̱an tí nkexro kꞌue̱tua̱nna kꞌuinka kíxin jehí xráxín Tꞌaná la kuíto̱nahya janhván kíxin xráxín nta̱xiteyáha̱ tí nkehe tóxrjínhi̱n chꞌán ―ichro chꞌán.
29 Quem me enviou está comigo e não me deixou sozinho, pois faço sempre o que lhe agrada.
30 Mé xi̱kaha ntáchro chꞌán ntá nchónhya chojni kuítekaon sín tí jehe chꞌán.
30 Quando Jesus disse isso, muitos creram nele.
31 Ntá nixje̱he̱ chꞌín Jesús tí sín judío kuinkáchónki sín chꞌán ntáchro chꞌán kíxin: ―Tí tsi̱to̱éhyará tí tan kjuákohará ntá jahará chaxín discípulo kuènta̱na
31 Então Jesus disse para os que creram nele:
32 la ko tsjátso̱anrá tí nkehe chaxín, la ko tí nkehe chaxín mé tsotjáhará kjuachaxin tsaáxinrá, a̱ ntá tso̱kohya nkehe tsꞌinkákonhe̱n ―ichro chꞌán.
32 e conhecerão a verdade, e a verdade os libertará.
33 Ntá kjuáte̱he sín ntáchro sín kíxin: ―Jeheni mé tsíkꞌaxrjeníxinni chꞌín Abraham na í xráxín kohya nkexro kꞌue̱na tí jeheni. ¿Nkekuènté ntáchrua jaha kíxin tsꞌáyéhe̱ni kjuachaxin tsaáxinni? ―ichro sín.
33 Eles responderam: — Nós somos descendentes de Abraão e nunca fomos escravos de ninguém. Como é que você diz que ficaremos livres?
34 Ntá ntáchro chꞌín Jesús kíxin: ―Tjetoan tí nkehe tjétjo̱nka̱rá kíxin tí sín tjasin jie̱ mé éxí chojni kꞌuíná chrokjuahya tsito̱he sín iji̱é sín.
34 Jesus disse a eles:
35 A̱ ntá ijnko chojni kꞌuíná la jnkochríxínhya tsjakꞌe chꞌán tí nto̱e tí nkexro a. A̱ ntá tí xje̱en tí nkexro na mé jnkochríxín tsito̱he ntiha.
35 O escravo não fica sempre com a família, mas o filho sempre faz parte da família.
36 Ntá tí tsaáxinrá tí Xje̱en Dios ntá chaxín tsochontará kjuachaxin, a̱ ntá tso̱kohya nkehe tsꞌinkákonhe̱n.
36 Se o Filho os libertar, vocês serão, de fato, livres.
37 Ó nòna kíxin jahará tsíkꞌaxrjeníxinrá chꞌín Abraham. Kjánchó tjinkáonrá chrókꞌoyánrá tí janhan kíxin títekákonhyará tí nkehe tjéxrja̱nka.
37 Eu sei que vocês são descendentes de Abraão; porém estão tentando me matar porque não aceitam os meus ensinamentos.
38 Janhan xrja̱nka tí nkehe kꞌuíkua̱n kíxin nkexrí tjen Tꞌaná. A̱ ntá jahará tjejonchexiteyéhérá tí nkehe kuínhínrá chrónka itꞌárá ―ichro chꞌán.
38 Eu falo das coisas que o meu Pai me mostrou, mas vocês fazem o que aprenderam com o pai de vocês.
39 A ntá jehe sín kjuáte̱he sín ntáchro sín kíxin: ―Itꞌéni mé chꞌín Abraham ―ichro sín. Kjánchó ntáchro chꞌín Jesús kíxin: ―A̱ ntá tí jahará chrókóchaxín xje̱en chꞌín Abraham ntá chrókjui̱chꞌerá éxí kjuíchꞌe chꞌán.
39 — O nosso pai é Abraão! — responderam eles. Então Jesus disse:
40 A̱ ntá tjétjo̱nka̱rá tí tan chaxín kui̱nha̱n chrónka Dios na kjónté chrókꞌoyánrá tí janhan. A̱ ntá chꞌín Abraham xi̱kahya kjuíchꞌe chꞌán.
40 Mas eu lhes tenho dito a verdade que ouvi de Deus, e assim mesmo vocês estão tentando me matar. Abraão nunca fez uma coisa assim!
41 Jahará tjejochꞌerá éxí kjuíchꞌe itꞌárá ―ichro chꞌán. Ntá ntáchro sín kíxin: ―Jehya kꞌónamá tí jeheni. Náhí. Chóntani jnkoko̱á Itꞌéni mé Dios ―ichro sín.
41 Vocês estão fazendo o que o pai de vocês fez. Eles responderam: — Nós não somos filhos ilegítimos; nós temos um Pai, que é Deus!
42 Ntá ntáche chꞌín Jesús tí jehe sín kíxin: ―Tí chrókóchaxín kíxin Dios mé Itꞌárá la ntá chrótjua̱nará kíxin janhan kja̱xin kꞌuaxrjeníxinna Dios kꞌuinkaxian tí tjen chꞌán. Jehya kíxin janhván kꞌuinka. Náhí. Dios mé ichrꞌánna kꞌuinka.
42 Jesus disse a eles:
43 ¿Nkekuènté kíxin tiénxinhyará tí nkehe tjo̱nka̱rá? Jehí tjinkákonhyará chrókuinhínrá tí nkehe xrja̱nka.
43 Por que é que vocês não entendem o que eu digo? É porque não querem ouvir a minha mensagem.
44 Jahará mé xje̱en Tsochren la ko jahará tsíkꞌaxrjeníxinrá chꞌán la ko tjinkáonrá si̱nchexiteyárá tí nkehe tjinkaon chꞌán. Tsochren mé xrankíxixín kjuaya chꞌán. Nunca kꞌuénixja chꞌán ntoá. Xráxín chꞌia chꞌán kíxin xi̱kahó tjenka̱yáxin chꞌán. Jehe chꞌán mé itꞌé kaín tí kjuachꞌia.
44 Vocês são filhos do Diabo e querem fazer o que o pai de vocês quer. Desde a criação do mundo ele foi assassino e nunca esteve do lado da verdade porque nele não existe verdade. Quando o Diabo mente, está apenas fazendo o que é o seu costume, pois é mentiroso e é o pai de todas as mentiras.
45 A̱ ntá janhan tjétjo̱nka̱rá nkehe ntoá ntá títekákonnahyará.
45 Mas, porque eu digo a verdade, vocês não creem em mim.
46 ¿Á tjejorá jnkojínrá nohará nkerí jie̱ kjuásian janhan? A̱ ntá tí ntáxrja̱n tí nkehe ntoá, ¿ntá nkekuènté títekákonnahyará?
46 Qual de vocês pode provar que eu tenho algum pecado? Se digo a verdade, por que não creem em mim?
47 Tí sín tinkáchónki Dios mé tjinkaon sín chrókuinhin sín itén Dios. A̱ ntá jahará la tinkachónkihyará Dios ntá tjinkákonhyará chrókuinhínrá itén chꞌán ―ichro chꞌín Jesús.
47 A pessoa que é de Deus escuta as palavras de Deus. Vocês não escutam as palavras de Deus porque vocês não são dele.
48 A̱ ntá tí sín judío ntáche sín tí chꞌín Jesús kíxin: ―Chaxín ntoá ntáchroni kíxin jaha mé ijnko chojni samaritano la ko chonta ijnko ncha̱kuen tí jínahya ―ichro sín.
48 Eles disseram a Jesus: — Por acaso não temos razão quando dizemos que você é
49 Ntá kjuáte̱he chꞌín Jesús ntáchro chꞌán kíxin: ―Janhan chontahya ninkehó ncha̱kuen tí jínahya. Tí xra̱ tꞌa̱ mé tjikosáya̱ha̱ Tꞌaná. Ntá jahará mé chontahyará kjuasáyé tí janhan.
49 Jesus respondeu:
50 Janhan na tjéyáhya nkexro tsjikosáyana. Kjánchó itjen ijnko nkexro tjinkaon chꞌán chrókjuikosáyana chojni, a̱ ntá jehe chꞌán mé tsjanchia jie̱ tí sín kuítekakonhya.
50 Não procuro conseguir elogios para mim mesmo; mas existe alguém que procura consegui-los para mim, e ele é o Juiz.
51 Imá tjetoan tí nkehe tjétjo̱nka̱rá kíxin tí tsítekáonrá tí nkehe tjàkua la í tsꞌénhyará ―ichro chꞌán.
51 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem obedecer aos meus ensinamentos não morrerá nunca.
52 Ntá kjuáte̱he tí sín judío ntáchro sín kíxin: ―Ntá ó noheni kíxin chaxín chonta ijnko ncha̱kuen tí jínahya. Chꞌín Abraham la ko kaín tí sín kꞌuéchrónka itén Dios ósé la mé ikꞌuén sín. Ntá jaha ntáchrua kíxin tí tsitekaonni tí nkehe tjàkua jaha ntá í tsꞌenhyani, ichrua.
52 Então eles disseram: — Agora temos a certeza de que você está dominado por um demônio! Abraão e todos os
53 ¿Xá imá této̱an jaha la ntá kánhyó tꞌe̱to̱an itꞌéni Abraham? Jehe chꞌán la ikꞌuén chꞌán la ko kja̱xin ikꞌuén tí sín kꞌuéchrónka itén Dios ósé. ¿Xá nkexro tí jaha, ichrua? ―mé chro sín.
53 Será que você é mais importante do que Abraão, o nosso pai, que morreu? E os profetas também morreram! Quem você pensa que é?
54 Ntá kjuáte̱he chꞌín Jesús ntáchro chꞌán kíxin: ―Tí chrókjuíkosáya̱ha̱ a̱senná na mé sínkíhya tíha. A̱ ntá Tꞌaná mé tjikosàyana chꞌán na ntá jahará ntáchrorá kíxin jehe chꞌán mé Dios kuèntárá.
54 Ele respondeu:
55 Kjánchó chonhyará chꞌán. A̱ ntá janhan choxian chꞌán. Tí chróntáxrja̱n kíxin janhan chonhya chꞌán ntá chrókóyòna tí jahará chrókjui̱tꞌayahará. Kjánchó janhan na choxian chꞌán la ko nta̱xiteyáha̱ tí nkehe tꞌe̱to̱an chꞌán.
55 Vocês nunca conheceram a Deus, mas eu o conheço. Se eu disser que não o conheço, serei mentiroso como vocês; mas eu o conheço e obedeço ao que ele manda.
56 Chꞌín Abraham tí nkexro tsíkꞌaxrjeníxinrá la imá kóchéhe̱ chꞌán kíxin tsꞌikon chꞌán tí ya̱on tsꞌinka janhan. Ntá ó kjuixin kꞌuíkon chꞌán ntá kóchéhe̱ chꞌán ―ichro chꞌán.
56 Abraão, o pai de vocês, ficou alegre ao ver o tempo da minha vinda. Ele viu esse tempo e ficou feliz.
57 A̱ ntá tí sín judío ntáche sín tí chꞌín Jesús kíxin: ―Jaha na̱xa̱ chontahya cincuenta nánó, ¿na ntá nkekuènté ntáchrua kíxin ó kꞌuíkuan tí chꞌín Abraham? ―ichro sín.
57 — Você não tem nem cinquenta anos e viu Abraão? — perguntaram eles.
58 Ntá kjuáte̱he chꞌín Jesús ntáchro chꞌán kíxin: ―Imá tjetoan tí nkehe tjétjo̱nka̱rá kíxin na̱xa̱ kohya chꞌín Abraham mé xráxín itjén janhan ―ichro chꞌán.
58 — Eu afirmo a vocês que isto é verdade: antes de Abraão nascer, “ — respondeu Jesus.
59 Ntá kuákja sín xro̱ chróchjéhe sín tí chꞌín Jesús. Kjánchó kjuákꞌemá chꞌán ni̱nko ntá chrꞌéxi̱n kꞌuaxrjexín chꞌán ntiha. Kꞌuátsínka chꞌán jnko̱siné tí tjejó sín sákjuí chꞌán.
59 Então eles pegaram pedras para atirar em Jesus, mas ele se escondeu e saiu do pátio do Templo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.