Levítico 19

Newar (NEW) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 परमप्रभुं मोशायात धयादिल,
1 O S enhor também disse a Moisés:
2 “सकलें इस्राएलयापिं मनूतय्‌त धा, ‘जि परमप्रभु छि परमेश्‍वर पवित्रम्‍ह जूगुलिं छिपिं नं पवित्रपिं जुयाच्‍वँ।
2 “Dê as seguintes instruções a toda a comunidade de Israel. Sejam santos, pois eu, o S enhor , seu Deus, sou santo.
3 “‘छिपिं फुक्‍कसिनं थः मांबौया हनाबना ति। अले जिगु विश्रामबार मानय् या। जि परमप्रभु छिमि परमेश्‍वर खः।
3 “Mostrem respeito, cada um de vocês, por sua mãe e por seu pai; guardem também meus sábados. Eu sou o S enhor , seu Deus.
4 “‘मूर्तिपाखे छिपिं वने मते, अले छिमिसं थःगु निंतिं धातु नाय्‌काः द्यःत नं दय्‌के मते।
4 “Não depositem sua confiança em ídolos nem façam para si imagens de metal representando deuses. Eu sou o S enhor , seu Deus.
5 “‘छिमिसं परमप्रभुयात मेलबलि छायेबलय् परमेश्‍वरपाखें थः नालेबहः जुइकथं छा।
5 “Quando sacrificarem uma oferta de paz ao S enhor , apresentem-na de forma apropriada, para que sejam aceitos.
6 छिमिसं उकियात छाःगु न्‍हिइ हे नयेमाः। कन्‍हय् खुन्‍हु नं व नये ज्‍यू। तर कंस खुन्‍हु छुं ल्‍यं दत धाःसा व मिइ छ्वय्‌काबीमाः।
6 Comam o sacrifício no mesmo dia em que o oferecerem, ou no dia seguinte. O que restar até o terceiro dia será completamente queimado.
7 कंस तक व नल धाःसा व अशुद्ध जुइ। अले व नालेबहः जुइ मखु।
7 Se algo do sacrifício for comido no terceiro dia, estará contaminado e não será aceito.
8 सुनानं उकियात नल धाःसा थःगु पापया लागिं व मनू थः हे दोषी जुइ। छाय्‌धाःसा वं परमप्रभुया पवित्र खँ अशुद्ध यात। अले वयात थः मनूतपाखें पितिना छ्वयेमाः।
8 Quem o comer no terceiro dia será castigado, pois contaminou aquilo que é santo ao S enhor , e será eliminado do meio do povo.
9 “‘छिमिसं थःगु बाली लइबलय् बुँया सिथ तक लये मज्‍यू। अले बुँइ कुतुं वंगु अन्‍न नं मुने मते।
9 “Quando fizerem a colheita de sua terra, não colham as espigas nos cantos dos campos nem apanhem aquilo que os ceifeiros deixarem cair.
10 छिमिसं थःगु दाखक्‍यबं दाख खाइबलय् फुक्‍कं दाख खाये मते अले बँय् कुतुं वंगु दाख नं काये मते। व नये मखंपिं व परदेशीतय्‌गु निंतिं त्‍वःताब्‍यु। जि परमप्रभु छिमि परमेश्‍वर खः।
10 O mesmo se aplica à colheita da uva. Não cortem até o último cacho de cada videira nem apanhem as uvas que caírem no chão. Deixem-nas para os pobres e estrangeiros que vivem entre vocês. Eu sou o S enhor , seu Deus.
11 “‘छिमिसं खुयाकाये मते।
11 “Não roubem. “Não mintam nem enganem uns aos outros.
12 “‘जिगु नां कयाः मखुगु पाफयाः थः परमेश्‍वरया नां क्‍वह्यंके मते। जि परमप्रभु छिमि परमेश्‍वर खः।
12 “Não desonrem o nome do seu Deus, usando-o para jurar falsamente. Eu sou o S enhor .
13 “‘छिमिसं जःलाखःलापिन्‍त ध्‍वंलानाः इमिगु छुं नं काये मते, अले इमिगु छुं नं लुतय् यानाः काये मते।
13 “Não explorem nem roubem o seu próximo. “Não fiquem até o dia seguinte com o pagamento de seus empregados.
14 “‘न्‍हाय्‌पं ख्‍वाँय्‌यात क्‍वह्यंके मते। कांया न्‍ह्यःने लुफिं हाइगु वस्‍तु तये मते। तर छिमिसं परमेश्‍वरया भय कायेमाः। जि परमप्रभु छिमि परमेश्‍वर खः।
14 “Não insultem o surdo nem façam o cego tropeçar. Temam o seu Deus. Eu sou o S enhor .
15 “‘छिमिसं अन्‍याय याये मते। तःधंम्‍ह जूसां वा चिधीम्‍ह जूसां, मनूया ख्‍वाः स्‍वयाः मखु, तर सकलें मनूतय्‌गु पाय्‌छिकथं न्‍याय यायेमाः।
15 “Não distorçam a justiça em questões legais, favorecendo os pobres ou tomando partido dos ricos e poderosos. Julguem sempre com imparcialidade.
16 “‘मेपिं मनूतय्‌त क्‍वह्यंकाः खँ ल्‍हाना जुइ मते।
16 “Não vivam como difamadores no meio do povo. “Não fiquem de braços cruzados quando a vida do seu próximo correr perigo. Eu sou o S
17 “‘छिमिसं थः जातियापिं दाजुकिजापिन्‍त दुनुगलंनिसें मयय्‌के मते। छिमि जःलाखःलापिन्‍त ब्‍वःब्‍यु। मखुसा छ नं वं याःगु पापया दोषी जुइ।
17 “Não alimentem ódio no coração contra algum de seus parentes. Confrontem sem rodeios aqueles que errarem, para não serem responsabilizados pelo pecado deles.
18 “‘थः मनूतलिसे बदला कायेगु स्‍वये मते, अले इबि नं तये मते, तर थः जलाःखलाःतय्‌त थःत थें हे माया या। जि परमप्रभु खः।
18 “Não procurem se vingar nem guardem rancor de alguém do seu povo, mas cada um ame o seu próximo como a si mesmo. Eu sou o S enhor .
19 “‘छिमिसं जिगु नियम मानय् यायेमाः।
19 “Obedeçam a todos os meus decretos. “Não cruzem dois animais de espécies diferentes. Não plantem em seu campo duas espécies de sementes. Não usem roupas tecidas com dois tipos de pano.
20 “‘ब्‍याहा क्‍वःछी धुंकूम्‍ह तर न्‍याइम्‍ह मिजंनं थःगु यायेत धिबा मपुनिम्‍ह वा थः मालिकपाखें स्‍वतन्‍त्र मजूम्‍ह दासीनापं सुनानं लसपस यात धाःसा इपिं निम्‍हय्‌सित सजाँय बीमाः, तर इमित स्‍यायेगु धाःसा मखु, छाय्‌धाःसा व दासी स्‍वतन्‍त्र मजूनि।
20 “Se um homem tiver relações sexuais com uma escrava cuja liberdade não foi comprada, mas que está prometida para ser mulher de outro, indenizará totalmente o senhor da escrava. Uma vez que ela não é livre, nem o homem nem a mulher serão mortos.
21 तर थ्‍व मनुखं नापलायेगु पालया ध्‍वाखाय् थःगु दोषबलिया निंतिं छम्‍ह भ्‍याःचा परमप्रभुयात छायेत हयेमाः।
21 O homem levará um carneiro como oferta pela culpa e o apresentará ao S enhor à entrada da tenda do encontro.
22 अले व मनूया पापया निंतिं प्रायश्‍चित यायेत दोषबलियाम्‍ह भ्‍याःचा पुजाहारीं परमप्रभुया न्‍ह्यःने छायेमाः। अनंलि व मनूयात क्षमा दइ।
22 O sacerdote fará expiação por ele com o carneiro da oferta pela culpa, e seu pecado será perdoado.
23 “‘छिपिं व देशय् वनाः फलया सिमा पित धाःसा स्‍वदँ तक उकिया फल नयेजी मखु। स्‍वदँ तक उकिया फल नये मते।
23 “Quando entrarem na terra e plantarem árvores frutíferas de todo tipo, não colham os frutos nos três primeiros anos. Considerem esses frutos proibidos e não os comam.
24 प्‍यंगूगु दँय् सयावःगु फल पवित्र जुइ, अले थ्‍व परमप्रभुया प्रशंसाया निंतिं देछायेमाः।
24 No quarto ano, consagrem toda a colheita ao S enhor como uma celebração de louvor.
25 तर न्‍यागूगु दँय् उकियागु फल छिमिसं नये ज्‍यू। अले अप्‍वः फल सयावइ। जि परमप्रभु छिमि परमेश्‍वर खः।
25 Por fim, no quinto ano, vocês poderão comer os frutos. Se procederem desse modo, sua colheita aumentará. Eu sou o S enhor , seu Deus.
26 “‘छिमिसं हि पिमकाःगु ला नये मते।
26 “Não comam carne em que ainda houver sangue. “Não pratiquem adivinhação nem feitiçaria.
27 “‘छिमिसं न्‍हकुइ च्‍वंगु सँ खाये मते। अले दाह्रीया कुन्‍चा कुन्‍चा नं चाये मते।
27 “Não cortem o cabelo dos lados da cabeça nem raspem a barba rente à pele.
28 “‘छिमिसं दुखं च्‍वनीबलय् थःगु म्‍हया छेंगुलिइ घाः याये मते। अले उकी छुं नं च्‍वयेगु ज्‍या नं याये मते। जि परमप्रभु खः।
28 “Quando lamentarem a morte de alguém, não façam cortes no corpo nem marcas na pele. Eu sou o S enhor .
29 “‘छिमिसं थः म्‍ह्याय्‌पिन्‍त वेश्‍या दय्‌काः क्‍वह्यंके मते। मखुसा देशय् न्‍यंकं वेश्‍यावृतिं जायावनी। अले देश पापं जाइ।
29 “Ninguém contamine sua filha tornando-a uma prostituta, pois a terra ficaria cheia de prostituição e perversão.
30 “‘छिमिसं जिगु विश्रामबार मानय् यायेमाः, अले जिगु पवित्र पालयागु हनाबना तयेमाः। जि परमप्रभु खः।
30 “Guardem meus sábados e tratem meu santuário com reverência. Eu sou o S enhor .
31 “‘छिपिं तन्‍त्रमन्‍त्र ज्‍या याइपिं बोक्‍सियाथाय् वने मते। इमिगु सल्‍लाह कयाः थःत अशुद्ध याये मते। जि परमप्रभु छिमि परमेश्‍वर खः।
31 “Não se contaminem procurando médiuns e os que consultam os espíritos dos mortos. Eu sou o S enhor , seu Deus.
32 “‘बुराबुरी मनूतय्‌गु न्‍ह्यःने दनाः इमिगु हनाबना तयेमाः। अले थः परमेश्‍वरया भय कायेगु। जि परमप्रभु छिमि परमेश्‍वर खः।
32 “Levantem-se na presença dos idosos e honrem os anciãos. Temam o seu Deus. Eu sou o S enhor .
33 “‘सुं परदेशी छिपिंनापं च्‍वनाच्‍वंगु दुसा वयात बांलाःगु व्‍यवहार यायेमाः।
33 “Não se aproveitem dos estrangeiros que vivem entre vocês na terra.
34 छिपिंनापं च्‍वनाच्‍वंम्‍ह परदेशीयात थःगु देशयाम्‍ह मनूयात थें हे व्‍यवहार यायेमाः। छिमिसं वयात थःत थें हे माया या, छाय्‌धाःसा छिपिं नं न्‍हापा मिश्रय् परदेशी जुयाच्‍वंगु खः। जि परमप्रभु छिमि परमेश्‍वर खः।
34 Tratem-nos como se fossem israelitas de nascimento e amem-nos como a si mesmos. Lembrem-se de que vocês eram estrangeiros quando moravam na terra do Egito. Eu sou o S enhor , seu Deus.
35 “‘छिमिसं दायेबलय्, लनेबलय् व ल्‍याःखायेबलय् सुयातं ध्‍वंलाये मते।
35 “Não usem medidas desonestas ao medirem comprimento, peso ou volume.
36 छिमिसं ठीक कथंयागु धःताल्‍जु अले ठीक कथंयागु नाप तौल नं तयेमाः। जि परमप्रभु छिमि परमेश्‍वर खः। जिं छिमित मिश्र देशं पित हया।
36 Suas balanças e seus pesos devem ser exatos, assim como suas vasilhas para medir produtos secos ou líquidos. Eu sou o S enhor , seu Deus, que os tirou da terra do Egito.
37 “‘अथे जुयाः छिमिसं जिगु नियम व विधि मानय् यायेमाः। जि परमप्रभु खः।’”
37 “Obedeçam a todos os meus decretos e a todos os meus estatutos pondo-os em prática. Eu sou o S enhor ”.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Levítico 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.