Levítico 19

Newar (NEW) vs ARC

Sair da comparação
ARC Almeida Revista e Corrigida 2009
1 परमप्रभुं मोशायात धयादिल,
1 Falou mais o Senhor a Moisés, dizendo:
2 “सकलें इस्राएलयापिं मनूतय्‌त धा, ‘जि परमप्रभु छि परमेश्‍वर पवित्रम्‍ह जूगुलिं छिपिं नं पवित्रपिं जुयाच्‍वँ।
2 Fala a toda a congregação dos filhos de Israel e dize-lhes: Santos sereis, porque eu, o Senhor , vosso Deus, sou santo.
3 “‘छिपिं फुक्‍कसिनं थः मांबौया हनाबना ति। अले जिगु विश्रामबार मानय् या। जि परमप्रभु छिमि परमेश्‍वर खः।
3 Cada um temerá a sua mãe e a seu pai e guardará os meus sábados. Eu sou o Senhor , vosso Deus.
4 “‘मूर्तिपाखे छिपिं वने मते, अले छिमिसं थःगु निंतिं धातु नाय्‌काः द्यःत नं दय्‌के मते।
4 Não vos virareis para os ídolos, nem vos fareis deuses de fundição. Eu sou o Senhor , vosso Deus.
5 “‘छिमिसं परमप्रभुयात मेलबलि छायेबलय् परमेश्‍वरपाखें थः नालेबहः जुइकथं छा।
5 E, quando sacrificardes sacrifício pacífico ao Senhor , da vossa própria vontade o sacrificareis.
6 छिमिसं उकियात छाःगु न्‍हिइ हे नयेमाः। कन्‍हय् खुन्‍हु नं व नये ज्‍यू। तर कंस खुन्‍हु छुं ल्‍यं दत धाःसा व मिइ छ्वय्‌काबीमाः।
6 No dia em que o sacrificardes e no dia seguinte, se comerá; mas o que sobejar, ao terceiro dia, será queimado com fogo.
7 कंस तक व नल धाःसा व अशुद्ध जुइ। अले व नालेबहः जुइ मखु।
7 E, se alguma coisa dele for comida ao terceiro dia, coisa abominável é: não será aceita.
8 सुनानं उकियात नल धाःसा थःगु पापया लागिं व मनू थः हे दोषी जुइ। छाय्‌धाःसा वं परमप्रभुया पवित्र खँ अशुद्ध यात। अले वयात थः मनूतपाखें पितिना छ्वयेमाः।
8 E qualquer que o comer levará a sua iniquidade, porquanto profanou a santidade do Senhor ; por isso, tal alma será extirpada do seu povo.
9 “‘छिमिसं थःगु बाली लइबलय् बुँया सिथ तक लये मज्‍यू। अले बुँइ कुतुं वंगु अन्‍न नं मुने मते।
9 Quando também segardes a sega da vossa terra, o canto do teu campo não segarás totalmente, nem as espigas caídas colherás da tua sega.
10 छिमिसं थःगु दाखक्‍यबं दाख खाइबलय् फुक्‍कं दाख खाये मते अले बँय् कुतुं वंगु दाख नं काये मते। व नये मखंपिं व परदेशीतय्‌गु निंतिं त्‍वःताब्‍यु। जि परमप्रभु छिमि परमेश्‍वर खः।
10 Semelhantemente não rabiscarás a tua vinha, nem colherás os bagos caídos da tua vinha; deixá-los-ás ao pobre e ao estrangeiro. Eu sou o Senhor , vosso Deus.
11 “‘छिमिसं खुयाकाये मते।
11 Não furtareis, nem mentireis, nem usareis de falsidade cada um com o seu próximo;
12 “‘जिगु नां कयाः मखुगु पाफयाः थः परमेश्‍वरया नां क्‍वह्यंके मते। जि परमप्रभु छिमि परमेश्‍वर खः।
12 nem jurareis falso pelo meu nome, pois profanaríeis o nome do vosso Deus. Eu sou o Senhor .
13 “‘छिमिसं जःलाखःलापिन्‍त ध्‍वंलानाः इमिगु छुं नं काये मते, अले इमिगु छुं नं लुतय् यानाः काये मते।
13 Não oprimirás o teu próximo, nem o roubarás; a paga do jornaleiro não ficará contigo até à manhã.
14 “‘न्‍हाय्‌पं ख्‍वाँय्‌यात क्‍वह्यंके मते। कांया न्‍ह्यःने लुफिं हाइगु वस्‍तु तये मते। तर छिमिसं परमेश्‍वरया भय कायेमाः। जि परमप्रभु छिमि परमेश्‍वर खः।
14 Não amaldiçoarás ao surdo, nem porás tropeço diante do cego; mas terás temor do teu Deus. Eu sou o Senhor .
15 “‘छिमिसं अन्‍याय याये मते। तःधंम्‍ह जूसां वा चिधीम्‍ह जूसां, मनूया ख्‍वाः स्‍वयाः मखु, तर सकलें मनूतय्‌गु पाय्‌छिकथं न्‍याय यायेमाः।
15 Não fareis injustiça no juízo; não aceitarás o pobre, nem respeitarás o grande; com justiça julgarás o teu próximo.
16 “‘मेपिं मनूतय्‌त क्‍वह्यंकाः खँ ल्‍हाना जुइ मते।
16 Não andarás como mexeriqueiro entre o teu povo; não te porás contra o sangue do teu próximo. Eu sou o Senhor .
17 “‘छिमिसं थः जातियापिं दाजुकिजापिन्‍त दुनुगलंनिसें मयय्‌के मते। छिमि जःलाखःलापिन्‍त ब्‍वःब्‍यु। मखुसा छ नं वं याःगु पापया दोषी जुइ।
17 Não aborrecerás a teu irmão no teu coração; não deixarás de repreender o teu próximo e nele não sofrerás pecado.
18 “‘थः मनूतलिसे बदला कायेगु स्‍वये मते, अले इबि नं तये मते, तर थः जलाःखलाःतय्‌त थःत थें हे माया या। जि परमप्रभु खः।
18 Não te vingarás, nem guardarás ira contra os filhos do teu povo; mas amarás o teu próximo como a ti mesmo. Eu sou o Senhor .
19 “‘छिमिसं जिगु नियम मानय् यायेमाः।
19 Guardareis os meus estatutos; não permitirás que se ajuntem misturadamente os teus animais de diferentes espécies; no teu campo, não semearás semente de mistura, e veste de diversos estofos misturados não vestireis.
20 “‘ब्‍याहा क्‍वःछी धुंकूम्‍ह तर न्‍याइम्‍ह मिजंनं थःगु यायेत धिबा मपुनिम्‍ह वा थः मालिकपाखें स्‍वतन्‍त्र मजूम्‍ह दासीनापं सुनानं लसपस यात धाःसा इपिं निम्‍हय्‌सित सजाँय बीमाः, तर इमित स्‍यायेगु धाःसा मखु, छाय्‌धाःसा व दासी स्‍वतन्‍त्र मजूनि।
20 E, quando um homem se deitar com uma mulher que for serva desposada do homem e não for resgatada, nem se lhe houver dado liberdade, então, serão açoitados; não morrerão, pois não foi libertada.
21 तर थ्‍व मनुखं नापलायेगु पालया ध्‍वाखाय् थःगु दोषबलिया निंतिं छम्‍ह भ्‍याःचा परमप्रभुयात छायेत हयेमाः।
21 E, por oferta de expiação pela sua culpa, trará ao Senhor , à porta da tenda da congregação, um carneiro.
22 अले व मनूया पापया निंतिं प्रायश्‍चित यायेत दोषबलियाम्‍ह भ्‍याःचा पुजाहारीं परमप्रभुया न्‍ह्यःने छायेमाः। अनंलि व मनूयात क्षमा दइ।
22 E, com o carneiro da oferta pela expiação da culpa, o sacerdote fará propiciação por ele perante o Senhor , pelo seu pecado que pecou; e o seu pecado, que pecou, lhe será perdoado.
23 “‘छिपिं व देशय् वनाः फलया सिमा पित धाःसा स्‍वदँ तक उकिया फल नयेजी मखु। स्‍वदँ तक उकिया फल नये मते।
23 E, quando tiverdes entrado na terra e plantardes toda árvore de comer, ser-vos-á incircunciso o seu fruto; três anos vos será incircunciso; dele não se comerá.
24 प्‍यंगूगु दँय् सयावःगु फल पवित्र जुइ, अले थ्‍व परमप्रभुया प्रशंसाया निंतिं देछायेमाः।
24 Porém, no quarto ano, todo o seu fruto será santo, para dar louvores ao Senhor .
25 तर न्‍यागूगु दँय् उकियागु फल छिमिसं नये ज्‍यू। अले अप्‍वः फल सयावइ। जि परमप्रभु छिमि परमेश्‍वर खः।
25 E, no quinto ano, comereis o seu fruto, para que vos faça crescer a sua novidade. Eu sou o Senhor , vosso Deus.
26 “‘छिमिसं हि पिमकाःगु ला नये मते।
26 Não comereis coisa alguma com sangue; não agourareis, nem adivinhareis.
27 “‘छिमिसं न्‍हकुइ च्‍वंगु सँ खाये मते। अले दाह्रीया कुन्‍चा कुन्‍चा नं चाये मते।
27 Não cortareis o cabelo, arredondando os cantos da vossa cabeça, nem danificarás a ponta da tua barba.
28 “‘छिमिसं दुखं च्‍वनीबलय् थःगु म्‍हया छेंगुलिइ घाः याये मते। अले उकी छुं नं च्‍वयेगु ज्‍या नं याये मते। जि परमप्रभु खः।
28 Pelos mortos não dareis golpes na vossa carne; nem fareis marca alguma sobre vós. Eu sou o Senhor .
29 “‘छिमिसं थः म्‍ह्याय्‌पिन्‍त वेश्‍या दय्‌काः क्‍वह्यंके मते। मखुसा देशय् न्‍यंकं वेश्‍यावृतिं जायावनी। अले देश पापं जाइ।
29 Não contaminarás a tua filha, fazendo-a prostituir-se; para que a terra não se prostitua, nem se encha de maldade.
30 “‘छिमिसं जिगु विश्रामबार मानय् यायेमाः, अले जिगु पवित्र पालयागु हनाबना तयेमाः। जि परमप्रभु खः।
30 Guardareis os meus sábados e o meu santuário reverenciareis. Eu sou o Senhor .
31 “‘छिपिं तन्‍त्रमन्‍त्र ज्‍या याइपिं बोक्‍सियाथाय् वने मते। इमिगु सल्‍लाह कयाः थःत अशुद्ध याये मते। जि परमप्रभु छिमि परमेश्‍वर खः।
31 Não vos virareis para os adivinhadores e encantadores; não os busqueis, contaminando-vos com eles. Eu sou o Senhor , vosso Deus.
32 “‘बुराबुरी मनूतय्‌गु न्‍ह्यःने दनाः इमिगु हनाबना तयेमाः। अले थः परमेश्‍वरया भय कायेगु। जि परमप्रभु छिमि परमेश्‍वर खः।
32 Diante das cãs te levantarás, e honrarás a face do velho, e terás temor do teu Deus. Eu sou o Senhor .
33 “‘सुं परदेशी छिपिंनापं च्‍वनाच्‍वंगु दुसा वयात बांलाःगु व्‍यवहार यायेमाः।
33 E, quando o estrangeiro peregrinar convosco na vossa terra, não o oprimireis.
34 छिपिंनापं च्‍वनाच्‍वंम्‍ह परदेशीयात थःगु देशयाम्‍ह मनूयात थें हे व्‍यवहार यायेमाः। छिमिसं वयात थःत थें हे माया या, छाय्‌धाःसा छिपिं नं न्‍हापा मिश्रय् परदेशी जुयाच्‍वंगु खः। जि परमप्रभु छिमि परमेश्‍वर खः।
34 Como o natural, entre vós será o estrangeiro que peregrina convosco; amá-lo-eis como a vós mesmos, pois estrangeiros fostes na terra do Egito. Eu sou o Senhor , vosso Deus.
35 “‘छिमिसं दायेबलय्, लनेबलय् व ल्‍याःखायेबलय् सुयातं ध्‍वंलाये मते।
35 Não cometereis injustiça no juízo, nem na vara, nem no peso, nem na medida.
36 छिमिसं ठीक कथंयागु धःताल्‍जु अले ठीक कथंयागु नाप तौल नं तयेमाः। जि परमप्रभु छिमि परमेश्‍वर खः। जिं छिमित मिश्र देशं पित हया।
36 Balanças justas, pedras justas, efa justo e justo him tereis. Eu sou o Senhor , vosso Deus, que vos tirei da terra do Egito.
37 “‘अथे जुयाः छिमिसं जिगु नियम व विधि मानय् यायेमाः। जि परमप्रभु खः।’”
37 Pelo que guardareis todos os meus estatutos e todos os meus juízos e os cumprireis. Eu sou o Senhor .

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Levítico 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.