1 Samuel 15
Newar (NEW) vs NTLH
1 शमूएलं शाऊलयात धाल, “परमप्रभुं छितः इस्राएलया जुजु अभिषेक या हुँ धकाः जितः छ्वयाहःगु खः। आः परमप्रभुया वचन ध्यान बियाः न्यनादिसँ।
1 Samuel disse a Saul: — O
2 दक्व शक्ति दुम्ह परमप्रभुं थथे धयादी, ‘इस्राएलीत मिश्र देशं पिहां वःबलय् अमालेकीतय्सं इमित हमला याःगुलिं जिं इमित सजाँय बी।
2 Ele castigará os amalequitas porque eles lutaram contra os israelitas quando estes vieram do Egito.
3 आः छिं अमालेकीतय्त हमला या हुँ अले इमिके दुगु फुक्क छुं नं ल्यंमदय्कः भज्यंक नाश यानाब्यु। इमि फुक्क मनूत, मिसात, ल्याय्म्ह ल्यासेपिं, मचात, दुरु त्वंपिं मचात, सा द्वहं, फै-च्वलय्, ऊँट व गधा फुक्कं नाश या।’”
3 Vá, ataque os amalequitas e destrua completamente tudo o que eles têm. Não tenha dó nem piedade. Mate todos os homens e mulheres, crianças e bebês, gado e ovelhas, camelos e jumentos.
4 अथे जुयाः शाऊलं सिपाइँतय्त सःताः तेलैमय् मुंकल। अन निगू लाख सिपाइँत व झिद्वः यहूदाया मनूत दु।
4 Então Saul convocou o seu exército e em Telaim fez uma contagem dos seus soldados. Havia duzentos mil soldados do povo de Israel e dez mil de Judá.
5 शाऊल थः सिपाइँतनापं अमालेकया शहरय् वन अले अन चिब्यागु खोँचय् ल्वायेत पियाच्वनाच्वन।
5 Aí Saul e todos os seus soldados foram para a cidade de Amaleque e ficaram esperando escondidos no leito seco de um rio.
6 शाऊलं केनीतय्त धाल, “छिपिं अमालेकीतय् थासं त्वःता हुँ, मखुसा छिपिं नं इपिं नापंतुं नाश जुइ, छाय्धाःसा इस्राएलीत मिश्र देशं पिहां वःबलय् छिमिसं दयामाया याःगु खः।” अथे जुयाः केनीतय्सं अमालेकीतय्त त्वःतावन।
6 Saul preveniu os queneus: — Saiam do meio dos amalequitas para que eu não os mate junto com eles, pois vocês foram bondosos com os israelitas quando eles vieram do Egito. Então os queneus saíram.
7 अनंलि शाऊलं अमालेकीतय्त हवीलांनिसें मिश्रया पुर्बया लागाय् च्वंगु शूर तक हे हमला यात।
7 E Saul derrotou os amalequitas, desde Havilá até Sur, a leste do Egito.
8 वं अमालेकीतय् जुजु अगागया फुक्क मनूतय्त तरवारं भज्यंक नाश यानाः अगाग जुजुयात धाःसा मस्यासे ज्वन।
8 Prendeu Agague, o rei dos amalequitas, porém matou todo o povo.
9 तर शाऊल व वया सिपाइँतय्सं अगाग जुजुयात बचय् यात अले वया बांबांलाःपिं फै व सा द्वहं, ल्ह्वपिं साचा व भ्याःचा, गुलिखय् भिंगु भिंगु खँत धाःसा नाश मयासें तया तल। तर ज्याख्यलय् मजूगु व मू मवंगु फुक्क भज्यंक नाश यानाछ्वल।
9 Saul e os seus soldados não mataram Agague; também não mataram as melhores ovelhas, os melhores touros, bezerros e carneiros e tudo o mais que era bom. Mas destruíram tudo o que era imprestável e sem valor.
10 परमप्रभुया वचन शमूएलयाथाय् वल,
10 O Senhor Deus falou com Samuel:
11 “शाऊलयात जुजु यानाः जि तसकं पस्ताय् चाःगु दु, छाय्धाःसा व जिपाखें तापाक वंगु दु, अले वं जिगु आज्ञा मानय् याःगु नं मदु।” शमूएलयात छु धाये छु धाये जुल, अले वं चच्छि ख्वयाः परमप्रभुयात बिन्ति यात।
11 — Eu estou arrependido de ter feito Saul rei, pois ele me abandonou e desobedeceu às minhas ordens. Samuel ficou triste com isso e a noite inteira orou em voz bem alta a Deus, o
12 कन्हय् खुन्हु सुथ न्हापां हे व शाऊलयात नापलायेत वन। तर “शाऊल कर्मेल डाँडाय् वनाः अन लुमन्तिया चिंकथं थःगु हनाबनाया निंतिं छगू सालिक दय्काः अनं गिलगालय् क्वहां वयाच्वन” धकाः वयात न्यंकल।
12 Na manhã seguinte, bem cedo, ele saiu para procurar Saul. Soube que ele tinha ido para a cidade de Carmelo, onde havia construído um monumento em honra de si mesmo, e que depois tinha seguido para Gilgal.
13 अन हे वं शाऊलयात नापलाकल अले शाऊलं वयात थथे धकाः हनाबना यात, “परमप्रभुं छितः आशिष बियादीमा! जिं परमप्रभुया वचन मानय् यानागु दु।”
13 Samuel encontrou Saul, e este o cumprimentou, dizendo: — Que o
14 तर शमूएलं धाल, “अथे जूसा फैतय्गु सः व सा द्वहंतय्गु सः जिगु न्हाय्पनय् गथे ताये दुगु?”
14 E Samuel perguntou: — Então por que é que estou ouvindo o mugido de gado e o berro de ovelhas?
15 शाऊलं लिसः बिल, “सिपाइँतय्सं उपिं अमालेकीतपाखें कयाः हःगु खः। इमिसं बांबांलाःपिं व सेल्लापिं फै व सा-द्वहंत परमप्रभु छिकपिनि परमेश्वरया निंतिं बलि छायेत ल्यंकातःगु दु। अले ल्यंदुपिं फुक्कसित जिमिसं भज्यंक नाश यानाबिया।”
15 Saul respondeu: — Os meus soldados os tomaram dos amalequitas. Pegaram as melhores ovelhas e o melhor gado para oferecer como
16 शमूएलं शाऊलयात धाल, “आसे! वंगु चान्हय् परमप्रभुं जितः छु धयादीगु दु व जिं छितः कने।”
16 — Espere! — interrompeu Samuel. — Eu vou lhe contar o que o Senhor Deus me disse na noite passada. — Fale! — disse Saul.
17 शमूएलं धाल, “उगु इलय् छि थःम्हं थःत जि ला छुं नं मखु धकाः ताय्कल, तर आः ला छि इस्राएली कुलतय् नायः खः। अले परमप्रभुं हे छितः जुजु अभिषेक यानादिल।
17 E Samuel continuou: — Você pode pensar que é uma pessoa sem importância, mas é o líder das
18 परमप्रभुं छितः इपिं दुष्ट जाति अमालेकीतय्त भज्यंक नाश या धकाः कडा आज्ञा बियाः छ्वयाहयादीगु खः। इपिं फुक्क नाश मजुतले छिं इमित हमला यानातुं च्वनेमाःगु खः।
18 e mandou que você fosse e destruísse os amalequitas, essa gente má. E disse para você lutar até acabar com eles.
19 तर छिसं छाय् परमप्रभुया आज्ञा पालन मयानागु? छिं छाय् लुतय् यानाहःगु सामान कयागु? अले छाय् छिं परमप्रभुया न्ह्यःने छु मभिंगु खः व हे यानागु?”
19 Então por que é que você não obedeceu? Por que é que você teve pressa de ficar com as coisas do inimigo, fazendo assim uma coisa que para Deus é errada?
20 शाऊलं शमूएलयात लिसः बिल, “तर जिं ला परमप्रभुया आज्ञा पालन यानागु दु। परमप्रभुं धयादीगु थासय् जि वनागु दु अले अमालेकीतय् जुजु अगागयात ज्वनाः हयागु दु। तर इपिं मध्ये ल्यंदुपिन्त धाःसा भज्यंक नाश यानाबियागु दु।
20 — Mas eu obedeci a Deus, o Senhor ! — respondeu Saul. — Saí como ele me ordenou, trouxe o rei Agague e matei todos os amalequitas.
21 लुतय् यानाः हःगु सामान मध्ये सिपाइँतय्सं देछाय्माःगु भिंपिं फै व सा-द्वं, अले दकलय् भिंगु भिंगु मालताल धाःसा गिलगालय् परमप्रभु छिकपिनि परमेश्वरया निंतिं बलि छायेत तयातःगु दु।”
21 Porém os meus soldados não mataram o melhor gado e as melhores ovelhas, que estavam condenados à destruição. Em vez disso, eles os trouxeram aqui para Gilgal a fim de os oferecer como sacrifício ao Senhor , o Deus de você.
22 तर शमूएलं धाल,
22 Samuel respondeu: — O que é que o Obediência ou oferta de sacrifícios? É melhor obedecer a Deus do que oferecer-lhe em sacrifício as melhores ovelhas.
23 वय्कःया आज्ञा मानय् मयायेगु हे तन्त्रमन्त्र यायेगु पाप थें खः,
23 A revolta contra o Senhor é tão grave como a feitiçaria, e o orgulho é pecado como é pecado a idolatria. O porque você rejeitou as ordens dele.
24 शाऊलं शमूएलयात धाल, “जिं पापयात हँ! छु जिं परमप्रभुया आज्ञा व छिसं धाःगु खँ मन्यना ला। जि मनूतपाखें ग्याना, अले इमिगु खँ जिं न्यना।
24 — Eu pequei! — respondeu Saul. — Desobedeci às ordens de Deus, o Senhor , e às instruções que você deu. Fiquei com medo do povo e fiz o que eles queriam.
25 जिं छितः इनाप याये, जिगु पाप क्षमा यानादिसँ, जिनापं झासँ, अले जि परमप्रभुया न्ह्यःने क्वछुनाः भागियाये।”
25 Mas agora, Samuel, eu peço que perdoe o meu pecado e volte comigo para que eu possa adorar o Senhor .
26 तर शमूएलं लिसः बिल, “जि छिनापं वने फइ मखु। छिं परमप्रभुया वचनयात क्वह्यंकूगुलिं वय्कलं नं छितः इस्राएलीतय् जुजु जुइत क्वह्यंम्ह ताय्कादीगु दु।”
26 — Eu não voltarei com você! — respondeu Samuel. — Você rejeitou as ordens de Deus, o Senhor , e por isso ele também o rejeitou como rei de Israel.
27 अले शमूएल वनेत फहिल तर शाऊलं वयागु गाच्वः ज्वन अले व गुत।
27 Então Samuel virou-se para sair. Mas Saul o segurou pela barra da capa , e ela se rasgou.
28 शमूएलं वयात धाल, “थौं परमप्रभुं इस्राएलया राज्य छिगु ल्हातं लाकाः छि स्वयाः भिंम्ह मनूयात बियादीगु दु।
28 E Samuel disse: — Hoje Deus rasgou das suas mãos o Reino de Israel e o deu a alguém que é melhor do que você.
29 परमप्रभु, इस्राएलया गौरव खः, वय्कलं मखुगु खँ ल्हानादी मखु, अले थःगु मन हीकादी मखु। थःगु मन हीकादीत वय्कः मनू मखु।”
29 O glorioso Deus de Israel não mente, nem muda de ideia. Ele não é um ser humano e por isso não se arrepende.
30 शाऊलं धाल, “जिं पाप यानागु दु। अथे जूसां दया यानाः जि प्रजाया थकालित व इस्राएलया न्ह्यःने छकः जकसां जिगु इज्जत तयादिसँ। जिनापं झासँ अले जिं परमप्रभु छिकपिनि परमेश्वरया न्ह्यःने आराधना याये।”
30 — Eu pequei! — repetiu Saul. — Mas pelo menos me respeite na frente dos líderes e de todo o povo de Israel. Volte comigo para que eu possa adorar o Senhor , seu Deus.
31 अथे जुयाः शमूएल शाऊलनापं लिहां वन, अले शाऊलं परमप्रभुया आराधना यात।
31 Então Samuel voltou com ele, e Saul adorou a Deus, o Senhor .
32 अनंलि शमूएलं धाल, “अमालेकीतय् जुजु अगागयात थन हजि।” अगाग ढुक्क जुयाः थथे बिचाः यायां वल, “धात्थें हे जितः स्याइ मखुत, जि बचय् जुल।”
32 E Samuel ordenou: — Tragam aqui o rei Agague. Tremendo de medo, Agague foi até o lugar onde Saul estava e disse: — Como é amargo morrer!
33 तर शमूएलं धाल,
33 Samuel disse: — Assim como a sua espada fez muitas mães ficarem sem filhos, agora também a sua mãe vai ficar sem o seu filho. Em seguida Samuel cortou Agague em pedaços, em Gilgal, em frente do altar.
34 अनं लिपा शमूएल रामाय् वन, तर शाऊल थःगु छेँय् गिबाय् वन।
34 Aí Samuel foi para Ramá, e Saul voltou para a sua casa em Gibeá.
35 शमूएल थः मसीतले हाकनं गुबलें शाऊलयात नापलाः मवन। तर वं शाऊलया निंतिं दुखं च्वना हे च्वन। अनंलि शाऊलयात इस्राएलीतय् जुजु दय्काःगुलिं परमप्रभु तसकं पस्ताय् चाल।
35 E nunca mais Samuel tornou a ver Saul, mas ficou com muita pena dele. E o Senhor Deus se arrependeu de ter colocado Saul como rei de Israel.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Samuel 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.