Marcos 4
Hill Madia (MRR) vs NTLH
1 येसु ओसो उंद देबा गालिल सम्दुरकचुल, लोकुरिन काग़्हता बोटटोग़. वेल्लाय मुलु ओना सर्ने जमा आस मतोर. अदिनेनाह्क येसु एग़कचुल मतद ओडातगा उदतोग़. सबेटोर बार ओनाङ केंजलाह, दडकचुल निच मतोर.
1 Jesus começou a ensinar outra vez na beira do lago da Galileia. A multidão que se ajuntou em volta dele era tão grande, que ele entrou e sentou-se num barco perto da praia, onde o povo estava.
2 येसु मुडा लोकुरिन पुन्पिह कीयनव पीटोने, वेल्लाङे पोल्लोङ काग़्हतोग़. उंद पीटो इद्रम मता:
2 Jesus usava parábolas para ensinar muitas coisas. Ele dizia:
3 “केंजाट, उंद दिया ओर्वोग़ मन्कल विजा वीतलाह पेसतोग़.
3 — Escutem! Certo homem saiu para semear.
4 ओग़ वीतनेके, उडुन विजा अग़दा कचुल अरता, अदिनु पिटेङ वासि कतम तिताङ.
4 E, quando estava espalhando as sementes, algumas caíram na beira do caminho, e os passarinhos comeram tudo.
5 उडुन विजा आद बंडाना जागाते अरता, अगा आदता पोग़ोन बर्बर तोळ्यो मताह्क, विजा चट्पिटे मोन्ह्टटा.
5 Outra parte das sementes caiu num lugar onde havia muitas pedras e pouca terra. As sementes brotaram logo porque a terra não era funda.
6 मति ईर्क लोपा अनवाह्कु, एद तेग़तस्के पोर्ह्काङ वाग़िस डोलताङ.
6 Mas, quando o sol apareceu, queimou as plantas, e elas secaram porque não tinham raízes.
7 ओसो उडुन विजा कोये-जपिना जागाते अरता, पया कोये-जपिङ वने बेर्सिसि पेसनद वंज-सोपतुन हव्कताङ, बेर्स एवोङ. अदिनेनाह्क अव एन्क पेसोङ.
7 Outras sementes caíram no meio de espinhos, que cresceram e sufocaram as plantas. Por isso nada produziram.
8 मति उडुन विजा इसि, राब जागाते अरता. पया अद मोन्ह्टिसि, उंद-उंद मोदुदुह्क बेगा डेडा वीसा (30), बेगा मूंड वीसाङ (60), बेगा नूरु (100), इद्रमलेह्का तेना पंटा वाता,” इनजोर वेहतोग़.
8 Mas as sementes que caíram em terra boa brotaram, cresceram e produziram na base de trinta, sessenta e até cem grãos por um.
9 वेहचि, “मियग्डाहि बोरिह्क पुनदलाह गिर्दा मन्ह्ता, नावा पोल्लोतुन बेस केंजाटु!” इतोग़.
9 E Jesus terminou, dizendo:
10 पया येसु वग़ोग़े मतोग़ अस्के, तनाङ बळयिर बारा मन्कलोर, ओसो दुस्रोर उच्वुर ओना संगे मनवालोर ओनगा वासि, “गूरु, इद पीटोता अर्तम माक वेहा,” इतोर.
10 Quando a multidão foi embora, as pessoas que ficaram ali começaram, junto com os doze discípulos, a fazer perguntas a Jesus sobre parábolas .
11 येसु ओरिन इतोग़, “मीक इतेके, देवुळि तना राजेमताङ मकतव पोल्लोन पुनदलाह बुद ईता, मति तानाङ पोल्लोन नमवोरिह्क बार, इव पोल्लोन नना पुन्पिह कीयनव पीटोने वेहतह्नन.
11 Jesus disse a eles:
12 बह इतेके:
12 para que olhem e não enxerguem nada e para que escutem e não entendam; se não, eles voltariam para Deus, e ele os perdoaria.
13 पया ओसो ओरिन इतोग़, “मीट इद पीटोता अर्तम पुनवेके, इंका ओसो वेहतनव सबे पीटोना अर्तम बेद्रम पुनदकिर?
13 Então Jesus perguntou:
14 वीतवाल इतेके, देवुळता पोल्लोतुन पोकुर केवाल आंदोग़, (विजा इतेके देवुळता पोल्लो आंदु).
14 E continuou:
15 अग़दगा अरतद विजाता जागा इहलेह्का मन्ह्ता. उच्वुर मन्कलोर देवुळता पोल्लोतुन केंजिह्तोर, मति देयह्कना मुक्याल चट्ने वासि, ओरा जीवातगा वीततद पोल्लोतुन माग़्ङनाह कीस्ता.
15 Algumas pessoas que a ouvem são como as sementes que caíram na beira do caminho. Logo que ouvem, Satanás vem e tira a mensagem que foi semeada no coração delas.
16 अद्रमे आद बंडातगा अरतद विजाता जागा इहलेह्का मन्ह्ता: उच्वुर मन्कलोर देवुळता पोल्लोतुन, गिर्दाते चट्नेन केंजिह्तोर.
16 Outras pessoas são como as sementes que foram semeadas onde havia muitas pedras. Quando ouvem a mensagem, elas a aceitam logo com alegria;
17 मति अद पोल्लो ओरा जीवातगा गडवाह्कु, गळ्के विस्वस कीस्तोर. पया देवुळता पोल्लोतुन नमताह्क, ओरिह्क अड्सन्काय, तिपल्काय वातेके, चट्नेन विस्वसतुन विळ्सिह्तोर.
17 mas depois de pouco tempo essas pessoas abandonam a mensagem porque ela não criou raízes nelas. E, quando por causa da mensagem chegam os sofrimentos e as perseguições, elas logo abandonam a sua fé.
18 कोये-जपिनगा अरतद विजाता जागा इहलेह्का मन्ह्ता, उच्वुर मन्कलोर देवुळता पोल्लोतुन केंजिह्तोर.
18 Ainda outras são parecidas com as sementes que foram semeadas no meio dos espinhos. Elas ouvem a mensagem,
19 मति पिसवग़ताङ आल्सुळ्कु ओसो अनम-दनमता उळ्बे, सम्सरमता लालुस, इव ओरा जीवातगा देवुळता पोल्लोतुन बेर्स एवोङ, पया अद पोल्लो बातय पाय्दाता आयो.
19 mas, quando aparecem as preocupações deste mundo, a ilusão das riquezas e outras ambições, estas coisas sufocam a mensagem, e ela não produz frutos.
20 मति राब जागा इहलेह्का मन्ह्ता, बोर मन्कलोर देवुळता पोल्लोतुन केंजिसि, तमा जीवातगा तासिह्तोर. (राब जागातगा अरतद विजा) बेद्रम उंद-उंद मोदुदुह्क बेगा डेडा वीसा (30), बेगा मूंड वीसाङ (60), बेगा नूरु (100), इद्रम पंटा वास्ता, अद्रमता पंटालेह्का, ओर बेसताङ कबस्क कीस तोहतह्तोर,” इनजोर इतोग़.
20 E existem aquelas pessoas que são como as sementes que foram semeadas em terra boa. Elas ouvem, e aceitam a mensagem, e produzem uma grande colheita: umas, trinta; outras, sessenta; e ainda outras, cem vezes mais do que foi semeado.
21 येसु ओसोवने ओरिन इतोग़, “बोग़ाय चिमलि नीर्विह कीसि, डूटलोप्पा मुळ्हच तासनोग़ा? इलवेके कटुलता इळ्न तासनोग़ा? आयो, वेह्च आयि इनजोर, बोव्लापोग़ोन तासिह्तोग़.
21 Jesus continuou:
22 अद्रमे देवुळताङ सबे मकिह कीतव पोल्लोङ पङ्ने आयनुङे, इद्रमता वेला वायग़ा.
22 Pois tudo o que está escondido será descoberto, e tudo o que está em segredo será conhecido.
23 मियग्डाहि बोरिह्क पुनदलाह गिर्दा मन्ह्ता, ओर नावा पोल्लोतुन बेस केंजाटु,” इतोग़.
23 Se vocês têm ouvidos para ouvir, então ouçam.
24 ओसोवने ओरिन इतोग़, “इव पोल्लोनु मीट उसरते केंजाटु. बेद गोट्टाते मीट दुस्रोरिह्क कहच ईय्ह्निर, अदे गोट्टाते देवुळि मीक कहच ईयग़ा, तान्काय एक्वा ईयग़ा.
24 Disse também:
25 बाराह्क इतेके, बोनगा पुनदनद बुद मन्ह्ता, ओन्कु देवुळि ओसो इंका ईयग़ा. मति बोनगा पुनदनद बुद इले, ओनगा बेचोन दिसिह्ता, तान वने देवुळि तेंडिस ओयग़ा,” इनजोर वेहतोग़.
25 Quem tem receberá mais; mas quem não tem, até o pouco que tem será tirado dele.
26 अद्रमे ओसो येसु वेहतोग़, “देवुळता राजेमता पोल्लो इद्रमलेह्का मन्ह्ता: ओर्वोग़ मन्कल तना पोलमतगा पेनेह्क वीतिह्तोग़.
26 Jesus disse:
27 वीतिसि ओग़ नग़्का उंजना, सकर तेदिस कबळ कीयना कीस्तोग़. पया पेनेह्क मोन्ह्टिसि बेर्सिह्ताङ. इव इद्रम बह आस्ताङ इनजोर, ओग़ मन्कल पुनोग़.
27 Quer ele esteja acordado, quer esteja dormindo, ela brota e cresce, sem ele saber como isso acontece.
28 ओग़ मन्कल बातय केवालेवा, बूमि तनाय अनम पुटिह कीस्ता. मुने ऊयुम बेर्सिह्ता, बेर्सिसि एन पेसिस पूयिह्ता, पया एन्कनगा पेनेम पोयह्ता.
28 É a própria terra que dá o seu fruto: primeiro aparece a planta, depois a espiga, e, mais tarde, os grãos que enchem a espiga.
29 अहे पया पेनेह्क अयताहे, चट्पिट एटळते कोयह्तोर,” इनजोर वेहतोग़.
29 Quando as espigas ficam maduras, o homem começa a cortá-las com a foice, pois chegou o tempo da colheita.
30 येसु ओसो वेहतोग़, “देवुळता राजेमता पोल्लो बेद्रम बेर्सग़ा? इद पोल्लोतुन तेळियिह कीयलाह, उंद पीटो वेहतह्नन.
30 Jesus continuou:
31 देवुळता राजेमता पोल्लो, उंद पुलुळ पेनेमता लेह्का मन्ह्ता. पुलुळ पेनेम इतेके, पकाय उड्ला पेनेम मन्ह्ता.
31 Ele é como uma semente de mostarda, que é a menor de todas as sementes.
32 मति नेल अर्सि मोन्ह्टटापया, अद बेर्सिसि बेरा मरा आस्ता. अस्के पिटेङ वने, तानाङ कांदाना दळ्मतगा वासि, गूडाङ पंडिह्ताङ,” इनजोर वेहतोग़.
32 Mas, depois de semeada, cresce muito até ficar a maior de todas as plantas. E os seus ramos são tão grandes, que os passarinhos fazem ninhos entre as suas folhas.
33 ओसो इद्रमताङ वेल्लाङे पीटोने, येसु लोकुरिन देवुळता पोल्लो वेहन्दोग़. ओर बेचोन पुनदा पग़्न्दुर, अचोन ओरिह्क वेहन्दोग़.
33 Assim, usando muitas parábolas como estas, Jesus falava ao povo de um modo que eles podiam entender.
34 मुडा लोकुरिन पुन्पिह कीयनाङ पीटोङलेवा बातय वेहोग़ आंदोग़, मति मुल लेवस्के, तना संगे मन्जि, कग़यवालोरिह्क सबे पीटोना अर्तम तेळियिह कीस वेहन्दोग़.
34 E só falava com eles usando parábolas, mas explicava tudo em particular aos discípulos.
35 पया अद दिया मुलपोळ्द, येसु तनाङ कग़यवालोरिन इतोग़, “अलेट! माट सम्दुरता अबर दडटेके दाकल,” इतोग़.
35 Naquele dia, de tardinha, Jesus disse aos discípulos:
36 इतस्के मुडा लोकुरिन अगान विळ्सिसि, तना उदिस मतद ओडातेने, ओनाङ कग़यवालोर उदतोर. दुस्राङ ओडाङ वने ओरा संगे मताङ.
36 Então eles deixaram o povo ali, subiram no barco em que Jesus estava e foram com ele; e outros barcos o acompanharam.
37 अस्के सम्दुरतगा बेरा दूंदि वाता. पया लच्काङ ओडातगा वास दल्गिंदुङ, ओडा पूरा एग़ निंदलाह आस मता.
37 De repente, começou a soprar um vento muito forte, e as ondas arrebentavam com tanta força em cima do barco, que ele já estava ficando cheio de água.
38 येसु बार पेग़्केडेके, तला ऊसि वाटिसि, उंजिस मतोग़. पया कग़यवालोर ओनगा अन्जि तेहतोर, तेहचि इतोर, “ए गूरु, तेदा, माट मुळ्न्दिह्नल, बह निमा सीता केविना?” इतोर.
38 Jesus estava dormindo na parte detrás do barco, com a cabeça numa almofada. Então os discípulos o acordaram e disseram: — Mestre! Nós vamos morrer! O senhor não se importa com isso?
39 इतस्के येसु तेदिसि, दूंदतुन दगाङ ईतोग़, ओसो एताङ लच्कान, “रोमा, मेर्क्ने आम!” इतोग़. इतस्के दूंद-मुर्गम मायिसि, बेस मेर्क्ने आता. येसु दूंदतुन वेग़्हतोग़|alt="Jesus rebuked the storm" src="CN01708B.jpg" size="col" loc="p" ref="4:39"
39 Então ele se levantou, falou duro com o vento e disse ao lago: O vento parou, e tudo ficou calmo.
40 पया येसु कग़यवालोरिन इतोग़, “बाराह्क रेयिह्निर? (नना मीक पिसिह कीकन इनजोर,) नावा पोग़ोन विस्वस इलेया?” इतोग़.
40 Aí ele perguntou:
41 मति ओर पका रेयतोर. रेयिसि तमतमाय, “अलाले! वळ्यु ओसो एग़ वने, वेना उकुमतुन केंजिह्ताङ अयो! इतेके वेग़ बेद्रमतोग़ मन्कल मनदनोग़ रा!” इनजोर इतोर.
41 E os discípulos, cheios de medo, diziam uns aos outros: — Que homem é este que manda até no vento e nas ondas?!
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.