Lucas 12
Hill Madia (MRR) vs NVI
1 अस्के अगा अजर्कनाङ अजर्क लोकुर जमा आतोर. वेल्ला गर्दितेनाह्क, तमतमाय ओर्विह्क-ओर्वोग़ दोबेङ-नूकेङ कीसोर, इके-अके दोबलाह आंदुर. ओरिन ऊळिसि, सबेट्क मुने येसु तनाङ कग़यवालोरिन इतोग़: “परुसिर इतेके ओय्पिह कीतद पिंडलेह्काडोरु, अदिनेनाह्क ओरा सोङतग्डाह उसरते मन्ह्टु, (ओरा सोङता बुदि सबेटोरिह्क दिसो).
1 Nesse meio tempo, tendo-se juntado uma multidão de milhares de pessoas, a ponto de se atropelarem umas às outras, Jesus começou a falar primeiramente aos seus discípulos, dizendo: "Tenham cuidado com o fermento dos fariseus, que é a hipocrisia.
2 सबे मकिह कीतव पोल्लोङ पङ्ने आयनुङ, इद्रमता वेला वायग़ा.
2 Não há nada escondido que não venha a ser descoberto, ou oculto que não venha a ser conhecido.
3 अदिनेनाह्क मीट ईकळते वळ्ह्कतेक तेला, अद पोल्लो वेह्चते केंजमुळ आयग़ा. ओसो बेदे तेला पोल्लो कुस्क्ने बोना केवदे वेहतेके, अदिन लोता पोग़ोन निचि, लोकुरा नडुम पोकुर केमुळ आयग़ा.
3 O que vocês disseram nas trevas será ouvido à luz do dia, e o que vocês sussurraram aos ouvidos dentro de casa, será proclamado dos telhados.
4 “नावा गोततोरिर, नना मीक वेहतलाह आतन, बोर मेंदुदुन हव्क पग़यह्तोर मति जीवातुन इट पग़वोर, ओर लोकुरिह्क रेयमाटु. ओर तान विळ्सिसि, तान्क अबर बातय कीया पग़वोर.
4 "Eu lhes digo, meus amigos: não tenham medo dos que matam o corpo e depois nada mais podem fazer.
5 मति नना मीक वेहतह्नन, जीवा ओसो मेंदुलि, इव रेंडिन आसि पिववद किसबटटा सिक्सातगा वाटिसि, बूळे कीयनद अदिकर मनदनद देवुळतुने रेयाटु.
5 Mas eu lhes mostrarei a quem vocês devem temer: temam aquele que, depois de matar o corpo, tem poder para lançar no inferno. Sim, eu lhes digo, esse vocês devem temer.
6 ऊळाटु, कोळ्का पिटेना बिसद मन्ह्ताया? इले, अव इतेके रेंड कोताह्क एयुङ पिटेङ वने दोर्क पग़यह्ताङ. तेला मति अविस्कनग्डाहि उंदतुन वने देवुळि माग़्ङो.
6 Não se vendem cinco pardais por duas moedinhas? Contudo, nenhum deles é esquecido por Deus.
7 मीट इतेके अव कोळ्का पिटेह्काय वीळिसि, एक्वा मोलातोरिर आंदिर. अदिह्क मीक बाताल आयग़ा इन्जि रेयमाटु. मीवा तलातगा बेचोक केल्क मन्ह्ताङ, इदिन वने मीवा देवुळदीपतोग़ बाबाल पुन्ह्तोग़, (अचोन ओग़ मीवा सीता कीस्तोग़!)
7 Até os cabelos da cabeça de vocês estão todos contados. Não tenham medo; vocês valem mais do que muitos pardais!
8 “ओसो नना मीक वेहतह्नन, बोग़ु लोकुरा मुनेह, नना येसुनाङ कग़यवानन इन्जि कबुल आस्तोग़, ओन नना माने-मन्कना नडुम पुटटोनन, आक्रि नेयमता वेलाते, नावा देवुळता मुनेह ओसो देवतुल्कना मुनेह वेग़ मावोग़े इनदकन.
8 "Eu lhes digo: quem me confessar diante dos homens, também o Filho do homem o confessará diante dos anjos de Deus.
9 मति बोग़ु, लोकुरा मुनेह येसुन पुनोन इनदनोग़, ओन नना वने देवुळता मुनेह, ओसो देवतुल्कना मुनेह, वेग़ मावोग़ आयोग़ इनदकन.
9 Mas aquele que me negar diante dos homens será negado diante dos anjos de Deus.
10 ओसो बोग़ाय माने-मन्कना नडुम पुटटोना विरुद वळ्ह्कतेके, ओना कसुरता मापि आयग़ा. मति देवुळता पवित्र जीवातुन पास्कतेक मात्रम, ओना कसुरता मापि दोर्को.
10 Todo aquele que disser uma palavra contra o Filho do homem será perdoado, mas quem blasfemar contra o Espírito Santo não será perdoado.
11 “ओसो बेस्के मीकु पार्तना कीयनाङ लोह्कनगाय, साय्बालोरगाय, मुक्यालोरगाय मीवा नेयम कीयलाह पोस ओयनुर, अस्के माट बाताल वळ्ह्ककोम इनजोर आलिह केमाटु.
11 "Quando vocês forem levados às sinagogas e diante dos governantes e das autoridades, não se preocupem com a forma pela qual se defenderão, ou com o que dirão,
12 मति अगा बाताल मीक वळ्ह्कना मन्ह्ता, देवुळता पवित्र जीवा अदे गट्काते मीक वेहतग़ा,” इनजोर इतोग़.
12 pois naquela hora o Espírito Santo lhes ensinará o que devem dizer".
13 इतस्के मुडाहि ओर्वोग़ मन्कल येसुनगा वासि, “नावा बाबाना मालसोमतग्डाह उचुन नाक तूसिसीयलाह, नावा दादान निमा वेहचीम गूरु,” इतोग़.
13 Alguém da multidão lhe disse: "Mestre, dize a meu irmão que divida a herança comigo".
14 इतस्के येसु ओन इतोग़, “ए तमो! मीवा नेयम कीसीयलाहि, ओसो मालसोमतुन तूसिसीयलाहि, बोग़ नाक आचतोग़?” इतोग़.
14 Respondeu Jesus: "Homem, quem me designou juiz ou árbitro entre vocês? "
15 ओसो येसु ओरिन इतोग़, “इद उंद पोल्लो मीट बेस केंजाटु, सबे रीतिना लालुसतग्डाह मीटु जेक मन्ह्टु, बाराह्क इतेके बोनगाय वेल्ला मालसोम मतेकेन, ओग़ बेस पिसिह्तोग़ इन्जि इनमाटु,” इनजोर इतोग़.
15 Então lhes disse: "Cuidado! Fiquem de sobreaviso contra todo tipo de ganância; a vida de um homem não consiste na quantidade dos seus bens".
16 इद पोल्लो वेहचि, येसु ओरिह्क उंद पीटो वेहतोग़, “ओर्वोग़ मता मन्कल मतोग़. ओन्क तना पोलमतगा पका पंटा वाता.
16 Então lhes contou esta parábola: "A terra de certo homem rico produziu muito bem.
17 अदिनेनाह्क ‘नना इंजेके बह कीकन? अनम तासलाह नयगा इतेक जागा इले, लोन इंका पोयो’ इनजोर ओग़ तनतनाय इद्रम विचर कीतोग़.
17 Ele pensou consigo mesmo: ‘O que vou fazer? Não tenho onde armazenar minha colheita’.
18 कीसि तनतनाय इतोग़, ‘अले! नना इद्रम कीकन, इद डोमे बडटुन लेहचि, तेन्काय बेरा लोन पंडकन.
18 "Então disse: ‘Já sei o que vou fazer. Vou derrubar os meus celeiros e construir outros maiores, e ali guardarei toda a minha safra e todos os meus bens.
19 अगा पया नावा सबे अनमतुन ओसो मालसोमतुन तासिसि, नावा जीवातुन इनदकन, “अले जीवातिन, इंजेक नीवासाटि वेल्लाङे वर्साङ एवनाह तिनदलाह मालसोम, अनम-दनम मन्ह्ता. निमा पका तिनु, उनु, बेस गिर्दा-वेळ्काते मनु,” इनदकन’ इन्जि, ओग़ विचर कीतोग़.
19 E direi a mim mesmo: Você tem grande quantidade de bens, armazenados para muitos anos. Descanse, coma, beba e alegre-se’.
20 इद्रम विचर कीनेके, देवुळि ओनु, ‘ए! बुदलेवोनिन! नेंडे नग़्का नीवा जीवातुन नना ओतेके, निमा इचोन जमा कीस तासतद, सबे मालसोम बोन्क आयग़ा?’ इनजोर इता.
20 "Contudo, Deus lhe disse: ‘Insensato! Esta mesma noite a sua vida lhe será exigida. Então, quem ficará com o que você preparou? ’
21 इद्रमलेह्काने बोग़ाय मन्कल, देवुळतुन पेग़्के कीसि, तनेनाह्क मालसोम जमा कीस्तोग़, ओन्क अद्रमलेह्काने आयग़ा,” इनजोर येसु इतोग़.
21 "Assim acontece com quem guarda para si riquezas, mas não é rico para com Deus".
22 पया येसु तनाङ कग़यवालोरिन इद्रम इतोग़: “नना मीक वेहतलाह आतन, मीट मीवा जीवाता सीता केमाटु. बाताङ तिनदकोम, बाताङ उहतकोम इनजोर, मेंदुस्कनाङ इव पोल्लोनेनाह्क मीट आल्समाटु.
22 Dirigindo-se aos seus discípulos, Jesus acrescentou: "Portanto eu lhes digo: não se preocupem com suas próprias vidas, quanto ao que comer; nem com seus próprios corpos, quanto ao que vestir.
23 बाराह्क इतेके मीवा जीवा सिरप तिनदलाहे, ओसो मेंदुल सिरप गेंदेङ केग़यलाहे मन्ह्ताया?
23 A vida é mais importante do que a comida, e o corpo, mais do que as roupas.
24 काकास्किन ऊळाट अले! अव वीतोङ, कोयोङ, अहे डोमेने जमा वने केवोङ. तेला मति देवुळि अविस्किह्क तिंडि ईस्ता. देवुळता मुनेह अविस्किह्काय वीळिसि, मीट एक्वा मोलातोरिर आंदिर इतेके, (निटमे देवुळि मीवा पिसवग़तुन सीता कीयग़ाये).
24 Observem os corvos: não semeiam nem colhem, não têm armazéns nem celeiros; contudo, Deus os alimenta. E vocês têm muito mais valor do que as aves!
25 तिनदना-उनडना, इविना लोप्पा आलिह कीस, मीवा पिसना-पिसवग़ता उंद पूटा वने, मीट वीळिह कीया पग़विर! पग़यकिरा?
25 Quem de vocês, por mais que se preocupe, pode acrescentar uma hora que seja à sua vida?
26 इद्रमलेह्का मीट इचुटा कबळतुन कीया पग़विर, इतेके पया बाराह्क वेल्लाङे पोल्लोना लोप्पा आल्सिह्निर?
26 Visto que vocês não podem sequer fazer uma coisa tão pequena, por que se preocupar com o restante?
27 इव सोबाताङ गेळापुंगेह्किन ऊळाट अले, इव बह वलियिह्ताङ! नना मीक वेहतह्नन, इव कह्टेम केवोङ, नूदे गेंदेङ अर्होङ. तेला मति साल्मोन राजाल पका सोबाता राजजगा मलियतस्के वने, इव पुंगेह्कना सोबाता बराबर बेस्केन एव्वोग़!
27 "Observem como crescem os lírios. Eles não trabalham nem tecem. Contudo, eu lhes digo que nem Salomão, em todo o seu esplendor, vestiu-se como um deles.
28 इंजेके गेळापुंगेह्क नेंड मन्ह्ताङ, नाळ बूळेम आस्ताङ. एय विस्वस इलवोरिर, इद्रमता रोंडातुन देवुळि इचोटा बेसताङ केग़यनाङ उहपिह कीसीस्ता, इतेके मीक अदु बेचोन कासा कीसि, गेंदे केग़्पिह कीसीयग़ा! ईयग़ाया, एवोया?
28 Se Deus veste assim a erva do campo, que hoje existe e amanhã é lançada ao fogo, quanto mais vestirá vocês, homens de pequena fé!
29 अदिह्के ‘बाताङ तिनदकोम, उनडकोम, केग़यकोम?’ इविना लोप्पा मीट आलिह कीसोर मनमाटु.
29 Não busquem ansiosamente o que hão de comer ou beber; não se preocupem com isso.
30 देवुळतुन पुनवोर इसि, इव कतमे दोर्किह कीयलाह वितापूंडा आस्तोर. मति इव सबेटव मीक गावले मन्ह्ताङ, तेन मीवा देवुळदीपतोग़ बाबाल पुन्जिये मन्ह्तोग़.
30 Pois o mundo pagão é que corre atrás dessas coisas; mas o Pai sabe que vocês precisam delas.
31 देवुळि मीवा नडुमि राजेम कीयनदिन पर्ह्काटु. अह पर्ह्कतिर इतेके, मीक बाताङ गावले मन्ह्ताङ, अव कतमे देवुळि मीक ईयग़ा.
31 Busquem, pois, o Reino de Deus, e essas coisas lhes serão acrescentadas.
32 “माट उड्ला गोह्डटाङ (गोरेना लेह्का कमजोर मह्नोम इन्जि) मीट रेयमाटु! बाराह्क इतेके देवुळदीपता राजेम मीवा कयदे ईयलाह, मीवा देवुळबाबाल तयरे मन्ह्तोग़.
32 "Não tenham medo, pequeno rebanho, pois foi do agrado do Pai dar-lhes o Reino.
33 मीवा पूरा मालसोमतुन वमिसि, लेवोरिह्क ईसीम्ह्टु. ओसो बेस्केन पाळ्ना आयवद बट्वातुन दोर्किह कीम्ह्टु. अह कीतेके, बेस्केन मारवद मालसोम, देवुळदीपतगा जमा कीकिर. अगा कलेर एवया पग़वोर, ओसो एल्म वने बूळे कीया पग़वो.
33 Vendam o que têm e dêem esmolas. Façam para vocês bolsas que não se gastem com o tempo, um tesouro nos céus que não se acabe, onde ladrão algum chega perto e nenhuma traça destrói.
34 बाराह्क इतेके बेगा मीवा मालसोम मनदग़ा, (देवुळदीपते मनि, इद बूमते मनि), अगा मीवा सीता वने मनदग़ा.
34 Pois onde estiver o seu tesouro, ali também estará o seu coração".
35 “मीट अमेसा तयर मन्ह्टु. ओसो मीवा जीवातग्डा वेह्च वने अमेसा पोतसोर मनि.
35 "Estejam prontos para servir, e conservem acesas as suas candeias,
36 मर्मिह्क अतोग़ माल्काल लोन मल्स वासि, आळो कीस तेल्पतुन कोह्कनेके, तोप्नेन तेग़यलाहि ओनाङ ओर्युलतोर अग़ ऊळसोर मन्ह्तोर. अद्रमलेह्का मीट वने अग़ ऊळसोर मन्ह्टु.
36 como aqueles que esperam seu senhor voltar de um banquete de casamento; para que, quando ele chegar e bater, possam abrir-lhe a porta imediatamente.
37 केंजाट, नना मीकु सेतेम वेहतह्नन, अद्रम माल्काल मल्स वातस्के, ओर्युलतोर उंजवालेवा तयर मतोर इतेके, माल्काल कुदि दुपट नंडटुह्क दोहतनोग़. दोहचि मीट बेसतोरिर इनजोर ओरिन उदिह कीसि, तना कयदेन गाटो तीहतनोग़. ओसो ओरा एरे वासि, ओरा सेवा कीयनोग़.
37 Felizes os servos cujo senhor os encontrar vigiando, quando voltar. Eu lhes afirmo que ele se vestirá para servir, fará que se reclinem à mesa, e virá servi-los.
38 नडुमनग़्का पका निद्रता वेलाते आयि, इलवेके वियतना वेलाते आयि, माल्काल मल्स वातस्के, ओर्युलतोरु उंजवालेवा केपसोरे मतोर इतेक, ओर पका देय्वातोर आयनुर.
38 Mesmo que ele chegue de noite ou de madrugada, felizes os servos que o senhor encontrar preparados.
39 मति मीट उंद पोल्लोता सीता कीम्ह्टु: कले नग़्का बेचोह्पा लोतगा कललाह वायनोग़ इनजोर, लोतोग़ माल्काह्क एर्का मन्ज मतेके, माल्काल नग़्का केपिस मनेग़; ओसो कलेन लोता लोप्पा ओळियलाह वने, एवोग़ आवेग़.
39 Entendam, porém, isto: se o dono da casa soubesse a que hora viria o ladrão, não permitiria que a sua casa fosse arrombada.
40 अदिनेनाह्क मीट वने तयर मन्ह्टु, बाराह्क इतेके मीट नावा अग़ ऊळवद वेलाते, नना माने-मन्कना नडुम पुटटोनन वायकन,” इनजोर इतोग़.
40 Estejam também vocês preparados, porque o Filho do homem virá numa hora em que não o esperam".
41 अस्के पत्रु ताल्ह्कतोग़, “सामि, निमा इद पीटोतुन माके वेहतलाह आतिना? बार इगा जमा आतोर सबेटोरिन वेहतलाह आतिन?” इतोग़.
41 Pedro perguntou: "Senhor, estás contando esta parábola para nós ou para todos? "
42 इतस्के येसुसामि इतोग़, “बेसता बुदतोग़ सेतेमते कबळ केवाल, इद्रम बोग़ मेटि मन्ह्तोग़, ओन लोता माल्काल ओर्युलतोरिह्क कगोत्क-कगो अडिया ईयलाहि आचिह्तोग़.
42 O Senhor respondeu: "Quem é, pois, o administrador fiel e sensato, a quem seu senhor encarrega dos seus servos, para lhes dar sua porção de alimento no tempo devido?
43 पया माल्काल वानेके, इद्रम बेस कबळ कीसोर मनवाल मेटि, पका देय्वातोग़ आयनोग़.
43 Feliz o servo a quem o seu senhor encontrar fazendo assim quando voltar.
44 केंजाट, नना मीकु सेतेम वेहतह्नन, ओग़ माल्काल तना अनमतुन, बूमतुन ओसो पूरा मालसोमतुन ओग़े मेटिना कयदे विळ्सिसीयनोग़.
44 Garanto-lhes que ele o encarregará de todos os seus bens.
45 मति ‘नावा माल्काल इंजेक बेद वेलाते वायनोग़ो, ओग़ वायलाह वेल्लाय तीरम कीस्तोग़,’ इद्रम विचर कीसि, तना पका तिनदना-उनडना, रिमाते ओचिस मनदना, ओसो अद लोतगा मनवालोर दुस्रोर ओर्युलतोरिन पका बह इतेके अहे, नल्हतना-कोह्कना केवेग़.
45 Mas suponham que esse servo diga a si mesmo: ‘Meu senhor se demora a voltar’, e então comece a bater nos servos e nas servas, a comer, a beber e a embriagar-se.
46 इद्रम वेग़ मेटि कीतेके, वेग़ ओना अग़ ऊळवद वेलाते, तना माल्काल वायनोग़, वासि विस्वस केवोरिन कीयना लेह्का, वेन वने दूनेङ-दूनेङ कीयनोग़.
46 O senhor daquele servo virá num dia em que ele não o espera e numa hora que não sabe, e o punirá severamente e lhe dará um lugar com os infiéis.
47 “अदिनेनाह्क बोग़ मेटिह्क तना माल्काल वेहतद कबळ पूरा एर्का मन्जि तेला, ओग़ मुर्तिय तयरते मनोग़, ओसो तना माल्काना विचरता लेह्का, ओग़ कबळ वने केवोग़ इतेक, ओग़ मन्कह्कु पका देबाङ अरयनुङ.
47 "Aquele servo que conhece a vontade de seu senhor e não prepara o que ele deseja, nem o realiza, receberá muitos açoites.
48 मति बोग़ु पुनवालेवा, तना माल्काह्क विचर वावाङ कबस्क कीस मनदनोग़ इतेके, ओन्क कमि देबाङ अरयनुङ. अदिनेनाह्क बोन्क एक्वा ईतद मन्ह्ता, ओना जबब्दर एक्वा आयग़ा. ओसो बोनगा एक्वा तासतव मन्ह्ताङ, ओनग्डाह एक्वा इसब ताल्ह्कमुळ आयग़ा.
48 Mas aquele que não a conhece e pratica coisas merecedoras de castigo, receberá poucos açoites. A quem muito foi dado, muito será exigido; e a quem muito foi confiado, muito mais será pedido".
49 “केंजाट, नना इद बूमतगा किस ओग़िसीयलाह वातन. इद किसु इंजेक एवनाह पोतिस मन्ज मतेके, बेस आस मनालि.
49 "Vim trazer fogo à terra, e como gostaria que já estivesse aceso!
50 मति अद आयनामुने, नाक तिपल आस डोलना मन्ह्ता. अद कबळतुन मारिह केवालेवा, नावा जीवा चुहेम आयो.
50 Mas tenho que passar por um batismo, e como estou angustiado até que ele se realize!
51 नना वाताह्कु, इद बूमतोर सबेटोर गूनमते मनदनुर इनजोर मीवा विचर मन्ह्ताया? मति अद्रम आयो, लोकुरिन एग़्पिह कीयलाह नना वातन.
51 Vocês pensam que vim trazer paz à terra? Não, eu lhes digo. Pelo contrário, vim trazer divisão!
52 इंजेटाहि उंद लोतगा एयवुर मन्कलोर मतेके, ओरा नडुम कोंटे पुटग़ा. मुवुर इर्विरा संगे, ओसो इर्वुर मुविरा संगे, विरुद आस जग्ळम पुटग़ा.
52 De agora em diante haverá cinco numa família divididos uns contra os outros: três contra dois e dois contra três.
53 इतेके नयेनाह्के तपेना संगे पेकाल, तलिना संगे मयाळि, अहे तमातोना संगे कोयाळि, इद्रम वेर कोंटेङ आयनुर,” इतोग़.
53 Estarão divididos pai contra filho e filho contra pai, mãe contra filha e filha contra mãe, sogra contra nora e nora contra sogra".
54 जमा आता मुडुन ओसो उंद पोल्लो येसु इतोग़, “पोळ्द अरयना बाजेतेनाह मोयुल तग़्ङनदिन ऊळिसि, इंजेक पेग़ वायग़ा इनजोर, मीट चट्पिटे पुह्निर. अद अद्रम आस्ता वने.
54 Dizia ele à multidão: "Quando vocês vêem uma nuvem se levantando no ocidente, logo dizem: ‘Vai chover’, e assim acontece.
55 दक्सिन बाजेताहि वळ्य वायनदिन ऊळिसि, इंजेक एद वायग़ा इनजोर मीट इह्निर, अस्के अद अद्रम आस्ताये.
55 E quando sopra o vento sul, vocês dizem: ‘Vai fazer calor’, e assim ocorre.
56 सोङ केवालोरिर! बूमतगा ओसो मोयुलतगा दिसनविन ऊळिसि, इद्रम इद्रम आस्ता इनजोर पुह्निर. इंजेके देवुळि इद तूकने बाताल कीयलाह आता, इदिना लोप्पा बह पुनदा पग़विर?
56 Hipócritas! Vocês sabem interpretar o aspecto da terra e do céu. Como não sabem interpretar o tempo presente?
57 “बेसतल बुदता अग़ बेदु, तान मीटे बह आच पग़विर?
57 "Por que vocês não julgam por si mesmos o que é justo?
58 मीकु मीवा विरुदतोर कोरोटटे बेरोग़ साय्बानगा ओनेके, नडुम अग़देन ओरिन गूनम कीम्ह्टु. अह केवेके, ओर कोरोटटा बेरा साय्बानगा मीक ओयनुर, कोरोटटा साय्बाल पया पोलिसिरा कयदे ईसि, मीक जेलते वाटिसीयनोग़.
58 Quando algum de vocês estiver indo com seu adversário para o magistrado, faça tudo para se reconciliar com ele no caminho; para que ele não o arraste ao juiz, o juiz o entregue ao oficial de justiça, e o oficial de justiça o jogue na prisão.
59 अदिनेनाह्क मीक वेहतह्नन, बेचानाह मीटु दांडटाङ पूरा कोताङ चुका-चुका निहविर, अचानाह अग्डाहि मुर्तिय पेस पग़विर आयकिर,” इनजोर येसु वेहतोग़.
59 Eu lhe digo que você não sairá de lá enquanto não pagar o último centavo".
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.