Lucas 12
Hill Madia (MRR) vs NTLH
1 अस्के अगा अजर्कनाङ अजर्क लोकुर जमा आतोर. वेल्ला गर्दितेनाह्क, तमतमाय ओर्विह्क-ओर्वोग़ दोबेङ-नूकेङ कीसोर, इके-अके दोबलाह आंदुर. ओरिन ऊळिसि, सबेट्क मुने येसु तनाङ कग़यवालोरिन इतोग़: “परुसिर इतेके ओय्पिह कीतद पिंडलेह्काडोरु, अदिनेनाह्क ओरा सोङतग्डाह उसरते मन्ह्टु, (ओरा सोङता बुदि सबेटोरिह्क दिसो).
1 Milhares de pessoas se ajuntaram, de tal maneira que umas pisavam as outras. Então Jesus disse primeiro aos discípulos:
2 सबे मकिह कीतव पोल्लोङ पङ्ने आयनुङ, इद्रमता वेला वायग़ा.
2 Tudo o que está coberto vai ser descoberto, e o que está escondido será conhecido.
3 अदिनेनाह्क मीट ईकळते वळ्ह्कतेक तेला, अद पोल्लो वेह्चते केंजमुळ आयग़ा. ओसो बेदे तेला पोल्लो कुस्क्ने बोना केवदे वेहतेके, अदिन लोता पोग़ोन निचि, लोकुरा नडुम पोकुर केमुळ आयग़ा.
3 Assim tudo o que vocês disserem na escuridão será ouvido na luz do dia. E tudo o que disserem em segredo, dentro de um quarto fechado, será anunciado abertamente.
4 “नावा गोततोरिर, नना मीक वेहतलाह आतन, बोर मेंदुदुन हव्क पग़यह्तोर मति जीवातुन इट पग़वोर, ओर लोकुरिह्क रेयमाटु. ओर तान विळ्सिसि, तान्क अबर बातय कीया पग़वोर.
4 Jesus continuou:
5 मति नना मीक वेहतह्नन, जीवा ओसो मेंदुलि, इव रेंडिन आसि पिववद किसबटटा सिक्सातगा वाटिसि, बूळे कीयनद अदिकर मनदनद देवुळतुने रेयाटु.
5 Vou mostrar a vocês de quem devem ter medo: tenham medo de Deus, que, depois de matar o corpo, tem poder para jogar a pessoa no inferno. Sim, repito: tenham medo de Deus.
6 ऊळाटु, कोळ्का पिटेना बिसद मन्ह्ताया? इले, अव इतेके रेंड कोताह्क एयुङ पिटेङ वने दोर्क पग़यह्ताङ. तेला मति अविस्कनग्डाहि उंदतुन वने देवुळि माग़्ङो.
6 — Por acaso não é verdade que cinco passarinhos são vendidos por algumas moedinhas? No entanto Deus não esquece nenhum deles.
7 मीट इतेके अव कोळ्का पिटेह्काय वीळिसि, एक्वा मोलातोरिर आंदिर. अदिह्क मीक बाताल आयग़ा इन्जि रेयमाटु. मीवा तलातगा बेचोक केल्क मन्ह्ताङ, इदिन वने मीवा देवुळदीपतोग़ बाबाल पुन्ह्तोग़, (अचोन ओग़ मीवा सीता कीस्तोग़!)
7 Até os fios dos cabelos de vocês estão todos contados. Não tenham medo, pois vocês valem mais do que muitos passarinhos!
8 “ओसो नना मीक वेहतह्नन, बोग़ु लोकुरा मुनेह, नना येसुनाङ कग़यवानन इन्जि कबुल आस्तोग़, ओन नना माने-मन्कना नडुम पुटटोनन, आक्रि नेयमता वेलाते, नावा देवुळता मुनेह ओसो देवतुल्कना मुनेह वेग़ मावोग़े इनदकन.
8 Jesus disse ainda:
9 मति बोग़ु, लोकुरा मुनेह येसुन पुनोन इनदनोग़, ओन नना वने देवुळता मुनेह, ओसो देवतुल्कना मुनेह, वेग़ मावोग़ आयोग़ इनदकन.
9 Mas aquele que disser publicamente que não é meu, o Filho do Homem também dirá diante dos anjos de Deus que essa pessoa não é dele.
10 ओसो बोग़ाय माने-मन्कना नडुम पुटटोना विरुद वळ्ह्कतेके, ओना कसुरता मापि आयग़ा. मति देवुळता पवित्र जीवातुन पास्कतेक मात्रम, ओना कसुरता मापि दोर्को.
10 — Quem falar contra o Filho do Homem será perdoado, porém quem
11 “ओसो बेस्के मीकु पार्तना कीयनाङ लोह्कनगाय, साय्बालोरगाय, मुक्यालोरगाय मीवा नेयम कीयलाह पोस ओयनुर, अस्के माट बाताल वळ्ह्ककोम इनजोर आलिह केमाटु.
11 — Quando levarem vocês para serem julgados nas
12 मति अगा बाताल मीक वळ्ह्कना मन्ह्ता, देवुळता पवित्र जीवा अदे गट्काते मीक वेहतग़ा,” इनजोर इतोग़.
12 Pois naquela hora o Espírito Santo lhes ensinará o que devem dizer.
13 इतस्के मुडाहि ओर्वोग़ मन्कल येसुनगा वासि, “नावा बाबाना मालसोमतग्डाह उचुन नाक तूसिसीयलाह, नावा दादान निमा वेहचीम गूरु,” इतोग़.
13 Um homem que estava no meio da multidão disse a Jesus: — Mestre, mande o meu irmão repartir comigo a herança que o nosso pai nos deixou.
14 इतस्के येसु ओन इतोग़, “ए तमो! मीवा नेयम कीसीयलाहि, ओसो मालसोमतुन तूसिसीयलाहि, बोग़ नाक आचतोग़?” इतोग़.
14 Jesus disse:
15 ओसो येसु ओरिन इतोग़, “इद उंद पोल्लो मीट बेस केंजाटु, सबे रीतिना लालुसतग्डाह मीटु जेक मन्ह्टु, बाराह्क इतेके बोनगाय वेल्ला मालसोम मतेकेन, ओग़ बेस पिसिह्तोग़ इन्जि इनमाटु,” इनजोर इतोग़.
15 E continuou, dizendo a todos:
16 इद पोल्लो वेहचि, येसु ओरिह्क उंद पीटो वेहतोग़, “ओर्वोग़ मता मन्कल मतोग़. ओन्क तना पोलमतगा पका पंटा वाता.
16 Então Jesus contou a seguinte parábola :
17 अदिनेनाह्क ‘नना इंजेके बह कीकन? अनम तासलाह नयगा इतेक जागा इले, लोन इंका पोयो’ इनजोर ओग़ तनतनाय इद्रम विचर कीतोग़.
17 Então ele começou a pensar: “Eu não tenho lugar para guardar toda esta colheita. O que é que vou fazer?
18 कीसि तनतनाय इतोग़, ‘अले! नना इद्रम कीकन, इद डोमे बडटुन लेहचि, तेन्काय बेरा लोन पंडकन.
18 Ah! Já sei! — disse para si mesmo. — Vou derrubar os meus depósitos de cereais e construir outros maiores ainda. Neles guardarei todas as minhas colheitas junto com tudo o que tenho.
19 अगा पया नावा सबे अनमतुन ओसो मालसोमतुन तासिसि, नावा जीवातुन इनदकन, “अले जीवातिन, इंजेक नीवासाटि वेल्लाङे वर्साङ एवनाह तिनदलाह मालसोम, अनम-दनम मन्ह्ता. निमा पका तिनु, उनु, बेस गिर्दा-वेळ्काते मनु,” इनदकन’ इन्जि, ओग़ विचर कीतोग़.
19 Então direi a mim mesmo: ‘Homem feliz! Você tem tudo de bom que precisa para muitos anos. Agora descanse, coma, beba e alegre-se.’ ”
20 इद्रम विचर कीनेके, देवुळि ओनु, ‘ए! बुदलेवोनिन! नेंडे नग़्का नीवा जीवातुन नना ओतेके, निमा इचोन जमा कीस तासतद, सबे मालसोम बोन्क आयग़ा?’ इनजोर इता.
20 Mas Deus lhe disse: “Seu tolo! Esta noite você vai morrer; aí quem ficará com tudo o que você guardou?”
21 इद्रमलेह्काने बोग़ाय मन्कल, देवुळतुन पेग़्के कीसि, तनेनाह्क मालसोम जमा कीस्तोग़, ओन्क अद्रमलेह्काने आयग़ा,” इनजोर येसु इतोग़.
21 Jesus concluiu:
22 पया येसु तनाङ कग़यवालोरिन इद्रम इतोग़: “नना मीक वेहतलाह आतन, मीट मीवा जीवाता सीता केमाटु. बाताङ तिनदकोम, बाताङ उहतकोम इनजोर, मेंदुस्कनाङ इव पोल्लोनेनाह्क मीट आल्समाटु.
22 Então Jesus disse aos seus discípulos:
23 बाराह्क इतेके मीवा जीवा सिरप तिनदलाहे, ओसो मेंदुल सिरप गेंदेङ केग़यलाहे मन्ह्ताया?
23 Pois a vida é mais importante do que a comida, e o corpo é mais importante do que as roupas.
24 काकास्किन ऊळाट अले! अव वीतोङ, कोयोङ, अहे डोमेने जमा वने केवोङ. तेला मति देवुळि अविस्किह्क तिंडि ईस्ता. देवुळता मुनेह अविस्किह्काय वीळिसि, मीट एक्वा मोलातोरिर आंदिर इतेके, (निटमे देवुळि मीवा पिसवग़तुन सीता कीयग़ाये).
24 Vejam os corvos: não semeiam, não colhem, não têm despensas nem depósitos, mas Deus dá de comer a eles. Será que vocês não valem muito mais do que os pássaros?
25 तिनदना-उनडना, इविना लोप्पा आलिह कीस, मीवा पिसना-पिसवग़ता उंद पूटा वने, मीट वीळिह कीया पग़विर! पग़यकिरा?
25 Qual de vocês pode encompridar a sua vida, por mais que se preocupe com isso?
26 इद्रमलेह्का मीट इचुटा कबळतुन कीया पग़विर, इतेके पया बाराह्क वेल्लाङे पोल्लोना लोप्पा आल्सिह्निर?
26 Portanto, se vocês não podem conseguir uma coisa assim tão pequena, por que se preocupam com as outras?
27 इव सोबाताङ गेळापुंगेह्किन ऊळाट अले, इव बह वलियिह्ताङ! नना मीक वेहतह्नन, इव कह्टेम केवोङ, नूदे गेंदेङ अर्होङ. तेला मति साल्मोन राजाल पका सोबाता राजजगा मलियतस्के वने, इव पुंगेह्कना सोबाता बराबर बेस्केन एव्वोग़!
27 Vejam como crescem as flores do campo: elas não trabalham, nem fazem roupas para si mesmas. Mas eu afirmo a vocês que nem mesmo Salomão, sendo tão rico, usava roupas tão bonitas como uma dessas flores.
28 इंजेके गेळापुंगेह्क नेंड मन्ह्ताङ, नाळ बूळेम आस्ताङ. एय विस्वस इलवोरिर, इद्रमता रोंडातुन देवुळि इचोटा बेसताङ केग़यनाङ उहपिह कीसीस्ता, इतेके मीक अदु बेचोन कासा कीसि, गेंदे केग़्पिह कीसीयग़ा! ईयग़ाया, एवोया?
28 É Deus quem veste a erva do campo, que hoje está aqui e amanhã desaparece, queimada no forno. Então é claro que ele vestirá também vocês, que têm uma fé tão pequena!
29 अदिह्के ‘बाताङ तिनदकोम, उनडकोम, केग़यकोम?’ इविना लोप्पा मीट आलिह कीसोर मनमाटु.
29 Portanto, não fiquem aflitos, procurando sempre o que comer ou o que beber.
30 देवुळतुन पुनवोर इसि, इव कतमे दोर्किह कीयलाह वितापूंडा आस्तोर. मति इव सबेटव मीक गावले मन्ह्ताङ, तेन मीवा देवुळदीपतोग़ बाबाल पुन्जिये मन्ह्तोग़.
30 Pois os pagãos deste mundo é que estão sempre procurando todas essas coisas. O Pai de vocês sabe que vocês precisam de tudo isso.
31 देवुळि मीवा नडुमि राजेम कीयनदिन पर्ह्काटु. अह पर्ह्कतिर इतेके, मीक बाताङ गावले मन्ह्ताङ, अव कतमे देवुळि मीक ईयग़ा.
31 Portanto, ponham em primeiro lugar na sua vida o
32 “माट उड्ला गोह्डटाङ (गोरेना लेह्का कमजोर मह्नोम इन्जि) मीट रेयमाटु! बाराह्क इतेके देवुळदीपता राजेम मीवा कयदे ईयलाह, मीवा देवुळबाबाल तयरे मन्ह्तोग़.
32 Jesus continuou:
33 मीवा पूरा मालसोमतुन वमिसि, लेवोरिह्क ईसीम्ह्टु. ओसो बेस्केन पाळ्ना आयवद बट्वातुन दोर्किह कीम्ह्टु. अह कीतेके, बेस्केन मारवद मालसोम, देवुळदीपतगा जमा कीकिर. अगा कलेर एवया पग़वोर, ओसो एल्म वने बूळे कीया पग़वो.
33 Vendam tudo o que vocês têm e deem o dinheiro aos pobres. Arranjem bolsas que não se estragam e guardem as suas riquezas no céu, onde elas nunca se acabarão; porque lá os ladrões não podem roubá-las, e as traças não podem destruí-las.
34 बाराह्क इतेके बेगा मीवा मालसोम मनदग़ा, (देवुळदीपते मनि, इद बूमते मनि), अगा मीवा सीता वने मनदग़ा.
34 Pois onde estiverem as suas riquezas, aí estará o coração de vocês.
35 “मीट अमेसा तयर मन्ह्टु. ओसो मीवा जीवातग्डा वेह्च वने अमेसा पोतसोर मनि.
35 E Jesus disse ainda:
36 मर्मिह्क अतोग़ माल्काल लोन मल्स वासि, आळो कीस तेल्पतुन कोह्कनेके, तोप्नेन तेग़यलाहि ओनाङ ओर्युलतोर अग़ ऊळसोर मन्ह्तोर. अद्रमलेह्का मीट वने अग़ ऊळसोर मन्ह्टु.
36 Sejam como os empregados que esperam pelo patrão, que vai voltar da festa de casamento. Logo que ele bate na porta, os empregados vão abrir.
37 केंजाट, नना मीकु सेतेम वेहतह्नन, अद्रम माल्काल मल्स वातस्के, ओर्युलतोर उंजवालेवा तयर मतोर इतेके, माल्काल कुदि दुपट नंडटुह्क दोहतनोग़. दोहचि मीट बेसतोरिर इनजोर ओरिन उदिह कीसि, तना कयदेन गाटो तीहतनोग़. ओसो ओरा एरे वासि, ओरा सेवा कीयनोग़.
37 Felizes aqueles empregados que o patrão encontra acordados e preparados! Eu afirmo a vocês que isto é verdade: o próprio patrão se preparará para servi-los, mandará que se sentem à mesa e ele mesmo os servirá.
38 नडुमनग़्का पका निद्रता वेलाते आयि, इलवेके वियतना वेलाते आयि, माल्काल मल्स वातस्के, ओर्युलतोरु उंजवालेवा केपसोरे मतोर इतेक, ओर पका देय्वातोर आयनुर.
38 Eles serão felizes se o patrão os encontrar alertas, mesmo que chegue à meia-noite ou até mais tarde.
39 मति मीट उंद पोल्लोता सीता कीम्ह्टु: कले नग़्का बेचोह्पा लोतगा कललाह वायनोग़ इनजोर, लोतोग़ माल्काह्क एर्का मन्ज मतेके, माल्काल नग़्का केपिस मनेग़; ओसो कलेन लोता लोप्पा ओळियलाह वने, एवोग़ आवेग़.
39 Lembrem disto: se o dono da casa soubesse a que hora o ladrão viria, não o deixaria arrombar a sua casa.
40 अदिनेनाह्क मीट वने तयर मन्ह्टु, बाराह्क इतेके मीट नावा अग़ ऊळवद वेलाते, नना माने-मन्कना नडुम पुटटोनन वायकन,” इनजोर इतोग़.
40 Vocês, também, fiquem alertas, porque o
41 अस्के पत्रु ताल्ह्कतोग़, “सामि, निमा इद पीटोतुन माके वेहतलाह आतिना? बार इगा जमा आतोर सबेटोरिन वेहतलाह आतिन?” इतोग़.
41 Então Pedro perguntou: — Senhor, essa
42 इतस्के येसुसामि इतोग़, “बेसता बुदतोग़ सेतेमते कबळ केवाल, इद्रम बोग़ मेटि मन्ह्तोग़, ओन लोता माल्काल ओर्युलतोरिह्क कगोत्क-कगो अडिया ईयलाहि आचिह्तोग़.
42 O Senhor respondeu:
43 पया माल्काल वानेके, इद्रम बेस कबळ कीसोर मनवाल मेटि, पका देय्वातोग़ आयनोग़.
43 Feliz aquele empregado que estiver fazendo isso quando o patrão chegar!
44 केंजाट, नना मीकु सेतेम वेहतह्नन, ओग़ माल्काल तना अनमतुन, बूमतुन ओसो पूरा मालसोमतुन ओग़े मेटिना कयदे विळ्सिसीयनोग़.
44 Eu afirmo a vocês que, de fato, o patrão vai colocá-lo como encarregado de toda a sua propriedade.
45 मति ‘नावा माल्काल इंजेक बेद वेलाते वायनोग़ो, ओग़ वायलाह वेल्लाय तीरम कीस्तोग़,’ इद्रम विचर कीसि, तना पका तिनदना-उनडना, रिमाते ओचिस मनदना, ओसो अद लोतगा मनवालोर दुस्रोर ओर्युलतोरिन पका बह इतेके अहे, नल्हतना-कोह्कना केवेग़.
45 Mas imaginem o que acontecerá se aquele empregado pensar que o seu patrão está demorando muito para voltar. E imaginem que esse empregado comece a bater nos outros empregados e empregadas e a comer e a beber até ficar bêbado.
46 इद्रम वेग़ मेटि कीतेके, वेग़ ओना अग़ ऊळवद वेलाते, तना माल्काल वायनोग़, वासि विस्वस केवोरिन कीयना लेह्का, वेन वने दूनेङ-दूनेङ कीयनोग़.
46 Então o patrão voltará no dia em que o empregado menos espera e na hora que ele não sabe. Aí o patrão mandará cortar o empregado em pedaços e o condenará a ir para o lugar aonde os desobedientes vão.
47 “अदिनेनाह्क बोग़ मेटिह्क तना माल्काल वेहतद कबळ पूरा एर्का मन्जि तेला, ओग़ मुर्तिय तयरते मनोग़, ओसो तना माल्काना विचरता लेह्का, ओग़ कबळ वने केवोग़ इतेक, ओग़ मन्कह्कु पका देबाङ अरयनुङ.
47 — O empregado que sabe qual é a vontade do patrão, mas não se prepara e não faz o que ele quer, será castigado com muitas chicotadas.
48 मति बोग़ु पुनवालेवा, तना माल्काह्क विचर वावाङ कबस्क कीस मनदनोग़ इतेके, ओन्क कमि देबाङ अरयनुङ. अदिनेनाह्क बोन्क एक्वा ईतद मन्ह्ता, ओना जबब्दर एक्वा आयग़ा. ओसो बोनगा एक्वा तासतव मन्ह्ताङ, ओनग्डाह एक्वा इसब ताल्ह्कमुळ आयग़ा.
48 Mas o empregado que não sabe o que o patrão quer e faz alguma coisa que merece castigo, esse empregado será castigado com poucas chicotadas. Assim será pedido muito de quem recebe muito; e, daquele a quem muito é dado, muito mais será pedido.
49 “केंजाट, नना इद बूमतगा किस ओग़िसीयलाह वातन. इद किसु इंजेक एवनाह पोतिस मन्ज मतेके, बेस आस मनालि.
49 Jesus continuou:
50 मति अद आयनामुने, नाक तिपल आस डोलना मन्ह्ता. अद कबळतुन मारिह केवालेवा, नावा जीवा चुहेम आयो.
50 Tenho de receber um batismo e como estou aflito até que isso aconteça!
51 नना वाताह्कु, इद बूमतोर सबेटोर गूनमते मनदनुर इनजोर मीवा विचर मन्ह्ताया? मति अद्रम आयो, लोकुरिन एग़्पिह कीयलाह नना वातन.
51 Vocês pensam que eu vim trazer paz ao mundo? Pois eu afirmo a vocês que não vim trazer paz, mas divisão.
52 इंजेटाहि उंद लोतगा एयवुर मन्कलोर मतेके, ओरा नडुम कोंटे पुटग़ा. मुवुर इर्विरा संगे, ओसो इर्वुर मुविरा संगे, विरुद आस जग्ळम पुटग़ा.
52 Porque daqui em diante uma família de cinco pessoas ficará dividida: três contra duas e duas contra três.
53 इतेके नयेनाह्के तपेना संगे पेकाल, तलिना संगे मयाळि, अहे तमातोना संगे कोयाळि, इद्रम वेर कोंटेङ आयनुर,” इतोग़.
53 Os pais vão ficar contra os filhos, e os filhos, contra os pais. As mães vão ficar contra as filhas, e as filhas, contra as mães. As sogras vão ficar contra as noras, e as noras, contra as sogras.
54 जमा आता मुडुन ओसो उंद पोल्लो येसु इतोग़, “पोळ्द अरयना बाजेतेनाह मोयुल तग़्ङनदिन ऊळिसि, इंजेक पेग़ वायग़ा इनजोर, मीट चट्पिटे पुह्निर. अद अद्रम आस्ता वने.
54 Jesus disse também ao povo:
55 दक्सिन बाजेताहि वळ्य वायनदिन ऊळिसि, इंजेक एद वायग़ा इनजोर मीट इह्निर, अस्के अद अद्रम आस्ताये.
55 E, quando sentem o vento sul soprando, dizem: “Vai fazer calor.” E faz mesmo.
56 सोङ केवालोरिर! बूमतगा ओसो मोयुलतगा दिसनविन ऊळिसि, इद्रम इद्रम आस्ता इनजोर पुह्निर. इंजेके देवुळि इद तूकने बाताल कीयलाह आता, इदिना लोप्पा बह पुनदा पग़विर?
56 Hipócritas! Vocês sabem explicar os sinais da terra e do céu. Então por que não sabem explicar o que querem dizer os sinais desta época?
57 “बेसतल बुदता अग़ बेदु, तान मीटे बह आच पग़विर?
57 E Jesus terminou, dizendo:
58 मीकु मीवा विरुदतोर कोरोटटे बेरोग़ साय्बानगा ओनेके, नडुम अग़देन ओरिन गूनम कीम्ह्टु. अह केवेके, ओर कोरोटटा बेरा साय्बानगा मीक ओयनुर, कोरोटटा साय्बाल पया पोलिसिरा कयदे ईसि, मीक जेलते वाटिसीयनोग़.
58 Se alguém fizer uma acusação contra você e levá-lo ao tribunal, faça o possível para resolver a questão enquanto ainda está no caminho com essa pessoa. Isso para que ela não o leve ao juiz, o juiz o entregue ao guarda, e o guarda ponha você na cadeia.
59 अदिनेनाह्क मीक वेहतह्नन, बेचानाह मीटु दांडटाङ पूरा कोताङ चुका-चुका निहविर, अचानाह अग्डाहि मुर्तिय पेस पग़विर आयकिर,” इनजोर येसु वेहतोग़.
59 Eu lhe afirmo que você não sairá dali enquanto não pagar a multa toda.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.