Marcos 10
ULufingo uLupwa kʉ ndongo ɨya Shɨmalɨla (MGQ) vs NTLH
1 Pe uYeesu akhasogola ku Kapelenaumu, akhabhala mʉ nsɨ ɨya Yudeeya, kwɨsyɨla ɨya lwizi ʉlwa Yoolodani. Ɨmpʉga zya bhantʉ zɨkhamʉbhʉnganɨlaga winza. Akhabhamanyɨzyaga anza she álʉbhɨɨye kʉkhonzya wiila.
1 Jesus saiu daquele lugar e foi para a região da Judeia que fica no lado leste do rio Jordão. Uma grande multidão se ajuntou outra vez em volta dele, e ele ensinava todos, como era o seu costume.
2 ABhafalisaayi bhamu bhakhɨnza kwa Yeesu kʉmʉlɨnga. Bhakhamʉbhʉzɨɨlɨzya bhakhatɨ, “Bhʉlɨ, yɨkwɨtɨshɨlwa mʉ ndajɨzyo ʉmʉsakhaala kuumupa ɨkalaata ʉmʉshɨ waakwe?”
2 Alguns fariseus , querendo conseguir uma prova contra ele, perguntaram: — De acordo com a nossa
3 UYeesu akhabhaamʉla akhatɨ, “Ɨmwe ʉMoose ábhapiiye ndajɨzyo zyoni kʉ bhantʉ bhe bhegiine?”
3 Jesus respondeu com esta pergunta:
4 Bhakhamwamʉla bhakhatɨ, “ɄMoose áyitishiziizye kʉtɨ ʉmʉsakhaala amusimbilaje ʉmʉshɨ waakwe ɨkalaata ɨlya kʉmʉlekha.”
4 Eles responderam: — Moisés permitiu ao homem dar à sua esposa um documento de divórcio e mandá-la embora.
5 Pe uYeesu akhabhabhʉʉzya akhatɨ, “ɄMoose ábhasimbiiye ɨndajɨzyo yɨnɨɨyo kʉnongwa ɨya wugomu ʉwa mooyo giinyu.
5 Então Jesus disse:
6 Ɨleelo kufuma kʉwandɨlo ʉwa kʉpelwa ɨnsɨ ʉMʉlʉngʉ ‘ápelile ʉmʉsakhaala nʉ mwantanda.’
6 Mas no começo, quando foram criadas todas as coisas, foi dito: “Deus os fez homem e mulher.
7 ‘Kʉnongwa yɨnɨɨyo, ʉmʉsakhaala akhayɨmʉlekha uyise waakwe nu nyina waakwe, akhayɨpatɨnhana nʉ mʉshɨ waakwe.
7 Por isso o homem deixa o seu pai e a sua mãe para se unir com a sua mulher,
8 Bhabhɨlɨ bhanaabho bhakhayɨbha mʉbhɨlɨ weeka.’ Pe bhanaabha te bhabhɨlɨ winza, lyoli bhakʉbha mʉbhɨlɨ weeka.
8 e os dois se tornam uma só pessoa.” Assim, já não são duas pessoas, mas uma só.
9 Bhe ʉMʉlʉngʉ abhakhomanyiinye, umuntu wowonti atakhabhalenhaanye.”
9 Portanto, que ninguém separe o que Deus uniu.
10 We bhinjila winza mu nyumba, abhalandati bhaakwe bhakhamʉbhʉzɨɨlɨzya akhinza ɨnongwa ɨzya kʉpeelana ɨkalaata.
10 Quando já estavam em casa, os discípulos tornaram a fazer perguntas sobre esse assunto.
11 UYeesu akhabhaamʉla akhatɨ, “Umuntu wowonti we akʉmʉtabhʉla ʉmʉshɨ waakwe, ɨnga ayeega ʉmwantanda uwunji, akʉbhomba wubhembu kwa mʉshɨ ʉmʉtala.
11 E Jesus respondeu:
12 Woope ʉmwantanda we akʉmʉlekha ʉmʉlʉme waakwe na kwegwa nʉ mʉsakhaala uwunji, akʉmʉbhombela wubhembu ʉmʉlʉme ʉmʉtala.”
12 E, se a mulher mandar o seu marido embora e casar com outro homem, ela também estará cometendo adultério.
13 Abhantʉ bhakhamʉletelaga uYeesu abhaana abhansi kʉtɨ abhabhɨɨshe ɨnyoobhe yaakwe abhasaye. Ɨleelo abhalandati bhaakwe bhakhabhakhajɨla bhe bhakhabhaleetaga abhaana bhaala.
13 Depois disso, algumas pessoas levaram as suas crianças a Jesus para que ele as abençoasse, mas os discípulos repreenderam aquelas pessoas.
14 UYeesu we aalola bhabhomba shɨnɨɨsho, akhiilamwa. Akhabhabhʉʉzya akhatɨ, “Bhaleshe abhaana abhansi ɨbho bhɨnze kʉkwanɨ, lashi mutabhadindaje! Kʉnongwa ye ʉwʉmwene wa Mʉlʉngʉ wa bhantʉ bhe bhalɨ anza bhaana ɨbha.
14 Quando viu isso, Jesus não gostou e disse:
15 Nalyoli ɨnkʉbhabhʉʉzya, umuntu wowonti we atakʉwʉposheela ʉwʉmwene wa Mʉlʉngʉ anzʉ mwana umunsi, atangakhola kwinjila mʉ wʉmwene wʉnʉʉwo.”
15 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem não receber o Reino de Deus como uma criança nunca entrará nele.
16 Pe akhabhatambɨla abhaana bhaala, akhabhɨɨkha ɨnyoobhe zyakwe pamwanya yaabho, akhabhasaya.
16 Então Jesus abraçou as crianças e as abençoou, pondo as mãos sobre elas.
17 UYeesu akhanda kʉsogola, we aafikha pɨ dala, umuntu ʉmo akhɨnza akʉshɨmbɨla, akhasʉgamɨla paasɨ. Akhamʉbhʉzɨɨlɨzya uYeesu akhatɨ, “We Mumanyizyi uMwinza, ɨmbombe lyoni ilyinza ɨnga ɨnhawaaje uwuumi ʉwa wiila?”
17 Quando Jesus estava saindo de viagem, um homem veio correndo, ajoelhou-se na frente dele e perguntou: — Bom Mestre, o que devo fazer para conseguir a vida eterna?
18 UYeesu akhamwamʉla akhatɨ, “Khooni khe ʉkʉmbʉʉzya kʉtɨ ne mwinza? Atalɨɨpo we mwinza, lyoli ʉMʉlʉngʉ mwene.
18 Jesus respondeu:
19 Bhʉlɨ, uzimanyile ɨndajɨzyo zye zɨkʉtɨ, ‘Ʉtakhaagoje, utakhabhembushe, utakhiibhe, utakhaafumwe uwukeeti ʉwɨ lenga, ʉtabhanje we mukhopeli, umushindikhaje uyise waakho nu nyina waakho.’”
19 Você conhece os mandamentos: “Não mate, não cometa adultério, não roube, não dê falso testemunho contra ninguém, não tire nada dos outros, respeite o seu pai e a sua mãe.”
20 Umuntu ʉla akhamwamʉla akhatɨ, “Mumanyizyi, ɨndajɨzyo zyonti zɨnɨɨzyo inzilemile kufuma kʉ waana waanɨ.”
20 — Mestre, desde criança eu tenho obedecido a todos esses mandamentos! — respondeu o homem.
21 UYeesu akhamwenya, akhamʉgana, akhamʉbhʉʉzya akhatɨ, “Kʉlɨ na khantʉ kheeka khe ubhuliliilwe nakho. Bhalaga ʉkazye ivintu vwonti vwe ʉlɨ navwo, ɨnhela zye waapata, ʉbhagabhɨle abhapɨɨna. Ɨnga wabhomba shɨnɨɨsho, ʉtɨbhe ʉyɨbhɨshɨɨye ɨshʉʉma kʉmwanya. Pe ʉyɨnze, ʉndandate.”
21 Jesus olhou para ele com amor e disse:
22 Ɨleelo umuntu ʉla we ayɨmvwa shɨnɨɨsho, akhazyʉgʉkhana pamiiso. Akhasogola paala ku wuswimiilizu kʉnongwa ye áamɨle nɨ shʉʉma ishinji nhaani.
22 Quando o homem ouviu isso, fechou a cara; e, porque era muito rico, foi embora triste.
23 UYeesu akhatelenganya uku nʉʉkwo, akhabhabhʉʉzya abhalandati bhaakwe akhatɨ, “Yeenyi she yɨkhayɨbha papala kwa dumbwe kwinjila mʉ wʉmwene wa Mʉlʉngʉ.”
23 Jesus então olhou para os seus discípulos, que estavam em volta dele, e disse:
24 Abhalandati bhaakwe bhakhagaswiga amazwi ge uYeesu akhalonga. UYeesu akhabhabhʉʉzya winza akhatɨ, “Bhaana bhaanɨ, yeenyi she kʉlɨ ʉwʉpala kwinjila mʉ wʉmwene wa Mʉlʉngʉ.
24 Quando ouviram isso, os discípulos ficaram espantados, mas Jesus continuou:
25 Papupuusu ɨngamɨla kwinjila mu khaazi akha lusindaani, na kʉtɨ udumbwe ayinjile mʉ wʉmwene wa Mʉlʉngʉ!”Ɨngamɨla|src="hk00038c.tif" size="col" ref="10:25"
25 É mais difícil um rico entrar no Reino de Deus do que um camelo passar pelo fundo de uma agulha.
26 Abhalandati bhaakwe bhakhaswiga nhaani kwi zwi lɨnɨɨlyo. Bhakhalonjezanya bhɨɨbho na bhɨɨbho bhakhatɨ, “Ishi, ɨnga she zɨlɨ shɨnɨɨsho, wu naanu we angawaaga uwuposhi?”
26 Quando ouviram isso, os discípulos ficaram espantadíssimos e perguntavam uns aos outros: — Então, quem é que pode se salvar?
27 UYeesu akhabheenya, akhabhabhʉʉzya akhatɨ, “Kʉ bhantʉ lɨnɨɨlyo lɨtangabhombekha, ɨleelo kwa Mʉlʉngʉ zɨtalɨ anza shɨnɨɨsho, kʉnongwa ye kwa Mʉlʉngʉ zyonti zɨkʉbhombekha.”
27 Jesus olhou para eles e disse:
28 UPeeteli akhanda kʉmʉbhʉʉzya uYeesu akhatɨ, “Yeenya, ɨtwe tuvileshile ivintu vwonti, tukulandatile ɨwe!”
28 Aí Pedro disse: — Veja! Nós deixamos tudo e seguimos o senhor.
29 Pe uYeesu akhalonga akhatɨ, “Nalyoli ɨnkʉbhabhʉʉzya ɨnkʉtɨ, umuntu we ayileshile inyumba, abhakhambakʉ, awe abhayɨlʉmbʉ, awe unyina, awe uyise, awe abhaana, awe ivwizi, kʉnongwa yaanɨ, na kʉnongwa yi Ntumi iNyinza,
29 Jesus respondeu:
30 akhayɨposheela ivwinji kʉshɨla vɨnɨɨvwo: inyumba, abhakhambakʉ, abhayɨlʉmbʉ, unyina, abhaana ni vwizi. Peeka na vɨnɨɨvwo vwonti, akhayɨbha na mayɨmba. Iwinza mʉ khabhalɨlo khe khakwɨnza akhayɨposheela uwuumi ʉwa wiila na wiila.
30 receberá muito mais, ainda nesta vida. Receberá cem vezes mais casas, irmãos, irmãs, mães, filhos, terras e também perseguições. E no futuro receberá a vida eterna.
31 Ɨleelo abhinji bhe bhakʉyɨlola kʉtɨ bhakhondeeye mʉ khabhalɨlo ɨkha, bhakhayɨbha kʉlʉsalo mʉ khabhalɨlo khe khakwɨnza, khabhɨlɨ bhe bhakʉyɨlola kʉtɨ bhatakhondeeye mʉ nsɨ, bhakhayɨbha bha mwɨlongolela.”
31 Muitos que agora são os primeiros serão os últimos, e muitos que agora são os últimos serão os primeiros.
32 We bhalɨ mwɨ dala kʉbhala ku Yelusaleemu, uYeesu ábhalongoleeye mwɨlongolela yaabho. Abhalandati bhaakwe bhátuuyile, na bhantʉ abhanjɨ bhakhalandataga kʉ lyoga. UYeesu akhabheega winza abhalandati bhaakwe ishumi na bhabhɨlɨ pambalɨ, akhanda kʉbhabhʉʉzya zye zɨtɨmwaje.
32 Jesus e os discípulos iam pela estrada, subindo para Jerusalém. Ele caminhava na frente, e os discípulos, espantados, iam atrás dele; as outras pessoas que iam com eles estavam com medo. Então Jesus chamou outra vez os discípulos para um lado e começou a falar sobre o que ia acontecer com ele. Jesus disse:
33 Akhalonga akhatɨ, “Yeenyi, ishi tʉkʉzʉbha kʉbhala ku Yelusaleemu. Kʉnʉʉkwo ʉMwana wa Muntu atɨtwalwe kʉ bhapɨtɨ abha bhapuutili na ku bhamanyizyi abhɨ ndajɨzyo bhe bhatɨmʉlonje kʉtɨ agogwe. Iwinza bhakhayɨmʉtwala kʉ bhantʉ bhe te Bhayahuudi.
33 — Escutem! Nós estamos indo para Jerusalém, onde o
34 Abheene bhakhayanda kʉmʉsʉʉpɨzya, kʉmʉkhoma nɨ sambogo na kʉmʉkhomeela pa shɨkhobhenhanyo. Ɨleelo isiku ɨlya wʉtatʉ akhayɨzyʉkha.”
34 Estes vão zombar dele, cuspir nele, bater nele e matá-lo; mas três dias depois ele ressuscitará.
35 ɄYaakobo nu Yookhani, abhaana bha Zebedaayo, bhakhamʉsejeelela uYeesu bhakhamʉbhʉʉzya bhakhatɨ, “Mumanyizyi, tʉkwanza ʉtʉbhombele lyolyonti lye tʉtɨkʉlaabhe.”
35 Depois Tiago e João, filhos de Zebedeu, chegaram perto de Jesus e disseram: — Mestre, queremos lhe pedir um favor.
36 UYeesu akhabhabhʉzɨɨlɨzya akhatɨ, “Mʉkwanza ɨmbabhombele akhooni?”
36 — O que vocês querem que eu faça para vocês? — perguntou Jesus.
37 Bhakhamwamʉla bhakhatɨ, “Tʉkʉlaabha kʉtɨ, we wanda kʉtabhaala mu wumwamu waakho ʉkhatwɨtɨshɨzye kʉtabhaala peeka nɨɨwe, weeka kʉmbalɨ ɨyɨ nyoobhe yaakho ɨya kʉndɨɨlo, nʉ wamwabho kʉmbalɨ ɨyɨ nyoobhe yaakho ɨya kʉmongo.”
37 Eles responderam: — Quando o senhor sentar-se no trono do seu
38 UYeesu akhabhabhʉʉzya akhatɨ, “Mutalimanyile lye mʉkʉlaabha. Bhʉlɨ, mʉngakhola kujimbiilila amayɨmba ge ɨnkʉbhala kʉyɨmba, awe mʉngɨɨtɨkha kʉbha mʉ khabhalɨlo akhagomu khe ɨne ɨntɨbhe nakho?”
38 Jesus respondeu:
39 Bhakhamwamʉla bhakhatɨ, “Tʉngakhola.” UYeesu akhabhaamʉla akhatɨ, “Nalyoli mʉngakhola kʉyɨmba anza she ɨnkʉbhala kʉyɨmba.
39 Eles disseram: — Podemos. Então Jesus disse:
40 Ɨleelo kwɨkhala kʉmbalɨ ɨyɨ nyoobhe yaanɨ ɨya kʉndɨɨlo awe ɨya kʉmongo, ɨyo te mbombo yaanɨ. Lyoli panaapo apa kwɨkhakhala pa bhaala bhe bhabhishiliilwe shɨnɨɨsho.”
40 Mas eu não tenho o direito de escolher quem vai sentar à minha direita e à minha esquerda. Pois foi Deus quem preparou esses lugares e ele os dará a quem quiser.
41 Abhalandati abhamwabho ishumi we bhɨmvwa amazwi ganaago, bhakhanda kubhaviitilwa ʉYaakobo nu Yookhani.
41 Quando os outros dez discípulos ouviram isso, começaram a ficar zangados com Tiago e João.
42 Pe uYeesu akhabhabhɨlɨshɨla bhonti peeka, akhabhabhʉʉzya akhatɨ, “Mumanyile kʉtɨ abhapɨtɨ abha mʉ nsɨ bhakʉbhatabhaala abhantʉ bhaabho kʉ makha, khabhɨlɨ abhapɨtɨ bhaabho bhakʉbhabhombezya kʉ makha.
42 Então Jesus chamou todos para perto de si e disse:
43 Ɨleelo kukwinyu ɨmwe te zɨbhe shɨnɨɨsho khaala. Lyoli umuntu we akwanza kʉbha mʉpɨtɨ wiinyu, atɨbhabhombelaje mwenti.
43 Mas entre vocês não pode ser assim. Pelo contrário, quem quiser ser importante, que sirva os outros,
44 Khabhɨlɨ umuntu wowonti we akwanza kʉbha wa kwanda kukwinyu, atɨbhabhombelaje bhonti.
44 e quem quiser ser o primeiro, que seja o escravo de todos.
45 Kʉnongwa ye woope ʉMwana wa Muntu atínzile kʉbhombelwa, lyoli áyinzile kʉbhabhombela abhantʉ na kufumwa uwuumi waakwe ɨnga abhasombele imbiibhi abhantʉ abhinji.”
45 Porque até o
46 Bhakhafikha ku Yeeliko. We uYeesu na bhalandati bhaakwe nɨ mpʉga ɨmpɨtɨ ɨya bhantʉ bhakʉsogola mu Yeeliko, umuntu ʉmo we bhakhatɨnjɨ uBatimaayo, ʉmwana wa Timaayo we áfuuye amiiso, áyɨkhaaye pambalɨ pɨ dala akhalaabhaga ɨnhela.
46 Jesus e os discípulos chegaram à cidade de Jericó. Quando ele estava saindo da cidade, com os discípulos e uma grande multidão, encontrou um cego chamado Bartimeu, filho de Timeu. O cego estava sentado na beira do caminho, pedindo esmola.
47 We ayɨmvwa kʉtɨ wu Yeesu ʉwa ku Naazaleti akʉshɨla, akhabhɨlɨshɨla kwi zi ɨlya kʉdandɨzya akhatɨ, “We Yeesu, ʉwa shɨkholo sha mwene uDaudi, ʉndolele ishisa!”
47 Quando ouviu alguém dizer que era Jesus de Nazaré que estava passando, o cego começou a gritar: — Jesus,
48 Abhantʉ abhinji bhakhamʉkhajɨlaga kʉtɨ apʉʉme. Ɨleelo ʉweene akhajinaga kʉdandɨzya izi akhatɨnjɨ, “We Mwana ʉwa shɨkholo sha mwene uDaudi, ʉndolele ishisa.”
48 Muitas pessoas o repreenderam e mandaram que ele calasse a boca, mas ele gritava ainda mais: — Filho de Davi, tenha pena de mim!
49 Pe uYeesu akhɨmɨɨlɨla akhatɨ, “Mʉbhɨlɨshɨle ayɨnze ɨpa.” Bhakhamʉbhɨlɨshɨla umuntu ʉla we áfuuye amiiso, bhakhamʉbhʉʉzya bhakhatɨ, “Yɨgomwe ʉmwoyo, yɨmɨɨlɨla! Akʉkʉbhɨlɨshɨla.”
49 Então Jesus parou e disse: Eles chamaram e lhe disseram: — Coragem! Levante-se porque ele está chamando você!
50 Woope akhasʉmba ɨgolole lyakwe paasɨ, akhatomokha, akhabhala kwa Yeesu.
50 Então Bartimeu jogou a sua capa para um lado, levantou-se depressa e foi até o lugar onde Jesus estava.
51 UYeesu akhamʉbhʉzɨɨlɨzya akhatɨ, “Ʉkwanza kʉtɨ ɨne ɨnkʉbhombele akhooni?” Umuntu ʉla we áfuuye amiiso akhamʉbhʉʉzya akhatɨ, “Mumanyizyi, ɨnkʉlaabha kʉtɨ amiiso gaanɨ galole.”
51 — O que é que você quer que eu faça? — perguntou Jesus. — Mestre, eu quero ver de novo! — respondeu ele.
52 UYeesu akhamʉbhʉʉzya akhatɨ, “Bhalaga kʉkhaaya, ʉlwɨtɨkho lwakho lwakʉponɨa.” Panaapo bhʉʉlo, umuntu ʉla akhanda kʉlola, akhamʉlandata uYeesu mwɨ dala.
52 — Vá; você está curado porque teve fé! — afirmou Jesus. No mesmo instante, Bartimeu começou a ver de novo e foi seguindo Jesus pelo caminho.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.