Atos 5
ULufingo uLupwa kʉ ndongo ɨya Shɨmalɨla (MGQ) vs NTLH
1 Álɨɨpo umuntu ʉmo, ɨtaawa lyakwe bhakhatɨnjɨ uAnaniya. UAnaniya peeka nʉ mʉshɨ waakwe uSafila, bhoope bhakhakazya ishiizi shaabho.
1 Mas um homem chamado Ananias, casado com uma mulher que se chamava Safira, vendeu um terreno
2 Ɨnhela zye bháposheleeye mu shiizi shiila, uAnaniya akhatapʉla zimo kukwilu, ʉmʉshɨ waakwe woope ámanyile. Zye zɨkhasyala, uAnaniya akhazɨtwala ku bhasundikwa bha Yeesu.
2 e só entregou uma parte do dinheiro aos apóstolos , ficando com o resto. E Safira sabia disso.
3 Ɨleelo uPeeteli akhamʉbhʉʉzya akhatɨ, “Ananiya! Khooni khe waalekha uSeetani ayinjila mʉ mwoyo waakho? Wafishila kʉlonga ɨlenga kwa Mupepu uMufinjile, waafisa ɨnhela zimo zye ʉposheleeye mu shiizi shaakho.
3 Então Pedro disse a Ananias: — Por que você deixou Satanás dominar o seu coração? Por que mentiu para o Espírito Santo? Por que você ficou com uma parte do dinheiro que recebeu pela venda daquele terreno?
4 We ʉshɨɨlɨ kʉshɨkazya, sháamɨle shiizi shaakho! Poope we washɨkazya, waamɨle nʉ waamʉlo kʉbhombela ɨnhela zɨnɨɨzyo zye ʉposheleeye she ʉkwanza wʉneewe! Ishi! Zyaamɨle bhʉlɨɨbhʉlɨ anza wɨɨtɨkha ɨnongwa ziniizi mʉ mwoyo waakho kʉtɨ ʉbhombe anza ziniizi? Utalonjile lɨlenga kʉ bhantʉ bheene, lyoli ulonjile lɨlenga na kwa Mʉlʉngʉ wʉʉyo!”
4 Antes de você vendê-lo, ele era seu; e, depois de vender, o dinheiro também era seu. Então por que resolveu fazer isso? Você não mentiu para seres humanos — mentiu para Deus!
5 UAnaniya we ayɨmvwa ganaago amazwi ga Peeteli, akhagwa paasɨ, akhafwa panaapo. Bhonti bhe bhímvwizye ɨnongwa zɨnɨɨzyo bhakhalemwa nɨ lyoga ɨpɨtɨ.
5 Assim que ouviu isso, Ananias caiu morto; e todos os que souberam do que havia acontecido ficaram com muito medo.
6 Pe abhaana abhatunta bhakhagubishila ivimba lyakwe nʉ mwenda, bhakhalifumwa panzɨ, bhakhalɨsyɨla.
6 Então vieram alguns moços, cobriram o corpo de Ananias, levaram para fora e o sepultaram.
7 Pamu ɨsaala zɨtatʉ we zyashɨla, ʉmʉshɨ wa Ananiya woope akhinjila mu nyumba yiila, sita kʉmanya zye zibhombeshile.
7 A mulher de Ananias chegou umas três horas depois, sem saber do que havia acontecido com o marido.
8 UPeeteli akhamʉbhʉzɨɨlɨzya akhatɨ, “Mbʉʉzye, ɨnhela zye mwaakaziizye ishiizi shiinyu, bhʉlɨ zye zi ziniizi nyeene?” Akhamwamʉla akhatɨ, “Nalyoli zye zɨ zɨnɨɨzyo nyeene!”
8 Aí Pedro perguntou a ela: — Me diga! Foi por este preço que você e o seu marido venderam o terreno? — Foi! — respondeu ela.
9 UPeeteli akhamʉbhʉʉzya akhatɨ, “Khooni khe mwivwanile nʉ mʉlʉme waakho kʉmʉlɨnga uMupepu uMufinjile wa Mwene? Tejeelezya! Bhe bhamʉsyɨlɨɨye ʉmʉlʉme waakho, ɨbho bhalɨ panzɨ pa shɨlyango ɨpo, nɨɨwe bhatɨtwale ivimba lyakho panzɨ na kʉlɨsyɨla.”
9 Então Pedro disse: — Por que você e o seu marido resolveram pôr à prova o Espírito do Senhor? Os moços que acabaram de sepultar o seu marido já estão lá na porta e agora vão levar você também.
10 Panaapo bhʉʉlo, uSafila woope akhagwa pa vɨnama pa Peeteli, akhafwa. Abhaana abhatunta bhaala we bhinjila, bhakhaaga uSafila woope afuuye. Bhakhafumwa panzɨ ivimba lyakwe, bhakhalɨsyɨla pambalɨ pa mʉlʉme waakwe.
10 No mesmo instante ela caiu morta aos pés de Pedro. Os moços entraram e, vendo que ela estava morta, levaram o corpo dela e o sepultaram ao lado do marido.
11 Ɨlyoga ɨpɨtɨ lɨkhabhalema abhantʉ bhonti abha shɨbhanza, peeka na bhanjɨ bhonti bhe bhímvwizye zɨnɨɨzyo.
11 E toda a igreja e todos aqueles que souberam disso ficaram apavorados.
12 Kʉ makha ga Mʉlʉngʉ, abhasundikwa bha Yeesu bhakhabhombaga ɨvɨlolesyo na mayele aminji mʉ bhantʉ. Abhantʉ bhe bhámwitishile uYeesu bhonti bhakhabhʉngaanaga mwi linga ilyi Nyumba iMfinjile, mwɨ dala itimiilile ɨlya Selemaani.
12 Os apóstolos faziam muitos milagres e maravilhas entre o povo, e os seguidores de Jesus se reuniam no Alpendre de Salomão .
13 Abhantʉ bhe bhatámwitishile uYeesu bhakhabhapaalaga nhaani. Poope shɨnɨɨsho, nʉʉmo we álinjile kʉbhalandata kʉnongwa ye bhógopile.
13 Ninguém de fora tinha coragem de se juntar ao grupo deles, mas o povo falava muito bem deles.
14 Ɨleelo uwinji wa bhaala bhe bhámwitishile ʉMwene uYeesu bhakhonjelaga nhaani, abhasakhaala na bhantanda.
14 Uma multidão de homens e mulheres também creu no Senhor e veio aumentar ainda mais o grupo.
15 Kufumilana na zɨnɨɨzyo, bhakhabhabhɨɨkhaga abhabhinu pɨ dala mʉ vɨtala, na mʉ vɨlɨlɨ, kʉtɨ uPeeteli we akʉshɨla, ɨshɨnzyʉngʉʉlɨ shaakwe shibhafishile bhamu bhapone.
15 Por causa dos milagres que os apóstolos faziam, as pessoas punham os doentes nas ruas, em camas e esteiras. Faziam isso para que, quando Pedro passasse, pelo menos a sua sombra cobrisse alguns deles.
16 Abhantʉ abhinji bhakhafumaga mʉ nhaaya ɨzya mʉmbalɨ, bhakhabhʉngaanaga ku winji panaapo pa Yelusaleemu. Bhakhabhaleetaga abhabhinu, na bhaala bhe amapepu amabhiibhi gábhalemile, bhonti bhakhaponaga.
16 Multidões vinham das cidades vizinhas de Jerusalém trazendo os seus doentes e os que eram dominados por espíritos maus, e todos eram curados.
17 Pe umupuutili ʉmʉpɨtɨ, peeka na bhamwabho bhonti abha shɨpanɨ sha Bhasadukaayi, ʉmwone wʉkhabhalema nhaani kʉnongwa ya bhasundikwa bha Yeesu.
17 Então o Grande Sacerdote e todos os seus companheiros, que eram do partido dos saduceus , ficaram com inveja dos apóstolos e resolveram fazer alguma coisa.
18 Bhakhabhalema, bhakhabhakʉnga mwɨ jeela.
18 Prenderam os apóstolos e os puseram na cadeia.
19 Ɨleelo shawusiku ʉkhabhɨzya wa Mwene akhiigula inyiiji ɨzyɨ jeela, akhabhalongola kʉbhala panzɨ. Akhabhabhʉʉzya akhatɨ,
19 Mas naquela noite um anjo do Senhor abriu os portões da cadeia, levou os apóstolos para fora e disse:
20 “Bhalaji mwɨmɨɨlɨle mwi linga ilyi Nyumba iMfinjile, kʉbhalʉmbɨɨlɨla abhantʉ amazwi gonti aga wuumi ʉwa wiila.”
20 — Vão para o Templo e anunciem ao povo tudo a respeito desta nova vida.
21 Pe abhasundikwa bhaala bhakhabhala nakhantandabhɨla mwi linga ilyi Nyumba iMfinjile, anza she ʉkhabhɨzya ábhabhuziizye, bhakhanda kʉbhamanyɨzya abhantʉ mʉmwo.
21 Os apóstolos obedeceram e no dia seguinte, bem cedo, entraram no pátio do Templo e começaram a ensinar. Então o Grande Sacerdote e os seus companheiros chamaram os líderes do povo para uma reunião do
22 Ɨleelo we bhinjila mʉmwo, bhakhaaga abhasundikwa bhaala naabhamu mwenemwo. Bhakhagalʉkha kʉ bhapɨtɨ, bhakhabhabhʉʉzya bhakhatɨ,
22 Porém, quando os guardas chegaram lá, não encontraram os apóstolos. Então voltaram para o lugar onde o Conselho estava reunido
23 “We twafikha kwɨ jeela kuula, twajile inyiiji nyɨgalɨle bhʉʉlo, abhalindiilili bhɨmɨlɨɨye pambalɨ bhakʉlɨndɨɨlɨla. Ɨleelo we twigula inyiiji, tutamwajile umuntu nʉʉmo mʉmwo!”
23 e disseram: — Nós fomos até lá e encontramos a cadeia bem-fechada, e os guardas vigiando os portões; mas, quando os abrimos, não achamos ninguém lá dentro.
24 Ʉmʉpɨtɨ wa bhalindiilili peeka na bhapɨtɨ bha bhapuutili bhaala, we bhɨmvwa zɨnɨɨzyo, bhakhazyʉgʉnhana nhaani, bhakhabhʉzɨlɨzanya bhakhatɨ, “Ɨnongwa ziniizi zɨtɨbhe bhʉlɨɨbhʉlɨ?”
24 Quando os chefes dos sacerdotes e o chefe da guarda do Templo ouviram isso, ficaram sem saber o que pensar sobre o que havia acontecido com os apóstolos.
25 Pe akhɨnza umuntu ʉmo, akhabhabhʉʉzya akhatɨ, “Tejeelezyi! Abhantʉ bhaala bhe mwaabhakunjile mwɨ jeela, bhabhaala winza bhɨmɨlɨɨye mwi linga ilyi Nyumba iMfinjile bhakʉmanyɨzya abhantʉ.”
25 Nesse momento chegou alguém, dizendo: — Escutem! Os homens que vocês prenderam estão lá no pátio do Templo ensinando o povo!
26 Pe ʉmʉpɨtɨ wa bhalindiilili, peeka na bhalindiilili bhaakwe, bhakhabhaleeta abhasundikwa bhaala. Ɨleelo bhínzile bhatenguliiye nabho, bhatakhabhabunshilanyaaga, kʉnongwa ye bhógopile kʉtɨ abhantʉ bhatɨbhakhome na mawe.
26 Então o chefe da guarda do Templo e os seus homens saíram e trouxeram os apóstolos. Mas não os maltrataram porque tinham medo de serem apedrejados pelo povo.
27 We bhabhafisya, bhakhabhɨmɨɨlɨsya pɨlongolela pɨ balaaza ɨlya bhasongo, umupuutili ʉmʉpɨtɨ ʉla akhanda kʉbhabhʉʉzya akhatɨ,
27 Depois puseram os apóstolos em frente do Conselho. E o Grande Sacerdote disse:
28 “Ɨmwe tubhakhaanile kʉtɨ mʉtamanyɨzyaje abhantʉ kʉ makha gɨ taawa lya Yeesu! Ɨleelo mʉkʉjendeelela kʉsaasya ɨmanyɨzyo zyinyu mʉ nhaaya ɨnɨ yonti ɨya mu Yelusaleemu, mʉkwanza yɨloleshe kʉtɨ nɨɨtwe tʉlɨ nɨ nongwa ɨya kʉmʉgoga!”
28 — Nós ordenamos que vocês não ensinassem nada a respeito daquele homem. E o que foi que vocês fizeram? Espalharam esse ensinamento por toda a cidade de Jerusalém e ainda querem nos culpar pela morte dele!
29 UPeeteli na bhasundikwa abhamwabho bhakhamwamʉla bhakhatɨ, “Tʉkwanzɨwa kumutinikha ʉMʉlʉngʉ, kʉshɨla kubhatinikha abhantʉ!
29 Então Pedro e os outros apóstolos responderam: — Nós devemos obedecer a Deus e não às pessoas.
30 She poope mwámugojile uYeesu kwɨ dala ɨlya kʉmʉkhomeela pa shɨkhobhenhanyo, ɨleelo ʉMʉlʉngʉ ʉwa bhamaama bhɨɨtʉ akhamʉzyʉsya.
30 Os senhores crucificaram Jesus, mas o Deus dos nossos antepassados o ressuscitou.
31 Akhamʉzʉvwa kʉtɨ atabhaale peeka nawo, abhe Mʉpɨtɨ nu Muposhi, ɨnga ʉMʉlʉngʉ atwavwe tuBhaisilaeli tʉbhe nɨ dala ɨlya kʉlaata imbiibhi zyɨtʉ, na kʉtʉʉyɨlwa.
31 E Deus o colocou à sua direita como Líder e Salvador, para dar ao povo de Israel oportunidade de se arrepender e receber o perdão dos seus pecados.
32 Yɨkʉtɨ ɨtwe tʉbhabhʉzyaje abhantʉ, kʉnongwa ye twe bhakeeti bha zɨnɨɨzyo zyonti, woope uMupepu uMufinjile, we ʉMʉlʉngʉ abhapiiye bhe bhakumutinikha, akusimishizya.”
32 Nós somos testemunhas de tudo isso — nós e o Espírito Santo, que Deus dá aos que lhe obedecem.
33 Abhapɨtɨ bhaala we bhɨmvwa zɨnɨɨzyo, bhakhalaswa amooyo nhaani, bhakhanzaga kʉtɨ bhabhagoje.
33 Quando os membros do Conselho ouviram isso, ficaram com tanta raiva, que resolveram matar os apóstolos.
34 Pɨ balaaza papaala páamɨle nu Mufalisaayi ʉmo, ɨtaawa lyakwe bhakhatɨnjɨ uGamalieli. Wʉnʉʉyo uGamalieli áamɨle mumanyizyi wɨ ndajɨzyo, we abhantʉ bhonti bhakhamushindikhaga. Pe akhɨmɨɨlɨla mwɨ balaaza liila, akhalajɨzya kʉtɨ bhabhafumwe panzɨ abhasundikwa bha Yeesu kʉ khabhalɨlo khashe.
34 Mas levantou-se um dos membros do Conselho, um fariseu chamado Gamaliel, que era um mestre da Lei respeitado por todos. Ele mandou que levassem os apóstolos para fora e os deixassem ali um pouco.
35 Pe akhabhabhʉʉzya abhapɨtɨ abhamwabho bhaala akhatɨ, “Mʉbhasakhaala ɨmwe mʉbha mu Isilaeli, liniili lye mʉkwanza kʉbhomba kʉ bhantʉ ɨbha, mutengulile nalyo.
35 Então disse ao Conselho: — Homens de Israel, cuidado com o que vão fazer com estes homens.
36 Mʉkʉmbʉshe insiku ɨzya palʉsalo, áfumiiye umuntu ʉmo we akhanzaga kʉpɨndʉla ɨnsɨ, ɨtaawa lyakwe bhakhatɨnjɨ uTeuda. Akhayɨbaadaga kʉtɨ muntu mʉpɨtɨ, abhantʉ bhe bhápalamɨɨye kufikha imia zini (400) bhakhɨɨma peeka nawo. Ɨleelo ku wusililishilo, bhakhamʉgoga, na bhaala bhonti bhe bhakhamʉlandataga bhakhasataana. Ɨmbombo yaakwe yonti yikhasilila panaapo.
36 Há pouco tempo apareceu um homem chamado Teudas, que se dizia muito importante e que com isso conseguiu reunir quatrocentos seguidores. Mas ele foi morto, todos os seus seguidores foram espalhados, e a revolta dele fracassou.
37 Iwinza pɨlongolela, akhabhalɨlo khaala khe isilikaali yábhaziizye uwinji wa bhantʉ, akhafumila ʉMʉgalɨlaaya ʉmo, ɨtaawa lyakwe bhakhatɨnjɨ ʉYʉʉda. Woope akhabhasonjeelezya abhantʉ kʉtɨ abhe nɨ shɨpʉga shaakwe kʉnongwa ye akhanzaga kʉpɨndʉla ɨnsɨ. Ɨleelo woope bhakhamʉgoga, bhaala bhonti bhe bhakhamʉlandataga bhoope bhakhasataana.
37 Depois disso apareceu Judas, o Galileu, na época do recenseamento. Este também conseguiu juntar muita gente, mas foi morto, e todos os seus seguidores foram espalhados.
38 Ishi ɨnkʉbhabhʉʉzya kʉtɨ, atakhabhe umuntu ʉwa kʉbhasɨtaaka abhantʉ ɨbha! Mʉbhaleshe bhʉʉlo! Ɨnga ɨnsɨɨbho zyabho, na zyonti zye bhakʉbhomba zikufuma kʉ bhantʉ, zitisile nyeene.
38 Portanto, neste caso de agora, não façam nada contra estes homens. Deixem que vão embora porque, se este plano ou este trabalho vem de seres humanos, ele desaparecerá.
39 Ɨleelo ɨnga zikufuma kwa Mʉlʉngʉ, te mʉkhole kubhadinda, lyoli we mukumudinda wʉ Mʉlʉngʉ wʉʉyo.”
39 Mas, se vem de Deus, vocês não poderão destruí-lo, pois neste caso estariam lutando contra Deus. E o Conselho aceitou a opinião de Gamaliel.
40 Isundo lya Gamalieli liila, abhamwabho bhakhalyɨtɨkha. Pe bhakhabhabhɨlɨshɨla abhasundikwa bhaala, bhakhalajɨzya kʉtɨ bhakhomwe ɨya nalyoli. Bhakhabhakhaana kʉtɨ bhatalongaje kʉ makha gɨ taawa lya Yeesu, bhakhabhɨtɨshɨzya kʉtɨ bhasogolaje kʉkhaaya.
40 Então chamaram os apóstolos e os chicotearam; e aí mandaram que nunca mais falassem nada a respeito de Jesus. Depois os soltaram.
41 Abhasundikwa bhaala bhakhasogola mwɨ balaaza lya bhasongo kumo bhashiiye, kʉnongwa ye ʉMʉlʉngʉ álolile kʉtɨ bhayiiye kʉshoolanywa kʉ zyɨ taawa lya Yeesu.
41 Os apóstolos saíram do Conselho muito alegres porque Deus havia achado que eles eram dignos de serem insultados por serem seguidores de Jesus.
42 Bhatakhalekha kʉmanyɨzya abhantʉ na kʉbhalʉmbɨɨlɨla iNtumi iNyinza kʉtɨ uYeesu we wu Kilisiti. Bhakhajendeelela kʉmanyɨzya na kʉlʉmbɨɨlɨla insiku zyonti mwi linga ilyi Nyumba iMfinjile, na mu nyumba zya bhantʉ.
42 E, todos os dias, no pátio do Templo e de casa em casa, eles continuavam a ensinar e a anunciar a boa notícia a respeito de Jesus, o Messias .
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.