Atos 26

ULufingo uLupwa kʉ ndongo ɨya Shɨmalɨla (MGQ) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Pe uAgilipa akhamʉbhʉʉzya ʉPaʉlo akhatɨ, “Uyitishiliilwe kʉyɨlonjela wʉneewe amazwi gaakho.” ɄPaʉlo akhɨmɨɨlɨsya ɨnyoobhe, akhanda kʉlamba akhatɨ,
1 Então Agripa disse a Paulo: “Você pode falar em sua defesa”. Paulo fez um sinal com a mão e começou sua defesa:
2 “Mwene Agilipa, ɨnkʉyɨmvwa kʉtɨ insayiilwe, kʉnongwa ye ɨnɨmɨlɨɨye ʉmʉsanyʉʉnʉ pɨlongolela papaakho kʉlamba ku zyonti zye aBhayahuudi bhakʉnsɨtaaka.
2 “Rei Agripa, considero-me feliz de ter hoje a oportunidade de lhe apresentar minha defesa contra todas as acusações feitas pelos líderes judeus,
3 Zye zɨkʉmbɨɨkha kʉtɨ ɨndonje shɨnɨɨsho, nongwa ye ɨwe umanyile akhinza aminho gonti aga Bhayahuudi na zyonti zye bhakʉdalɨnhana. Ɨnkʉkʉlamba ʉntejeelezye ku wujimbiilizu.
3 pois sei que conhece bem todos os costumes e controvérsias dos judeus. Portanto, peço que me ouça com paciência.
4 “ABhayahuudi bhonti bhamanyile she násungiilwe, kufuma kʉ waana waanɨ. Bhamanyile she ɨnhɨkhalaga kufuma kʉwandɨlo mu Bhayahuudi abhamwɨtʉ, poope na we náamɨle mu Yelusaleemu.
4 “Como os líderes judeus sabem muito bem, recebi educação judaica completa desde a infância entre meu povo e depois em Jerusalém.
5 Bhamanyile ɨmbombo zyanɨ kʉ manha aminji, ɨnga bhakwɨtɨkha, bhɨɨbho bhangafumwa uwukeeti kʉtɨ ɨnhalandataga aminho gonti aga Bhafalisaayi. Anza she umanyile, aBhafalisaayi bhanaabho bhe bhakʉyɨkʉngʉla kʉlandata ɨndajɨzyo zya Mʉlʉngʉ kʉshɨla impuuto zyɨtʉ izinji zyonti.
5 Também sabem, e talvez estejam dispostos a confirmar, que vivi como fariseu, a seita mais rígida de nossa religião.
6 Zye zinaziizye kʉtɨ ɨndongwe kʉ ndajɨzyo ʉmʉsanyʉʉnʉ, lʉsʉʉbhɨlo lwe imbiishile mʉ mʉlajɨ we ʉMʉlʉngʉ álajile kʉ bhamaama bhɨɨtʉ.
6 Agora estou sendo julgado por causa de minha esperança no cumprimento da promessa feita por Deus a nossos antepassados.
7 Poope na bhantʉ abhɨ nsɨ yɨɨtʉ ɨvɨkholo ishumi na vɨbhɨlɨ, bhoope bhakʉsʉʉbhɨla kʉtɨ ʉMʉlʉngʉ akhayɨbhabhombela ɨshɨlapo shɨnɨɨsho ɨsha kʉbhazyʉsya. Ye nongwa bhakumupuuta shamʉsanya na shawusiku. We mwene, ʉlʉsʉʉbhɨlo lʉnʉʉlwo lwe aBhayahuudi bhakʉnsɨtaaka ʉmʉsanyʉʉnʉ!
7 De fato, é por isso que as doze tribos de Israel adoram a Deus fervorosamente, dia e noite, e compartilham da mesma esperança que eu. E, no entanto, ó rei, acusam-me por causa dessa esperança!
8 Khooni khe ɨmwe mʉkʉlola kʉtɨ ʉMʉlʉngʉ atangakhola kʉbhazyʉsya abhafwe?
8 Por que lhes parece tão incrível que Deus ressuscite os mortos?
9 “Ɨne ɨnhalolaga kʉtɨ, ɨnkwanzɨwa kʉbhomba amadala aminji aga kudinda ɨtaawa lya Yeesu ʉwa ku Naazaleti.
9 “Eu costumava pensar que era minha obrigação empenhar-me em me opor ao nome de Jesus, o nazareno.
10 Zɨnɨɨzyo zye nábhombile ku Yelusaleemu. Kʉnʉʉkwo ɨnhabhakʉngaga mwɨ jeela abhalandati abhinji abha Yeesu kʉ waamʉlo wa bhapɨtɨ bha bhapuutili. Bhamu we bhalongwa ulufundo ʉlwa kʉtɨ bhabhagoje, nɨɨne nákhomile ɨkʉʉla ɨya kwɨtɨkha kʉtɨ zɨbhe shɨnɨɨsho.
10 Foi exatamente o que fiz em Jerusalém. Com autorização dos principais sacerdotes, fui responsável pela prisão de muitos dentre o povo santo. E eu votava contra eles quando eram condenados à morte.
11 Ɨnhabhombaga akhinji bhʉʉlo ɨnga bhafundwe mu masinagoogi gonti, kʉtɨ bhanga bhangamʉshoolanya uYeesu. Ʉmʉlakha waanɨ wʉkhabha mʉpɨtɨ nhaani kʉkwabho, pe ɨnhabhala kʉbhayɨmvwa na mʉ nhaaya ɨzya kutali.
11 Muitas vezes providenciei que fossem castigados nas sinagogas, a fim de obrigá-los a blasfemar. Eu me opunha a eles com tanta violência que os perseguia até em cidades estrangeiras.
12 “Isiku limo, náamɨle mwɨ dala, ɨnhabhalaga kʉbhayɨmvwa mʉ nhaaya ɨya ku Dameesiki, kʉ waamʉlo na masundiililo ga bhapɨtɨ abha bhapuutili.
12 “Certo dia, numa dessas missões, dirigia-me a Damasco, autorizado e incumbido pelos principais sacerdotes.
13 Mwene, we ɨndɨ mwɨ dala lɨnɨɨlyo, mʉ saala ɨya mʉtanda shamʉsanya, ɨnhalola ʉlʉkhozyo ʉlʉpɨtɨ kufuma kʉmwanya. Lʉkhalamaga kʉshɨla ʉlwɨ zʉbha, lʉkhatʉkhozya ɨmbalɨ zyonti, ɨne na bhamwɨtʉ bhe tʉkhashʉʉlaga peeka.
13 Por volta do meio-dia, ó rei, ainda a caminho, uma luz do céu, mais intensa que o sol, brilhou sobre mim e meus companheiros.
14 Twenti tʉkhagwa paasɨ. Ɨnhɨmvwa izi lɨkʉmbʉʉzya mʉ ndongo yɨɨtʉ lɨkʉtɨ, ‘Sauli! Sauli! Khooni khe ʉkʉnjɨmvwa? Ʉkʉyɨvwalazya akhasa bhʉʉlo anzi ndogomi ye yɨkʉpana ɨndɨɨsa ya mudiimi waakwe.’
14 Todos nós caímos no chão, e eu ouvi uma voz que me dizia em aramaico: ‘Saulo, Saulo, por que você me persegue? Não adianta lutar contra minha vontade’.
15 “Ɨne ɨnhabhʉzɨɨlɨzya ɨnhatɨ, ‘We naanu ɨwe Mwene?’ ɄMwene akhanaamʉla akhatɨ, ‘Ɨne ne Yeesu, we ʉkʉnjɨmvwa.
15 “‘Quem és tu, Senhor?’, perguntei. “E o Senhor respondeu: ‘Sou Jesus, a quem você persegue.
16 Ishi daamʉkha, ʉyɨmɨɨlɨle! Zye zyambɨɨkha kʉtɨ ɨnkʉloleshele kʉ kʉtɨ ɨnkʉbhɨɨshe ʉbhe we mubhombi, khabhɨlɨ we mukeeti waanɨ. Utibhasimishizyaje abhantʉ abhanjɨ zye wazɨlola ʉmʉsanyʉʉnʉ na ziila zye ɨnshɨɨlɨ kʉkʉlanga.
16 Agora levante-se, pois eu apareci para nomeá-lo meu servo e minha testemunha. Conte o que viu e o que eu lhe mostrarei no futuro.
17 Ɨntɨkʉtʉʉlaje mʉ nyoobhe zya Bhayahuudi abhamwinyu, na kʉ bhantʉ bhe te Bhayahuudi. Ɨntɨkʉsonteelezye kʉkwabho,
17 E eu o livrarei tanto de seu povo como dos gentios. Sim, eu o envio aos gentios
18 ɨnga ubhiigule amiiso gaabho, bheepe mu khiisi na mʉ makha ga Seetani, bhinjile mʉ lʉkhozyo lwa Mʉlʉngʉ. Shɨnɨɨsho she bhatɨtʉʉyɨlwe imbiibhi zyabho, bhatɨbhe peeka na bhanjɨ bhonti bhe bhazelufwe kwɨ dala ɨlya kʉnɨɨtɨkha ɨne.’
18 para abrir os olhos deles a fim de que se voltem das trevas para a luz, e do poder de Satanás para Deus. Então receberão o perdão dos pecados e a herança entre o povo de Deus, separado pela fé em mim’.
19 “Mwene Agilipa, we naalola zɨnɨɨzyo injozi ɨzya pamiiso amazelu zye zyáfumile kʉmwanya, ɨntakhazɨshoolanya.
19 “Portanto, rei Agripa, obedeci à visão celestial.
20 Lyoli ɨnhanda kʉlʉmbɨɨlɨla abhantʉ abha mu Dameesiki, kʉtɨ bhalaataje imbiibhi zyabho, bhamʉgalʉshɨle ʉMʉlʉngʉ na kʉbhomba zye zɨkʉlolesya kʉtɨ bhapindushile mʉ mooyo gaabho. Pɨlongolela, ɨnhalʉmbɨɨlɨla amazwi gagaala na kʉ bhantʉ abha mu Yelusaleemu, abha mʉ nsɨ yonti ɨya mu Yudeeya, na kʉ bhantʉ bhe te Bhayahuudi.
20 Anunciei a mensagem primeiro em Damasco, depois em Jerusalém e em toda a Judeia, e também aos gentios, dizendo que todos devem arrepender-se, voltar-se para Deus e mostrar, por meio de suas boas obras, que mudaram de rumo.
21 Zɨnɨɨzyo zye zɨkhaazya aBhayahuudi bhakhandema we bhanaaga mwi linga ilyi Nyumba iMfinjile, bhakhanzaga kʉngoga.
21 Alguns judeus me prenderam no templo por anunciar essa mensagem e tentaram me matar.
22 Ɨleelo ʉMʉlʉngʉ anavwizye kufikha isiku ɨlya mʉsanyʉʉnʉ. Zɨnɨɨzyo zye zimbiishile kʉtɨ ɨnɨmɨɨlɨle pɨlongolela pa bhasongo, na pɨlongolela pa bhantʉ abha bhʉʉlo kufumwa uwukeeti. Gatalɨɨpo amazwi aganjɨ ge ɨnkʉlonga, lyoli ga gaala ge abhakuwi nʉ Moose bhálonjile, kʉtɨ gakhayifumila.
22 Mas Deus tem me protegido até este momento, para que eu dê testemunho a todos, dos mais simples até os mais importantes. Não ensino nada além daquilo que os profetas e Moisés disseram que haveria de acontecer,
23 Kʉnongwa ye bhonti bhanaabho bhálonjile kʉtɨ uKilisiti akhayɨyɨmba, khabhɨlɨ akhayɨbha wa kwanda kʉzyʉkha kufuma kʉ bhafwe, ɨnga amanyɨsye intumi ɨzya lʉkhozyo ʉlwa wuposhi kʉ bhantʉ bhɨɨtʉ aBhayahuudi, na kʉ bhantʉ bhe te Bhayahuudi.”
23 que o Cristo sofreria e seria o primeiro a ressuscitar dos mortos e, desse modo, anunciaria a luz de Deus tanto aos judeus como aos gentios”.
24 We ʉPaʉlo akʉlamba, uFesito akhamʉtoneela kwi zi ɨlya kʉdandɨzya akhatɨ, “Ɨwe Paʉlo! Ʉlɨ ni shilaalusi! Kʉbhaazya kwakho nhaani kwe kwakupa ishilaalusi!”
24 De repente, Festo gritou: “Paulo, você está louco! O excesso de estudo o fez perder o juízo!”.
25 ɄPaʉlo akhamwamʉla akhatɨ, “Ɨwe Fesito we ʉlɨ nu lushindikho, ɨne te ne wa shilaalusi. Ganaaga amazwi ge ɨnkʉlonga ga nalyoli, khabhɨlɨ gɨ njeele zyonti.
25 Mas Paulo respondeu: “Não estou louco, excelentíssimo Festo. Digo a mais sensata verdade,
26 Ʉmwene woope agamanyile akhinza. Ɨndɨ nu lusimishizyo kʉtɨ zɨtalɨɨpo naazimo zye zyámushilile, kʉnongwa ye zɨkhabhombekhaga apazelu. Ye nongwa namʉbhʉʉzya zɨnɨɨzyo sita kʉyʉnjɨɨla.
26 e o rei Agripa sabe dessas coisas. Expresso-me com ousadia porque tenho certeza de que esses acontecimentos são todos de conhecimento dele, pois não se passaram em algum canto escondido.
27 Ɨwe mwene Agilipa, bhʉlɨ, ʉkʉzyɨtɨkha zye abhakuwi bhalonjile? Ɨne imanyile kʉtɨ ʉkʉzyɨtɨkha.”
27 Rei Agripa, o senhor crê nos profetas? Eu sei que sim”.
28 Pe uAgilipa akhamʉbhʉʉzya ʉPaʉlo akhatɨ, “Bhʉlɨ, ukukwina kʉtɨ ʉtɨngalʉlanye ɨmbe ne Mukilisiti kʉ khabhalɨlo khashe anza khanaakha?”
28 Então Agripa o interrompeu: “Você acredita que pode me convencer a tornar-me cristão em tão pouco tempo?”.
29 ɄPaʉlo akhamwamʉla akhatɨ, “Poope yɨbhe kʉ khabhalɨlo khashe, awe akhatali, ɨnkʉmʉlaabha ʉMʉlʉngʉ kʉtɨ ɨwe peeka na bhantʉ bhonti bhe bhakʉntejeelezya ʉmʉsanyʉʉnʉ, mʉbhe anza she ɨne ɨndɨ, ɨleelo sita kʉkʉngwa na manyoloolo ɨga.”
29 Paulo respondeu: “Em pouco ou em muito tempo, peço a Deus que tanto o senhor como os demais aqui presentes se tornem como eu, exceto por estas correntes”.
30 Pe ʉmwene uAgilipa peeka nʉ mʉpɨtɨ wɨ nsɨ uFesito nu Belinike, na bhanjɨ bhe bhɨ́khaaye peeka nabho bhakhɨmɨɨlɨla.
30 Então o rei, o governador, Berenice e todos os outros se levantaram e se retiraram.
31 We bhasogola penepo, bhakhabhʉʉzanya bhakhatɨ, “Umuntu ʉnʉ atabhombile naalimo lye lɨkhondeeye kuumupa ulufundo ʉlwa kʉmʉgoga, awe kʉkʉngwa.”
31 Enquanto saíam, conversavam entre si e concordaram: “Esse homem não fez nada que mereça morte ou prisão”.
32 UAgilipa akhamʉbhʉʉzya uFesito akhatɨ, “Umuntu ʉnʉ ɨnga atapilulaje kʉtɨ ɨnongwa yaakwe yɨbhale yɨmelwe kwa Kaisaali, aamɨle asatʉlwe.”
32 E Agripa disse a Festo: “Ele poderia ser posto em liberdade se não tivesse apelado a César”.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.