Êxodo 16
ጌኤዦ ማፃኣፖ (MDYETH) vs NTLH
1 ጉቤ ዒስራዔኤሌ ዓሳ ጊብፄፓ ኬስኬንቴ ላምዓሳ ዓጊኖኮ ታጶ ዶንጋሳ ኬሎና ዔሊሜፓ ዔያታ ዔቂ ሲናና ዔሊሜናኮ ሳዞይዳ ዓኣ «ሲኒ» ጌይንታ ዓሲ ናንጉዋ ዳውሎ ሙኬኔ።
1 O povo de Israel saiu de Elim e foi para o deserto de Sim, que fica entre Elim e o monte Sinai. Chegaram ali no dia quinze do segundo mês depois da sua saída do Egito.
2 ዬኖ ዓሲ ናንጉዋ ዳውሎይዳ ቢያሢ ዎላ ቡኪንቲ ሙሴና ዓኣሮኔናይዳ ጉንዱሚሢና፦
2 Ali, no deserto, todos eles começaram a reclamar contra Moisés e Arão,
3 «ናንጊና ናንጋ ጎዳ ኑና ዎንዴ ጊብፄይዳ ዓኣንቴ ዎዹዋዖ ዓይጎሮ ሃሼይ? ዒኢካ ሜሌ ባካ ዓቴቴ ዓሽኪ ማዔቶዋ ሜሌ ኑ ኮዓሢጉዴያ ሚርጌ ሙኡዚ ኑ ሙዓኒ ዳንዳዓኔ፤ ዒንሢ ጋዓንቴ ኑና ቢያሢ ናይዚና ኑ ኩዳንዳጉዲ ሃያ ዓሲ ናንጉዋ ዳውሎ ዔኪ ኬሴኔ» ጌዔኔ።
3 dizendo assim: — Teria sido melhor que o
4 ናንጊና ናንጋ ጎዳ ሙሴም፦ «ሃይሾ ታኣኒ ዒንሢ ቢያሢም ጊዳንዳ ሙኡዚ ጫሪንጫፓ ዲኢኒሻኒኬ፤ ዴራ ቢያ ኬሊ ኬስኪ ኬስኪ ዒማ ኬሎም ጊዳንዳ ሙኡዚ ማንፂ ዔኮንጎ፤ ዬያይዲ ታኣኒ ዔያቶም ዒንጋ ዎጎ ዔያታ ካፓቴ ታ ዛጋንዳኔ።
4 O Senhor Deus disse a Moisés: — Agora eu vou fazer chover do céu pão para vocês. E o povo deverá sair, e cada um deverá juntar uma porção que dê para um dia. Assim eu os porei à prova para saber se eles vão obedecer às minhas ordens.
5 ላሃሳ ኬሎና ጋዓንቴ ዔያታ ፔቴ ኬሊ ማንፂ ዔካዞይዳ ቃሲ ፔቴ ኬሊሮ ዔኪ ጊኢጊሾንጎ» ጌዔኔ።
5 No sexto dia deverão juntar e preparar o dobro do que costumam juntar nos outros dias.
6 ሙሴና ዓኣሮኔና ጉቤ ዒስራዔኤሌ ዴሮም፦ «ጊብፄ ዓጫፓ ዒንሢ ዔኪ ኬሴሢ ናንጊና ናንጋ ጎዳታሢ ሃኖ ዒባኒ ዒንሢ ዔራንዳኔ፤
6 Então Moisés e Arão disseram ao povo: — Hoje à tarde vocês ficarão sabendo que foi o
7 ዚሮ ጉቴ ናንጊና ናንጋ ጎዳኮ ቦንቾ ፔጋሲ ዻዋ፥ ዓኣፒዳ ዱካ ፖዒ ዒንሢ ዛጋንዳኔ፤ ዒዛይዳ ዒንሢ ጉንዱሜያ ማዔሢ ናንጊና ናንጋ ጎዳ ዋይዜኔ፤ ዓይጎሮ ጌዔቶ ኑኡኒ ዒዚ ዒንጋ ዎጎ ማዾይዳ ፔኤሻያ ማዔሢሮ ኑጊዳ ዒንሢ ጉንዱሜሢ ዒዛይዳ ጉንዱሜያ ማዓኔ» ጌዔኔ።
7 Amanhã de manhã vocês verão a glória do Senhor , pois o Senhor ouviu as reclamações de vocês contra ele. Foi contra ele, e não contra nós, que vocês reclamaram; pois, afinal de contas, quem somos nós?
8 ዬካፓ ሙሴ ኬኤዛዖ፦ «ዒዛይዳ ዒንሢ ጉንዱሜሢ ዒዚ ዋይዜሢሮ ዒባኒ ዒንሢ ሙዓንዳ ዓሽኪንታ ዚሮ ጉቴ ጊንሣ ዒንሢ ኮዔሢጉዴያ ካሣ ዒንሢም ዒንጋንዳሢ ናንጊና ናንጋ ጎዳኬ፤ ኑ ዓይጎዳይ? ኑጊዳ ዒንሢ ጉንዱሜኔ ጌይፃ ናንጊና ናንጋ ጎዳይዳ ዒንሢ ጉንዱሜኔ ጌይሢኬ» ጌዔኔ።
8 E Moisés continuou: — É Deus, o
9 ሙሴ ዓኣሮኔም፦ «ናንጊና ናንጋ ጎዳ ዒዛይዳ ዔያታ ጉንዱሜያ ማዔሢ ዋይዜሢሮ፥ ጉቤ ዒስራዔኤሌ ዴራ ሙኪ ዒዛ ቤርታ ዔቃንዳጉዲ ኬኤዜ» ጌዔኔ።
9 Aí Moisés disse a Arão: — Diga a todo o povo que venha e fique diante de Deus, o
10 ዓኣሮኔ ጉቤ ዓሶም ኬኤዛዛ፥ ቢያሢ ዓኣፖ ካሮ ዓሲ ናንጉዋ ዳውሎ ባንሢ ሺርሺ ዛጌኔ፤ ዬማና ናንጊና ናንጋ ጎዳኮ ቦንቾ ፔጋሳ ዓኣፒዳ ዱካ ፖዒ ሻኣሬና ዎላ ጴዼኔ፤
10 Enquanto Arão estava falando a todo o povo, eles olharam para o deserto, e, de repente, a glória do Senhor apareceu numa nuvem.
11 ናንጊና ናንጋ ጎዳ ሙሴም ኬኤዛዖ፦
11 E o Senhor disse a Moisés:
12 «ዒስራዔኤሌ ዓሳ ታጊዳ ጉንዱሜሢ ታ ዋይዜኔ፤ ዬያሮ ሂዚ ጌዒ ዔያቶም ኬኤዜ፥ ‹ሃኖ ዓባ ጌላንዳሢኮ ቤርታ ዒንሢም ሙኡዚ ማዓንዳ ዓሽኪ ዒንሢ ዴንቃንዳኔ፤ ዚሮ ጉቴ ዒንሢ ኮዓሢጉዴያ ካሣ ዴንቃንዳኔ፤ ያዺ ማዔስካፓ ታኣኒ ናንጊና ናንጋ ጎዳ ማዔ ዒንሢኮ ፆኦሲታሢ ዒንሢ ዔራንዳኔ› » ጌዔኔ።
12 — Eu tenho ouvido as reclamações dos israelitas. Diga-lhes que hoje à tarde, antes de escurecer, eles comerão carne. E amanhã de manhã comerão pão à vontade. Aí ficarão sabendo que eu, o Senhor , sou o Deus deles.
13 ዬኖ ዋንቶ ሚርጌ ፑሮ ማላ ካፒ ባራኒ ሙኪ ጉርዶ ባይዚ ዴዔኔ፤ ዚሮ ጉቴ ጊንሣ ጉርዶ ዓጫ ዖልካዼኔ፤ፑሮ ማላ ካፖ |alt="quails" src="HK00065B.TIF" size="col" ref="16፡13"
13 À tarde apareceu um grande bando de codornas; eram tantas, que cobriram o acampamento. E no dia seguinte, de manhã, havia orvalho em volta de todo o acampamento.
14 ዬይ ዖልካ ፃኣዼስካፓ ዻካ ሺኢቺ ባኣዚ ዓሲ ናንጉዋ ዳውሎይዳ ጴዼኔ፤ ዬና ባካ ሳዖይዳ ኬዲ ላሄያ ቦኦሬ ሻኣዣ ባኣዚኬ።
14 Quando o orvalho secou, por cima da areia do deserto ficou uma coisa parecida com escamas, fina como a geada no chão.
15 ዒስራዔኤሌ ዓሳ ዬያ ዛጋዖ ዓይጎታቴያ ዔሪባኣሢሮ፦ «ሃይ ዓይጎ ባኣዚዳይ?» ጌዒ ዎሊ ዖኦጬኔ።
15 Os israelitas viram aquilo e não sabiam o que era. Então perguntaram uns aos outros: — O que é isso? Moisés lhes disse: — Isso é o alimento que o
16 ዒንሢ ፔቴ ፔቴሢ ዒንሢም ኮይሳ ጎይፆጉዴያ ሌሊ ማንፂ ዔካንዳጉዲ ናንጊና ናንጋ ጎዳ ዓይሤኔ፤ ዬያሮ ፔቴ ፔቴ ማኣሮይዳ ዓኣ ዓሳ ቶኦካ ቶኦካ ፔቴ ጎሜሬ ዔኮንጎ» ጌዒ ኬኤዜኔ።
16 Esta é a ordem que ele deu: “Cada um de vocês deverá juntar o que for necessário para comer, de acordo com o número de pessoas que houver na família, dois litros por pessoa.”
17 ዒስራዔኤሌ ዓሳ ዬኖ ጎይፆ ማዼኔ፤ ፔቴ ፔቴ ዓሳ ሚርጌ፥ ዛላ ዻካ ቡኩሲ ዔኬኔ፤
17 E assim fizeram os israelitas. Uns pegaram mais, e outros, menos.
18 ዔያታ ዔካዖ ማካዛ፥ ሚርጌ ቡኩሲ ዔኬሢም ዑሣ ዓኣዺ ዺቢባኣሴ፤ ጊንሣ ዻካ ቡኩሲ ዔኬሢም ፓጪባኣሴ፤ ፔቴ ፔቴሢ ቡኩሲ ዔኬሢ ጊዳንዳማ ጉዴያ ሌሊኬ።
18 Quando mediram, aconteceu que os que haviam pegado muito não tinham demais; e não faltava nada para os que haviam pegado pouco. Cada um havia pegado exatamente o necessário para comer.
19 ሙሴ ዓሶም፦ «ዖና ማዔቶዋ ሃናኣ ኬሎም ኮይሳማፓ ዑሣ ዓኣሢ ዚራኣሮ ጌሣንዳያ ኮይሱዋሴ» ጌዔኔ።
19 Então Moisés lhes disse: — Ninguém deverá guardar nada para o dia seguinte.
20 ፔቴ ፔቴ ዓሳ ጋዓንቴ ሙሴ ኬኤዜሢ ዋይዞ ዒፂ ዬኖ ኬሎም ቡኩሴሢዳፓ ፓቂ ዎይሤኔ፤ ዬያሮ ዚሮ ጉቴሎ ዎዒ ዛልቂ ዛዓያ ማዔኔ፤ ሙሴ ዒማና ዔያቶ ኮሺ ጎሬኔ።
20 Mas alguns não obedeceram à ordem de Moisés e guardaram uma parte daquele alimento. E no dia seguinte o que tinha sido guardado estava cheio de bichos e cheirava mal. Aí Moisés ficou muito irritado com eles.
21 ጉቶ ጉቶ ፔቴ ፔቴሢ ፔኤም ጊዳንዳማ ጉዴያ ቡኩሲ ዔካኔ፤ ዓባ ዖይዼስካፓ ጋዓንቴ ሳዖይዳ ዓቴሢ ቢያ ዓልቂ ዓልቃኔ።
21 Todas as manhãs cada um pegava o necessário para comer naquele dia, pois o calor do sol derretia o que ficava no chão.
22 ላሃሳ ኬሎና ፔቴ ፔቴሢ ላምዖ ጎሜሬ ማዓንዳያ ቡኩሲ ዔካኔ፤ ዱማ ዱማ ፓቂንቴ ዺቦ ዓሶኮ ሱኡጋ ቢያ ሙኪ ዬኖ ሙዖ ዛሎ ሙሴም ሃይሶ ኬኤዜኔ፤
22 No sexto dia pegaram o dobro, isto é, quatro litros para cada pessoa. Os líderes do povo foram e contaram a Moisés o que estava acontecendo.
23 ዒዚ ዔያቶም፦ «ዚራኣ ኬላ ዒዛም ዱማዼ ሃውሾ ኬሊ ማዓንዳጉዲ ናንጊና ናንጋ ጎዳ ዓይሤኔ፤ ዬያሮ ሃኖ ዒንሢ ላኣዳ ባኮ ላኣዱዋቴ፤ ካሣ ባኮዋ ካሡዋቴ፤ ዓቴሢ ዚራኣሮ ዓቶንጎ» ጌዒ ኬኤዜኔ።
23 E Moisés lhes disse: — Amanhã é dia de descanso, o sábado santo, separado para Deus, o
24 ዬካፓ ዔያታ ሙሴ ዓይሤ ጎይፆ ዓቴሢ ዚራኣ ኬሎም ጌሤኔ፤ ዬይ ጋዓንቴ ዎዒ ዛልቂ፥ ዛዒያ ዛዒባኣሴ።
24 Conforme a ordem de Moisés, todos guardaram para o dia seguinte o que havia sobrado. E não cheirou mal, nem criou bicho.
25 ሙሴ ዔያቶም፦ «ሃያ ሃኖ ሌሊ ሙሙዑዋቴ፤ ሃኖ ናንጊና ናንጋ ጎዳም ዱማዼ ሃውሾ ኬሊኬ፤ ዬያሮ ሃናኣ ኬሎና ሙዖ ቦኦሎይዳ ዒንሢ ዴንቃዓኬ።
25 Moisés disse: — Comam isto hoje, pois é sábado, o dia de descanso separado para Deus, o
26 ዬያሮ ላሆ ኬሎ ቢያ ዓቱዋዖ ሙዖ ቡኩሱዋቴ፤ ሃውሾ ኬሎ ማዔ ላንካሳ ኬሎና ጋዓንቴ ፔቴታዖ ሙኡዚ ጴዺንዱዋሴ» ጌዔኔ።
26 Recolham esse alimento durante seis dias; porém no sétimo dia, que é o dia de descanso, não haverá alimento no chão.
27 ላንካሳ ኬሎና ዴሮ ባኣኮይዳፓ ዻካ ዓሲ ሙዎ ባኮ ዔካኒ ኬስኬኔ፤ ጋዓንቴ ፔቴታዖ ዴንቂባኣሴ።
27 No sétimo dia algumas pessoas saíram para pegar o alimento, porém não acharam nada.
28 ዬካፓ ናንጊና ናንጋ ጎዳ ሙሴም፦ «ዒንሢ ታኣኮ ዓይሢፆ ኩንሢፆ ዒፃሢ ዓይዲ ሄላንዳኣናዳይ?
28 Então o Senhor Deus disse a Moisés: — Até quando vocês vão desobedecer às minhas ordens e às minhas
29 ታኣኒ፥ ናንጊና ናንጋ ጎዳ ፔቴ ሃውሾ ኬሊ ዒንሢም ዒንጌሢ ጶቂሡዋቴ፤ ቢያ ኬሊ ላሃሳ ኬሎና ላምዖ ኬሊም ጊዳንዳ ሙኡዚ ታ ዒንሢም ዒንጋሢ ዬያሮኬ፤ ላንካሳ ኬሎና ፔቴ ፔቴሢ ማኣራፓ ኬስኩዋዖ ዓኣ ቤዞይዳ ቢያ ሃውሺ ፔኤቆንጎ» ጌዔኔ።
29 Lembrem que eu, o Senhor , dei a vocês um dia de descanso e foi por isso que no sexto dia eu lhes dei alimento para dois dias. No sétimo dia fiquem todos onde estiverem; ninguém deverá sair de casa.
30 ያዺ ጌይንቴሢሮ ዴራ ላንካሳ ኬሎና ፔቴታዖ ማዾ ማዺባኣሴ።
30 Assim, o povo não trabalhou no sétimo dia.
31 ዒስራዔኤሌ ዴራ ዬኖ ሙዖ «ማና» ጌዔኔ፤ ዬና ባካ ዻካ ቦኦሬ፥ ጋኣሺ ዓኣፒ ማላያኬ፤ ዓኣሡማ ዔኤሲና ዎላ ላኣዲንቴ ላኣዳ ጉዴያኬ።
31 Os israelitas deram àquele alimento o nome de maná . Ele era parecido com uma sementinha branca e tinha gosto de bolo de mel.
32 ሙሴ፦ «ኑና ዒዚ ጊብፄ ዓጫፓ ዔኪ ኬሴያና ዓሲ ናንጉዋ ዳውሎይዳ ኑ ሙዓንዳጉዲ ዒንጌ ሙዓ ሃያ ማዔሢ ሙካ ሾይንታ ዛጋንዳጉዲ ማና ኑ ጌሦም ናንጊና ናንጋ ጎዳ ኑና ዓይሤኔ» ጋዓዖ፥
32 Moisés disse: — O
33 ዓኣሮኔም፦ «ፔቴ ዖቲ ዔኪጋፓ ፔቴ ጎሜሬ ማዓንዳያ ማና ዔኪ ዒኢካ ሃጊ ሙካ ሾይንቶም ናንጊና ናንጋ ጎዳ ቤርቶይዳ ካፒንቲ ዴዓንዳጉዲ ጌሤ» ጌዔኔ።
33 Então Moisés disse a Arão: — Pegue uma vasilha, ponha nela dois litros de maná e coloque-a na presença de Deus, o
34 ናንጊና ናንጋ ጎዳ ሙሴ ዓይሤ ጎይፆ ዓኣሮኔ ሃጊ ሙካ ሾይንቶም ዒኢካ ጌሢንቲ ዴዓንዳጉዲ ጫኣቁሞ ታኣቦቶ ጌይንታ ሳኣፂኖ ቤርታ ማናሢ ጌሤኔ።
34 Arão fez como o Senhor havia ordenado a Moisés e colocou a vasilha diante da arca da aliança para que ficasse guardada ali.
35 ዒስራዔኤሌ ዓሳ ናንጋንዳ ካኣናኔ ዓጮ ዛጶ ሄላንዳኣና ዖይዲታሚ ሌዔ ጉቤ ዬኖ ማና ጌይንታ ሙዖ ዔያታ ሙዔኔ።
35 Durante quarenta anos os israelitas tiveram maná para comer, até que chegaram a uma terra habitada, isto é, até que chegaram à fronteira de Canaã.
36 ዬኖ ዎዶና ዔኤቢ ማኮ ዔርቴ ባኮንሢ ዒፔና ጎሜሬናኬ፤ ዒፔ ጌይንታዛ ታጶ ዶንጎ ኪሎ ማዓያ ማዓዛ፥ ጎሜሬ ፔቴ ኪሎና ዛላና ማዓያኬ።
36 A porção de maná para cada pessoa era a décima parte da medida padrão , que tinha vinte litros.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Êxodo 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.