Marcos 10

Tupana Ehay Satere Mawe Pusupuo (MAVNT) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Mi'i hawyi Iesui toto i ra'yn yi Iuteu kape. Mi'i hawyi toto Iũtãu hy sakpo. Mi'i hap tote te'e­ru­wa­'a­tunug typy'i kahato howa kape. Mi'i hawyi tohenoi henoi i'atuepe tomi­ky­'esat ewy Tupana ehay.
1 Saindo dali, Jesus foi para o território da Judeia e para além do Jordão. E outra vez as multidões se reuniram junto a ele, e, de novo, ele as ensinava, segundo o seu costume.
2 Mi'i turan nagnia ehay enoi haria tõ'ẽ howa kape ima'at teran haype apo'i­'a­tu'e — Uhyt urunãpin En sio waku apo urueha­ry'i wywo uruto­'o­'atoiat wẽtup ok wywuat i ra'yn hamo i'atu'e Iesui pe.
2 E, aproximando-se alguns fariseus, o puseram à prova, perguntando: — É lícito ao marido repudiar a sua mulher?
3 Mi'i hawyi Iesui ti'a­tu­wesat — Kat eĩ pono nimuat aha'a­se'i Musei ainãpin mi'i hap yt eweikuap i apo'e.
3 Jesus respondeu:
4 Mi'i hawyi ta'a­tu­wesat — Nimo Musei to'e — Eiwo­'o­'atoiat teran pote ewetunug miwan popera tote yt eiwo­'o­wese i hap morekuat ehamo mi'i hawyi ti waku eiwo­'o­'atoiat e Musei sa'a­wy'i i'atu'e.
4 Eles disseram: — Moisés permitiu escrever uma carta de divórcio e repudiar.
5 Ma'ato Iesui ti'a­tu­wesat — Eweikuap kat pote Musei einãpin mio tã e. Pyno ahenoi ehepe. Ta'i yt eiwo­'o­ky'e kuap i ti eipy'a heg mote. Mi'i pote ti Musei mio tã e miwan me e.
5 Mas Jesus lhes disse:
6 Ma'ato sa'a­wy'i sese ti yt mi'i tã hin i katu­pono sa'a­wy'i te ti Tupana tunug miit ipa'iat iwary'i e.
6 Porém, desde o princípio da criação, Deus os fez homem e mulher.
7 Mi'i tupono waku ihainia ti'atoiat to'ywot toty hawyi teha­ry'i wywo toĩne'en e.
7 “Por isso o homem deixará o seu pai e a sua mãe e se unirá à sua mulher,
8 Mi'i hawyi ihainia teha­ry'i wywo wẽtup piit ieĩne'en hap ewy ra'yn topy­hu'at e.
8 tornando-se os dois uma só carne.” De modo que já não são mais dois, porém uma só carne.
9 Mi'i tupono yt eweitek tei'o Tupana mipo'i wo'o­kyi'at hap e.
9 Portanto, que ninguém separe o que Deus ajuntou.
10 Getap wiat hawyi iwyria'in apo'i­'a­tu'e Iesui pe — Kat to'e hawe som mio tã i'atu'e.
10 Em casa, os discípulos voltaram a fazer perguntas sobre esse assunto.
11 Mi'i hawyi toi'a­tu­wesat — Uwe uwe teha­ry'i atoiat mi'i hawyi toĩne'en wẽtup ok wywo i ra'yn mi'i hat ti yt naku i inug teha­ry'i sa'a­wy'i pe Tupana wanẽtup hawe e.
11 E Jesus lhes disse:
12 I'ewyte ti uwe te'aito atoiat mi'i hawyi toĩne'en wẽtup ok wywo i ra'yn mi'i hat ti yt naku i inug te'aito sa'a­wy'i pe Tupana wanẽtup hawe e. Mi'i tã ti yt naku i kahato ewetunug uimohey haria eipe pote e Iesui.
12 E, se ela repudiar o seu marido e casar com outro, comete adultério.
13 Mi'i hawyi miit'in te'e­ro­po'ok teran hira­karia Iesui ewawi i'atue­waku topo wuat hamo. Ma'ato ipotmu­'eria ti'a­tu­pyhyp hira­karia howawi waĩ'i­'a­tu'e.
13 Então trouxeram algumas crianças a Jesus para que as abençoasse, mas os discípulos os repreendiam.
14 Mi'i pote ipy'ahak Iesui temiit'in ete hawyi to'e — Tero tõ'ẽ uhowawi hira­karia e. Yt eweipyhyp tei'o uhowawi hira­karia pãi e. Katu­pono karãpe Tupana topy­hu'at Wuat'i Ywania Miit'in Porekuat no mi'i hap e'at pe hemiit'in imohey haria hira­karia ewy ra'yn tukup­te'en hetama pe.
14 Jesus, porém, vendo isto, indignou-se e disse-lhes:
15 Pywo pe ti eweiwat teran aikope Tupana toĩne'en Morekuat no hap kape pote aikotã hira­karia tiky­'esat tuwe­hyt'ok ta'a­tuty ta'at­'ywot kapiat hap ewy o eweiky­'esat eiwe­hyt'ok hap ma'ato yt pote ti aru yt eiwe­hyt'ok hin i atipy pe e Iesui topot­mu­'eria pe.
15 Em verdade lhes digo: Quem não receber o Reino de Deus como uma criança de maneira nenhuma entrará nele.
16 Mi'i hawyi hira­karia toi'a­tu­'ok­hytsat hawyi topo wo toi'a­tue­waku.
16 Então, tomando as crianças nos braços e impondo-lhes as mãos, as abençoava.
17 Mi'i hap totepyi Iesui toto ra'yn. Mi'i turan wẽtup ok hekat rakat pun'e Iesui owawi mu'ap upi. Put'ok­to'e hawyi tuwe­pỹ­'ã­tutuk howa kape. Mi'i hawyi to'e — Wo'o­mu'e hat waku kahato En e. Mi'i pote uimu'e katu­pono atiky­'esat wyti areĩne'en wuat'i e'at piat hap e ma'ato yt atikuap i kahato kat som atunug waku ha'up mo e. En ni wakuat kahato e.
17 Pondo-se Jesus a caminho, um homem correu ao seu encontro e, ajoelhando-se diante dele, perguntou-lhe: — Bom Mestre, que farei para herdar a vida eterna?
18 Mi'i hawyi Iesui to'e mekewat miit pe — Tupana yn ni wakuat e. Uito wakuat ere'e apo. Uito Tupana ewanẽtup hawe apo e.
18 Jesus respondeu:
19 Mi'i hawyi Iesui to'e tope — Etikuap apo Tupana wo'o­nãpin hap ko'i yt erepot­'auka tei'o e hap yt wẽtup ok wywo tei'o ehary'i e'aito e hap yt sero­'ok­'ere tei'o e hap yt eso tei'o e hap yt erepot­ma'at tei'o e hap etimõ­typot e'ywot ety e hap etikuap apo'e. Ta'i mio tã e hap etikuap e Iesui kurum iwasu hekat rakat pe.
19 Você conhece os mandamentos: “Não mate, não cometa adultério, não furte, não dê falso testemunho, não defraude ninguém, honre o seu pai e a sua mãe.”
20 Mi'i hawyi kurum iwasu tiwesat — Ta'i uihire pyi te ti yt ati'a­parap i mio tã e hap ete e.
20 Então o homem respondeu: — Mestre, tudo isso tenho observado desde a minha juventude.
21 Mi'i hawyi Iesui teha'at howawi iky'e kahato hap wywo hawyi to'e — Mehĩ wẽtup mo etunug hawyi waku ereĩne'en ne'en Tupana wywo e. Pyno motoro e'yat kape hawyi etimõ'ẽ yne ekare'en yt hekat i rakaria pe hawyi era'aipok uhowawi ereto uhupi hamo e. Mi'i pote ti aru ekare'en sese etipuẽti Tupana etama pe e.
21 E Jesus, olhando para ele com amor, disse:
22 Mio tã e Iesui pote paa'e ne'i ra'yn hawyi toto Iesui kaipyi yt iwepit i ra'yn katu­pono iwat heka­re'en iwato kahato pote yt toimõ'ẽ teran i.
22 Ele, porém, contrariado com esta palavra, retirou-se triste, porque era dono de muitas propriedades.
23 Mi'i hawyi Iesui teha'at temiit'in kape hawyi to'e — Are pãi niatpo kahato ti rat weka­re'en ky'e haria tuwe­hyt'ok aikope Tupana toĩne'en Morekuat no hawe e.
23 Então Jesus, olhando ao redor, disse aos seus discípulos:
24 Mi'i hawyi hemiit'in te'e­ru­we­wa­nẽtup kahato ihay kape mi'i hawyi Iesui to'e i — Ta'i niatpo kahato ti rat weka­re'en mohey hat teke aikope Tupana Morekuat no toĩne'en hawe e.
24 Os discípulos estranharam estas palavras, mas Jesus insistiu em dizer-lhes:
25 Ta'i niatpo kahato aikotã aihũ iwato rakat Kameru teke awi ehapo ka'a puo hap ewy e. Mi'i hap ewy ma'ato ti po'og niatpo tuwe­hyt'ok Tupana etama pe weka­re'en mohey haria e temiit'in me.
25 É mais fácil um camelo passar pelo fundo de uma agulha do que um rico entrar no Reino de Deus.
26 Mi'i hawyi hemiit'in gyt'i­'a­tu'e i ra'yn hawyi te'e­ro'e to'ope — Pyno yt uwe i hekat rakat pono teke kuap atipy pe i'atu'e. Mi'i hawyi apo'i­'a­tu'e Iesui pe — Yt uwe i aru pono hekat rakaria Tupana mi'a­tue­ha­kye­ra'at rakaria i'atu'e.
26 Eles ficaram muito admirados, dizendo entre si: — Sendo assim, quem pode ser salvo?
27 Mio tã i'atu'e pote Iesui teha'at i'atue­wawi hawyi to'e — Pywo ti rat yt uwe i tuwee­ha­kye­ra'at kuap tuwewi. Tupana yn ti'a­tue­ha­kye­ra'at kuap miit'in e.
27 Jesus, olhando para eles, disse:
28 Mi'i hawyi Peteru to'e ra'yn — Urumu'e hat sa'a­wy'i te ti uru'atoiat yne meimuẽwuat ko'i uruekat eupiat urutuwat hamo e Peteru Iesui pe.
28 Então Pedro começou a dizer-lhe: — Eis que nós deixamos tudo e seguimos o senhor.
29 Mi'i hawyi Iesui to'e — Atikuap eimi­'atoiat yne hap e. Ta'i pywo ti rat are'e ehepe uwe uwe uhehay moherep wẽtup ywania pe toto uiky'e haype hawyi i'atoiat to'yat towy­ria'in toty to'ywot tomẽ­pyt'in tomikoi ko'i mi'i hat po'og toipuẽti sa'a­wy­'iwuat wakuat tomi­'atoiat hap ko'i kai e.
29 Jesus respondeu:
30 Mi'i hawyi toipuẽti mesu­wa­rotiat ko'i kai po'og po'og na'yn sa'a­wy­'iwuat kai aikotã 100 hap ewy aru toipuẽti to'yat ko'i towy­ria'in toty'in tomẽ­pyt'in tomikoi ko'i sa'a­wy­'iwuat wẽtup takat tomi­'atoiat kai 100 hap ewy aru toi'a­tu­puẽti e. I'ewyte ti aru eweipuẽti miit'in miky­ry'i hap uhehay upi uhupi eweiwat pote e. I'ewyte mesu­wa­rotiat toku­'uro hap saipepiat toipuẽti hamuat toieĩne'en hap yt sakewuat ikahuro rakat i ra'yn e.
30 que não receba, já no presente, cem vezes mais casas, irmãos, irmãs, mães, filhos e campos, com perseguições; e, no mundo por vir, receberá a vida eterna.
31 Mekewat e'at pe ti aru ipoity kahato sa'a­wy­'iwuat mesu­wa­ro­tiaria iwato rakaria te'e­ro­py­hu'at kurin rakaria wo yt miit'in mimõ­typot ko'i i wo e. Ma'ato sa'a­wy­'iwuat kurin nakaria paa'e haria ti aru te'e­ro­py­hu'at po'og iwato rakaria wo po'og mimõ­typot ko'i wo wuat'i miit'in kai atipy pe e Iesui temiit'in me.
31 Porém muitos primeiros serão últimos, e os últimos serão primeiros.
32 Mi'i hawyi Iesui ipot'am towy­ria'in e'yianme tawa wato Ieru­sarẽi kape. Mi'i hawyi te'e­ro­ken'ẽ kahato ipotmu­'eria i'ewyte i'atu­wuwu kahato katu­pono — Ta'i itote tukup­te'en ai'auka teran haria i'atu'e to'ope. Mi'i pote toi'a­tu­kaykay tuwe­wawi temiit'in hawyi tohenoi i'atuepe aikotã aikotã tawa wato Ieru­sarẽi miaria tunug tuwetiat hamuat.
32 Estavam a caminho, subindo para Jerusalém, e Jesus ia adiante dos seus discípulos. Estes se admiravam e o seguiam tomados de apreensões. E Jesus, chamando outra vez os doze para um lado, começou a revelar-lhes as coisas que deviam acontecer com ele, dizendo:
33 — Wato hamuat wyti tawa Ieru­sarẽi kape e. Put'ok­wa­to'e itote hawyi ti aru Uito Eheyke'et pa'i kororia miwan enoi haria uipag na'yn sura­ra'in po pe ra'yn e. Mi'i hawyi mi'iria ti aru uipo­'oro ra'yn ui'auka hamuat kape e hawyi ti aru irania'in ywania po pe uipag ui'auka hamo e. Mi'i hawyi te'e­rehay miky­ry'i kahato uhete.
33 — Eis que subimos para Jerusalém, e o Filho do Homem será entregue aos principais sacerdotes e aos escribas. Eles vão condená-lo à morte e entregá-lo aos gentios.
34 I'ewyte kuitu­'i­'a­tu'e uhete e. Mi'i hawyi ti aru uipokpok ta'yn hawyi ti aru ui'auka ra'yn wen ma'ato ti aru mye'ym e'at yn areĩne'en gu'uro pe hawyi ti aru areĩne'en i ra'yn Uito Eheyke'et e Iesui mu'ap upi tawa Ieru­sarẽi kapiat tuwat hap upi.
34 Vão zombar dele, cuspir nele, açoitá-lo e matá-lo; mas, depois de três dias, ressuscitará.
35 Mi'i hawyi hemiit'in Iuwãu Tiaku Sepeteu sa'y­ru'in tuwat Iesui kape hawyi ta'a­tu­hẽtup tope — Urumu'e hat etum uruepe kat urumi­ky­'esat ok tã i'atu'e.
35 Então se aproximaram dele Tiago e João, filhos de Zebedeu, dizendo: — Mestre, queremos que o senhor nos conceda o que vamos pedir.
36 Mi'i hawyi to'e — Pyno kat som eweiky­'esat atum ehepe e.
36 E Jesus lhes perguntou:
37 Mi'i hawyi ta'a­tu­wesat — Pyno karãpe eropy­hu'at Wuat'i Miit'in Porekuat no mi'i turan ni aru uruiky­'esat uruta­'apyk po'og e'yatype etu'i­saria wo emimõ­typot ko'i irania'in kai i'atu'e.
37 Eles responderam: — Permite-nos que, na sua glória, nos assentemos um à sua direita e o outro à sua esquerda.
38 Ma'ato Iesui ti'a­tu­wesat — U yt eweikuap i kahato kat som ewehẽtup uhepe hap e. Pyno uhekui'a pyi apo eiwe­'y­'ukuap e. Uhatek hap apo ewehã'ãg kuap e.
38 Mas Jesus lhes disse:
39 Mi'i hawyi ta'a­tu­wesat — Ta'i uruhepap kahato i'atu'e.
39 Eles responderam: — Podemos. Então Jesus lhes disse:
40 Mi'i hawyi Iesui to'e — Pywo eiwe­'y'u aru ti uhekui'a pyi i'ewyte ewehã'ãg irane uhatek hap e ma'ato eimiẽtup uhepiat ti yt atum kuap i ehepe katu­pono Tupana ti'airo yn na'yn ui'ya­typiat apyk hanuaria e Iesui Tiaku Iuwãu pe.
40 Quanto a sentar à minha direita ou à minha esquerda, não me compete concedê-lo, pois é para aqueles a quem está preparado.
41 Mio tã i'atu'e ta'a­tu­hẽtup Iesui piat pote irania'in hemiit'in i'atu­py­'ahak Iuwãu Tiaku ete.
41 Quando os outros dez discípulos ouviram isso, começaram a ficar indignados com Tiago e João.
42 Mi'i hawyi Iesui ti'a­tu­kaykay i ra'yn tuwe­wawi hawyi to'e i'atuepe — Uheka­tu­wyria e eweikuap apo aikotã mesu­wa­rotiat more­kuaria te'e­ru­we­mo­wato kahato hap e. Ta'i ta'a­tu­po­'oro kahato ti ta'a­tue­miit'in sehay pirik wo e.
42 Mas Jesus, chamando todos para junto de si, disse:
43 Ma'ato mesu­wa­ro­tiaria epore­kuaria ewy yt atiky­'esat hin i eweikup­te'en e. Ma'ato uwe wemo­wato teran hat wuat'i powyro hano atiky­'esat e.
43 Mas entre vocês não é assim; pelo contrário, quem quiser tornar-se grande entre vocês, que se coloque a serviço dos outros;
44 Uwe topy­hu'at ei'akag wo teran mi'i hat waku topy­hu'at ehemiit no Eheyke'et ewy e. Katu­pono Uito Eheyke'et ariot mesuwat yi kape miit'in eropat hamo e. Ma'ato yt miit'in miat uheropat hamo i ariot mesuwe e.
44 e quem quiser ser o primeiro entre vocês, que seja servo de todos.
45 Ta'i miit'in hep yt nakuap i pywiat hamo ariot ehowawi e. Ta'i uheĩne'en hap atum irane wuat'i miit'in kyi'at Tupana wanuat sa'up mo atum uhuu e Iesui topot­mu­'eria pe.
45 Pois o próprio Filho do Homem não veio para ser servido, mas para servir e dar a sua vida em resgate por muitos.
46 Mi'i hawyi Iesui put'ok'e i tawa Ieriko pe temiit'in nywo. Mi'i hawyi tuwe­nõ'ẽ mekewat tawa pyi miit'in tok puo. Mi'i hawyi tawa ekuekai mu'ap tote toĩne'en mehĩ Patimeu apyk pe. Mi'i ti yt iha pytig i. Wuat'i kaipywiat kat ẽtup hat toĩne'en. Mi'i ti Timeu sa'yru.
46 E foram para Jericó. Quando Jesus saía de Jericó, juntamente com os discípulos e numerosa multidão, Bartimeu, um cego mendigo, filho de Timeu, estava sentado à beira do caminho
47 Mi'i hawyi toikuap ta'yn Iesui tawa Nasare piat ut hap hawyi tohẽtup haty wo Iesui pe — Morekuat Tawi Sa'yru uheha­kye­ra'at En e.
47 e, ouvindo que era Jesus, o Nazareno, começou a gritar: — Jesus, Filho de Davi, tenha compaixão de mim!
48 Ma'ato so irania'in — Wãi'i­'a­tu'e ehay pirik kahato. Epo'inik to i'atu'e. Ma'ato po'og ne'i haty wo iwẽpap'i tuwatka watka — Morekuat Tawi Sa'yru uheha­kye­ra'at En e Iesui pe.
48 E muitos o repreendiam para que se calasse, mas ele gritava cada vez mais: — Filho de Davi, tenha compaixão de mim!
49 Mi'i hawyi Iesui topy­hu'at hawyi to'e — Eweikaykay ro meikowo yt iha pytig i rakat e i'atuepe. Mi'i hawyi te'e­ro'e Patimeu pe — Iesui ekaykay ra'yn koitywy uhyt mimi i'atu'e. Pyno epoĩ'ãm no ereto ro ewepit ro i'atu'e.
49 Jesus parou e disse: Chamaram, então, o cego, dizendo-lhe: — Coragem! Levante-se, porque ele está chamando você.
50 Toikuap hawyi topysop toipun hawyi ipoĩ'ãm peso'e hawyi toto ra'yn Iesui kape.
50 Atirando a capa para o lado, o cego levantou-se de um salto e foi até onde estava Jesus,
51 Mi'i hawyi apo'e Iesui tope — Pyno kat aru emiky­'esat atunug epe e. Mi'i hawyi toiwesat — Wo'o­mu'e hat uheha pakup i nug hap atiky­'esat e.
51 que lhe perguntou: O cego respondeu: — Mestre, que eu possa ver de novo.
52 Mi'i hawyi Iesui to'e tope — Pyno koitywy waku ra'yn eha ete katu­pono uimohey hap emoehãite ra'yn e. Mi'i hawyi meremo waku ra'yn tuete ta'a­kasa i ra'yn. Mi'i hawyi Patimeu toto mu'ap upi Iesui upi sa'a­wy­'iwuat yt iha pytig i rakat.
52 Então Jesus lhe disse: E imediatamente passou a ver e foi seguindo Jesus estrada afora.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.