Marcos 9
Onanto eto kakle fɔfɔ; Sɛkpɛle (LIP) vs NTLH
1 Nya Yesu disi ɔ́tɛyi mǝ nkǝ, “Nlɛ mi bɔtɛyi sitinti minkǝ mi bǝtsyuǝ ǝmbukpǝ isu ese lefe nǝ biunyǝ Onanto ǝmǝ eto sekakedikɔ luubǝ ku ǝsuǝale.”
1 E Jesus terminou, dizendo:
2 Eyi akua eto kamaa, Yesu ákpa Petro, ku Yakobo ku Yohanes bésu kɔtini kutsyuǝ ǝsuǝ. Mǝ hã dísu bǝsiǝ mfó. Lefe nǝ bakasebi bamfo ńlɛ bobee, bǝnyǝ bǝ Yesu eto ditsyǝbi áfloma.
2 Seis dias depois, Jesus foi para um monte alto, levando consigo somente Pedro, Tiago e João. Ali, eles viram a aparência de Jesus mudar.
3 Nya wǝ awu nnya onkpe léfloma íflubi futututu enso kase utidi luuflǝ wǝ bikǝ ku ntu biole nya bɛnlɛ buyǝnde.
3 A sua roupa ficou muito branca e brilhante, mais do que qualquer lavadeira seria capaz de deixar.
4 Nya bǝnyǝ Onanto eto bǝnyɛlǝkǝtidi ba koko, Mose ku Elia lɛbɔ bánlɛ etiki budi ku Yesu.
4 E os três discípulos viram Elias e Moisés conversando com Jesus.
5 — ausente —
5 Então Pedro disse a Jesus: — Mestre, como é bom estarmos aqui! Vamos armar três barracas: uma para o senhor, outra para Moisés e outra para Elias.
6 — ausente —
6 Pedro não sabia o que deveria dizer, pois ele e os outros dois discípulos estavam apavorados.
7 Nya lɛsɔmiloku ditsyuǝ díbǝ díti mǝmblɛ kenke, nya bánɔ ɔkɔɛ lɛbɔ utsyi lǝ asɔmiloku nyamǝ ǝsuǝ nlɛ bɔtɛyi nkǝ, “Nwǝ mfo ni mɔ ubi lala wǝ mankeko. Bitsyue wǝ koto.”
7 Logo depois, uma nuvem os cobriu, e dela veio uma voz, que disse: — Este é o meu Filho querido. Escutem o que ele diz!
8 Akpaakpa mfóo, bátsyilamasǝ ǝnǝmi tsya bǝnyǝ kuutsyuǝ saa enso Yesu hã ńyǝ ku mǝ mfó.
8 Aí os discípulos olharam em volta e viram somente Jesus com eles.
9 Lefe nǝ bésinkli banlɛ kɔtini komǝ bɔyifǝ kǝbǝ kasɔɔ, Yesu ǝkǝ mǝ ato nkǝ, “Biantɛyi kuutsyuǝ lesa nǝ bínyǝ mfo isu ese bǝ, mɔ, Utidi Eto Ubi, ataka ntsyi ɔkɔmǝ mbǝ.”
9 Quando estavam descendo do monte, Jesus mandou que não contassem a ninguém o que tinham visto, até que o Filho do Homem ressuscitasse.
10 Béti etiki nyamfo bákpe lǝ mǝ nti, fɛ lǝ mǝ mate sii, nya bákatɔ mǝ ǝsuǝ bǝnkǝ, “Be ni bǝ wootaka utsyi ɔkɔmǝ ubǝ eto kasɔ?”
10 Eles obedeceram à ordem, mas discutiram entre si sobre o que queria dizer essa ressurreição.
11 Nya bátɔ Yesu bǝnkǝ, “Beso afi eto bateasa bamǝ laatɛyi bǝnkǝ ele bǝ ibǝ bǝ Onanto eto Unyɛlǝkǝtidi Elia tɔ Kristo eto bubǝ?”
11 Então perguntaram a Jesus: — Por que os
12 Yesu átɛyi mǝ nkǝ, “Sitinti baatɛyi. Ele bǝ Onanto eto Unyɛlǝkǝtidi Elia tɔ Kristo eto bubǝ lǝ ubǝ ɔlɔ lesa saa utsyǝ. Fɛɛ báwɔni bákpe lǝ Awɔnisa Kɛnkɛ Eto Kukuǝ tsya bǝ Utidi Eto Ubi ebudi ohiã tinti nya bɔɔni wǝ. Be bibu biǝ nyamfo tsya lɛ bote?
12 Ele respondeu:
13 Nlɛ mi bɔtɛyi minkǝ Onanto eto Unyɛlǝkǝtidi Elia búbǝ koko. Fɛɛ betidi mámfo wǝ ku dibu. Bomu béyifo wǝ kase ke bála. Nyamfo ǝbǝ itǝ fe kase Onanto eto bɛnyɛlǝkǝtidi lɛwɔni bǝtsyǝ lǝ Awɔnisa Kɛnkɛ eto Kukue ǝsuǝ.”
13 Eu afirmo a vocês que Elias já veio, e o maltrataram como quiseram, conforme as Escrituras dizem a respeito dele.
14 Lefe nǝmfóo, se Yesu ku bakasebi itsyǝ bamǝ dísinkli bǝbǝ bakasebi fɛfɛ ɔflɔɔ, bǝnyǝ bǝ betidi kpǝ ńyǝ bátsyilama mǝ, nya afi eto bateasa bǝtsyuǝ nlɛ mǝ etiki bunǝ nko.
14 Quando eles chegaram perto dos outros discípulos, viram uma grande multidão em volta deles e alguns mestres da Lei discutindo com eles.
15 Se betidi bamfó kenke dínyǝ Yesu nlɛ bubǝǝ, íyifo mǝ yanii, nya bétsyetsyi bésu bátsyako wǝ bǝsiǝsǝ wǝ.
15 Quando o povo viu Jesus, todos ficaram admirados e correram logo para o cumprimentarem.
16 Yesu ɔ́tɔ wǝ bakasebi bamǝ nkǝ, “Nte kǝnǝ ka mi ku mǝ nlɛ?”
16 Jesus perguntou aos discípulos:
17 Nya osani utsyuǝ wǝ ńyǝ lǝ betidi bamǝ nti lɛtɛyi Yesu nkǝ, “Oteasa, nkpa mɔ ubi mboko fǝ ɔflɔ, itsyise lɛwɔnɔ bua si wǝ lǝ ǝsuǝ itǝ waamfo etiki budi.
17 Um homem que estava na multidão respondeu: — Mestre, eu trouxe o meu filho para o senhor, porque ele está dominado por um espírito mau e não pode falar.
18 Lefenǝ ke lɛwɔnɔ bua nǝmfo nlɛ wǝ bulǝǝ, dietsyi wǝ kasɔ lǝ kasɔ, nya efu laabɔ wǝ lǝ kɛnyɛ nya woayimi anyi, nya wǝ ǝsuǝ kenke laasie kǝklǝkǝ. Nya mínkpa wǝ mimboko fǝ bakasebi minkǝ lǝ batsya wǝ, fɛ bamfo.”
18 Sempre que o espírito ataca o meu filho, joga-o no chão, e ele começa a espumar e a ranger os dentes; e ele está ficando cada vez mais fraco. Já pedi aos discípulos do senhor que expulsassem o espírito, mas eles não conseguiram.
19 Nya Yesu lɛtɛyi mǝ nkǝ, “Ei! Mii, mmi eto betidi, mi bofo kanɔ ǝmbǝ ale! Nte lefe nǝ eto okle ele bǝ bonko mi yɛ fɛ lǝ befo bɛnɔ? Nye nte lefe kɛntsyɛ nǝ ele bǝ nyɛnko mi fɛ lǝ bɛnɔ asa kasɔ? Bekpa ubi ǝmǝ beboko mɛ!”
19 Jesus disse:
20 Nya bákpa wǝ búsuko Yesu. Nya kase lɛwɔnɔ bua nǝmfo dínyǝ Yesu ko, dítinkǝsǝ ubi ǝmǝ nya dínǝ wǝ lɛɛsɔ lǝ kasɔ lɛnlɛ bowaninsǝ, akaminansǝ lǝ kasɔ, nya efu nlɛ bɔbɔ lǝ wǝ kɛnyɛ.
20 Quando o levaram, o espírito viu Jesus e sacudiu com força o menino. Ele caiu e começou a rolar no chão, espumando pela boca.
21 Nya Yesu lɛtɔ wǝ anto nkǝ, “Se ítsyiko wǝ buyifo mǝǝ, yɔ́ɔ klɛ?”
21 Aí Jesus perguntou ao pai: O pai respondeu: — Ele está assim desde pequeno.
22 Lɛwɔnɔ nǝmǝ aakplatsya sesiasesia nkǝ lǝ lelo wǝ, lǝ ibǝ nkoo, dietǝ nkǝ lǝ udu ɔnɔ udufǝ lǝ utǝ nye ntu ǝsuǝ. Nlɛ fǝǝ lekpakpa, nyǝ bo kaminsǝ, lǝ ebofo lǝ awunsǝ ko bo!”
22 Muitas vezes o espírito o joga no fogo e na água para matá-lo. Mas, se o senhor pode, então nos ajude. Tenha pena de nós!
23 Yesu átɛyi wǝ nkǝ, “Beso faatɛyi mɛ fǝnkǝ lǝ moofo? Lesasa ebofo bubǝ kǝtǝ lǝ afo mɛ ɔnɔ.”
23 Jesus respondeu:
24 Lamfolamfo, ubi ǝmǝ eto anto átɛyi bembembe nkǝ, “Mfo nnɔ, tsyaa bumbǝ ale kpǝ. Wunsǝko mɛ lǝ mɔ bofo kanɔ lǝ bumuǝ ale.”
24 Então o pai gritou: — Eu tenho fé! Ajude-me a ter mais fé ainda!
25 Nya lefe nǝ Yesu dínyǝ nkǝ betidi kpǝ lǝ bɔkpɔ lǝ banyi bafi mǝǝ, údi lɛwɔnɔ nǝmfo etiki nkǝ, “Lɛwɔnɔ bua nǝ lǝǝtǝ betidi lannɔ ku leendi etiki, nlɛ fǝ bɔtɛyi minkǝ bɔ lǝ ubi ǝmfo ǝsuǝ, nya mensi sinkli edufǝ lǝ wǝ kulefe kulefe bio!”
25 Quando Jesus viu que muita gente estava se juntando ao redor dele, ordenou ao espírito mau:
26 Lɛwɔnɔ nǝmfo áfa bembembe, nya dítinkǝsǝ wǝ kekleke nya lɛbɔ wǝ lǝ ǝsuǝ. Ubi ǝmfo álabe mfó fe bukpǝ ukpǝ. Nya utsyuǝ saa wǝ ńyǝ mfó nlɛ bɔtɛyi nkǝ, “Ukpǝ!”
26 O espírito gritou, sacudiu o menino e saiu dele, deixando-o como morto. Por isso todos diziam que ele havia morrido.
27 Nya Yesu lɛkɔbe ubi ǝmǝ lǝ kɔni nya ótaka úńyǝ.
27 Mas Jesus pegou o menino pela mão e o ajudou a ficar de pé.
28 Lǝ nyamfo eto kama se Yesu dídufǝ diyo ditsyuǝǝ, wǝ bakasebi átɔ wǝ buɛ bǝnkǝ, “Beso bo dímamfo lɛwɔnɔ nǝmfo bola kǝlǝkǝ lǝ ubi ǝmǝ ǝsuǝ?”
28 Quando Jesus entrou em casa, os seus discípulos lhe perguntaram em particular: — Por que foi que nós não pudemos expulsar aquele espírito?
29 Nya Yesu lɛtɛyi mǝ nkǝ, “Siankpa utidi ǝmǝ éboto ola sesia sesia sesia nya ókle kɛnyɛɛ, nya fɛ woofo lɛwɔnɔ nǝmfo eto okle bola kǝlǝkǝ lǝ utidi ǝsuǝ nɛ.”
29 Jesus respondeu:
30 Yesu ku wǝ bakasebi édu mfó báyɛ lǝ Galilea eto kasɔ. Yesu mánla nkǝ kuutsyuǝ saa te kaka onkpe,
30 Jesus e os discípulos saíram daquele lugar e continuaram atravessando a Galileia. Jesus não queria que ninguém soubesse onde ele estava
31 itsyise úkate wǝ bakasebi asa. Ɔ́tɛyi mǝ nkǝ, “Osani utsyuǝ ebufi Betidi kenke eto Ubi utǝ, nya wuufi wǝ utǝ betidi nkǝ balo. Nya lǝ diyi tsyǝfǝ ǝsuǝǝ, wuusinkli otaka ubǝ nkpǝ.”
31 porque estava ensinando os discípulos. Ele lhes dizia:
32 Tsya bánnɔ lesa nǝ ɔ́tɛyi mǝ mfo eto kasɔ, nya báte sikpi ku kase bɔɔtɔ wǝ ditiki nǝ ɔ́tɛyi mfo eto kasɔ.
32 Eles não entendiam o que Jesus dizia, mas tinham medo de perguntar.
33 Se bésu bédufǝ Kapernaum eto umǝǝ, bésu bédufǝ diyo lɔni. Mfóo, Yesu átɔ wǝ bakasebi nkǝ, “Nte ditiki nǝ bɛnlɛ bunǝ lǝ mi nti se bɔ́nlɛ bubǝ?”
33 Jesus e os discípulos chegaram à cidade de Cafarnaum. Quando já estavam em casa, Jesus perguntou aos doze discípulos:
34 Tsya bǝntǝ wǝ mbuayɛ saa. Itsyise se bánlɛ bubǝǝ, bǝkǝnǝ etiki bǝ bala bǝ baate utsyǝ wǝ ni ɔkplɛ kenke lǝ mǝ nti.
34 Mas eles ficaram calados porque no caminho tinham discutido sobre qual deles era o mais importante.
35 Nya Yesu dísiǝ lǝ kasɔ nya ókpadi wǝ bakasebi lefosi inuǝ bamǝ, nya ɔ́tɛyi mǝ nkǝ, “Mi futsyǝ lela nkǝ weedi ɔkplɛnyǝ kenke lǝ mi ntii, ele bǝ uyifo wǝ ǝsuǝ fenkǝ nwǝ lǝmbǝ kulesa nti, nya wuusumu wǝ bǝtsyuǝ.”
35 Jesus sentou-se, chamou os doze e lhes disse:
36 Nya útǝ dikpefi díbǝ únyǝ lǝ mǝ sɛtɔ. Nya útsyi dikpefi nǝmfo útǝkǝ lǝ wǝ akpa nya ɔ́tɛyi mǝ nkǝ,
36 Aí segurou uma criança e a pôs no meio deles. E, abraçando-a, disse aos discípulos:
37 “Utsyuǝ saa léfo dikpefi lǝ mɔ disii, mɔ ni ófo. Nya utsyuǝ saa loofo mɛɛ, inni mɔ mate ete ofo. Bomu ófo mɔ Anto wǝ létsyese mɛ tsya.”
37 — Aquele que, por ser meu seguidor, receber uma criança como esta estará também me recebendo. E quem me receber não recebe somente a mim, mas também aquele que me enviou.
38 Nya, okasebi wǝ baakpo Yohanes lɛtɛyi Yesu nkǝ, “Oteasa, búnyǝ osani utsyuǝ wǝ nlɛ awɔnɔ bua bóla lǝ fǝ diye ǝsuǝ. Nya búti wǝ kusu buǝ usinkli ɔyɛ, itsyise umbǝ lǝ bo nti.”
38 João disse: — Mestre, vimos um homem que expulsa demônios pelo poder do nome do senhor, mas nós o proibimos de fazer isso porque ele não é do nosso grupo.
39 Yesu átɛyi mǝ nkǝ, “Bienti wǝ kusu, itsyise utsyuǝ saa wǝ leeyifo ayanisa lǝ mɔ diye ǝsuǝǝ, ǝmbudi mɔ etiki bua.
39 Jesus respondeu:
40 Nya utsyuǝ saa wǝ lǝǝnnyǝ lǝ bo ǝsuǝǝ, bonko wǝ eyifo bani.
40 Porque quem não é contra nós é por nós.
41 “Nya mǝtǝ lǝ bete biǝ utsyuǝ saa wǝ luutǝ mi ntu nkǝ binǝ itsyise biyifo mɔ balee, Onanto ebofo wǝ nnya kayo.
41 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem der um copo de água a vocês, porque vocês são de Cristo, com toda a certeza receberá a sua recompensa.
42 “Lǝ ibǝ bǝ utidi utsyuǝ ǝtǝ bǝ dikpefi nǝ díkǝnyǝ bofokanɔ lǝ mɛ ésinkli kama lǝ nnya ǝsuǝǝ, wuunyǝ kotonǝnǝ tinti. Lǝ befi ukuǝ bátsyasǝ lǝ lebambi kplɛ ǝsuǝ befi bakpe wǝ lǝ simuǝ befi wǝ bato bakpe lǝ ditumbukplɛ, yɔɔlɛkɛ itǝ wǝ eso.
42 Jesus continuou:
43 — ausente —
43 Se uma das suas mãos faz com que você peque, corte-a fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna com uma só mão do que ter as duas e ir para o inferno, onde o fogo nunca se apaga.
44 — ausente —
44 [Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.]
45 — ausente —
45 Se um dos seus pés faz com que você peque, corte-o fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna aleijado do que ter os dois pés e ser jogado no inferno.
46 — ausente —
46 [Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.]
47 Nya lǝ fǝ dinǝmi aakpa fǝ kesuko asa bua kǝmiǝǝ, nǝ ni ǝlǝkǝ. Ɛlɛkɛ eso lǝ akpe dinǝmi lɛwɛ nya fedufǝ lǝ Onanto eto sekakedikɔ enso bǝ kɛ ǝnǝmi ǝnuǝ lǝ befi fǝ bato bakpe lǝ utǝ manlo kǝmiǝ,
47 Se um dos seus olhos faz com que você peque, arranque-o! Pois é melhor você entrar no
48 wǝ eto asa bátɛyi bǝnkǝ,
48 Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.
49 Itsyise fe kase beefi mba kakpe lǝ didisa dialɛkɛɛ, nko kǝ Onanto leefi kanyinyǝnyǝ eto utǝ kakpasǝ wǝ betidi ǝsuǝ nɛ.
49 — Pois todas as pessoas serão
50 “Mba alɛkɛ. Fɛ lǝ bóyansǝ mu kamini, ǝnsiǝmbofo kamini bokpe lǝ mu bio. Nyaso, tǝ mba eto lɛlɛkǝsǝ lǝ bɔkɛ mi lǝ ǝsuǝ. Lǝ bisiǝ lǝ diyuǝ ǝsuǝ ku mi bǝtsyuǝ.”
50 O sal é uma coisa útil; mas, se perder o gosto, como é que vocês poderão lhe dar gosto de novo? Tenham sal em vocês mesmos e vivam em paz uns com os outros.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.