Marcos 15
Onanto eto kakle fɔfɔ; Sɛkpɛle (LIP) vs NVT
1 Olesiǝnto ǝmfóo, besumunyǝ ninǝ, átsya ku Yudafɔ eto beninǝ ku afi eto bateasa ku Yudafɔ eto batɔnkotɔnko kenke. Se béfi nsusu lǝ etiki nyamǝ ǝsuǝ ku kase bɔɔyɛ ku nnya. Bákle Yesu nya bákpa wǝ bésuko Aba eto Unyɛsiǝ Ninǝ itǝ Romafɔ eto Aba wǝ baakpo Pilato ɔflɔ.
1 De manhã bem cedo, os principais sacerdotes, os líderes do povo e os mestres da lei — todo o alto conselho — se reuniram para discutir o que fariam em seguida. Então amarraram Jesus, o levaram e o entregaram a Pilatos.
2 Mfóo, Pilato átɔ Yesu nkǝ, “Fǝ ni Yudafɔ eto Oka?”
2 Pilatos lhe perguntou: “Você é o rei dos judeus?”. Jesus respondeu: “É como você diz”.
3 Besumunyǝ ninǝ bamǝ ála etiki kpǝ bǝtǝkǝ Yesu.
3 Os principais sacerdotes o acusaram de vários crimes,
4 Nyaso Pilato esi ɔ́tɔ wǝ nkǝ, “Ǝmbulǝkǝ kɛnyɛ lǝ etiki saa ǝsuǝ? Tsyue koto lanɔ etiki nnya banlɛ bɔtɛyi lǝ fǝ ǝsuǝ!”
4 e Pilatos perguntou: “Você não vai responder? O que diz de todas essas acusações?”.
5 Tsya, Yesu ménsitɛyi kulesa, nyaso íyifo Pilato yanii!
5 Mas, para surpresa de Pilatos, Jesus não disse coisa alguma.
6 Lefe saa lǝ eyo nkomǝ eto diyididi ǝsuǝǝ, íyifo Pilato eto lekpa nǝ ókayani betidi bua ba bákpe lǝ diyo eto ɔni wǝ bála kǝtǝ mǝ.
6 A cada ano, durante a festa da Páscoa, era costume libertar um prisioneiro, qualquer um que a multidão escolhesse.
7 Lǝ lefe nǝmfóo, bǝmuǝ osani wǝ baakpo Baraba bákpe le diyo. Úyifo futsyǝ lɛkɛ lǝ betidi ba létaka bǝnyǝ lǝ Romafɔ eto Aba ǝsuǝ nti. Nya lǝ kudu ko bákpo bǝlǝ betidi ku betidi ba bálo esoo, bǝmuǝ wǝ ku mba dítǝkǝko wǝ bákpe lǝ a Aba eto diyo.
7 Um dos prisioneiros era Barrabás, um revolucionário que havia cometido assassinato durante uma revolta.
8 Nyaso se betidi kpǝ díbǝ bátsyaa, bátɛyi Pilato bǝnkǝ okloma kase wǝǝnyǝ mba baakpe lǝ ayo kaminsǝ fe kase wókala buyifo lɛlɛ saa.
8 A multidão foi a Pilatos e pediu que ele libertasse um prisioneiro, como de costume.
9 Ɔ́tɔ mǝ nkǝ, “Bela biǝnkǝ nyani Yudafɔ eto Oka ǝmǝ ntǝ mi?”
9 Pilatos perguntou: “Querem que eu solte o ‘rei dos judeus’?”.
10 Pilato átɔ mǝ nko itsyise óte nkǝ kekisi ǝsuǝ eso besumunyǝ ninǝ lékpa Yesu báboko wǝ ɔflɔ.
10 (Pois havia percebido que os principais sacerdotes tinham prendido Jesus por inveja.)
11 Nya besumunyǝ ninǝ bamǝ lídi betidi bamǝ bákpe bǝnkǝ bátɛyi Pilato bǝnkǝ, óyani Baraba bomu utǝ mǝ.
11 Nesse momento, os principais sacerdotes instigaram a multidão a pedir a libertação de Barrabás em vez de Jesus.
12 Pilato esi údi betidi eto ditsyukpa nǝmǝ etiki nya ɔ́tɔ mǝ nkǝ, “Be bela biǝ nyifo ku utidi ǝmǝ biakpo biǝ Yudafɔ eto Oka mfo?”
12 Pilatos lhes perguntou: “Então o que farei com este homem que vocês chamam de ‘rei dos judeus’?”.
13 Nya báfa bátɛyi wǝ bǝnkǝ, “Sɔ wǝ lǝ uyikabie ǝsuǝ!”
13 “Crucifique-o!”, gritou a multidão.
14 Pilato átɔ mǝ nkǝ, “Nte kabua ka úyifo eso?” Tsya, mǝmblɛ esi báfa bembembe bátɛyi bǝnkǝ, “Sɔ wǝ amanklasǝ lǝ uyikabie ǝsuǝ!”
14 “Por quê?”, quis saber Pilatos. “Que crime ele cometeu?” Mas a multidão gritou ainda mais alto: “Crucifique-o!”.
15 Se Pilato léla nkǝ weeyifo lǝ mǝ lelabi ǝsuǝ esoo, óyani Baraba útǝ mǝ. Nya útǝ béfi kekuefiofio báblɛ Yesu, nya úfi wǝ ókpe lǝ bamamanyǝ eto ani nkǝ besu basɔ wǝ bamanklasǝ lǝ uyikabie ǝsuǝ.
15 Para acalmar a multidão, Pilatos lhes soltou Barrabás. Então, depois de mandar açoitar Jesus, entregou-o aos soldados romanos para que fosse crucificado.
16 Bamamanyǝ bamǝ ákpa Yesu bésuko Aba eto Unyɛsiǝ Ninǝ eto diyo nya bákpadi bamamanyǝ fɛfɛ bǝ bǝbǝ mfó.
16 Os soldados levaram Jesus para o palácio do governador (lugar conhecido como Pretório) e chamaram todo o regimento.
17 Nya béfi kafia sia eto awu bákpe Yesu fe Oka nya béyifo biyu eto lekpakpa béti wǝ lǝ disi fe lekankpakpa.
17 Vestiram Jesus com um manto vermelho, teceram uma coroa de espinhos e a colocaram em sua cabeça.
18 Nya banlɛ wǝ kɔfiɔ bokpe ákatɛyi bǝnkǝ, “Yuu, yuuduu,! Yudafɔ eto Oka lǝ usiǝ nkpǝ kɛntsyɛɛ!”
18 Então o saudavam, zombando: “Salve, rei dos judeus!”.
19 Básɔ wǝ lǝ disi ku lekete nya bétufǝ ntufǝ bákpo wǝ lǝ ǝsuǝ. Nya báse akonki lǝ wǝ ɔflɔ bákpe disi kasɔ ku dibu bǝtǝ wǝ.
19 Batiam em sua cabeça com uma vara, cuspiam nele e ajoelhavam-se, fingindo adorá-lo.
20 Se bǝmǝ wǝ nya bákpe wǝ kofani bálosǝǝ, bǝlǝkǝ awu sia nyamǝ lǝ ǝsuǝ nya bésinkliko nnya ókpe kɔ bákpe wǝ. Nya bákpa wǝ bésuko kaka bɔsɔ wǝ bamanklasǝ lǝ uyikabie ǝsuǝ.
20 Quando se cansaram de zombar dele, tiraram o manto vermelho e o vestiram com suas roupas. Então o levaram para ser crucificado.
21 Lefe nǝ bántɔɔ, bátsyako osani wǝ baakpo Simon wǝ ditsyi dibutu ɔ́ntɔ lǝ Yerusalem. Nyaso bamamanyǝ bamǝ áhiɛ wǝ bǝnkǝ ɔwunsǝko Yesu lǝ utsyinko wǝ uyikabie ǝmǝ. Simon ǝmfó etsyi Sireni eto kasɔ, nya wǝ bebi ni Aleksandra ku Rufo.
21 Um homem chamado Simão, de Cirene, passava ali naquele momento, vindo do campo. Os soldados o obrigaram a carregar a cruz. (Simão era pai de Alexandre e Rufo.)
22 Bákpa Yesu bésuko kaka baakpo Ditidisikɔbe.
22 Levaram Jesus a um lugar chamado Gólgota (que quer dizer “Lugar da Caveira”).
23 Mfó bǝtǝ wǝ nte bo bátsyakasǝ ku kofa ko loobokosǝ kanyinyǝnyǝ kamǝ kasɔ bǝ unǝ, fɛɛ Yesu áni wǝnǝǝ.
23 Ofereceram-lhe vinho misturado com mirra, mas ele recusou.
24 Nnya kamaa, bamamanyǝ bamǝ ásɔ wǝ bámanklasǝ lǝ uyikabie ǝsuǝ. Nya béfi afetu bákpo básɛ lǝ bate lekpa nǝ luutu utsyuǝ saa fɛ bésense awu nyamǝ bǝtǝ bǝtsyuǝ.
24 Então os soldados o pregaram na cruz. Depois, dividiram as roupas dele e tiraram sortes para decidir quem ficava com cada peça.
25 Básɔ wǝ bamanklasǝ lǝ uyikabie ǝsuǝ lǝ olesiǝ ǝmfó eto abombo ɔwɔnɔmbǝ lefe.
25 Eram nove horas da manhã quando o crucificaram.
26 Nya báwɔni asa lɛ otabo kɛkɛ ǝsuǝ básɔ lǝ wǝ disi kato nnya nlɛ bote lesa nǝ eso bálo wǝ ni bǝnkǝ, “Ǝnyǝ Yudafɔ Eto Oka.”
26 Uma tabuleta anunciava a acusação feita contra ele: “O Rei dos Judeus”.
27 — ausente —
27 Dois criminosos foram crucificados com ele, um à sua direita e outro à sua esquerda.
28 — ausente —
28 Assim, cumpriram-se as Escrituras que diziam: “Ele foi contado entre os rebeldes”.
29 Mba kenke lɛyɛ mfó bafe étinkǝsǝ mǝ esi bákpe Yesu kɔfiɔ bátɛyi bǝnkǝ, “Ɛhɛɛ! Inni fǝ lɛtɛyi fǝ eboba bo Disumuyo kplɛ akpo lǝ kasɔ esinkli ato kǝ lǝ eyi ǝtsyǝ ǝsuǝ kɛɛ?
29 O povo que passava por ali gritava insultos e sacudia a cabeça em zombaria. “Olhe só!”, gritavam. “Você disse que destruiria o templo e o reconstruiria em três dias.
30 Yifǝ ǝbǝ kasɔ lǝ ǝlǝkǝ fǝ ǝsuǝ etsyiko ukpǝ eto ani lǝ bobe!”
30 Pois bem, salve a si mesmo e desça da cruz!”
31 Nko kǝ basumufɔ ninǝ ku afi eto bateasa bamǝ tsya dímǝ wǝ bátɛyi mǝ bǝtsyuǝ bǝnkǝ, “Úlǝkǝ betidi bamba utsyiko lǝ ukpǝ ǝsuǝ, fɛɛ wembofo wǝ ǝsuǝ bulǝkǝ ketsyiko lǝ ukpǝ ǝsuǝ!
31 Os principais sacerdotes e os mestres da lei também zombavam de Jesus. “Salvou os outros, mas não pode salvar a si mesmo!”, diziam.
32 Lǝ wǝ baakpo Israelfɔ eto oka, wǝ ni Kristo ǝmǝǝ, wǝ Onanto Lékpo Ɔhile Utsyǝ sitintii, ulǝkǝ wǝ ǝsuǝ lǝ ɔyifǝ lǝ uyikabie ǝsuǝ ubǝ kasɔ bǝ lǝ bofo bɔnɔ!” Betidi inuǝ ba básɔ bafakasǝ lǝ eyikabie ǝsuǝ ku Yesu mfóo, tsya áka wǝ.
32 “Que esse Cristo, o rei de Israel, desça da cruz agora mesmo para que vejamos e creiamos nele!” Até os homens crucificados com Jesus o insultavam.
33 Se éyo kakɔmi lefee, kasɔ mfó kenke ko léna. Nya ítsyǝ nko ísu ése abombo etsyǝ.
33 Ao meio-dia, desceu sobre toda a terra uma escuridão que durou três horas.
34 Nya lǝ lefe nǝmfóo, Yesu áfa bembembe ɔ́tɛyi nkǝ, “Eli, Eli, lama sabaktani?” Etiki nyamfo eto kasɔ ni bǝ, “Mɔ Onanto, mɔ Onanto! Beso fáyani mɛ fǝtsyǝ?”
34 Por volta das três da tarde, Jesus clamou em alta voz: “ Eloí, Eloí, lamá sabactâni? ”, que quer dizer: “Meu Deus, meu Deus, por que me abandonaste?”.
35 Betidi bǝtsyuǝ díńyǝ mfó ánɔ lesa nǝ ɔ́tɛyi, nya bátɛyi bǝtsyuǝ bǝ, “Ɔlɛ Onanto eto Unyɛlǝkǝtidi Elia bokpadi.”
35 Alguns dos que estavam ali, ouvindo isso, disseram: “Ele está chamando Elias”.
36 Mǝ ɔni étsyetsyi úsu úfi okosa wǝ bákpe lǝ ntǝ eto sonkpe ǝsuǝ nya óbesǝ wǝ kato ku uyi útǝ Yesu nkǝ unǝ. Nya ɔ́tɛyi bafɛfɛ nkǝ, “Bińyǝ lǝ bobe! Bitǝ lǝ bobe lǝ Onanto eto Unyɛlǝkǝtidi Elia ebubǝ ulǝkǝ wǝ utsyiko lǝ uyikabie komfo ǝsuǝ!”
36 Um deles correu, ensopou uma esponja com vinagre e a ergueu num caniço para que ele bebesse. “Esperem!”, disse ele. “Vamos ver se Elias vem tirá-lo daí.”
37 Nya Yesu léfa bembembe nya úkpǝ.
37 Então Jesus clamou em alta voz e deu o último suspiro.
38 Lǝ lefe nǝmfó ǝsuǝ tutuutuu, kafia kplɛ ka léfakanya kéti Yudafɔ eto Disumuyo eto Kakɛnkɛkɔ Kenke eto ǝnǝmii, léfuadi lǝ akpa ǝnuǝ itsyii kato ibǝ kasɔ.
38 A cortina do santuário do templo se rasgou em duas partes, de cima até embaixo.
39 Nya se omamanyǝ ninǝ wǝ díńyǝ lǝ uyikabie ǝmǝ ɔflɔ lɛnɔ Yesu eto bofa nya únyǝ kase úkpǝǝ, ɔ́tɛyi nkǝ, “Sitinti utidi ǝmfo eyifo Onanto eto Ubi.”
39 Quando o oficial romano que estava diante dele viu como ele havia morrido, exclamou: “Este homem era verdadeiramente o Filho de Deus!”.
40 Besionko bǝtsyuǝ tsya ǝńyǝ kɔsɛsɛ bákabe. Maria Magdalene ku Salome ku Maria nwǝ eto bebi ni Yakobo kɛkɛ ku Yosef, akɛ mǝ lenti.
40 Algumas mulheres observavam de longe. Entre elas estavam Maria Madalena, Maria, mãe de Tiago, o mais jovem, e de José, e Salomé.
41 Lefe nǝ Yesu lɛkɛ lǝ Galileaa, mǝ dítǝkǝko wǝ bákawunsǝ ko wǝ nɛ. Besionko bamba kpǝ ba dítǝkǝko wǝ bésu Yerusalem tsya ǝńyǝ mfó.
41 Eram seguidoras de Jesus e o haviam servido na Galileia. Também estavam ali muitas mulheres que foram com ele a Jerusalém.
42 Asa nyamfo ǝbǝ lǝ diyi nǝ bǝǝmuǝ ǝsuǝ itǝ bǝ lǝ kofe edufǝ diyoo, lǝ bedi Ɔnwɛditsyǝyi eto diyi. Nya se kale nlɛ boloo,
42 Tudo isso aconteceu na sexta-feira, o dia da preparação, antes do sábado. Ao entardecer,
43 Yudafɔ eto okponkpo ɔni wǝ baakpo Yosef wǝ ditsyi Arimatea eto uninǝ, ákpe ɔkɔɛ úsu únyǝ Pilato. Yosef éyifo Yudafɔ eto Uninǝ kplɛ wǝ lɛkɛ dibu nya úkabe kusu itǝ Onanto eto Sekakedidi eto bubǝ. Se óyo Pilato ɔflɔɔ, ɔ́lɛ wǝ lekpakpa nkǝ utǝ wǝ kusu lǝ usu ulǝkǝ Yesu eto ɔkɔ ǝmǝ usu ubikǝ fɛ lǝ eyo Ɔnwɛditsyǝyi ǝmǝ.
43 José de Arimateia foi corajosamente a Pilatos e pediu o corpo de Jesus. (José era um membro respeitado do conselho dos líderes do povo e esperava a chegada do reino de Deus.)
44 Se Pilato lɛnɔ nkǝ Yesu ébukpǝ kokoo, íyifo wǝ naa. Nyaso ókpadi wǝ omamanyǝ ninǝ wǝ díńyǝ lǝ etsyuesa nyamfó eto kɛnyɛ, nya ɔ́tɔ wǝ lǝ sitinti ini bǝ Yesu ébukpǝ koko.
44 Surpreso com o fato de Jesus já estar morto, Pilatos chamou o oficial romano e perguntou se fazia muito tempo que ele havia morrido.
45 Nya se uninǝ ǝmfo lɛtɛyi wǝ nkǝ ɔnukualɛ inii, Pilato ǝtǝ Yosef kusu nkǝ usu ulǝkǝ ɔkɔ ǝmǝ.
45 O oficial confirmou que Jesus estava morto, e Pilatos disse a José que podia levar o corpo.
46 Nya Yosef dísu úlǝkǝ Yesu eto ɔkɔ nya úfi kafia kpaa fɔfɔ ka óya úmli wǝ. Nya úfi wǝ úsu úbikǝ lǝ kudi ko bǝlǝkǝ lǝ koba kǝmiǝ bǝtsyǝ koko lǝ kɔtini ɔflɔ. Nya útǝ nkǝ baminansǝ leba kplɛ lɔni beti lǝ kudi komǝ eto kɛnyɛ.
46 José comprou um lençol de linho, desceu o corpo de Jesus da cruz, envolveu-o no lençol e colocou-o num túmulo escavado na rocha. Então rolou uma grande pedra na entrada do túmulo.
47 Lǝ lefe nǝmfóo, Maria Magdalene ku Maria wǝ ni Yosef eto ambe ǝńyǝ mfó nya bábe kaka bébikǝ Yesu eto ɔkɔ ǝmǝ.
47 Maria Madalena e Maria, mãe de José, viram onde o corpo de Jesus tinha sido sepultado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.