Lucas 23

Onanto eto kakle fɔfɔ; Sɛkpɛle (LIP) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Nya mǝmblɛ létaka nya béfi Yesu bésuko Pilato ɔflɔ.
1 Levantando-se toda a assembleia, levaram Jesus a Pilatos.
2 Mfó bétsyiko etiki butsyi lǝ wǝ ǝsuǝ katɛyi bǝnkǝ, “Búmuǝ utidi ǝmfo se ɔnlɛ bo kusǝ eto betidi bokpa kayɛnko lǝ kusu bua ǝsuǝ. Nya ɔnlɛ mǝ bɔtɛyi nkǝ, bénsiko umǝnko bǝtǝ Roma eto Okankplɛ. Nya úsi ɔ́tɛyi tsya nkǝ wǝ ni Nwǝ Onanto Lékpo Ɔhile Utsyǝ nya uni Oka tsya.”
2 E ali começaram a acusá-lo, dizendo: — Encontramos este homem pervertendo a nossa nação, impedindo que se pague imposto a César e afirmando ser ele o Cristo, o Rei.
3 Pilato átɔ wǝ nkǝ, “Fǝ ni Yudafɔ eto Oka ǝmǝ?”
3 Então Pilatos perguntou a Jesus: — Você é o rei dos judeus? Jesus respondeu:
4 Mfó nya Pilato lɛtɛyi besumunyǝ ninǝ ku sitiditu siamǝ nkǝ, “Mǝnnyǝ kulesa lǝ utidi ǝmfo ǝsuǝ nǝ eso ele bǝ nlo wǝ dikpi.”
4 Então Pilatos disse aos principais sacerdotes e às multidões: — Não vejo neste homem crime algum.
5 Fɛɛ mǝmǝ ǝńyǝ kekleke bátɛyi bǝnkǝ, “Wǝ asa nnya woate ǝtǝ botaka kǝńyǝ ǝbǝ idufǝ lǝ Yudea eto betidi kenke nti. Útsyǝ nyamfo kasɔ lǝ Galilea, nya úkaboko nnya mfo tsya.”
5 Mas eles insistiam cada vez mais, dizendo: — Ele agita o povo, ensinando por toda a Judeia. Começou na Galileia e agora chegou aqui.
6 Se Pilato lɛnɔ ditiki nǝmfoo, ɔ́tɔ mǝ nkǝ, “Galileanyǝ ni utidi ǝmfo?”
6 Quando Pilatos ouviu isso, perguntou se o homem era galileu.
7 Nyaso se óte nkǝ Yesu étsyi Galilea eto lekpake nǝ ǝsuǝ Herodes nlɛ seka budi esoo, úfi wǝ ótsyese Herodes ɔflɔ. Nya Herodes ǝmfo akɛ lǝ Yerusalem lǝ lefe nǝmfó ǝsuǝ.
7 Ao saber que Jesus era da região governada por Herodes, e estando este em Jerusalém naqueles dias, Pilatos enviou Jesus a Herodes.
8 Ǝsuǝ ǝyuǝ Herodes tinti se únyǝ Yesu, itsyise wɔ́ɔnɔ wǝ kɔsɔ koko nya óla nkǝ lǝ unyǝ wǝ kokooko. Nya ɔnlɛ kusu bobe nkǝ wuunyǝ Yesu lǝ uyifo ayanisa ǝtsyuǝ lǝ obe.
8 Quando Herodes viu Jesus, ficou muito contente, pois havia muito queria vê-lo, por ter ouvido falar a respeito dele. Esperava também vê-lo fazer algum sinal.
9 Nyaso Herodes átɔ Yesu etiki kpǝ, fɛɛ Yesu ménfe kɛnyɛ utǝ mbuayɛ saa.
9 E de muitas maneiras o interrogava, mas Jesus não lhe respondia nada.
10 Besumunyǝ ninǝ ku afi eto bateasa ábɔ bǝbǝ sɛtɔ nya bála nnyɛ kplɛ, kplɛ bǝtǝkǝ Yesu.
10 Os principais sacerdotes e os escribas ali presentes o acusavam com veemência.
11 Herodes ku wǝ bamamanyǝ ákpe Yesu kɔfiɔ ku kofani. Nya béfi awu nnya lefo koya ǝtsyuǝ bákpe wǝ nya besi bákpa wǝ bésuko Pilato ɔflɔ.
11 Mas Herodes, juntamente com os seus soldados, tratou Jesus com desprezo. E, para zombar de Jesus, mandou que o vestissem com um manto luxuoso, e o devolveu a Pilatos.
12 Diyi nǝmfo hã ǝsuǝ nya Herodes ku Pilato léfiani bayɛtsyuǝ, itsyise kɔɔ, balo bédi lǝ bǝtsyuǝ.
12 Naquele mesmo dia, Herodes e Pilatos se reconciliaram, pois antes eram inimigos.
13 Pilato ákpadi besumunyǝ ninǝ ku umǝ eto beninǝ ku betidi ba létsya mfo ɔkɔ.
13 Pilatos, então, reuniu os principais sacerdotes, as autoridades e o povo
14 Nya ɔ́tɛyi mǝ nkǝ, “Mi lékpa utidi ǝmfo béboko mɛ biǝ ɔlɛ betidi bokpa kayɛnko lǝ kusu bua ǝsuǝ. Nya mɔmɔɔ, ńtɔ wǝ etiki lǝ mi kosate eto ǝnǝmi. Nya mǝnnyǝ kabua saa lǝ wǝ ǝsuǝ fe kase mi léla bítǝkǝ wǝ.
14 e lhes disse: — Vocês me apresentaram este homem como sendo um agitador do povo. Mas, tendo-o interrogado na presença de vocês, nada verifiquei contra ele dos crimes de que vocês o acusam.
15 Herodes tsya mǝnnyǝ kulesa bua saa lǝ wǝ ǝsuǝ, itsyise úsinkliko wǝ ótsyese bo. Utidi ǝmfo ményifo kulesa nǝ ele bǝ bolo wǝ dikpǝnkpi.
15 Nem mesmo Herodes, pois o mandou de volta para cá. Assim, é claro que ele não fez nada que mereça a pena de morte.
16 Nyaso muutǝ lǝ bablɛ wǝ kuyibi lǝ nyani wǝ lǝ udu.”
16 Portanto, após castigá-lo, ordenarei que seja solto.
17 Lǝ Ukpǝ Ása Bo Ɔ́yila eto eyididi saa ǝsuǝǝ, iyifo Pilato eto ketsyue bǝ oyani mba bákpe lǝ diyo eto ɔni lǝ mǝ nti utǝ mǝ.
17 [E ele era obrigado a soltar-lhes um detento por ocasião da festa.]
18 Mǝmblɛ áfa bembembe bátɛyi bǝnkǝ, “Lo wǝ! Lǝ ayani Baraba ǝtǝ bo!”
18 Toda a multidão, porém, gritava: — Fora com este! Solte-nos Barrabás!
19 Baraba ǝmfoo, bákpe wǝ lǝ diyo ɛyɛ lǝ bulǝ butsyuǝ bo ókpe únyǝ lǝ Yerusalem eto umǝ ku wǝ utidi wǝ ólo ǝsuǝ eso.
19 Barrabás estava preso por causa de uma revolta na cidade e também por homicídio.
20 Nya se Pilato léla nkǝ lǝ oyani Yesu esoo, usi údi betidi bamǝ etiki.
20 Pilatos, querendo soltar Jesus, falou outra vez ao povo.
21 Fɛɛ bákpo kudu bembembe bákpe lǝ wǝ etiki nnya ɔnlɛ bɔtɛyi ǝsuǝ bǝ “Sɔ wǝ amanklasǝ lǝ uyikabie ǝsuǝ! Sɔ wǝ amanklasǝ lǝ uyikabie ǝsuǝ!”
21 Eles, porém, gritavam mais ainda: — Crucifique! Crucifique-o!
22 Pilato esi ɔ́tɛyi mǝ ditsyǝfǝ nkǝ, “Nya nte kabua ka úyifo? Mǝnnyǝ kabua ka úyifo eso ele bǝ nlo wǝ dikpǝnkpi! Muutǝ lǝ bablɛ wǝ keyibi lǝ nyani wǝ.”
22 Então, pela terceira vez, Pilatos lhes perguntou: — Que mal fez este? De fato, não achei nada contra ele para condená-lo à morte. Portanto, depois de o castigar, mandarei soltá-lo.
23 Fɛɛ bofa ko bensi banlɛ bembembe katɛyi bǝnkǝ, “Ele bǝ lǝ basɔ Yesu bamanklasǝ lǝ uyikabie ǝsuǝ.” Nya lǝ kalosǝkɔ, bǝtǝkǝ wǝ kato.
23 Mas eles insistiam com grandes gritos, pedindo que fosse crucificado. E o clamor deles prevaleceu.
24 Nyaso Pilato ála etiki nyamǝ úlǝkǝ fe kase betidi bamǝ léla.
24 Então Pilatos decidiu atender-lhes o pedido.
25 Óyani utidi nwǝ baala útǝ mǝ. Utidi wǝ bakponkpo lékpe lǝ diyo itǝ bulǝ bo ókpe ku wǝ utidilolo eso. Nya óyani Yesu ókpe mǝ lǝ ani nkǝ lǝ beyifo lesa nǝ bála ku wǝ.
25 Soltou aquele que estava encarcerado por causa da revolta e do homicídio, a quem eles pediam; e, quanto a Jesus, entregou-o à vontade deles.
26 Bamamanyǝ bamǝ ákpa Yesu bédunko. Nya se bányɛ lǝ kusu bantɔ, bátsyako Kirenenyǝ utsyuǝ wǝ baakpo Simon wǝ dítsyi kebuto kǝtsyuǝ ɔntɔ lǝ Yerusalem. Bǝńyǝnsǝ wǝ báyinkǝ wǝ bákpe bǝnkǝ ofo uyi wǝ Yesu ntsyi mfo utsyi lǝ utǝkǝko wǝ kama.
26 E, enquanto o conduziam, eles agarraram um cireneu, chamado Simão, que vinha do campo, e puseram-lhe a cruz sobre os ombros, para que a levasse após Jesus.
27 Betidi kpǝ bǝtsyuǝ ǝtǝkǝko Yesu kama. Nya besio bǝtsyuǝ akɛ lǝ mǝ nti ba díkewi nku ku kaminsǝ kǝtǝ wǝ.
27 Uma grande multidão de povo o seguia, e também mulheres que batiam no peito e o lamentavam.
28 Yesu ékensǝ óbe nya ɔ́tɛyi mǝ nkǝ, “Yerusalem eto besio, bienwi keku bitǝ mɛ. Bomu biwi lǝ mi ku mi bebi eto disi.
28 Porém Jesus, voltando-se para elas, disse:
29 Itsyise lefe ditsyuǝ ebubǝ nǝ betidi lɔɔtɛyi bǝnkǝ, ‘Diyuǝ itǝ bakonɔ ku mba eto belefie ubi dímǝnsiǝtɔ unyǝ ku ami nnya bányimi tɔ bǝnyǝ!’
29 Porque virão dias em que se dirá: “Bem-aventuradas as estéreis, que não geraram, nem amamentaram.”
30 Lefe nǝmfó ni lefe nǝ betidi lɔɔtɛyi atini bǝ, ‘Beba bekpo bo lǝ ǝsuǝ!’ Nya bɔɔtɛyi akpenkpe bǝ, ‘Bɛkula bo!’
30 Nesses dias, dirão aos montes: “Caiam em cima de nós!” E às colinas: “Cubram-nos!”
31 Itsyise lǝ balɛ asa nyamfo eto okle buyifo lǝ kuyi kuã ǝsuǝǝ, ntsyǝ yuutsyǝ itǝ kuyi koya?”
31 Porque, se isto é feito com a madeira verde, o que será da madeira seca?
32 Bákpa betidi bamba inuǝ ba ni babuayifo bésu kalokɔ ku Yesu.
32 E também eram levados outros dois, que eram malfeitores, para serem executados com Jesus.
33 Se bésu báyo kaka baakpo Ditidisikɔbee, básɔ Yesu bámanklasǝ lǝ uyikabie ǝsuǝ mfó. Nya betidi inuǝ bamǝ tsyaa, básɔ mǝ bámanklasǝ lǝ keyi ǝsuǝ lǝ Yesu eto simǝni ku sediani.
33 Quando chegaram ao lugar chamado Calvário, ali o crucificaram, bem como aos malfeitores, um à sua direita, outro à sua esquerda.
34 Mfó nya Yesu lɛtɛyi nkǝ, “Nto, fi atsyɛ mǝ, itsyise benyi lesa nǝ banlɛ buyifo.” Lǝ nyamfo eto kamaa, bamamanyǝ bamǝ ésie Yesu eto awu bǝtǝ bǝtsyuǝ lǝ kase asa nnya bákpo basɛ lété ǝsuǝ.
34 Mas Jesus dizia: Então, para repartir as roupas dele, lançaram sortes.
35 Betidi bamǝ kenke ǝńyǝ mfó balɛ bobe nya Yudafɔ eto beninǝ bamǝ ńyǝ bánlɛ Yesu bumǝ katɛyi bǝnkǝ, “Ófo betidi bamba lǝ nkpǝ, bitǝ lǝ ulǝkǝ wǝ ǝsuǝ lǝ bobe, lǝ wǝ ni Kristo, Nwǝ Onanto Lékpo Ɔhile Utsyǝ ǝmǝ!”
35 O povo estava ali e observava tudo. Também as autoridades zombavam e diziam: — Salvou os outros. Que salve a si mesmo, se é, de fato, o Cristo de Deus, o escolhido.
36 Nko ke bamamanyǝ bamfó tsya dímǝ wǝ nɛ. Bésu wǝ ɔflɔ nya béfi ntǝ bo nkpe kalo bǝtǝ wǝ bǝ unǝ.
36 Igualmente os soldados zombavam dele e, aproximando-se, trouxeram-lhe vinagre, dizendo:
37 Nya bátɛyi bǝnkǝ, “Lǝ fǝ ni Yudafɔ eto Okaa, nyalɛ kpɔ lǝ ǝlǝkǝ fǝ ǝsuǝ!”
37 — Se você é o rei dos judeus, salve a si mesmo.
38 Báwɔni etiki nyamfo lǝ wǝ disikato nya nlɛ bɔtɛyi nkǝ, “Nwǝ mfo ni Yudafɔ eto Oka ǝmǝ nɛ.”
38 Acima de Jesus estava a seguinte inscrição: “ Este é o Rei dos Judeus ”.
39 Babuayifo ba básɔ bámanklasǝ lǝ eyi ǝsuǝ eto ɔni lǝ mǝ nti áka Yesu nkǝ, “Inni fǝ ni Nwǝ Onanto Lékpo Ɔhile Utsyǝ? Kpɔ lǝ ǝlǝkǝ fǝ ǝsuǝ, lǝ ǝlǝkǝ bo tsya!”
39 Um dos malfeitores crucificados blasfemava contra Jesus, dizendo: — Você não é o Cristo? Salve a si mesmo e a nós também.
40 Fɛɛ unuǝfǝ áni ko wǝ ɔ́tɛyi nkǝ, “Aante Onanto sikpi lee? Kotonǝnǝ kɔni eto okle befi bǝtǝ fǝ ku wǝ kenke.
40 Porém o outro malfeitor o repreendeu, dizendo: — Você nem ao menos teme a Deus, estando sob igual sentença?
41 Nya bo kotonǝnǝ, kɔyɛ lǝ kusu ǝsuǝ. Itsyise lesa nǝ dińyǝ itǝ boo, ni ni nǝ béfi bǝtǝ bo nɛ. Fɛɛ wǝ ményifo kabua saa.”
41 A nossa punição é justa, porque estamos recebendo o castigo que os nossos atos merecem; mas este não fez mal nenhum.
42 Nya ɔ́tɛyi Yesu nkǝ, “Yesu, kloma mɛ lǝ esu edufǝ fǝ sekakedikɔ!”
42 E acrescentou: — Jesus, lembre-se de mim quando você vier no seu Reino.
43 Mfó Yesu lɛtɛyi wǝ nkǝ, “Nlɛ fǝ bɔtɛyi sitinti miǝ mmi ǝmfo kee, ebudufǝ Paradiso kafo ku mɛ.”
43 Jesus lhe respondeu:
44 — ausente —
44 Já era quase meio-dia, e, escurecendo-se o sol, houve trevas sobre toda a terra até as três horas da tarde.
45 — ausente —
45 E o véu do santuário se rasgou pelo meio.
46 Yesu áfa ku ɔkɔɛ bembembe nkǝ, “Nto, mfi mɔ lɛwɔnɔ ńkpe fǝ lǝ ani!” Se ɔ́tɛyi nyamfó nkoo, óma kɛnyɛ.
46 Então Jesus clamou em alta voz: E, dito isto, expirou.
47 Se omamanyǝ ninǝ ǝmǝ dínyǝ lesa nǝ díbǝǝ, ɔ́tɛsǝ Onanto ɔ́tɛyi nkǝ, “Sitintii, utidi ǝmfo eyifo utidi sɛɛ.”
47 O centurião, vendo o que tinha acontecido, deu glória a Deus, dizendo: — Verdadeiramente este homem era justo.
48 Se betidi ba díbǝ bǝ baabe lesa nǝ díbǝ nya bǝnyǝ lesa nǝ díbǝǝ, bésinkli bésu ayo nya béfi ani bétsyi lǝ esi ku kaminsǝ.
48 E todas as multidões reunidas para aquele espetáculo, vendo o que havia acontecido, retiraram-se, batendo no peito.
49 Nya betidi ba kenke léte Yesu ku besio ba dítǝkǝko wǝ ditsyi Galilea bǝbǝǝ, ǝńyǝ kɔsɛsɛ balɛ asa nyamfo bobe.
49 Entretanto, todos os conhecidos de Jesus e as mulheres que o tinham seguido desde a Galileia ficaram de longe, contemplando estas coisas.
50 — ausente —
50 E eis que havia um homem, chamado José, membro do Sinédrio, homem bom e justo,
51 — ausente —
51 que não tinha concordado com o plano e a ação dos outros; era natural de Arimateia, cidade dos judeus, e esperava o Reino de Deus.
52 Úsu Pilato ɔflɔ úsu ɔ́tɔ wǝ nkǝ lǝ ofo Yesu eto ɔkɔ.
52 Ele foi até Pilatos e lhe pediu o corpo de Jesus.
53 Úlǝkǝ ɔkɔ ǝmǝ nya úfi kafia flubia kǝtsyuǝ úmini wǝ kenke. Nya úfi wǝ úsu úbikǝ lǝ leba kafo eto kudi kutsyuǝ ko bembikǝtɔ kuutsyuǝ bǝnyǝ.
53 E, tirando-o da cruz, envolveu-o num lençol de linho e o depositou num túmulo aberto numa rocha, onde ninguém havia sido sepultado ainda.
54 Diyi nǝmfó eyifo Fida wǝ bǝǝmuǝ ǝsuǝ fɛ Ɔnwɛditsyǝyi lǝǝsiǝ kale.
54 Era o dia da preparação, e o sábado estava para começar.
55 Besio ba dítǝkǝko Yesu se betsyi Galilea, ǝtǝkǝko Yosef bésu kudi komǝ eti nya bésu bábe kase bébikǝ Yesu ǝmǝ.
55 As mulheres que tinham vindo com Jesus desde a Galileia seguiram José e viram o túmulo e como o corpo foi colocado ali.
56 Nya bésinkli bésu oto nya bǝkuǝ asa nnya laanyi fififi ku nnuǝbi bo beefi kediki bakɔ lǝ ǝsuǝ bǝtsyǝ. Nya bǝtsyǝ ɔnwɛ lǝ Ɔnwɛditsyǝyi fe kase mǝ afi nyamǝ léte.
56 Então se retiraram para preparar óleos aromáticos e perfumes. E, no sábado, descansaram, segundo o mandamento.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.