Lucas 23
Onanto eto kakle fɔfɔ; Sɛkpɛle (LIP) vs BKJ
1 Nya mǝmblɛ létaka nya béfi Yesu bésuko Pilato ɔflɔ.
1 E, levantando-se toda a multidão deles, levaram-no a Pilatos.
2 Mfó bétsyiko etiki butsyi lǝ wǝ ǝsuǝ katɛyi bǝnkǝ, “Búmuǝ utidi ǝmfo se ɔnlɛ bo kusǝ eto betidi bokpa kayɛnko lǝ kusu bua ǝsuǝ. Nya ɔnlɛ mǝ bɔtɛyi nkǝ, bénsiko umǝnko bǝtǝ Roma eto Okankplɛ. Nya úsi ɔ́tɛyi tsya nkǝ wǝ ni Nwǝ Onanto Lékpo Ɔhile Utsyǝ nya uni Oka tsya.”
2 E eles começaram a acusá-lo, dizendo: Encontramos este indivíduo pervertendo a nação, proibindo dar o tributo a César, e dizendo ser ele mesmo Cristo, um rei.
3 Pilato átɔ wǝ nkǝ, “Fǝ ni Yudafɔ eto Oka ǝmǝ?”
3 E Pilatos perguntou-lhe, dizendo: És tu o REI DOS JUDEUS? E ele, respondendo, disse-lhe: Tu o dizes.
4 Mfó nya Pilato lɛtɛyi besumunyǝ ninǝ ku sitiditu siamǝ nkǝ, “Mǝnnyǝ kulesa lǝ utidi ǝmfo ǝsuǝ nǝ eso ele bǝ nlo wǝ dikpi.”
4 Então, disse Pilatos aos principais sacerdotes e à multidão: Eu não acho culpa alguma neste homem.
5 Fɛɛ mǝmǝ ǝńyǝ kekleke bátɛyi bǝnkǝ, “Wǝ asa nnya woate ǝtǝ botaka kǝńyǝ ǝbǝ idufǝ lǝ Yudea eto betidi kenke nti. Útsyǝ nyamfo kasɔ lǝ Galilea, nya úkaboko nnya mfo tsya.”
5 E eles, ainda mais violentos, disseram: Ele agita o povo ensinando por toda a Judeia, começando pela Galileia até este lugar.
6 Se Pilato lɛnɔ ditiki nǝmfoo, ɔ́tɔ mǝ nkǝ, “Galileanyǝ ni utidi ǝmfo?”
6 Quando Pilatos ouviu falar da Galileia, ele perguntou se aquele homem era um galileu.
7 Nyaso se óte nkǝ Yesu étsyi Galilea eto lekpake nǝ ǝsuǝ Herodes nlɛ seka budi esoo, úfi wǝ ótsyese Herodes ɔflɔ. Nya Herodes ǝmfo akɛ lǝ Yerusalem lǝ lefe nǝmfó ǝsuǝ.
7 E, assim que soube que ele pertencia a jurisdição de Herodes, ele enviou-o a Herodes, que também estava em Jerusalém naqueles dias.
8 Ǝsuǝ ǝyuǝ Herodes tinti se únyǝ Yesu, itsyise wɔ́ɔnɔ wǝ kɔsɔ koko nya óla nkǝ lǝ unyǝ wǝ kokooko. Nya ɔnlɛ kusu bobe nkǝ wuunyǝ Yesu lǝ uyifo ayanisa ǝtsyuǝ lǝ obe.
8 E Herodes, quando viu a Jesus, alegrou-se muito; porque ele desejava vê-lo há muito tempo, por ter ouvido muitas coisas dele; e esperava ver algum milagre feito por ele.
9 Nyaso Herodes átɔ Yesu etiki kpǝ, fɛɛ Yesu ménfe kɛnyɛ utǝ mbuayɛ saa.
9 Então, o interrogava com muitas palavras, mas ele nada lhe respondia.
10 Besumunyǝ ninǝ ku afi eto bateasa ábɔ bǝbǝ sɛtɔ nya bála nnyɛ kplɛ, kplɛ bǝtǝkǝ Yesu.
10 E os principais sacerdotes e os escribas estavam ali, e o acusavam com veemência.
11 Herodes ku wǝ bamamanyǝ ákpe Yesu kɔfiɔ ku kofani. Nya béfi awu nnya lefo koya ǝtsyuǝ bákpe wǝ nya besi bákpa wǝ bésuko Pilato ɔflɔ.
11 E Herodes, com os seus homens de guerra, desprezou-o, e, escarnecendo dele, vestiu-o de uma roupa deslumbrante, e enviou-o novamente a Pilatos.
12 Diyi nǝmfo hã ǝsuǝ nya Herodes ku Pilato léfiani bayɛtsyuǝ, itsyise kɔɔ, balo bédi lǝ bǝtsyuǝ.
12 E, no mesmo dia, Pilatos e Herodes se tornaram amigos; porque antes tinham uma inimizade entre eles.
13 Pilato ákpadi besumunyǝ ninǝ ku umǝ eto beninǝ ku betidi ba létsya mfo ɔkɔ.
13 E Pilatos chamando os principais sacerdotes e governantes do povo,
14 Nya ɔ́tɛyi mǝ nkǝ, “Mi lékpa utidi ǝmfo béboko mɛ biǝ ɔlɛ betidi bokpa kayɛnko lǝ kusu bua ǝsuǝ. Nya mɔmɔɔ, ńtɔ wǝ etiki lǝ mi kosate eto ǝnǝmi. Nya mǝnnyǝ kabua saa lǝ wǝ ǝsuǝ fe kase mi léla bítǝkǝ wǝ.
14 disse-lhes: Trouxeram-me este homem como pervertedor do povo; e eis que, examinando-o perante vós, não achei neste homem nenhuma culpa daquilo que o acusam,
15 Herodes tsya mǝnnyǝ kulesa bua saa lǝ wǝ ǝsuǝ, itsyise úsinkliko wǝ ótsyese bo. Utidi ǝmfo ményifo kulesa nǝ ele bǝ bolo wǝ dikpǝnkpi.
15 mas nem Herodes; pois eu lho enviei novamente, por causa de vós, e nada digno de morte foi cometido por ele.
16 Nyaso muutǝ lǝ bablɛ wǝ kuyibi lǝ nyani wǝ lǝ udu.”
16 Portanto, castigá-lo-ei e o soltarei.
17 Lǝ Ukpǝ Ása Bo Ɔ́yila eto eyididi saa ǝsuǝǝ, iyifo Pilato eto ketsyue bǝ oyani mba bákpe lǝ diyo eto ɔni lǝ mǝ nti utǝ mǝ.
17 (Porque era-lhe necessário soltar-lhes um por ocasião da festa).
18 Mǝmblɛ áfa bembembe bátɛyi bǝnkǝ, “Lo wǝ! Lǝ ayani Baraba ǝtǝ bo!”
18 E gritavam todos juntos, dizendo: Fora daqui com este homem, e solta-nos Barrabás;
19 Baraba ǝmfoo, bákpe wǝ lǝ diyo ɛyɛ lǝ bulǝ butsyuǝ bo ókpe únyǝ lǝ Yerusalem eto umǝ ku wǝ utidi wǝ ólo ǝsuǝ eso.
19 (que fora lançado na prisão por causa de uma rebelião feita na cidade, e de um assassinato).
20 Nya se Pilato léla nkǝ lǝ oyani Yesu esoo, usi údi betidi bamǝ etiki.
20 Novamente, pois, Pilatos falou, querendo soltar a Jesus.
21 Fɛɛ bákpo kudu bembembe bákpe lǝ wǝ etiki nnya ɔnlɛ bɔtɛyi ǝsuǝ bǝ “Sɔ wǝ amanklasǝ lǝ uyikabie ǝsuǝ! Sɔ wǝ amanklasǝ lǝ uyikabie ǝsuǝ!”
21 Mas eles gritavam, dizendo: Crucifica-o! Crucifica-o!
22 Pilato esi ɔ́tɛyi mǝ ditsyǝfǝ nkǝ, “Nya nte kabua ka úyifo? Mǝnnyǝ kabua ka úyifo eso ele bǝ nlo wǝ dikpǝnkpi! Muutǝ lǝ bablɛ wǝ keyibi lǝ nyani wǝ.”
22 E ele lhes disse pela terceira vez: Por que, que mal ele fez? Não achei nele culpa de morte. Portanto, castigá-lo-ei e o soltarei.
23 Fɛɛ bofa ko bensi banlɛ bembembe katɛyi bǝnkǝ, “Ele bǝ lǝ basɔ Yesu bamanklasǝ lǝ uyikabie ǝsuǝ.” Nya lǝ kalosǝkɔ, bǝtǝkǝ wǝ kato.
23 E eles insistiam em alta voz, requerendo para que ele pudesse ser crucificado. E as suas vozes e as dos principais sacerdotes prevaleceram.
24 Nyaso Pilato ála etiki nyamǝ úlǝkǝ fe kase betidi bamǝ léla.
24 E Pilatos deu sentença, que deveria ser como eles exigiam.
25 Óyani utidi nwǝ baala útǝ mǝ. Utidi wǝ bakponkpo lékpe lǝ diyo itǝ bulǝ bo ókpe ku wǝ utidilolo eso. Nya óyani Yesu ókpe mǝ lǝ ani nkǝ lǝ beyifo lesa nǝ bála ku wǝ.
25 E soltou-lhes o que fora lançado na prisão por uma rebelião e assassinato, que era o que eles desejavam; mas entregou Jesus à vontade deles.
26 Bamamanyǝ bamǝ ákpa Yesu bédunko. Nya se bányɛ lǝ kusu bantɔ, bátsyako Kirenenyǝ utsyuǝ wǝ baakpo Simon wǝ dítsyi kebuto kǝtsyuǝ ɔntɔ lǝ Yerusalem. Bǝńyǝnsǝ wǝ báyinkǝ wǝ bákpe bǝnkǝ ofo uyi wǝ Yesu ntsyi mfo utsyi lǝ utǝkǝko wǝ kama.
26 E, enquanto o conduziam, eles pegaram um certo Simão, cireneu, que vinha do campo, e colocaram nele a cruz, para que ele pudesse carregá-la após Jesus.
27 Betidi kpǝ bǝtsyuǝ ǝtǝkǝko Yesu kama. Nya besio bǝtsyuǝ akɛ lǝ mǝ nti ba díkewi nku ku kaminsǝ kǝtǝ wǝ.
27 E seguia-o uma grande multidão de povo e de mulheres, que também pranteavam e lamentavam por ele.
28 Yesu ékensǝ óbe nya ɔ́tɛyi mǝ nkǝ, “Yerusalem eto besio, bienwi keku bitǝ mɛ. Bomu biwi lǝ mi ku mi bebi eto disi.
28 Mas Jesus, voltando-se para elas, disse: Filhas de Jerusalém, não choreis por mim; mas chorai por vós mesmas e por vossos filhos.
29 Itsyise lefe ditsyuǝ ebubǝ nǝ betidi lɔɔtɛyi bǝnkǝ, ‘Diyuǝ itǝ bakonɔ ku mba eto belefie ubi dímǝnsiǝtɔ unyǝ ku ami nnya bányimi tɔ bǝnyǝ!’
29 Porque eis que virão dias em que dirão: Abençoadas são as estéreis, e os ventres que nunca geraram, e os peitos que nunca amamentaram.
30 Lefe nǝmfó ni lefe nǝ betidi lɔɔtɛyi atini bǝ, ‘Beba bekpo bo lǝ ǝsuǝ!’ Nya bɔɔtɛyi akpenkpe bǝ, ‘Bɛkula bo!’
30 Então, eles começarão dizer para os montes: Caiam sobre nós; e aos outeiros: Cubram-nos.
31 Itsyise lǝ balɛ asa nyamfo eto okle buyifo lǝ kuyi kuã ǝsuǝǝ, ntsyǝ yuutsyǝ itǝ kuyi koya?”
31 Pois se eles fazem estas coisas em uma árvore verde, o que se fará na seca?
32 Bákpa betidi bamba inuǝ ba ni babuayifo bésu kalokɔ ku Yesu.
32 E havia também outros dois, que eram malfeitores, sendo conduzidos com ele para serem mortos.
33 Se bésu báyo kaka baakpo Ditidisikɔbee, básɔ Yesu bámanklasǝ lǝ uyikabie ǝsuǝ mfó. Nya betidi inuǝ bamǝ tsyaa, básɔ mǝ bámanklasǝ lǝ keyi ǝsuǝ lǝ Yesu eto simǝni ku sediani.
33 E, quando eles chegaram ao lugar que é chamado Calvário, ali o crucificaram, e aos malfeitores, um à direita, e outro à esquerda.
34 Mfó nya Yesu lɛtɛyi nkǝ, “Nto, fi atsyɛ mǝ, itsyise benyi lesa nǝ banlɛ buyifo.” Lǝ nyamfo eto kamaa, bamamanyǝ bamǝ ésie Yesu eto awu bǝtǝ bǝtsyuǝ lǝ kase asa nnya bákpo basɛ lété ǝsuǝ.
34 Então, disse Jesus: Pai, perdoa-lhes, porque eles não sabem o que fazem. E, repartindo as suas vestes, lançaram a sorte.
35 Betidi bamǝ kenke ǝńyǝ mfó balɛ bobe nya Yudafɔ eto beninǝ bamǝ ńyǝ bánlɛ Yesu bumǝ katɛyi bǝnkǝ, “Ófo betidi bamba lǝ nkpǝ, bitǝ lǝ ulǝkǝ wǝ ǝsuǝ lǝ bobe, lǝ wǝ ni Kristo, Nwǝ Onanto Lékpo Ɔhile Utsyǝ ǝmǝ!”
35 E o povo ficou parado e olhando, e também os governantes o ridicularizavam, dizendo: Ele salvou aos outros; salve-se a si mesmo, se é o Cristo, o escolhido de Deus.
36 Nko ke bamamanyǝ bamfó tsya dímǝ wǝ nɛ. Bésu wǝ ɔflɔ nya béfi ntǝ bo nkpe kalo bǝtǝ wǝ bǝ unǝ.
36 E também os soldados zombavam dele, chegando-se a ele, e oferecendo-lhe vinagre,
37 Nya bátɛyi bǝnkǝ, “Lǝ fǝ ni Yudafɔ eto Okaa, nyalɛ kpɔ lǝ ǝlǝkǝ fǝ ǝsuǝ!”
37 e dizendo: Se tu és o REI DOS JUDEUS, salva-te a ti mesmo.
38 Báwɔni etiki nyamfo lǝ wǝ disikato nya nlɛ bɔtɛyi nkǝ, “Nwǝ mfo ni Yudafɔ eto Oka ǝmǝ nɛ.”
38 E também havia uma inscrição, escrita acima dele em letras de grego, e latim, e hebraico: Este é o REI DOS JUDEUS.
39 Babuayifo ba básɔ bámanklasǝ lǝ eyi ǝsuǝ eto ɔni lǝ mǝ nti áka Yesu nkǝ, “Inni fǝ ni Nwǝ Onanto Lékpo Ɔhile Utsyǝ? Kpɔ lǝ ǝlǝkǝ fǝ ǝsuǝ, lǝ ǝlǝkǝ bo tsya!”
39 E um dos malfeitores que estavam pendurados, enfurecido, dizia: Se tu és o Cristo, salva-te a ti mesmo e a nós.
40 Fɛɛ unuǝfǝ áni ko wǝ ɔ́tɛyi nkǝ, “Aante Onanto sikpi lee? Kotonǝnǝ kɔni eto okle befi bǝtǝ fǝ ku wǝ kenke.
40 Mas o outro, respondendo, repreendia-o, dizendo: Tu nem mesmo temes a Deus, estando na mesma condenação?
41 Nya bo kotonǝnǝ, kɔyɛ lǝ kusu ǝsuǝ. Itsyise lesa nǝ dińyǝ itǝ boo, ni ni nǝ béfi bǝtǝ bo nɛ. Fɛɛ wǝ ményifo kabua saa.”
41 Porque nós, em verdade, padecemos justamente, pois nós recebemos a devida recompensa dos nossos atos; mas este homem nada fez de errado.
42 Nya ɔ́tɛyi Yesu nkǝ, “Yesu, kloma mɛ lǝ esu edufǝ fǝ sekakedikɔ!”
42 E ele disse a Jesus: Senhor, lembra-te de mim, quando tu vieres em teu reino.
43 Mfó Yesu lɛtɛyi wǝ nkǝ, “Nlɛ fǝ bɔtɛyi sitinti miǝ mmi ǝmfo kee, ebudufǝ Paradiso kafo ku mɛ.”
43 E disse-lhe Jesus: Verdadeiramente eu te digo: Hoje tu estarás comigo no paraíso.
44 — ausente —
44 E era já quase à hora sexta, e houve trevas sobre toda a terra até a hora nona.
45 — ausente —
45 E o sol se escureceu, e o véu do templo rasgou-se ao meio.
46 Yesu áfa ku ɔkɔɛ bembembe nkǝ, “Nto, mfi mɔ lɛwɔnɔ ńkpe fǝ lǝ ani!” Se ɔ́tɛyi nyamfó nkoo, óma kɛnyɛ.
46 E Jesus gritando em alta voz, disse: Pai, nas tuas mãos eu entrego o meu espírito. E, tendo dito isso, ele rendeu o espírito.
47 Se omamanyǝ ninǝ ǝmǝ dínyǝ lesa nǝ díbǝǝ, ɔ́tɛsǝ Onanto ɔ́tɛyi nkǝ, “Sitintii, utidi ǝmfo eyifo utidi sɛɛ.”
47 Ora, quando o centurião viu o que estava feito, ele glorificou a Deus, dizendo: Certamente este era um homem justo.
48 Se betidi ba díbǝ bǝ baabe lesa nǝ díbǝ nya bǝnyǝ lesa nǝ díbǝǝ, bésinkli bésu ayo nya béfi ani bétsyi lǝ esi ku kaminsǝ.
48 E toda a multidão que se ajuntara para observar, vendo as coisas que estavam feitas, retornavam batendo no peito.
49 Nya betidi ba kenke léte Yesu ku besio ba dítǝkǝko wǝ ditsyi Galilea bǝbǝǝ, ǝńyǝ kɔsɛsɛ balɛ asa nyamfo bobe.
49 E todos os seus conhecidos, e as mulheres que o haviam seguido desde a Galileia, estavam de longe vendo estas coisas.
50 — ausente —
50 E eis que havia um homem de nome José, um conselheiro, e ele era homem bom e justo;
51 — ausente —
51 (que não tinha consentido no conselho e nos atos deles), ele era de Arimateia, cidade dos judeus; e ele também esperava o reino de Deus.
52 Úsu Pilato ɔflɔ úsu ɔ́tɔ wǝ nkǝ lǝ ofo Yesu eto ɔkɔ.
52 Este homem foi a Pilatos, e implorou pelo corpo de Jesus.
53 Úlǝkǝ ɔkɔ ǝmǝ nya úfi kafia flubia kǝtsyuǝ úmini wǝ kenke. Nya úfi wǝ úsu úbikǝ lǝ leba kafo eto kudi kutsyuǝ ko bembikǝtɔ kuutsyuǝ bǝnyǝ.
53 E, havendo-o tirado, envolveu-o em um pano de linho, e o deitou em um sepulcro lavrado na rocha, onde nenhum homem ainda havia sido posto.
54 Diyi nǝmfó eyifo Fida wǝ bǝǝmuǝ ǝsuǝ fɛ Ɔnwɛditsyǝyi lǝǝsiǝ kale.
54 E era o dia da preparação, e ia começar o shabat.
55 Besio ba dítǝkǝko Yesu se betsyi Galilea, ǝtǝkǝko Yosef bésu kudi komǝ eti nya bésu bábe kase bébikǝ Yesu ǝmǝ.
55 E as mulheres que tinham vindo com ele da Galileia o seguiram também, e viram o sepulcro, e como foi posto o seu corpo.
56 Nya bésinkli bésu oto nya bǝkuǝ asa nnya laanyi fififi ku nnuǝbi bo beefi kediki bakɔ lǝ ǝsuǝ bǝtsyǝ. Nya bǝtsyǝ ɔnwɛ lǝ Ɔnwɛditsyǝyi fe kase mǝ afi nyamǝ léte.
56 E elas retornando, prepararam especiarias e unguentos; e no dia do shabat repousaram, conforme o mandamento.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.