Lucas 20

Onanto eto kakle fɔfɔ; Sɛkpɛle (LIP) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Diyi lɔni se Yesu lɛkɛ katé betidi asa lǝ Onanto eto kedikǝtǝkɔ, kedi mǝ Ditiki Sɛɛ eto asa, besumunyǝ ninǝ ku afi eto bateasa ku umǝ eto beninǝ ǝbǝ mfó.
1 Certo dia, Jesus estava no pátio do Templo ensinando o povo e anunciando o evangelho . Então chegaram ali alguns chefes dos sacerdotes e alguns mestres da Lei, junto com alguns líderes do povo,
2 Mfó nya bǝbǝ bátɛyi wǝ bǝnkǝ, “Tɛyi bo ǝsuǝale nnya fankpe fɛ feeyifo asa nyamfo eto okle. Nya owoe dítǝ fǝ ǝsuǝale nyamǝ?”
2 e perguntaram: — Diga para nós: com que autoridade você faz essas coisas? Quem lhe deu essa autoridade?
3 Mfó nya Yesu dítǝ mbuayɛ nkǝ, “Bitǝ lǝ ntɔ mi etiki ǝtsyuǝ lǝ nnɔ.
3 Jesus respondeu:
4 Nte ǝsuǝale nnya Yohanes lɛkɛ fɛ úyifo ntuflǝsǝflǝsǝ eto lekpa útǝ betidi, Onanto ɔflɔ itsyi lee, betidi bomu ɔflɔ itsyi?”
4 Quem deu autoridade a João para batizar? Foi Deus ou foram pessoas?
5 Mfó nya bétsyiko kǝnǝ kasɔ lǝ mǝ nti katɛyi bǝ, “Be ele bǝ bɔtɛyi? Lǝ bɔ́tɛyi boǝ Onanto ɔflɔ únyǝ ǝsuǝale nyamǝ utsyiko, ɔtɔ bo nkǝ, ‘Be díbǝ eso biamfó Yohanes bɛnɔ?’
5 Aí eles começaram a dizer uns aos outros: — O que é que vamos dizer? Se dissermos que foi Deus, ele vai perguntar: “Então por que vocês não creram em João?”
6 Nya lǝ bɔtɛyi boǝ utidi ɔflɔ ófo nnya utsyiko, katsyakɔ eto betidi bamfo kenke ebubǝ bakpɔ bo aba, itsyise mǝmblɛ kenke áfo bánɔ bǝ Onanto eto Unyɛlǝkǝtidi wǝ Yohanes ni nɛ.”
6 Mas, se dissermos que foram pessoas, esta multidão vai nos apedrejar, pois eles acham que João era profeta .
7 Lǝ nyaso bǝlǝkǝ kɛnyɛ bátɛyi bǝnkǝ, “Boante kaka únyǝ ǝsuǝale nyamǝ útsyiko.”
7 Por isso responderam: — Nós não sabemos quem deu autoridade a João para batizar.
8 Mfó nya Yesu tsya lɛtɛyi mǝ nkǝ, “Nko ke eso mintsya mǝmbɔtɛyi mi kaka mimfo ǝsuǝale fɛ meeyifo asa nyamfo eto okle.”
8 Jesus disse:
9 Mfó nya Yesu lɛtɛyi bǝtidi bamǝ lekpa nǝmfo nkǝ, “Lǝ lefe nǝ lefe mǝ, osani utsyuǝ áfo kudiyi eto ɔkuɛ utsyuǝ. Se úsu kusu kutsyuǝ nkǝ lǝ usu usiǝ itǝ lefe nǝ dikulǝ esoo, úfi wǝ ɔkuɛ ǝmǝ ókpe lǝ beyifoyifo bǝtsyuǝ eto ani.
9 Depois Jesus contou esta parábola para o povo:
10 Se lefe léyo bǝ betsyiko eyibibi nyamǝ bɔlɛɛ, ótsyese wǝ uyifoyifo utsyuǝ nkǝ usu ofo wǝ kedikɔ lǝ ɔkuɛ ǝmǝ ǝsuǝ lǝ beyifoyifo ɔflɔ oboko wǝ. Fɛɛ beyifoyifo bamǝ áblɛ uyifoyifo ǝmǝ nya bála wǝ babɔsɛ, nya bǝntǝ wǝ kulesa.
10 Quando chegou o tempo da colheita, ele mandou um empregado para receber a sua parte. Mas os lavradores bateram nele e o mandaram de volta sem nada.
11 Lǝ nyaso ótsyese uyifoyifo bamba. Fɛɛ beyifoyifo bamǝ áblɛ wuntsya, nya bákpe wǝ kofani, nya bála wǝ bátsyese, nya bǝntǝ wǝ kulesa.
11 O dono mandou outro empregado, mas eles também bateram nele, depois o trataram de modo vergonhoso e o mandaram de volta sem nada.
12 Ótsyese uyifoyifo tsyǝfǝ. Nya beyifoyifo bamǝ lɛblɛ wǝ bǝtǝkǝ wǝ afabe lǝ ǝsuǝ nya bála wǝ bǝlǝkǝ lǝ mfó.
12 Então ele enviou um terceiro empregado, mas os lavradores também bateram nele e o expulsaram.
13 “Mfó ǝmǝ nya ɔkuɛnsate ǝmǝ lɛtɔ wǝ ǝsuǝ nkǝ, ‘Be ele bǝ nyifo? Mootsyese mɔ ubi lala nya mfo nnɔ miǝ boobu wǝ.’
13 Aí o dono da plantação pensou: “O que vou fazer? Já sei: vou mandar o meu filho querido. Tenho certeza de que vão respeitá-lo.”
14 “Fɛɛ se beyifoyifo bamǝ dínyǝ ubi ǝmǝ, bátɛyi mǝ ǝsuǝ bǝnkǝ, ‘Biǝnyǝ ɔkuɛnsate ǝmǝ eto ubi kosate ni nwǝ mfo. Bitǝ lǝ bolo wǝ ete wǝ bikǝ biamfo kenke lǝ befiani bo bele!’
14 — Mas, quando os lavradores viram o filho, disseram: “Este é o filho do dono; ele vai herdar a plantação. Vamos matá-lo, e a plantação será nossa.”
15 Nyaso bǝnǝ wǝ babɔsǝ lǝ ɔkpɔ ǝmǝ kafo nya bálo wǝ.”
15 — Então eles jogaram o filho para fora da plantação e o mataram. Aí Jesus perguntou:
16 Nla miǝ bete biǝ woolo beyifoyifo bamǝ kenke nya wuufi ɔkuɛ ǝmǝ okpe lǝ beyifoyifo bamba lǝ ani.”
16 Ele virá, matará aqueles homens e dará a plantação a outros lavradores. Então as pessoas que estavam ouvindo disseram: — Que Deus não permita que isso aconteça!
17 Yesu ábe mǝ tũũ nya ɔ́tɔ mǝ nkǝ, “Bíankla Awɔnisa Kɛnkɛ nyamfo eto kasɔ nlɛ bote,
17 Mas Jesus olhou bem para eles e disse:
18 Utidi saa wǝ luutusǝ ɔsɔ lǝ leba nǝmǝ ǝsuǝ, eboba wuli wuli wuli. Nya lǝ leba nǝmǝ tsya ǝbǝ lɛsɔ utsyuǝ lǝ ǝsuǝǝ, diukuǝ wǝ muɛmuɛmuɛ.”
18 Quem cair em cima dessa pedra ficará em pedaços. E, se a pedra cair sobre alguém, essa pessoa vai virar pó.
19 Afi eto bateasa ku Onanto eto besumunyǝ eto beninǝ ákpe nkɛale bǝ lǝ bǝmuǝ Yesu lamfolamfo, itsyise bǝnyǝ bǝ mǝ ɔnlɛ sitinti nyaso ɔ́tɛyi lekpa nǝmǝ nɛ. Fɛɛ báte betidi bamfo sikpi.
19 Os mestres da Lei e os chefes dos sacerdotes sabiam que era contra eles que Jesus havia contado essa parábola e queriam prendê-lo ali mesmo, porém tinham medo do povo.
20 Lǝ nnya esoo, bákabɛbɛ kusu bamba ko ǝsuǝ bɔɔyɛ bǝmuǝ wǝ. Bǝlǝkǝ betidi bǝtsyuǝ kalɔ kalɔ. Nya bákle ku mǝ bǝnkǝ besu Yesu ɔflɔ. Nya béyifo ǝsuǝ fe Ditiki Sɛɛ nǝmǝ mǝ kosate léla bǝ lǝ bate itǝ mǝ ǝsuǝ. Nya bátsyese mǝ bǝnkǝ babio Yesu uyibi lǝ etiki ǝsuǝ lǝ bǝnyǝ kusu ko bɔɔyɛ befi wǝ bakpe lǝ Roma eto Aba eto uninǝ eto ani.
20 Então começaram a vigiar Jesus. Pagaram alguns homens para fazerem perguntas a ele. Eles deviam fingir que eram sinceros e procurar conseguir alguma prova contra Jesus. Assim os mestres da Lei e os chefes dos sacerdotes teriam uma desculpa para o prender e entregar nas mãos do Governador romano.
21 Lǝ nnya esoo, mba laabio kanɔ asa bamfó ésu Yesu ɔflɔ. Nya bátɔ wǝ bǝnkǝ, “Oteasa, buyi boǝnkǝ asa nnya faatɛyi ku nnya fate kenke eyifo etiki tlolololo. Nya buyi tsya boǝ aambe utidi eto ǝnǝmi lǝ alɛ asa buyifo. Bomu aate ɔnukualɛtiki nnya ǝsuǝ Onanto laala nkǝ betidi yifo.
21 Esses homens perguntaram: — Mestre, sabemos que aquilo que o senhor diz e ensina é certo. Sabemos também que o senhor não julga pela aparência e ensina a verdade sobre a maneira de viver que Deus exige.
22 Lǝ nyamfo eso bola boǝ boate lǝ bo kɔfi ǝtǝ kusu bǝ bofo umǝnko butǝ Romafɔ eto Okankplɛ lee yǝntǝ kusu?”
22 Diga: é ou não é contra a nossa Lei pagar impostos ao Imperador romano?
23 Fɛɛ Yesu ǝnyǝ mǝ kɔwɛsu bua útsyǝ lekpo nya ɔ́tɛyi mǝ nkǝ,
23 Mas Jesus percebeu a má intenção deles e disse:
24 “Bifi sika flubia eto atabi beboko lǝ mbe. Owoe eto disi ku diye ntǝkǝ mfo?”
24 — Tragam aqui uma moeda. De quem são o nome e a cara que estão gravados nela? — São do Imperador! — responderam eles.
25 Bátɛyi bǝnkǝ, “Okankplɛ Kaisare eto ale ini.”
25 Então Jesus disse:
26 Nya lǝ betidi eto ǝnǝmi mfóo, bamfó wǝ bumuǝ lǝ kulesa ǝsuǝ. Mǝ kɛnyɛ ǝkpǝ mǝ nya iyifo mǝ yani lǝ ditiki nǝ Yesu lɛtɛyi eso.
26 Eles não puderam conseguir nenhuma prova contra Jesus diante do povo. Por isso ficaram calados, admirados com a resposta dele.
27 Sadukifɔ bǝtsyuǝ mba laatɛyi bǝnkǝ bǝkpǝnkpǝ ensi embotakaa, ǝbǝ Yesu ɔflɔ nya bátɛyi wǝ bǝnkǝ,
27 Alguns saduceus , os quais afirmam que ninguém ressuscita, chegaram perto de Jesus
28 “Oteasa, Moses áwɔni lǝ afi nnya útǝ bo nkǝ, ‘Lǝ osani utsyuǝ ǝkpǝ nya oyani wǝ usiǝ utsyǝ nya bánle bebi saa, nyalɛ ele bǝ osani ǝmfo eto ɔyimisani, fi usio ǝmǝ ufi. Nya wǝ ku ɔkɔsiǝ ǝmǝ lǝ bale bebi. Nya bebi bamfóo, betidi ebunyǝ mǝ fe osani wǝ dimankɛ ubi saa eto bale.’
28 e disseram: — Mestre, Moisés escreveu para nós a seguinte
29 Lǝ lefe ditsyuǝ, bayimisani ekuanse akɛ. Osaibi ninǝ éfi kusiǝ nya úbǝ úkpǝ nya wǝ ku wǝ usiǝ mánle ubi saa.
29 Acontece que havia sete irmãos. O mais velho casou e morreu sem deixar filhos.
30 Ɔyimisani nuǝfǝ tsya éfi ɔkɔsiǝ ǝmǝ.
30 Então o segundo casou com a viúva,
31 Utsyǝfǝ tsya nko kǝ. Nya lesa nǝmǝ diyifo nko itǝ bayimisani ekuanse bamfo kenke. Mǝmblɛ kenke ǝkpǝ lǝ lefǝ nǝ mǝ kuutsyuǝ saa manle.
31 e depois, o terceiro. E assim a mesma coisa aconteceu com os sete irmãos, isto é, todos morreram sem deixar filhos.
32 Lǝ kalosǝkɔ kenke, usio ǝmǝ kosate ǝbǝ úkpǝ.
32 Depois a mulher também morreu.
33 Nya mɔmɔɔ, diyi nǝ ǝsuǝ bekpǝnkpǝ luusinkli bataka, owoe eto usiǝ usio ǝmǝ luudi se mǝmblɛ kenke dífi wǝ lǝ lefe nǝ lefe mǝ?”
33 Portanto, no dia da ressurreição, de qual dos sete a mulher vai ser esposa? Pois todos eles casaram com ela!
34 Yesu ǝtǝ mbuayɛ nkǝ, “Nkpǝ bomfo ǝsuǝ ete basani ku besio leefi bǝsiǝ kǝsiǝ bese.
34 Jesus respondeu:
35 Fɛɛ basani ku besio kenke ba díńyǝ itǝ bǝ bataka betsyi ɔkɔmǝ bǝbǝ nkpǝ bo lensiembolo kulefee, bensiembufi bǝsiǝ nye bǝsiǝ bese.
35 Mas as pessoas que merecem alcançar a ressurreição e a vida futura não vão casar lá,
36 Bootsyǝ fe kase Onanto eto batɔnkpe nte, nya bensiembukpǝ tsya. Beyifo Onanto eto bebi itsyise bátaka betsyi ɔkɔmǝ.
36 pois serão como os anjos e não poderão morrer. Serão filhos de Deus porque ressuscitaram.
37 Nyamfo ni ɔnukualɛ wǝ Moses dílǝkǝ ote lǝ Asawɔni Kɛnkɛ eto Kukue ǝsuǝ nkǝ bekpǝnkpǝ si bootaka bǝbǝ bǝsiǝ nkpǝ. Itsyise lǝ lefe nǝ únyǝ lǝ kuyi ko díkǝnyǝ ute eto ǝnǝmi, ókpadi Onamute fe Abraham eto Onanto ku Isak eto Onanto ku Yakob tsya eto Onanto.
37 E Moisés mostra claramente que os mortos serão ressuscitados. Quando fala do espinheiro que estava em fogo, ele escreve que o Senhor é “o Deus de Abraão, o Deus de Isaque e o Deus de Jacó.”
38 Nyamfo lɛ bote bǝ mba díkekpǝ kokoo, besi nkpǝ. Nyaso uyifo mǝ Onanto tsya.”
38 Isso mostra que Deus é Deus dos vivos e não dos mortos, pois para ele todos estão vivos.
39 Mfó afi eto bateasa bamfo eto bǝtsyuǝ dítǝ mbuayɛ bǝnkǝ, “Oteasa, ǝtǝ mbuayɛ kukɔnɔ!”
39 Aí alguns mestres da Lei disseram: — Boa resposta, Mestre!
40 Nyamfo eto kamaa, kutsyuǝ saa ménsikpe ɔkɔɛ lǝ ɔtɔ kulesa tsya.
40 E não tinham coragem de lhe fazer mais perguntas.
41 Yesu átɔ mǝ nkǝ, “Ntsyǝ ibǝ fɛ betidi lɛtɛyi bǝ Nwǝ Onanto Lékpo Ɔhile Utsyǝ ebutsyi Oka David eto bebi eto kafo?
41 Em seguida Jesus perguntou a eles:
42 Nya Oka David ǝmǝ kosate átɛyi lǝ kusǝ eto kukue ǝsuǝ nkǝ,
42 Pois o próprio Davi diz assim no livro de Salmos:
43 isu ese lefe nǝ muufi fǝ balo
43 até que eu ponha os seus inimigos
44 Nya lǝ Oka David ákpadi wǝ nkǝ Onamutee, ntsyǝ íbǝ fɛ Nwǝ Onanto Lékpo Ɔhile Utsyǝ luuyifo Oka David eto kafo eto ubi?”
44 Se Davi chama o Messias de Senhor, como é que o Messias pode ser descendente de Davi?
45 Lǝ lefe nǝ betidi ba tã dínyǝ béketsyue ato lǝ asa nnya Yesu nlɛ bɔtɛyi, ɔ́tɛyi wǝ bakasebi nkǝ,
45 O povo todo estava escutando, e Jesus disse aos discípulos:
46 “Bebe kukɔnɔ lǝ afi eto bateasa ǝsuǝ. Betidi ba laala botsyilama lǝ mǝ awu kplɛ kplɛ ǝsuǝ. Nya baala bǝ betidi kǝsiǝsǝ mǝ ku dibu lǝ asi kafo. Mǝ laala nlebe kplɛ busiǝ lǝ Yudafɔ eto katsyakɔ nya baala ndikɔ kpaa busiǝ lǝ eyikedikɔ.
46 — Cuidado com os
47 Beesu bakɔɛsiǝ ɔflɔ bǝ lǝ bawunsǝ ko mǝ, fɛɛ baawɛ mǝ kalɛ mǝ asa kafo. Nya baato kala kǝntsyɛ, kate ǝsuǝ lǝ betidi eto ǝnǝmi. Nyaso mǝ kotonǝnǝ ebɔkɛ ale eso utsyuǝ saa eto kole!”
47 Exploram as viúvas e roubam os seus bens; e, para disfarçar, fazem orações compridas. Portanto, o castigo que eles vão sofrer será pior ainda!

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.