Lucas 16
Onanto eto kakle fɔfɔ; Sɛkpɛle (LIP) vs NVI
1 Yesu átɛyi wǝ bakasebi nkǝ, “Lefe nǝ léfe mmǝǝ, otabinyǝ utsyuǝ akɛ mfó wǝ lɛkɛ uyifoyifo ɔni wǝ díkabe wǝ bikǝ. Nya bǝbǝ bátɛyi otabinyǝ ǝmǝ bǝ nwǝ laabe wǝ bikǝ mfó lɛ wǝ atabi bobiasǝ.
1 Jesus disse aos seus discípulos: "O administrador de um homem rico foi acusado de estar desperdiçando os seus bens.
2 Lǝ nyamfo eso otabinyǝ ǝmǝ ákpadi nwǝ laabe wǝ bikǝ mfo nya ɔ́tɛyi wǝ nkǝ, ‘Be ni nnya eto okle mínɔ itsyi lǝ fǝ ǝsuǝ mmǝ? Yifo nkunta itsyi lǝ kase fanlɛ mɔ bikǝ bobe ǝsuǝ kenke aboko mɛ, itsyise ensiembofo mɔ bikǝ bobe bio tsya.’
2 Então ele o chamou e lhe perguntou: ‘Que é isso que estou ouvindo a seu respeito? Preste contas da sua administração, porque você não pode continuar sendo o administrador’.
3 “Mfó nya uyifoyifo ǝmǝ lɛtɛyi wǝ ǝsuǝ nkǝ, ‘Mɔ Onamute ǝbǝ mɛ bola lǝ mɔ keyifokɔ. Be muuyifo? Mimbǝ ǝsuǝale nnya mukeyifo kakuɛnyifo. Nya asa bɔtɔ tsya aalɛ mɛ kofani.
3 "O administrador disse a si mesmo: ‘Meu senhor está me despedindo. Que farei? Para cavar não tenho força, e tenho vergonha de mendigar...
4 Ahaa! Mbote lesa nǝ muuyifo! Itǝ bǝ lǝ mɔ keyifo ábɔ mɛ lǝ ani tsyaa, lǝ mɔ bayɛtsyuǝ lǝ bafo mɛ lǝ mǝ ayo.’
4 Já sei o que vou fazer para que, quando perder o meu emprego aqui, as pessoas me recebam em suas casas’.
5 “Lǝ nyamfo esoo, ókpadi betidi ba nsi wǝ Onamute kayo ɔni, ɔni. Ɔ́tɔ ututɛ nkǝ, ‘Kayo kasia fensi mɔ Onamute?’
5 "Então chamou cada um dos devedores do seu senhor. Perguntou ao primeiro: ‘Quanto você deve ao meu senhor? ’
6 “Oyonyǝ ǝmǝ ǝtǝ mbuayɛ nkǝ, ‘Nnuǝ eto atase nnya lɛmɔ kolofa kɔni.’
6 ‘Cem potes de azeite’, respondeu ele. "O administrador lhe disse: ‘Tome a sua conta, sente-se depressa e escreva cinqüenta’.
7 “Nko ke ɔ́tɔ oyonyǝ bamba nkǝ, ‘Ntsyǝ ni fǝ ale? Kayo kasia fensi?’
7 "A seguir ele perguntou ao segundo: ‘E você, quanto deve? ’ ‘Cem tonéis de trigo’, respondeu ele. "Ele lhe disse: ‘Tome a sua conta e escreva oitenta’.
8 “Nyamfo esoo, Onamute ǝmǝ átɛsǝ nwǝ laabe bikǝ wǝ dímenyifo asa lǝ kusu ǝsuǝ ǝmǝ lǝ wǝ kobe ko óte mfo eso. Sitintii, betidi ba lǝǝsiǝ lǝ kawunsiǝ kamfo eto asa eto kɛnyɛɛ, mǝ etsyuesa lǝ mǝ asayifoyifo ǝsuǝ kulaa tsya so mba difi mǝ etsyuesa bǝtǝkǝ lǝ Onanto eto sekadidi ǝsuǝ.”
8 "O senhor elogiou o administrador desonesto, porque agiu astutamente. Pois os filhos deste mundo são mais astutos no trato entre si do que os filhos da luz.
9 Mfó nya Yesu dísukosǝ ɔ́tɛyi mǝ nkǝ, “Bifi mi kawunsiǝ eto bikǝ bɔkɛ bɛwunsǝ ko betidi. Itǝ lǝ béloo, Onanto ebofo fǝ okpe lǝ wǝ kǝsiǝkɔ.
9 Por isso, eu lhes digo: usem a riqueza deste mundo ímpio para ganhar amigos, de forma que, quando ela acabar, estes os recebam nas moradas eternas.
10 “Utidi wǝ laalɛ asa nnya ni akɛkɛ lǝ kusu ǝsuǝ, wǝ loofo asa nnya ni akplɛ enso tsya bɔlɛ lǝ kusu ǝsuǝ nɛ. Nya utidi wǝ laanyɛ lǝ kusu ǝsuǝ keyifo asa nnya ni akɛkɛ, wǝmbɔyɛ lǝ kusu sɛɛ ǝsuǝ uyifo asa nnya ni akplɛ enso tsya.
10 "Quem é fiel no pouco, também é fiel no muito, e quem é desonesto no pouco, também é desonesto no muito.
11 Lǝ nnya eso lǝ bianyɛnko kawunsiǝ kamfo eto asa lǝ kusu sɛɛ ǝsuǝǝ, ntsyǝ yoofo bubǝ bǝ utidi ebofo mi ɔnɔ bǝ biɔlɛ asa nnya ni lɛwɔnɔ eto ale nnya ni Onanto eto ǝtǝsa ola lǝ kusu sɛɛ ǝsuǝ?
11 Assim, se vocês não forem dignos de confiança em lidar com as riquezas deste mundo ímpio, quem lhes confiará as verdadeiras riquezas?
12 Nya lǝ amanlɛ utidi bamba eto asa nnya nkpe fǝ lǝ ɔflɔ lǝ kusu sɛɛ ǝsuǝ, ntsyǝ yuubǝ fɛ booyani fǝ kosate eto ale bǝtǝ fǝ?
12 E se vocês não forem dignos de confiança em relação ao que é dos outros, quem lhes dará o que é de vocês?
13 “Uyifoyifo saa embofo banamute inuǝ busumu. Woola ɔni, ukisi unuǝfǝ. Wuutsyue ɔni koto nya ɔɔni unuǝfǝ. Ǝmbofo Onanto ku atabi bɔkɔ kesumu.”
13 "Nenhum servo pode servir a dois senhores; pois odiará a um e amará ao outro, ou se dedicará a um e desprezará ao outro. Vocês não podem servir a Deus e ao Dinheiro".
14 Lefe nǝ Farisifɔ lɛnɔ asa nnya Yesu lɛtɛyii, bǝmǝ wǝ itsyise bála atabi fefe.
14 Os fariseus, que amavam o dinheiro, ouviam tudo isso e zombavam de Jesus.
15 Mfó nya Yesu lɛtɛyi mǝ nkǝ, “Biyifo betidi ba laate ǝsuǝ fe betidi sɛɛ lǝ babamba eto ǝnǝmi. Fɛɛ Onanto yi mi akɔɛsi kafo kenke. Itsyise asa nnya lefo koya lǝ betidi eto ǝnǝmii, eyifo asinsa lǝ Onanto eto ǝnǝmi.
15 Ele lhes disse: "Vocês são os que se justificam a si mesmos aos olhos dos homens, mas Deus conhece os corações de vocês. Aquilo que tem muito valor entre os homens é detestável aos olhos de Deus".
16 “Moses eto kɔfi eto kukue ku Onanto eto bǝnyɛlǝkǝtidi eto asa nnya báwɔni bǝtsyǝǝ, éyifo mǝ keyifo isu ese Ntuflǝsǝtidi Yohanes eto lefe. Nya idu lǝ lefe nǝmfó ǝsuǝǝ, bianɔ se baatɛyi dikiti sɛɛ nǝ ditsyi lǝ Onanto eto sekakedikɔ ǝsuǝ. Nya utidi saa nlɛ bokplatsya nkǝ lǝ udufǝ mfó.
16 "A Lei e os Profetas profetizaram até João. Desse tempo em diante estão sendo pregadas as boas novas do Reino de Deus, e todos tentam forçar sua entrada nele.
17 Fɛɛ iyuǝ eso itǝ bǝ kato ku kasɔ lǝ enya, enso bǝ afi nyamfo eto awɔnisa eto lekpa sɛkɛ saa bɔ lǝ Onanto eto afi nyamǝ ǝsuǝ.
17 É mais fácil o céu e a terra desaparecerem do que cair da Lei o menor traço.
18 “Osani saa wǝ lɔɔni wǝ usiǝ nya uufi obambaa, okpo kusiǝ. Nya osani wuufi kusiǝ ko bánii, okpo kusiǝ.
18 "Quem se divorciar de sua mulher e se casar com outra mulher estará cometendo adultério, e o homem que se casar com uma mulher divorciada do seu marido estará cometendo adultério".
19 “Lǝ lefe ditsyuǝǝ, otabinyǝ sani ɔni akɛ wǝ díkalɛ bikǝ bia lefo koya tinti, nya úkǝnyǝ disuǝyuǝ lefe saa lǝ wǝ nkpǝ kenke ǝsuǝ.
19 "Havia um homem rico que se vestia de púrpura e de linho fino e vivia no luxo todos os dias.
20 Nya okombo utsyuǝ wǝ baakpo bǝ Lasaro tsya lɛkɛ mfo. Afabe édi okombo ǝmfo ǝsuǝ kenke nya béketsyi wǝ bǝkǝtsyǝ lǝ kasɔ lǝ otabinyǝ ǝmǝ eto diyo eto kesie.
20 Diante do seu portão fora deixado um mendigo chamado Lázaro, coberto de chagas;
21 Úkabe kusu nkǝ lǝ otabinyǝ ǝmǝ lɛ budii, ewuliwuli nnya díkakpo lǝ kasɔ eboyo wǝ lǝ udi. Bakpa kula tsya kǝbǝ kadia wǝ afabe nyamǝ.
21 este ansiava comer o que caía da mesa do rico. Em vez disso, os cães vinham lamber as suas feridas.
22 “Íbǝ íbǝ bǝ Okombo ǝmǝ ésu úkpǝ nya Onanto eto bɔtɔnkpe díbǝ bétsyi wǝ bésu bǝtsyǝ lǝ Abraham eto akɔ kato. Otabinyǝ ǝmǝ tsya ǝbǝ úkpǝ nya bébikǝ wǝ.
22 "Chegou o dia em que o mendigo morreu, e os anjos o levaram para junto de Abraão. O rico também morreu e foi sepultado.
23 Nya lǝ ɔkɔmǝǝ, únyǝ nkǝ ɔ́kɛ lǝ kanyi kǝnyǝkɔ. Mfó se óbesǝ ǝnǝmi kato, únyǝ Abraham famfamfa nya Lasaro dísiǝ wǝ lǝ akɔ.
23 No Hades, onde estava sendo atormentado, ele olhou para cima e viu Abraão de longe, com Lázaro ao seu lado.
24 Mfó ǝmǝ nya ókpadi bembembe ɔtɛyi nkǝ, ‘Anto Abraham! Nyǝ mɛ kaminsǝ lǝ ǝtǝ lǝ Lasaro lǝ ufi lɛnimi oto lǝ ntu ntsyuǝ ǝsuǝ lǝ ufi ubǝ utǝkǝ lǝ mɔ odiakami ǝsuǝ lǝ iyuǝ ko mɛ. Itsyise nlɛ kanyi bunyǝ lǝ ute ǝsuǝ mfo!’
24 Então, chamou-o: ‘Pai Abraão, tem misericórdia de mim e manda que Lázaro molhe a ponta do dedo na água e refresque a minha língua, porque estou sofrendo muito neste fogo’.
25 “Fɛɛ Abraham átɛyi wǝ nkǝ, ‘Ubi, kloma fǝnkǝ lǝ fǝ nkpǝ disiǝfee, áfo asa sɛɛ kpǝ tinti. Nya Lasaro wǝ alɛɛ, asa bua sɔ̃ɔ̃ ófo. Fɛɛ mɔmɔɔ, ɔlɛ disuǝyuǝ bunyǝ nya fǝ nlɛ kanyi bunyǝ.
25 "Mas Abraão respondeu: ‘Filho, lembre-se de que durante a sua vida você recebeu coisas boas, enquanto que Lázaro recebeu coisas más. Agora, porém, ele está sendo consolado aqui e você está em sofrimento.
26 Nya, nnya nsi nkpe lǝ nnyaa, kukpio kplɛ kutsyuǝ kpe mfo lǝ bo ku fǝ eto nti. Nya lǝ utidi utsyuǝ aala nkǝ woayila ubǝ mfóo, wǝǝmbofo. Nya nko ke kutsyuǝ tsya lǝmbofo bɔyɛ kedu mfó kǝbǝ bo ɔflɔ mfo.’
26 E além disso, entre vocês e nós há um grande abismo, de forma que os que desejam passar do nosso lado para o seu, ou do seu lado para o nosso, não conseguem’.
27 “Mfó otabinyǝ ǝmǝ lɛtɛyi wǝ nkǝ, ‘Anto Abraham, nlɛ fǝ lekpakpa kpe Lasaro lǝ usu mɔ anto eto.
27 "Ele respondeu: ‘Então eu lhe suplico, pai: manda Lázaro ir à casa de meu pai,
28 Mfóo, nkpe bayimisani ɛnɔ. Tǝ lǝ usu ɔlɛ mǝ kɔlɛ kukɔnɔ itǝ lǝ mǝ lǝ bayɛ kaka minkpe bubǝ, kaka kanyi nkpe mfo.’
28 pois tenho cinco irmãos. Deixa que ele os avise, a fim de que eles não venham também para este lugar de tormento’.
29 “Mfó ǝmǝ nya Abraham lɛtɛyi wǝ nkǝ, ‘Fǝ bayimisani kpe Moses ku Onanto eto bǝnyɛlǝkǝtidi lǝ ɔflɔ. Nya ele bǝ betsyue mǝ koto.’
29 "Abraão respondeu: ‘Eles têm Moisés e os Profetas; que os ouçam’.
30 “Mfó nya otabinyǝ ǝmǝ dítǝ mbuayɛ nkǝ, ‘Anto Abraham, bǝmbɔnɔ mǝ ditiki! Fɛɛ lǝ utidi utsyuǝ ataka utsyi ɔkɔmǝ mfo úsu mǝ ɔflɔɔ, bɔɔnɔ wǝ ditiki bayɛ mǝ asa bua buyifo.’
30 " ‘Não, pai Abraão’, disse ele, ‘mas se alguém dentre os mortos fosse até eles, eles se arrependeriam’.
31 “Fɛɛ Abraham átɛyi wǝ nkǝ, ‘Lǝ bǝbɔnɔ Moses ku Onanto eto bǝnyɛlǝkǝtidi eto ditikii, lǝ yuubǝ bǝ utidi utsyuǝ ataka utsyi ɔkɔmǝ mfo usu mǝ ɔflɔ kulaa tsyaa, bembofo wǝ ditki banɔ!’ ”
31 "Abraão respondeu: ‘Se não ouvem a Moisés e aos Profetas, tampouco se deixarão convencer, ainda que ressuscite alguém dentre os mortos’ ".
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.