Lucas 15
Onanto eto kakle fɔfɔ; Sɛkpɛle (LIP) vs NTLH
1 Diyi lɔnii, mba laafo umǝnko kpǝ ku babuatidi bamba ǝbǝ Yesu ɔflɔ bǝ baanɔ wǝ ditiki.
1 Certa ocasião, muitos cobradores de impostos e outras pessoas de má fama chegaram perto de Jesus para o ouvir.
2 Mfó nya Farisifɔ ku afi eto bateasa dítsyiko dinyǝfi bokpe ku wǝ katɛyi bǝnkǝ, “Utidi ǝmfo aafo babuatidi nya wǝ ku mǝ leedi lesa kulaa tsya!”
2 Os fariseus e os mestres da Lei criticavam Jesus, dizendo: — Este homem se mistura com gente de má fama e toma refeições com eles.
3 Nyaso Yesu átɛyi mǝ lekpa nǝmfo nkǝ,
3 Então Jesus contou esta parábola :
4 “Lǝ utsyuǝ lǝ mi nti kpe basamu kolofa, nya ɔni lénya lǝ mǝ ntii, be fuuyifo? Eboyani awosi ɔwɔnɔmbǝ ɔwɔnɔmbǝ bamfó ǝtsyǝ lǝ kedikɔ mfó, esu kabɛbɛ ɔni wǝ lénya mfó isu ese lefe nǝ fǝnyǝ wǝ.
4 — Se algum de vocês tem cem ovelhas e perde uma, por acaso não vai procurá-la? Assim, deixa no campo as outras noventa e nove e vai procurar a ovelha perdida até achá-la.
5 Nya lǝ ǝnyǝ wǝǝ, ebunyǝ disuǝyuǝ tinti, nya fuutsyi wǝ ǝtǝkǝ lǝ simuǝ.
5 Quando a encontra, fica muito contente e volta com ela nos ombros.
6 Nya fuufi wǝ aboko oto. Nya fookpadi fǝ bayɛtsyuǝ ku mba lǝ koyotsya nya fɔɔtɛyi mǝ fǝnkǝ, ‘Nlɛ disuǝyuǝ bunyǝ tinti, itsyise nnyǝ mɔ osamu wǝ lénya nyaso binyǝnko mɛ disuǝyuǝ!’
6 Chegando à sua casa, chama os amigos e vizinhos e diz: “Alegrem-se comigo porque achei a minha ovelha perdida.”
7 Nya nlɛ mi bɔtɛyi minkǝ, nko ke disuǝyuǝ tinti lɔɔkɛ lǝ Onanto eto sekakedikɔ lǝ obuatidi ɔni wǝ hã lɛtsyi lɛkɔɛsi ɔwuninsǝ enso disuǝyuǝ nǝ boonyǝ lǝ fe betidi awosi ɔwɔnɔmbǝ ɔwɔnɔmbǝ ba dimensihiã bɔtsyi kawuninsǝ ǝsuǝ.
7 — Pois eu lhes digo que assim também vai haver mais alegria no céu por um pecador que se arrepende dos seus pecados do que por noventa e nove pessoas boas que não precisam se arrepender.
8 “Nya lǝ usio utsyuǝ kpe sika flubia lefosi nya ónyansǝ sɔnii, be ele bǝ uyifo? Wooto okandiɛ, okpa wǝ diyo kafo kenke, ɔbɛbɛ se lǝ diyo eto akpɔ nnya kenke kukɔnɔ isu ese lefe nǝ unyǝ atabi nyamǝ.
8 Jesus continuou:
9 Nya lǝ unyǝ see, wookpadi wǝ bǝtsyuǝ ku mba nkpe lǝ koyotsya, nya wɔɔtɛyi mǝ nkǝ, ‘Nlɛ disuǝyuǝ bunyǝ tinti itsyise nnyǝ mɔ atabi nnya lénya nyaso binyǝ ku mɛ disuǝyuǝ.’
9 E, quando a encontra, convida as amigas e vizinhas e diz: “Alegrem-se comigo porque achei a minha moeda perdida.”
10 Nya nlɛ mi bɔtɛyi sitinti minkǝ, nko ke Onanto eto batɔnkpe tsya luunyǝ disuǝyuǝ lǝ obuatidi ɔni wǝ ditsyi lɛkɔɛsi ɔwuninsǝ eso.”
10 — Pois eu digo a vocês que assim também os anjos de Deus se alegrarão por causa de um pecador que se arrepende dos seus pecados.
11 Yesu ésukosǝ nya ɔ́tɛyi mǝ nkǝ, “Osani utsyuǝ akɛ wǝ bebisaibi inuǝ lɛkɛ.
11 E Jesus disse ainda:
12 Nya dikpefile lɛtɛyi wǝ anto nkǝ, ‘Nto, fi mɔ kedikɔ ka luutu mɛ lǝ fǝ bikǝ nti ǝtǝ mɛ mɔmɔ mɔmɔ.’ Lǝ nyamfo eso osani ǝmǝ éfi wǝ bikǝ biamǝ nya úsie mi lǝ akpa ǝnuǝ útǝ wǝ bebi inuǝ bamǝ.
12 Certo dia o mais moço disse ao pai: “Pai, quero que o senhor me dê agora a minha parte da herança.”
13 “Nya lǝ eyi asiani eto kamaa, dikpefile nǝmǝ éfi asa nnya kenke dítu wǝ óte nya úfi atabi nyamǝ nya údu úsu kusu famfamfa kaka úsu úsiǝ údi nkpǝ bua bua, nya óbiasǝ wǝ atabi nyamǝ kenke.
13 Poucos dias depois, o filho mais moço ajuntou tudo o que era seu e partiu para um país que ficava muito longe. Ali viveu uma vida cheia de pecado e desperdiçou tudo o que tinha.
14 Údi lesa saa nǝ dítsyǝ wǝ ólosǝ. Lǝ nyamfó eto kamaa, kukpɛnsɛ kekleke kutsyuǝ ǝbǝ lǝ kasɔ kamǝ kenke nyaso kukpɛnsɛ ǝbǝ kúmuǝ wǝ nya kulesa ménsibu wǝ lǝ udi.
14 — O rapaz já havia gastado tudo, quando houve uma grande fome naquele país, e ele começou a passar necessidade.
15 Nyamfo esoo, úfi ǝsuǝ úsu ɔ́tsyɛ osani utsyuǝ nya ɔ́tɛyi nkǝ wuukeyifo keyifo saa ka ke eto okle wuutǝ wǝ nke uyifo. Nya osani ǝmǝ tsya dífi wǝ ókpe lǝ kaka wǝ bakplako nkpe banlɛ kota bɔnwɔ lǝ wǝ kebuto kǝtsyuǝ.
15 Então procurou um dos moradores daquela terra e pediu ajuda. Este o mandou para a sua fazenda a fim de tratar dos porcos.
16 Kukpɛnsɛ esoo, óla nkǝ eni lǝ ɔkɛ bakplako eto didisa nǝ bǝǝtǝ mǝ mfó eto ditsyuǝ lǝ udi, fɛɛ utidi saa mǝntǝ wǝ ni.
16 Ali, com fome, ele tinha vontade de comer o que os porcos comiam, mas ninguém lhe dava nada.
17 “Lǝ kalosǝkɔɔ, úsinkli údufǝ lǝ wǝ ǝsuǝ nya ɔ́tɛyi nkǝ, ‘Betidi ba ni mɔ anto eto beyifoyifo, baakɛ lesa kedi kemi kulaa tsya diebu. Nya mɔ nsi mfo nya kukpɛnsɛ luubǝ kolo mɛ.
17 Caindo em si, ele pensou: “Quantos trabalhadores do meu pai têm comida de sobra, e eu estou aqui morrendo de fome!
18 Mootaka ńyǝ nsikli nsu mɔ anto ɔflɔ, lǝ ntɛyi wǝ minkǝ, “Mɔ Anto, nyifo kabua nya mínta Onanto ku fintsya mimbu.
18 Vou voltar para a casa do meu pai e dizer: ‘Pai, pequei contra Deus e contra o senhor
19 Mensińyǝ ntǝ bǝ kpadi mɛ fe fǝ ubi. Bomu fi mɛ fe betidi ba nlɛ keyifo buyifo kǝtǝ fǝ eto ɔni.” ’
19 e não mereço mais ser chamado de seu filho. Me aceite como um dos seus trabalhadores.’ ”
20 Mfó ǝmǝ nya ótaka nya úfi wǝ bikǝ nya ɔ́yifǝ kusu ɔntɔ lǝ wǝ anto ɔflɔ.
20 Então saiu dali e voltou para a casa do pai.
21 “Mfo nya wǝ úbi lɛtɛyi wǝ nkǝ, ‘Mɔ Anto, nyifo kabua nta Onanto ku fintsya mbu. Nya mensinyǝ ntǝ bǝ akpadi mɛ fe fǝ ubi tsya!’
21 E o filho disse: “Pai, pequei contra Deus e contra o senhor e não mereço mais ser chamado de seu filho!”
22 “Fɛɛ wǝ anto ákpadi wǝ beyifoyifo nya ɔ́tɛyi mǝ nkǝ, ‘Bɛkɔse! Bifi awu nnya laanɔ bobe bibǝ bekpe wǝ. Nya lǝ bifi lɛsukpɛ ku afokpa nnya laanɔ bobe tsya bekpe wǝ lǝ ani ku akpa.
22 — Mas o pai ordenou aos empregados: “Depressa! Tragam a melhor roupa e vistam nele. Ponham um anel no dedo dele e sandálias nos seus pés.
23 Nyamfo eto kamaa, bisu bimuǝ lenantsyuikpɔ nǝ nkpe ayinkua lǝ belo ni. Nya bitǝ lǝ budi bunye disuǝyuǝ.
23 Também tragam e matem o bezerro gordo. Vamos começar a festejar
24 Itsyise mɔ ubi ǝmfoo, búfi wǝ fe nwǝ díkpǝ. Fɛɛ úsinkli úbǝ nkpǝ. Ónya nya busi búnyǝ wǝ.’ Nyamfo eso bétsyiko diyi budi kǝnyǝ disuǝyuǝ.
24 porque este meu filho estava morto e viveu de novo; estava perdido e foi achado.”
25 “Lǝ lefe nǝmfo kenke ǝsuǝǝ, wǝ ubi ninǝ ésu nkǝ lǝ usu obe mǝ kakuɛ. Se utsyi ɔnlɛ bubǝ nya ibu sɛkɛ lǝ udufǝ otoo, ɔ́nɔ ǝsǝ sǝnsǝ ku nwui wuinwui eto kɔsɔ.
25 — Enquanto isso, o filho mais velho estava no campo. Quando ele voltou e chegou perto da casa, ouviu a música e o barulho da dança.
26 Mfo nya ókpadi beyifoyifo eto ɔni lǝ mǝ nti nya ɔ́tɔ wǝ nkǝ, ‘Be nlɛ bubǝ lǝ oto?’
26 Então chamou um empregado e perguntou: “O que é que está acontecendo?”
27 “Uyifoyifo ǝmǝ ǝtǝ mbuayɛ nkǝ, ‘Fǝ ɔyimisani úsinklii úbǝ oto nya fǝ anto dítǝ bálo lenantsyuikpɔ nǝ nkpe ayinkua, itsyise usinkli ubǝ fɛ kulesa dímǝnyifo wǝ eso.’
27 — O empregado respondeu: “O seu irmão voltou para casa vivo e com saúde. Por isso o seu pai mandou matar o bezerro gordo.”
28 “Nyamfo ǝtǝ kafo ányi wǝ ɔyimisani ninǝ ǝmǝ tinti eso ɔ́ni nkǝ wǝmbudufǝ diyo kulaa tsya. Lǝ nnya eso wǝ anto ábɔ úbǝ wǝ ɔflɔ mfó, nya úbǝ ɔ́lɛ wǝ lekpakpa nkǝ udufǝ diyo.
28 — O filho mais velho ficou zangado e não quis entrar. Então o pai veio para fora e insistiu com ele para que entrasse.
29 Fɛɛ wǝ ubi ǝmǝ ésinkli ɔ́tɛyi wǝ anto ǝmǝ nkǝ, ‘Beso mińyǝ minlɛ keyifo buyifo kǝteǝ fǝ alɛ kpǝ ni nyamfo, fe fǝ uyifoyifo nya mǝnńyǝ lǝ fǝ ǝsuǝ kulefe kulefe, nya ǝmǝntǝ mɛ kulesa fe ote kulaa tsya, fǝ lǝ nyǝ disuǝyuǝ ku mɔ bayɛtsyuǝ?
29 Mas ele respondeu: “Faz tantos anos que trabalho como um escravo para o senhor e nunca desobedeci a uma ordem sua. Mesmo assim o senhor nunca me deu nem ao menos um cabrito para eu fazer uma festa com os meus amigos.
30 Fɛɛ se fǝ ubi wǝ lébiasǝ fǝ bikǝ nya úsu útǝkǝko batsyetɔ dísinkli úbǝ otoo, álo lenantsyuikpɔ nǝ dísiǝ ayinkua ǝtǝ wǝ!’
30 Porém esse seu filho desperdiçou tudo o que era do senhor, gastando dinheiro com prostitutas. E agora ele volta, e o senhor manda matar o bezerro gordo!”
31 “Mfó ǝmǝ nya wǝ anto lɛtɛyi nkǝ, ‘Mɔ ubi, fǝ kpe mfo lǝ mɔ ɔflɔ lefe saa nya asa nnya nte mɛ kenke, eyifo fǝ ale.
31 — Então o pai respondeu: “Meu filho, você está sempre comigo, e tudo o que é meu é seu.
32 Fɛɛ ɛlɛkɛ bǝ budi diyi bunyǝ disuǝyuǝ, itsyise búfi boǝ iyifo fe bukpǝ fǝ ɔyimi díkpǝ nya úsinkli úbǝ nkpǝ. Iyifo fe bonya ónya nya busi búnyǝ wǝ bio.’ ”
32 Mas era preciso fazer esta festa para mostrar a nossa alegria. Pois este seu irmão estava morto e viveu de novo; estava perdido e foi achado.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.