Lucas 14

Onanto eto kakle fɔfɔ; Sɛkpɛle (LIP) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Lǝ Ɔnwɛditsyǝyi ditsyuǝ ǝsuǝǝ, Yesu ésu Farisifɔ eto beninǝ ɔni eto diyo lǝ kaka bákpadi wǝ bǝ ubǝ udi lesa. Nya bǝtsyuǝ akɛ mfo ékeyu kalɛ ola lǝ wǝ ǝsuǝ kekleke.
1 Num sábado, Jesus entrou na casa de certo líder fariseu para tomar uma refeição. E as pessoas que estavam ali olhavam para Jesus com muita atenção.
2 Mfó nya osani utsyuǝ wǝ eto ani ku akpa lɛfɔɔ, díbǝ wǝ ɔflɔ.
2 Um homem, com as pernas e os braços inchados, chegou perto dele.
3 Nya Yesu lɛtɔ kɔfi eto bateasa ku Farisifɔ bǝtsyuǝ nkǝ, “Bo kɔfi ǝtǝ bo kusu nkǝ batsya utidi lǝ Ɔnwɛditsyǝyi ǝsuǝ, lee koǝntǝ bo kusu?”
3 E Jesus perguntou aos mestres da Lei e aos fariseus:
4 Fɛɛ bámfo kɛnyɛ bufǝ katɛyi kulesa. Mfó ǝmǝ nya Yesu lɛkɔbe utidi ǝmfo ókpa wǝ úsuko kutsyǝ nya ótsya wǝ nya útǝ wǝ kusu údu.
4 Mas eles não responderam nada. Então Jesus pegou o homem, curou-o e o mandou embora.
5 Mfó ǝmǝ nya ɔ́tɛyi mǝ nkǝ, “Lǝ mi utsyuǝ kpe ubi nye onantsyui nya ófankli údufǝ lǝ dibiǝ ditsyuǝ kafo lǝ Ɔnwɛditsyǝyi, embunǝ wǝ ǝlǝkǝ lǝ Ɔnwɛditsyǝyi lamfolamfo?”
5 Aí disse:
6 Fɛɛ bámfo wǝ ditiki eto mbuayɛ butǝ bio.
6 E eles não puderam responder.
7 Se Yesu dínyǝ kase betidi ba bákpadi báboko mfó eto bǝtsyuǝ nlɛ nsiǝkɔ kplɛ bota kǝtǝ ǝsuǝ, ɔ́tɛyi mǝ lekpa ditsyuǝ nkǝ,
7 Certa vez Jesus estava reparando como os convidados escolhiam os melhores lugares à mesa. Então fez esta comparação:
8 “Lǝ utidi utsyuǝ ákpadi fǝ nkǝ bǝ wǝ kusiǝkakpakɔ, mensu ǝsiǝ lǝ kakplɛkɔ. Itsyise ǝtsyuǝ ókpadi utidi wǝ nkpe dibu onso fǝ tsya oboko mfó.
8 — Quando alguém convidá-lo para uma festa de casamento, não sente no melhor lugar. Porque pode ser que alguém mais importante tenha sido convidado.
9 Nya utidi wǝ lékpadi mi inuǝ ba kenke díbǝ mfó ɔ́tɛyi fǝ nkǝ, ‘Tǝ lǝ utidi ǝmfo lǝ ubǝ usiǝ mfó.’ Yoohiã bǝ taka lǝ esu ǝsiǝ lǝ kaka lǝmbǝ dibu ku kofani.
9 Então quem convidou você e o outro poderá dizer a você: “Dê esse lugar para este aqui.” Aí você ficará envergonhado e terá de sentar-se no último lugar.
10 Bomu lǝ bákpadi fǝ bakoko kalebe kǝtsyuǝ, su ǝsiǝ lǝ kaka lenni kakplɛkɔ. Nya lǝ utidi wǝ lékpadi fǝ ǝbǝǝ, mfo wɔɔtɛyi fǝ nkǝ, ‘Ɔyɛtsyuǝ, taka lǝ mfó lǝ ǝbǝ ǝsiǝ lǝ kakplɛkɔ mfo.’ Nya nyamfo ebokpe fǝ dibu lǝ betidi bamba ba bákpadi báboko mfó kenke eto ǝnǝmi.
10 Pelo contrário, quando você for convidado, sente-se no último lugar. Assim quem o convidou vai dizer a você: “Meu amigo, venha sentar-se aqui num lugar melhor.” E isso será uma grande honra para você diante de todos os convidados.
11 Itsyise utidi saa wǝ labesǝ ǝsuǝ kato, Onanto ebobokosǝ wǝ kasɔ. Nya utidi saa wǝ laabokosǝ ǝsuǝ kasɔ, Onanto ebobesǝ wǝ kato.”
11 Porque quem se engrandece será humilhado, mas quem se humilha será engrandecido.
12 Mfó nya Yesu lɛtɛyi utidi wǝ lékpadi wǝ nkǝ ubǝ kedikɔ mfó nkǝ, “Lǝ akpadi betidi fǝ bǝbǝ bedi lǝfǝ diyo, mankpadi fǝ bayɛtsyuǝ nye fǝ bayimi nye fǝ betidi nye fǝ bayotsya ba ni batabinyǝ. Itsyise mǝ tsya ebokpadi fǝ nko kǝ bǝ, bǝ lǝ ǝbǝ edi. Nya lǝ ibǝ nko, nyalɛ te fǝ lesa nǝ féyifo fǝtǝ mǝǝ, eto oko banlɛ bulǝkǝ kǝtǝ fǝ nɛ.
12 Depois Jesus disse ao homem que o havia convidado:
13 Bomu lǝ alɛ diyi nǝmfo eto okle budii, kpadi bakombo ku betidi ba lamfo bɔyɛ kukɔnɔ ku mba lɛtsyini ku benǝmba.
13 Mas, quando você der uma festa, convide os pobres, os aleijados, os coxos e os cegos
14 Nyamfo luutǝ Onanto kpo fǝ atsyɔ nɛ. Itsyise betidi bamfó ǝmbofo fǝ kayo bofo lǝ nnya kɛnyɛ kulesa. Onanto ebofo fǝ nya kayo lǝ diyi nǝ ǝsuǝ betidi sɛɛ lootaka betsyi ɔkɔmǝ bǝbǝ nkpǝ.”
14 e você será abençoado. Pois eles não poderão pagar o que você fez, mas Deus lhe pagará no dia em que as pessoas que fazem o bem ressuscitarem.
15 Se betidi ba nsi lǝ kedikɔ mfó eto ɔni lɛnɔ ditiki nǝmfo, ɔ́tɛyi Yesu nkǝ, “Sitinti, disuǝyuǝ ebɔkɛ lǝ betidi ba luubǝ bedi lesa lǝ Onanto eto sekakedikɔ!”
15 Um dos que estavam à mesa ouviu isso e disse para Jesus: — Felizes os que irão sentar-se à mesa no
16 Mfó ǝmǝ nya Yesu lɛtɛyi wǝ nkǝ, “Lǝ lefe nǝ léfe mǝǝ, osani utsyuǝ ákpadi betidi kpǝ lǝ wǝ diyi kplɛ ditsyuǝ eto lesakedikɔ.
16 Então Jesus lhe disse:
17 Se lefe léyo bǝ betsyiko budi kǝnǝǝ, óla wǝ beyifoyifo ókpe nkǝ batɛyi wǝ betidi ba kenke ókla utsyǝ nkǝ bǝbǝ. Itsyise lesa saa ebɔflɔ!
17 Quando chegou a hora, mandou o seu empregado dizer aos convidados: “Venham, que tudo já está pronto!”
18 “Fɛɛ mǝmblɛ kenke étsyiko taflatsyɛ boto. Utidi tutɛ átɛyi uyifoyifo ɔni ǝmǝ nkǝ, ‘Nya kasɔ kǝtsyuǝ nya ele bǝ nsu mbe kǝ. Nyaso tɛyi wǝ fǝnkǝ, “Nlɛ wǝ lekpakpa, mǝmbofo bubǝ.” ’
18 — Mas eles, um por um, começaram a dar desculpas. O primeiro disse ao empregado: “Comprei um sítio e tenho de dar uma olhada nele. Peço que me desculpe.”
19 “Obamba tsya nkǝ, ‘Ńnya banantsyui lefosi ba lɔɔwunsǝko mǝ lǝ ɔkuɛ. Nya kusu mintɔ miǝ lǝ nsu nto mǝ mbe lǝ boofo keyifo buyifo. Nyamfo esoo, tɛyi wǝ fǝnkǝ, “Nlɛ wǝ lekpakpa, mǝmbofo bubǝ.” ’Luka 14:19|src="HK00019c.tif" size="span" loc="Luk 14:19" copy="Horace Knowles, British & Foreign Bible Society"
19 — Outro disse: “Comprei cinco juntas de bois e preciso ver se trabalham bem. Peço que me desculpe.”
20 “Obamba tsya nkǝ, ‘Mɔmɔ ete minkpa kusiǝ nɛ, nyaso mǝmbofo bubǝ.’
20 — E outro disse: “Acabei de casar e por isso não posso ir.”
21 “Uyifoyifo ɔni ǝmǝ esinkli úsu, úsu ɔ́tɛyi wǝ Onamute asa nyamfo kenke. Mfó kafo ányi wǝ Onamute ǝmǝ tinti nya ɔ́tɛyi wǝ uyifoyifo ǝmǝ nkǝ, ‘Kɔse lǝ esu ǝńyǝ lǝ esu ku nlebe nlebe kenke lǝ umǝ ǝmǝ lǝ akpa bakombo ku betidi ba lɛtsyini ku bǝnǝmba ku mba kenke leba bankpo lǝ kasɔ aboko mfo.’
21 — O empregado voltou e contou tudo ao patrão. Ele ficou com muita raiva e disse: “Vá depressa pelas ruas e pelos becos da cidade e traga os pobres, os aleijados, os cegos e os coxos.”
22 “Mfo ǝmǝ nya uyifoyifo ǝmǝ dísu úyifo nko. Nya úsinkli úbǝ ɔ́tɛyi wǝ Onamute nkǝ ókpadi mǝ, fɛɛ nsiǝkɔ kpǝ esi bubu bute.
22 — Mais tarde o empregado disse: “Patrão, já fiz o que o senhor mandou, mas ainda está sobrando lugar.”
23 Mfó ǝmǝ nya Onamute lɛtɛyi wǝ nkǝ, ‘Su lǝ esu ayɛ lǝ umǝ ku mbuto eto esu lǝ akpe nkɛale lǝ akpa betidi ba kenke aboko itǝ lǝ diyo nǝmǝ kafo kenke lǝ diyi.
23 — Aí o patrão respondeu: “Então vá pelas estradas e pelos caminhos e obrigue os que você encontrar ali a virem, a fim de que a minha casa fique cheia.
24 Nya nlɛ fǝ bɔtɛyi kakpasǝ minkǝ betidi ba kenke mínkpadi miǝ bǝbǝ lesakedikɔ fɛ báni, mǝ kuutsyuǝ saa embutidi mɔ lesa nǝmfo kɛnyɛ babe!’ ”
24 Pois eu afirmo a vocês que nenhum dos que foram convidados provará o meu jantar!”
25 Lefe ditsyuǝ se betidi kpǝ bǝtsyuǝ dítǝkǝko Yesu, ɔ́tsyi ɔ́wuninsǝ nya ɔ́tɛyi mɛ nkǝ,
25 Certa vez uma grande multidão estava acompanhando Jesus. Ele virou-se para eles e disse:
26 “Utidi saa wǝ luubǝ mɔ ɔflɔɔ, ǝmbofo mɔ okasebi budi lǝ waanla mɛ kaso wǝ anto ku wǝ usiǝ ku bebi ku wǝ bayimisani ku bayimisio ku wǝ kosate eto ǝsuǝ kulaa tsya.
26 — Quem quiser me acompanhar não pode ser meu seguidor se não me amar mais do que ama o seu pai, a sua mãe, a sua esposa, os seus filhos, os seus irmãos, as suas irmãs e até a si mesmo.
27 Utsyuǝ saa ke dimentsyi wǝ uyikabie ɔyɛ mɔ kayɛkɔ utǝkǝko mɛɛ, mǝnńyǝ utǝ bǝ uyifo mɔ okasebi.
27 Não pode ser meu seguidor quem não estiver pronto para morrer como eu vou morrer e me acompanhar.
28 “Lǝ utidi utsyuǝ aala nkǝ woato diyo kplɛ ditsyuǝ, tutɛ ele bǝ usiǝ kasɔ ubu bikǝ bia kenke loofe ku mi koya kenke obe lǝ okpe atabi nya loohiãa, bǝ woofo diyo nǝmǝ boto kalosǝ fɛ utsyǝ ni kasɔ.
28 Se um de vocês quer construir uma torre , primeiro senta e calcula quanto vai custar, para ver se o dinheiro dá.
29 Nya lǝ weenyifo nyamfo, wǝmbofo diyo nǝmǝ boto kalosǝ, lǝ ɔ́sisǝ ni kasɔ kekleke ku abambi fɛ utsyǝ kafati kasɔ boto kulaa tsya. Nya utsyuǝ saa wǝ luunyǝ nii, ebumǝ wǝ katɛyi nkǝ,
29 Se não fizer isso, ele consegue colocar os alicerces, mas não pode terminar a construção. Aí todos os que virem o que aconteceu vão caçoar dele, dizendo:
30 ‘Utidi ǝmfo étsyiko diyo nǝmfo boto kasɔ, fɛɛ wǝmbofo ni boto kalosǝ.’
30 “Este homem começou a construir, mas não pôde terminar!”
31 “Lǝ oka utsyuǝ átaka ku bamamanyǝ akpi lefosi nnya usu nkǝ woakpɔnko oka bamba wǝ nkpe bamamanyǝ akpi fosi ǝnuǝ, wuusiǝ ubu disi obe kukɔnɔ lǝ wǝ ǝsuǝale nya onkpe ebutǝ bǝ ofo wǝ olo ǝmǝ bɔkpɔnko.
31 — Se um rei que tem dez mil soldados vai partir para combater outro que vem contra ele com vinte mil, ele senta primeiro e vê se está bastante forte para enfrentar o outro.
32 Nya lǝ unyǝ nkǝ umbǝ ǝsuǝale nyamfo eto okle, wootsyese wǝ batɔnkpe nya boosu batsya ku oka ǝmǝ lǝ lefe nǝ batsyoko bǝtsyuǝ nya bɔɔlɛ wǝǝ lekpakpa nkǝ bayɛ bɔkpɔ lǝ bafiani bayɛtsyuǝ bomu, fɛ lǝ oka ǝmfó lǝ ɔnyi ɔfi kulaa tsya.”
32 Se não fizer isso, acabará precisando mandar mensageiros ao outro rei, enquanto este ainda estiver longe, para combinar condições de paz. Jesus terminou, dizendo:
33 Mfó ǝmǝ Yesu lélosǝ wǝ etiki nyamǝ, nya ɔ́tɛyi mǝ nkǝ, “Nko ini itǝ mi bǝ mi kutsyuǝ ǝmbofo mɔ okasebi budi lǝ woenlǝkǝ wǝ ato utsyiko lǝ lesa saa ǝsuǝ.
33 — Assim nenhum de vocês pode ser meu discípulo se não deixar tudo o que tem.
34 “Mba kpe alɛkɛ. Fɛɛ lǝ kamini kamǝ alo lǝ mba bomǝ ǝsuǝǝ, kusu ku kutsyuǝ saa ensimbǝ ǝsuǝ bookpe kamini lǝ mu bio.
34 — O sal é uma coisa útil; mas, se perde o gosto, deixa de ser sal.
35 Yensilɛkɛ bǝ befi mu bakpe balɛkɛsǝ kasɔ, nya yanlɛkɛ itǝ kuku kulaa tsya. Buwi ele bǝ bewi mu.
35 É jogado fora, pois não serve mais nem para a terra nem para o monte de esterco. Se vocês têm ouvidos para ouvirem, então ouçam.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.