Hebreus 11

Onanto eto kakle fɔfɔ; Sɛkpɛle (LIP) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Lǝ akpe bofokanɔɔ, eté bǝ akpe kusubebe kekleke itǝ lesa nǝ fanlɛ kusu bobe kǝtǝ. Ite bǝ anlɛ ni bunyǝ tsya.
1 A fé mostra a realidade daquilo que esperamos; ela nos dá convicção de coisas que não vemos.
2 Bofokanɔ dítǝ Onanto dínyǝ disuǝyuǝ lǝ bo bana ǝsuǝ lǝ kokolefe.
2 Pela fé, pessoas em tempos passados obtiveram aprovação.
3 Ɛyɛ lǝ bofokanɔ ǝsuǝǝ, nya bɔ́nɔ kasɔ boǝ Onanto éyifo kawunsiǝ kenke lǝ wǝ ditiki ǝsuǝ. Nya úyifo nnya utsyiko lǝ lesa nǝ dimankɛ bǝnyǝ kɔ ǝsuǝ.
3 Pela fé, entendemos que todo o universo foi formado pela palavra de Deus; assim, o que se vê originou-se daquilo que não se vê.
4 Bofokanɔ ǝsuǝ ɛyɛ nya Abel dífi asa nnya lɛlɛkɛ enso Kain eto ale útǝ Onanto kedi eso Onanto dínyǝ wǝ nwǝ leeyifo kasɛɛ. Onanto áfo wǝ ǝtǝsa nnya ɔ́yɛ lǝ nnya ǝsuǝ údi wǝ kɛnyɛ nkǝ uyifo ɔsɛɛ. Ite bǝ Abel ékpe tsyaa, wǝ bofokanɔ si bɔlɛ etiki budi ketsyiko lǝ wǝ ǝsuǝ.
4 Pela fé, Abel apresentou a Deus um sacrifício superior ao de Caim. Com isso, mostrou que era um homem justo, e Deus aprovou suas ofertas. Embora há muito esteja morto, ainda fala por meio de seu exemplo.
5 Ɛyɛ lǝ Enok eto bofokanɔ esoo, weenkpe. Onanto étsyi wǝ úsuko kato. Kuutsyuǝ saa mǝnnyǝ wǝ, itsyise Onanto étsyi wǝ usuko kato. Awɔnisa Kɛnkɛ eto Kukue lɛ bɔtɛyi nkǝ, fɛ útsyi Enok úsuko katoo, wǝ asa édufǝ Onanto ǝnǝ.
5 Pela fé, Enoque foi levado para o céu sem ver a morte; “ele desapareceu porque Deus o levou para junto de si”. Porque, antes de ser levado, ele era conhecido por agradar a Deus.
6 Kuutsyuǝ eto etiki embudufǝ Onanto ǝnǝ, lenni ɛyɛ lǝ wǝ bofokanɔ ǝsuǝ. Itsyise utsyuǝ saa wǝ ke lǝǝbǝ Onanto ɔflɔ, ele bǝ ofo ɔnɔ nkǝ Onanto kpe nya wǝǝtǝ mba laabɛbɛ wǝ lǝǝnyǝ wǝ.
6 Sem fé é impossível agradar a Deus. Quem deseja se aproximar de Deus deve crer que ele existe e que recompensa aqueles que o buscam.
7 Ɛyɛ lǝ bofokanɔ ǝsuǝ nnya Onanto díkǝ Noa ato kekleke itsyi lǝ asa nnya lǝǝbǝ bubǝ nya wǝǝnnyǝ tɔ unyǝ ǝsuǝ. Útsyue Onanto koto nya ówe lelaka eto ɔklɔ nǝ léfo wǝ ku wǝ diyo eto betidi lǝ nkpǝ. Ɛyɛ lǝ wǝ bofokanɔ bomfo ǝsuǝ Noa ǝlǝkǝ óte nkǝ kawunsiǝ eto betidi kenke édi dikpi. Nya ófiani ɔsɛɛ lǝ Onanto eto ǝnǝmi nya únyǝ kedikɔ lǝ wǝ ɔflɔ.
7 Pela fé, Noé construiu uma grande embarcação para salvar sua família do dilúvio. Ele obedeceu a Deus, que o advertiu a respeito de coisas que nunca haviam acontecido. Pela fé, condenou o resto do mundo e recebeu a justiça que vem por meio da fé.
8 Ɛyɛ lǝ bofokanɔ ǝsuǝ nnya Abraham lɛnɔ Onanto eto bokpadi bo ókpadi wǝ nkǝ usu kasɔ ka Onanto dítsyǝ kɛnyɛ útsyǝ nkǝ wuufi utǝ wǝ fe wǝ kedikɔ ǝsuǝ. Údu lǝ wǝ kasɔ úsu kaka wánte kulaa tsya.
8 Pela fé, Abraão obedeceu quando foi chamado para ir à outra terra que ele receberia como herança. Ele partiu sem saber para onde ia.
9 Ɛyɛ lǝ bofokanɔ ǝsuǝǝ, úsiǝ fe ɔfɔ lǝ kasɔ ka Onanto dítsyǝ wǝ kɛnyɛ. Úsiǝ lǝ ebu fe Isak ku Yakob ba léfo kɛnyɛtsyǝtsyǝ itsyi lǝ Onanto ɔflɔ.
9 E, mesmo quando chegou à terra que lhe havia sido prometida, viveu ali pela fé, pois era como estrangeiro, morando em tendas. Assim também fizeram Isaque e Jacó, que herdaram a mesma promessa.
10 Abraham ákabe kusu itǝ umǝnkplɛ wǝ báto bǝńyǝnsǝ wǝ ni nwǝ Onanto kosate léto.
10 Abraão esperava confiantemente pela cidade de alicerces eternos, planejada e construída por Deus.
11 Ɛyɛ lǝ bofokanɔ ǝsuǝǝ, ite bǝ Abraham wǝ díkabe ófee, léfiani anto nya Sara wǝ díkabe ofiani uninǝsia tsya lɛlɛ kafo, Onanto ǝtǝ nkǝ Abraham fiani ubianto itsyise uyi nkǝ Onanto wǝ dítsyǝ kɛnyɛ útsyǝ, éyifo lǝ wǝ kɛnyɛ ǝsuǝ.
11 Pela fé, até mesmo Sara, embora estéril e idosa, pôde ter um filho. Ela creu que Deus era fiel para cumprir sua promessa.
12 Ite bǝ Abraham obobe uku tsya, ɛyɛ lǝ utidi ɔni ǝmfo ǝsuǝ, nya befluflu kpǝ lɛbɔ betsyi fe befandebi nkpe kato, fe kase lekpa eto kɔwunumi ko bǝmbofo lǝ lekpa kɛnyɛ.
12 E, assim, uma nação inteira veio desse homem velho e sem vigor, uma nação numerosa como as estrelas do céu e incontável como a areia da praia.
13 Betidi bamfo kenke ǝsiǝ nkpǝ lǝ bofokanɔ ǝsuǝ isu ese lefe nǝ bǝkpǝ. Bámfo asa nnya Onanto dítsyǝ kɛnyɛ útsyǝ. Fɛɛ bǝnyǝ nya famfamfamfa nya bǝtǝ nya edufǝ nya batɛyi bǝnkǝ sitinti bafɔ ku mba nyɛ kusu ete beni lǝ kasɔ kamfo ǝsuǝ.
13 Todos eles morreram na fé e, embora não tenham recebido todas as coisas que lhes foram prometidas, as avistaram de longe e de bom grado as aceitaram. Reconheceram que eram estrangeiros e peregrinos neste mundo.
14 Nya betidi ba latɛyi asa nyamfoo, ǝǝlǝkǝ kate wuee bǝnkǝ balɛ kusu bobe kǝtǝ mǝ kosate eto kǝmǝnsɔ.
14 Evidentemente, quem fala desse modo espera ter sua própria pátria.
15 Lǝ kasɔ ka ǝsuǝ bétu ete banlɛ bɔbɛbɛɛ, eni bátafo businkli kesu mfó.
15 Se quisessem, poderiam ter voltado à terra de onde saíram,
16 Bomuu, bákabe kusu itǝ kasɔ ka lɛlɛkɛ kanso nkamfó. Ke ni Onanto eto kato. Nyamfo eso yaanlɛ Onanto kofani lǝ bakpadi wǝ bǝ mǝ Onanto nɛ, itsyise ɔ́lɔ umǝnkplɛ utsyuǝ útsyǝ itǝ mǝ.
16 mas buscavam uma pátria superior, um lar celestial. Por isso Deus não se envergonha de ser chamado o Deus deles, pois lhes preparou uma cidade.
17 Ɛyɛ lǝ Abraham eto bofokanɔ eso lǝ lefe nǝ Onanto léto wǝ óbee, ite bǝ Abraham ni nwǝ Onanto dítsyǝ kɛnyɛ utsyǝ tsyaa, ɔ́tɔnɔ lǝ ufi wǝ ubi ɔni kplo Isak utǝ Onanto kedi.
17 Pela fé, Abraão, ao ser posto à prova, ofereceu Isaque como sacrifício. Abraão, que havia recebido as promessas, estava disposto a sacrificar seu único filho,
18 Ite bǝ Onanto ébɔtɛyi wǝ nkǝ, “Ɛyɛ lǝ fǝ ubi Isak ǝsuǝ nya fuunyǝ befluflu kpǝ ba míntɛyi míntsyǝ.”
18 embora Deus lhe tivesse dito: “Isaque é o filho de quem depende sua descendência”.
19 Abraham éfi nnya nkǝ, Onanto ebofo wǝ ubi Isak botakasǝ ketsyiko ɔkɔmǝ kaboko nkpǝ. Nya fe kase íbǝǝ, Abraham ésinkli ófo Isak fe ɔkɔmǝ útsyi úbǝ.
19 Concluiu que, se Isaque morresse, Deus tinha poder para trazê-lo de volta à vida. E, em certo sentido, recebeu seu filho de volta dos mortos.
20 Ɛyɛ lǝ bofokanɔ ǝsuǝ nnya Isak lékpo Yakob ku Esau atsyɔ itǝ sɛtɔ sia nlɛ bubǝ.
20 Pela fé, Isaque prometeu bênçãos para o futuro de seus filhos, Jacó e Esaú.
21 Ɛyɛ lǝ bofokanɔ ǝsuǝ nya Yakob le lefe nǝ ɔnlɛ bukpǝǝ, ókpo Yosef eto bebi atsyɔ, nya ɔ́tɛsǝ Onanto se úkpǝsǝ lǝ uyi wǝ waalɛ ǝsuǝ.
21 Pela fé, Jacó, prestes a morrer, abençoou cada um dos filhos de José e se curvou para adorar, apoiado em seu cajado.
22 Ɛyɛ lǝ bofokanɔ ǝsuǝ se Yosef dínyǝ nkǝ wǝ dikpǝfe éboyoo, údi etiki utsyi lǝ Israel bebi eto budu lǝ Egipte eto kasɔ ǝsuǝ nya ɔ́tɛyi mǝ kase ele bǝ beyifo ku wǝ ɔkɔ.
22 Pela fé, José, no fim da vida, declarou com toda a confiança que os israelitas deixariam o Egito e deu ordens para que cuidassem de seus ossos.
23 Ɛyɛ lǝ bofokanɔ ǝsuǝ eso Moses eto antomǝ dífi wǝ bákula lǝ afa ǝtsyǝ ǝsuǝ se bále wǝ. Bǝnyǝ bǝ úyifo dikpefi nǝ laanɔ bobe nya bánte sikpi ku oka ǝmǝ eto kɔfi bota kebu ǝsuǝ.
23 Pela fé, os pais de Moisés o esconderam por três meses tão logo ele nasceu, pois viram que a criança era linda e não tiveram medo de desobedecer ao decreto do rei.
24 Ɛyɛ lǝ bofokanɔ ǝsuǝ nya Moses lɛni nkǝ bánkpadi wǝ bǝ Oka Farao eto ubisiobi eto ubi lefe nǝ úkabé.
24 Pela fé, Moisés, já adulto, recusou ser chamado filho da filha do faraó,
25 Iyifo wǝ lelabi nkǝ lǝ unyǝ kanyi ku Onanto eto betidi enso bǝ unyǝ kamini lǝ lebuayifoyifo ǝsuǝ itǝ lefe kliminti.
25 preferindo ser maltratado junto com o povo de Deus a aproveitar os prazeres transitórios do pecado.
26 Úbu nnya óbe nkǝ lǝ bakpé wǝ kofani lǝ Kristo eto disii, ɛlɛkɛ famfamfamfa eso kedi ka wuunyǝ lǝ utǝkǝko Egipte eto kasɔ eto asa nnya wuunyǝ kama. Itsyise úfi wǝ ǝnǝmi utǝkǝ lǝ kutǝkǝ ko Onanto luutǝ wǝ lǝ sɛtɔ́ ǝsuǝ.
26 Considerou melhor sofrer por causa do Cristo do que possuir os tesouros do Egito, pois tinha em vista sua grande recompensa.
27 Nya ɛyɛ lǝ bofokanɔ bomǝ esoo, údu lǝ Egipte eto kasɔ nya wǝánte oka ǝmǝ eto kafo ka lɔɔnyi wǝ sikpi. Nya fenkǝ únyǝ Onanto wǝ bo ǝnǝmi lǝmbofo bunyǝ, ɔ́ni nkǝ wembusinkli kama.
27 Pela fé, saiu do Egito sem medo da ira do rei e prosseguiu sem vacilar, como quem vê aquele que é invisível.
28 Bofokanɔ ǝsuǝ ɛyɛ nya útsyǝ Ukpe Ása Bo Ɔ́yila eto lekpa kasɔ lefe nǝ béfi kɔtɔ bese lǝ biku ku keyi ǝsuǝ. Nya ɛyɛ lǝ nnya ǝsuǝ, Onanto eto ɔtɔnkpe wǝ díbǝ ólo Egiptefɔ eto ubisaibi ninǝ saa lǝ Egipte eto kasɔ nya yanlɛ bǝ utidi Israelfɔ eto bebi saa.
28 Pela fé, ordenou que o povo de Israel celebrasse a Páscoa e aspergisse com sangue os batentes das portas, para que o anjo da morte não matasse seus filhos mais velhos.
29 Ɛyɛ lǝ bofokanɔ ǝsuǝ nnya dítǝ Israel bebi léfo Lekpo Sia bɔyila fe kasɔnti fufu ǝsuǝ bákayɛ nɛ. Fɛɛ lefe nǝ Egiptefɔ lekplatsya bǝ baayila ni, ntu bomǝ étsyiko mǝ búdunko.
29 Pela fé, o povo de Israel atravessou o mar Vermelho, como se estivesse em terra seca. Quando os egípcios tentaram segui-los, morreram todos afogados.
30 Ɛyɛ lǝ bofokanɔ ǝsuǝ, se Israel bebi lɛyɛ bátsyilama kafati ka báto batsyilama Yeriko eto umǝ eyi akuansee, nnya dítǝ kafati kamǝ léba kákpoo kasɔ nɛ.
30 Pela fé, o povo marchou ao redor de Jericó durante sete dias, e suas muralhas caíram.
31 Ɛyɛ lǝ bofokanɔ ǝsuǝ nyaso bánlo Rahab wǝ ni otsyetɔ mfó fe kase bálo mba dimamfo Onanto banɔ. Itsyise ófo Israelfɔ eto betidi ba bátsyese ba dísu mfó bésu bátsyilama béyu kasɔ kamǝ bábe kukɔnɔ.
31 Pela fé, a prostituta Raabe não foi morta com os habitantes de sua cidade que se recusaram a obedecer, pois ela acolheu em paz os espiões.
32 Be tsya ele bǝ nsi ntɛyi mi? Lefe kpǝ ǝmbǝ mɛ bǝ lǝ ndi etiki ntsyiko lǝ Gideon, Barak, Samson, Yefta, David ku Samuel ku Onanto eto bǝnyɛlǝkǝtidi ǝsuǝ.
32 Quanto mais preciso dizer? Levaria muito tempo para falar sobre a fé que Gideão, Baraque, Sansão, Jefté, Davi, Samuel e os profetas tiveram.
33 Ɛyɛ lǝ bofokanɔ ǝsuǝǝ, bákpɔ nsɔ kpǝ bǝtǝkǝ mǝ kato. Béyifo lesa nǝ dińyǝ itǝ nya bǝnyǝ kɛnyɛ ka Onanto dítsyǝ útǝ mǝ. Nya bǝtsyuǝ díti batsyata eto nnyɛ.
33 Pela fé, eles conquistaram reinos, governaram com justiça e receberam promessas. Fecharam a boca de leões,
34 Nya bǝtsyuǝ lɛninsǝ etefɛnku kplɛ nnya díkatonsǝ asa. Nya bǝtsyuǝ lɛbɔ báfe lǝ lesiabi eto kɛnyɛ lǝ lema ǝsuǝ. Ite bǝ betidi bamfó kenke mankɛ ǝsuǝale saa tsya, Onanto ǝtǝ nkǝ bǝnyǝ ǝsuǝale! Bǝnyǝ ǝsuǝale fe bamamanyǝ ba lɛkɛ ale kekleke, nya bǝtǝkǝ bafɔ eto bamamanyǝ bamǝ kenke kato.
34 apagaram chamas de fogo e escaparam de morrer pela espada. Sua fraqueza foi transformada em força. Tornaram-se poderosos na batalha e fizeram fugir exércitos inteiros.
35 Nya ɛyɛ lǝ bofokanɔ ǝsuǝǝ, besio léfo mǝ batokpenyǝ ba díkpǝ disi bǝbǝ nkpǝ. Nya bǝtsyuǝǝ, lɛnni bǝ betidi mǝnlǝkǝ mǝ betsyiko lǝ kanyinyǝnyǝ ka ǝsuǝ bákɛ, bomu bála bǝ lǝ bǝkpǝ, bǝ lǝ bǝnyǝ botaka kǝbǝ nkpǝ bo nso kɔnɔ.
35 Mulheres receberam de volta seus queridos que haviam morrido. Outros, porém, foram torturados, recusando-se a ser libertos, e depositaram sua esperança na ressurreição para uma vida melhor.
36 Bákpe bǝtsyuǝ kɔfiɔ nya báblɛ mǝ ku keyibi. Nya bákpe bǝtsyuǝ lǝ amena nya beti mǝ bákpe lǝ Aba eto diyo.
36 Alguns foram alvo de zombaria e açoites, e outros, acorrentados em prisões.
37 Bákpɔ bǝtsyuǝ aba nya bákpe bǝtsyuǝ tsya eku ǝnuǝ ku nlande, nya báto bǝtsyuǝ ku asiabi bálo. Nya béfi basamu ku bate eto ekue bémini mǝ ǝsuǝ nya báyɛ bákafe itsyise kulesa mǝntsyǝ mǝ. Nya betidi lékpe mǝ bulǝ, nya bǝnyǝ kanyi tinti.
37 Alguns morreram apedrejados, outros foram serrados ao meio, e outros ainda, mortos à espada. Alguns andavam vestidos com peles de ovelhas e cabras, necessitados, afligidos e maltratados.
38 Lǝ mǝ nkpǝ sɛɛ bo bǝsiǝ esoo, kawunsiǝ kamfo eto betidi mámfo mǝ. Nyaso bákayɛ bákafe lǝ mfiminti ku atiniku ku kanyinyǝnyǝ fe mba bála lǝ mǝ nsɔ, nya bákɛ lǝ aba kalɔ ku lǝ ǝbiǝ lǝ kasɔnti.
38 Este mundo não era digno deles. Vagaram por desertos e montes, escondendo-se em cavernas e buracos na terra.
39 Ite bǝ bátɛsǝ betidi bamfo kenke ba bákpe bofokanɔ tsyaa, bámfo kɛnyɛ ka Onanto lɛ́tɛyi útsyǝ mǝ.
39 Todos eles obtiveram aprovação por causa de sua fé; no entanto, nenhum deles recebeu tudo que havia sido prometido.
40 Itsyise Onanto ǝnye asa bamba nya lɛlɛkɛ enso útsyǝ bo. Nya lǝ bo mankɛ mǝ lǝ ntii, bembuyifo mǝ báflɔ balo.
40 Pois Deus tinha algo melhor preparado para nós, de modo que, sem nós, eles não chegassem à perfeição.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.