Atos 1

Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Thárádu Theophilo, cáhtya bí Byacè Jesǔ me̤ Cò́marya atè̤me̤ nuôtônyě rò a tuố̤dố Cò́marya è́ka̤ kahtya lǔ nuôtônyě ari-akyǎ ná a tè̤ithyóithya lò̌꤮ plǐ tahenuô vǎ rǎmárǎdyǎ htuô̌lò̌hò́ dố li aré̤lố nuôtôba akǔ hò́.
1 Escrevi o primeiro livro, ó Teófilo, relatando todas as coisas que Jesus começou a fazer e a ensinar
2 Bí ǔ è́ka̤ kahtya tyahí è dố mò́khu híto nuô, dố Thè́ Sǎsè̌ Byacè a tè̤pro̤tè̤prya̤ akhu-akhyěrò a mekyǎ a Prè̤dônyǎphú dố a nwóhtya htuô̌hò́ lǔ nuôtahe ná èthǐ ki bè me̤tè̤ tahe ari-akyǎ.
2 até o dia em que foi elevado às alturas, depois de haver dado mandamentos por meio do Espírito Santo aos apóstolos que tinha escolhido.
3 A khyáthyěhtuô̌ ané̤ rò a ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě dố tè̤thyě htuô̌rò dốkhyě anyě lwǐ̤shyě akǔnuô, a dyéluô̌ pé̤ ané̤ ná a khǒpacè̤̌ tahe è́phuốlǎ, htuô̌rò a hésodônyǎ pé̤ èthǐ ná Cò́marya ahtyěaké̤ ari-akyǎ. A khǒpacè̤̌ tahe myáhtye è rò athè́plò rare pǎ lahyǎ to. Èthǐ zṳ̂́e sǎprè̤́nyacè̌ cò́ ná a htwǒprè̤ má̤lakǒ cò́.
3 Depois de ter padecido, Jesus se apresentou vivo a seus apóstolos, com muitas provas incontestáveis, aparecendo-lhes durante quarenta dias e falando das coisas relacionadas com o Reino de Deus.
4 Tôphuốkhè̌ bí a eǒ tố̤kuô̌ ná a khǒpacè̤̌ yětahe akhè̌nuô, a mekyǎ èthǐ, “Htecuốkyǎ tǎ lahyǎ hí dố Jerusalem vǐ̤yě akǔnuô tǎ hímé̤. Opò̤́tadû lahyǎ bínuô tuố̤dố thǐ ní̤bè shyězṳ́ dố vǎ héso-one htuô̌hò́ thǐ ná vǎphè̌ ò́lya̤ dố a ki dyé thǐ pǎnuô ní꤮.”
4 E, comendo com eles, deu-lhes esta ordem:
5 Htuô̌to a hépó̤ èthǐ, “Giovanni plwǒ pé̤ ǔ ná htyě, manárò nyě̤tyato pǎnuô ǔ ki plwǒ pé̤ thǐ ná Thè́ Sǎsè̌ Byacè pǎ.”
5 Porque João, na verdade, batizou com água, mas vocês serão batizados com o Espírito Santo, dentro de poucos dias.
6 Bí Prè̤dônyǎphú tahe hyǎ myáhtye tǎ̤sû khyěthyá lǔ dố Jesǔ o akhè̌nuô, a sudyǎ Jesǔ, “Byacè, khǒnyá̤yěma shuốkhè̌ bèhò́ dố nè̤ kíré̤ dyéka̤khyě hò́ Israelphú tahe ahtyěké̤ nuô hò́ è̌?”
6 Então os que estavam reunidos com Jesus lhe perguntaram: — Será este o tempo em que o Senhor irá restaurar o reino a Israel?
7 Rò Jesǔ hésû èthǐ, “Tè̤shuốtè̤khè̌ ná mò̤́nyěmò̤́thè̌ tahe nuôma a htwǒhtyadû ná phè̌ a taryěshyosò̌ prè́. A ki htwǒhtya bíkhè̌tě pǎ nuôma, thǐ lo thè́gně má̤to.
7 Jesus respondeu:
8 Manárò bí Thè́ Sǎsè̌ Byacè hyǎlya̤hò́ dố thǐlo̤ pǎ akhè̌nuô, thǐ ki lốbǎ ná tè̤shyotè̤sò̌ pǎ rò thǐ ki htwǒhtya pé̤ vǎ prè̤khyáthè́ tahe dố vǐ̤ Jerusalem akǔ, ná Juda tôké̤꤮ lè̤̌, ná Samaria ké̤ htuô̌to a ki tuố̤ cò́dố hekhusǐba lò̌ cò́ pǎ,” a héphúnuô.
8 Mas vocês receberão poder, ao descer sobre vocês o Espírito Santo, e serão minhas testemunhas tanto em Jerusalém como em toda a Judeia e Samaria e até os confins da terra.
9 Jesǔ hébè htuô̌rò bí a khǒpacè̤̌ tahe tṳ́htyamyá è akhè̌nuô, Cò́marya è́ka̤ kahtyakyǎ lǔ dố mò́khu. Ò́luố̤ tôba kuô̌bíkyǎ lǔ rò èthǐ myáhtye pǎ lǔ to.
9 Depois de ter dito isso, Jesus foi elevado às alturas, à vista deles, e uma nuvem o encobriu dos seus olhos.
10 Bí èthǐ tṳ́htya sǒtapa̤ pǎ dố mò́lè̤̌ akhè̌nuô, kayǎthè́nyě̤ kû̌thyání̤ hyeca̤bǔ rò hyǎokahtò htyaluô̌khyé pé̤ dố èthǐ akhǎshyé.
10 E, estando eles com os olhos fixos no céu, enquanto Jesus subia, eis que dois homens vestidos de branco se puseram ao lado deles
11 Rò a hé èthǐ, “Galileaphú thǐ꤮ thǐ cuố ihtòo tṳ́htya lahyǎ dố mò́lè̤̌ bíyě me̤tě? Jesǔ dố thǐ myáhtye ǔ è́ka̤ kahtyakyǎ è dố mò́khu yětôprè̤nuô a ki hyǎlya̤ thyá khyěthyá phú thǐ myáhtye a ka̤kahtya khǒnyá̤yěnuô pǎ.”
11 e lhes disseram: — Homens da Galileia, por que vocês estão olhando para as alturas? Esse Jesus que foi levado do meio de vocês para o céu virá do modo como vocês o viram subir.
12 Htuô̌rò a khǒpacè̤̌ tahe o dố Oliva sokhu rò a ka̤khyě khyěthyá lahyǎ dố vǐ̤ Jerusalem. Vǐ̤ Jerusalem yěnuôma a oye̤ ná soyě aklǐ zè̤thuô̌thyó ná shyéthuô̌thyó prè́.
12 Então os apóstolos voltaram do monte das Oliveiras para Jerusalém. A distância até a cidade é de cerca de um quilômetro.
13 Èthǐ ka̤tuố̤ dố vǐ̤ Jerusalem akǔ rò a cuốhtyanuô̌ dố hi dố èthǐ lé̤cuốokuố ní̤dyé taplô̤taplyáphú yěnuôtômě dố akhunuô tôtó̤. Rò èthǐ yětahema kryá꤮ ǔpě hérò Petru, Giovanni, Jakomo, Andrea, Philipu, Thomazo, Bartholomeo, Matteo, Alphaeo aphúkhǔ Jakomo, Simonè dố a mo̤ ní̤dyé ahtyěaké̤ yětôprè̤ ná Jakomo aphúkhǔ Juda thǐtahe prè́.
13 Quando entraram na cidade, subiram para o cenáculo onde se reuniam Pedro, João, Tiago, André, Filipe, Tomé, Bartolomeu, Mateus, Tiago, filho de Alfeu, Simão, o Zelote, e Judas, filho de Tiago.
14 Èthǐ yětahenuô a hyǎ myáhtye tǎ̤sû tǎ̤plò́ tamǒmǒ ná prè̤mò dố aruôtahe ná Jesǔ amuố̤ Maria ná Jesǔ a puố̤prè̤khǔ tahe rò èthǐ kwǐcò́bè̌ ró̤lò̌ lǔ bínuô.
14 Todos estes perseveravam unânimes em oração, com as mulheres, com Maria, mãe de Jesus, e com os irmãos dele.
15 Tônyěkhè̌nuô, prè̤zṳ̂́etè̤phú dố a phû꤮ o aprè̤ tôzè̤nyě̤shyě yěnuô a hyǎ okúokyá lǔ.
15 Naqueles dias, Pedro se levantou no meio dos irmãos, que formavam um grupo de mais ou menos cento e vinte pessoas, e disse:
16 Rò Petru ihtòhé, “Puố̤vyá̤ thǐ꤮, lisǎsè̌ héone htuô̌hò́ Juda dố a zṳ̌ pé̤ ǔ klyá rò a nò̌pṳ̂́ ǔ ná Jesǔ yě ari-akyǎ. Rò Thè́ Sǎsè̌ Byacè nò̌hébè Khwí Davi ná èrièkyǎ yětahe nuôma a tǒbè lốhtyabǎhtya nyǎ prè́.
16 — Irmãos, era necessário que se cumprisse a Escritura que o Espírito Santo predisse pela boca de Davi, a respeito de Judas, que foi o guia daqueles que prenderam Jesus.
17 È ma a otố̤nò́kuô̌ dố pè̤ aplò́amṳkǔ tôprè̤ rò ǔ nwóhtya kuô̌ è dố a ki me̤tố̤kuô̌ tè̤ ná pè̤.”
17 Ele era um dos nossos e teve parte neste ministério.
18 (Rû̌ dố Juda me̤ní̤ dố tè̤mǔmyá̤ricyá̤ akǔ yěnuô a ipri̤ ná prè́ tôlé̤ rò a latǎ̤thyě hò́pò̤́phè́ dyé bínuô rò aphuô̌aprǎ̤ tahe tǎ̤hte lò̌.
18 Ora, este homem adquiriu um campo com o preço da iniquidade e, caindo de cabeça, rompeu-se pelo meio, e todos os seus intestinos se derramaram.
19 Kayǎ o dố vǐ̤ Jerusalem tahe ní̤huô̌ lahyǎ tè̤me̤-ané̤ yě rò a è́ lahyǎ khǎlé̤ yětôpho amwi̤ ná angó̤ ní̤dû. Rò èthǐ è́ ná “Akeldama,” angó̤lasá ma a hé ná “Tè̤thwi ké̤lá̤khu”)
19 Isto chegou ao conhecimento de todos os moradores de Jerusalém, de maneira que em sua própria língua esse campo era chamado Aceldama, isto é, Campo de Sangue. E Pedro continuou:
20 “Ǔ rǎo dố Li Htuthè́htya akǔnuô rò a hé,
20 — Porque está escrito no Livro dos Salmos: “Fique deserta a sua morada, e não haja quem nela habite.” — E: “Que outro tome o seu encargo.”
21 — ausente —
21 — Portanto, é necessário que, dos homens que nos acompanharam todo o tempo em que o Senhor Jesus andou entre nós,
22 — ausente —
22 começando no batismo de João, até o dia em que foi tirado do nosso meio e levado às alturas, um destes se torne testemunha conosco da sua ressurreição.
23 Rò èthǐ hésoluô̌htya kayǎ thè́nyě̤ dố amwi̤ ná Joseph, kayǎ tahehe è́ lǔ ná Barsabba (Má̤torò Justo) ná Mathia.
23 Então propuseram dois: José, chamado Barsabás, também conhecido como Justo, e Matias.
24 Htuô̌rò èthǐ kwǐcò́bè̌ lahyǎ, “Kố꤮ Byacè꤮ nè̤ thè́gně dûhò́ kayǎ thè́plò a tè̤tane̤ tahe akhu-akhyě, dố kayǎ yěthè́nyě̤ aklè̌nuô nè̤ nwóhtya htuô̌hò́ è bítě tôprè̤,
24 E, orando, disseram: — Tu, Senhor, que conheces o coração de todos, revela-nos qual dos dois escolheste
25 htuô̌to kayǎ dố nè̤ nwóhtya htuô̌hò́ è yětôprè̤ thyáphú a ki phyéní̤ Prè̤dônyǎphú Juda dố a vǐkyǎ kyǎ a tè̤phyétè̤me̤ yětôprè̤ akhǎlé̤ nuô, dyéluô̌htya pé̤ pè̤ khǒnyá̤. Juda ma a thyěhò́ rò a cuố dûhò́ klyá dố a tǒkò cuố ná lǔ nuôhò́.”
25 para preencher a vaga neste ministério e apostolado, do qual Judas se desviou, indo para o seu próprio lugar.
26 Htuô̌rò thyáphú èthǐ ki nwóhtya dố yěthè́nyě̤ aklè̌ tôprè̤ nuôrò èthǐ bò́ lahyǎ tè̤byǎbwí tôcô rò a tǎ̤tǒ dố Mathia rò ǔ sunuô̌ tố̤kuô̌ è dố Prè̤dônyǎphú shyétôprè̤ aplò́amṳyě akǔ.
26 Depois fizeram um sorteio, e a sorte caiu sobre Matias, que foi acrescentado ao grupo dos onze apóstolos.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.