Apocalipse 8

Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Bí thímíphú caámǒ tè̤me̤ma a tè̤mátè̤dyǎ akuô thuô̌thyótôkuô yětôkuô akhè̌, dố mò́khu nuô, tè̤thuôtè̤krě ohtya nyě̤ rare tavǐtava̤ cò́ míní thuô̌shyě bínuô cò́.
1 Quando o Cordeiro abriu o sétimo selo, houve silêncio no céu cerca de meia hora.
2 Bínuôakhè̌ vǎ myáhtye tanéphú thuô̌thyótôprè̤ dố a me̤ Cò́marya atè̤me̤ rò a kahtò o dố lǔnyěhyǎ pwǒ̤꤮ tôphuố, rò ǔ dyé èthǐ kwo̤ thuô̌thyótômě.
2 Então, vi os sete anjos que se acham em pé diante de Deus, e lhes foram dadas sete trombetas.
3 Rò tanéphú aruôtôprè̤ dố a pṳ̂́ma ní̤dyé dǐběhtè̌taè̌ dố ǔ lé̤isû́û̌htya ná tè̤nuô̤mû́ yětôprè̤nuô, a hyǎkahtòo bí tè̤lǔrè̤́ akhǎshyé nuô. Ǔ dyé è́nyacò́ lǔ tè̤nuô̤mû́ tahe dố a ki sunuô̌bǎ tố̤ pé̤ ná Cò́marya akayǎ sǎsè̌ lò̌꤮ plǐ tahe a tè̤kwǐcò́bè̌. Htuô̌rò a ki lǔhtya yětahe dố tè̤lǔrè̤́htè̌ alo̤. Tè̤lǔrè̤́htè̌ yěnuôma a o dố khwí a khuklyáhtè̌ htyalô̌ anyěhyǎ nuô.
3 Veio outro anjo e ficou de pé junto ao altar, com um incensário de ouro, e foi-lhe dado muito incenso para oferecê-lo com as orações de todos os santos sobre o altar de ouro que se acha diante do trono;
4 Tè̤nuô̤mû́ akhuô yěnuô ná kayǎsǎsè̌ tahe a tè̤kwǐcò́bè̌ tahenuô, a o dố mò́khutanéphú yětôprè̤ a takhukǔ rò a khuôhtya ró̤lǔ dố Cò́marya a o.
4 e da mão do anjo subiu à presença de Deus a fumaça do incenso, com as orações dos santos.
5 Phúnuôhtuô̌rò tanéphú yětôprè̤nuô, a phyé miklwó dố tè̤lǔrè̤́yě alo̤ rò a sunuô̌bǎ dố lé̤isû́û̌ tè̤nuô̤mû́ a dǐběhtè̌taè̌ yě akǔ nuô. Yětôphuốrò a hátǎ̤ dố hekhu rò shyelya̤, mò́krò̤̌mò́nguố̤, shyeli̤bò́ htuô̌rò tanéhtò́dǐ ohtwǒhtya dố hekhuyě.
5 E o anjo tomou o incensário, encheu-o do fogo do altar e o atirou à terra. E houve trovões, vozes, relâmpagos e terremoto.
6 Bínuôakhè̌ tanéphú thuô̌thyótôprè̤. Dố a pṳ̂́maní̤dyé ná akwo̤ thuô̌thyótômě yětahenuô o taritaryǎ one lahyǎ ané̤ dố a ki uốhtya akwo̤ tahe.
6 Então, os sete anjos que tinham as sete trombetas prepararam-se para tocar.
7 Bí tanéphú aré̤lố tôprè̤ uốhtya akwo̤ akhè̌nuô, ǔ cye̤tǎ̤ takrṳ̂thè. Htuô̌rò ǔ hátǎ̤ thwi dố a sǐlyǎ̤ ná mi dố hekhuyě. Yětôphuốrò mi û̌lò̌kyǎ hekhuyě thuô̌pwítôpwí, thòmò̤́ tahe thuô̌pwítôpwí, htuô̌rò a û̌ lò̌plǐ cò́ mi̤mò̤́ ná thòtò̤̌mò̤́ lò̌꤮ plǐcò́.
7 O primeiro anjo tocou a trombeta, e houve saraiva e fogo de mistura com sangue, e foram atirados à terra. Foi, então, queimada a terça parte da terra, e das árvores, e também toda erva verde.
8 Phúnuôhtuô̌rò bí tanéphú nyě̤prè̤ tôprè̤ uốhtya akwo̤ akhè̌nuô, tè̤tôcô dố athyáná miû̌kyǎ̤ rahtǒhtya sodu tômě yěnuô ǔ vǐtǎ̤ è dố htyědutava̤kǔ. Htyědutava̤ thuô̌pwítôpwí nuô a htwǒhtya lò̌plǐ thwi.
8 O segundo anjo tocou a trombeta, e uma como que grande montanha ardendo em chamas foi atirada ao mar, cuja terça parte se tornou em sangue,
9 Tè̤phútè̤lye̤ o dố htyědutava̤kǔ tahenuô, a thyěkyǎ thuô̌pwítôpwí, htuô̌rò thòklyědu pyékyǎ thuô̌pwítôpwí.
9 e morreu a terça parte da criação que tinha vida, existente no mar, e foi destruída a terça parte das embarcações.
10 Htuô̌rò tanéphú thuô̌prè̤ tôprè̤ uốhtya akwo̤ akhè̌nuô, sèdu tômě dố a lǐtakhè̌ thyácò́ná mikò̌ yětômě o dố mò́lè̤̌ latǎ̤ rò a latǎ̤nuô̌ dố lyǎ̤muố̤ tahe akǔ thuô̌pwítôpwí, a latǎ̤nuô̌ dố htyěhtekhu tahe akǔ thuô̌pwítôpwí.
10 O terceiro anjo tocou a trombeta, e caiu do céu sobre a terça parte dos rios, e sobre as fontes das águas uma grande estrela, ardendo como tocha.
11 Rò sè yětômě nuô, amwi̤ ná “Phǒkhèmò̤́,” rò htyě khèkyǎ lò̌ thuô̌pwítôpwí. Kayǎ ǒ lahyǎ htyěkhèyě akhu-akhyě a thyě è́lǎ.
11 O nome da estrela é Absinto; e a terça parte das águas se tornou em absinto, e muitos dos homens morreram por causa dessas águas, porque se tornaram amargosas.
12 Bí tanéphú lwǐ̤prè̤ tôprè̤ uốhtya akwo̤ akhè̌nuô, tamò̤́, lè̌, sè thǐ tahenuô, a pyékyǎ thuô̌pwítôpwí. Atè̤lǐ takhòtakhè̌ tahenuô, a lamé̤kyǎ thuô̌pwítôpwí. Mò̤́sè̌klè̌ khíkyǎ thuô̌pwítôpwí, rò mò̤́khí akhè̌nuô, lè̌, sè tahe a khíkyǎ thuô̌pwítôpwí.
12 O quarto anjo tocou a trombeta, e foi ferida a terça parte do sol, da lua e das estrelas, para que a terça parte deles escurecesse e, na sua terça parte, não brilhasse, tanto o dia como também a noite.
13 Bínuôakhè̌ vǎ myáhtye lǎ̤bǔdu tôbè zuô̤ dố mò́lè̤̌ rò vǎ ní̤huô̌ apra̤htya, “Tanéphú dố aruô nuô thè́thuô̌ kíré̤ uốhtya hò́ akwo̤ akhu-akhyě, lò̌꤮ kayǎ o dố hekhuné̤khu yětahe ki o ná tè̤cyě̤tè̤cṳ̂, tè̤cyě̤tè̤cṳ̂, tè̤cyě̤tè̤cṳ̂,” a pra̤htya phúnuô.
13 Então, vi e ouvi uma águia que, voando pelo meio do céu, dizia em grande voz: Ai! Ai! Ai dos que moram na terra, por causa das restantes vozes da trombeta dos três anjos que ainda têm de tocar!

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.