Apocalipse 5

Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Vǎ myáhtye li talǔ tôklǔ o dố prè̤onyǎo dố khwí khuklyáhtè̌ htyalô̌khu nuôtôprè̤ atakhu cò́htwó nuôtôkyě akǔ. Litalǔ yěnuô, ǔ rǎo lò̌plǐ ná liplò nyě̤khónyě̤kyě lò̌ rò ǔ klè́ícû̌ma lǔ ná tè̤mátè̤dyǎ thuô̌thyótôkuô.
1 Então, na mão direita daquele que estava sentado no trono, vi um livro, escrito por dentro e por fora e lacrado com sete selos.
2 Rò vǎ myáhtye tanéphú hè̌shyoresò̌ dố a è́htǒhtyashyo tôprè̤ rò a dyéthè́gně pé̤ ǔ, “Kayǎ dố a kò caámǒkyǎ pé̤ ǔ tè̤me̤máme̤dyǎ dố ǔ klè́ícû̌ma yětahe rò a bámǒhtya litalǔ yěnuôma ǔpě?”
2 Vi um anjo poderoso que perguntava em alta voz: “Quem é digno de romper os selos deste livro e abri-lo?”.
3 Manárò dố mò́khu bèbè, dố hekhu bèbè, dố Luô̤̌ké̤nédò̌ nuô bèbè, litalǔ yěnuô, ǔ caámǒní̤ tôprè̤꤮ to, ǔ hốní̤ tôprè̤꤮ toto.
3 Mas não havia ninguém no céu, nem na terra, nem debaixo da terra, que pudesse abrir o livro e lê-lo.
4 Kayǎ dố a kòná ki bámǒ litalǔyě rò hố ènuô a o tôprè̤꤮ to akhu-akhyě, vǎ nguố̤thyěnguố̤o cò́.
4 Comecei a chorar muito, pois não se encontrou ninguém digno de abrir o livro e lê-lo.
5 Yětôphuốrò dố muố̤prè̤́ tahe aklè̌ tôprè̤nuô, a hé vǎ, “Nguố̤ tǎmé̤, Juda myěcôphú ǎyǎthǐ yětôduô̌, Davi aklwǐlyǎ kalya̤ dǐtû́ yětôprè̤nuô, a ní̤bèhò́ tè̤me̤pé̤ hò́, rò a ki caákyǎ tè̤me̤máme̤dyǎ thuô̌thyótôkuô yě rò a bámǒ pé̤ pè̤ litalǔ yěnuôma aní̤ hò́.”
5 Então um dos 24 anciãos me disse: “Não chore! Veja, o Leão da tribo de Judá, o herdeiro do trono de Davi, conquistou a vitória. Ele é digno de abrir o livro e os setes selos”.
6 Bínuôakhè̌ vǎ myáhtye thímíphú tôduô̌ kahtò odố khwí khuklyáhtè̌ htyalô̌ klǎměkǔ nuôtôpho. Thè́htwǒprè̤ lwǐ̤duô̌ yěnuô ná muố̤prû̌muố̤prè̤́ yětahe otava̤ ní̤lò̌ lǔ. Thímíphú dố a oluô̌htya yětôduô̌nuô a cô ná ǔ me̤thyěnò́ htuô̌hò́ lǔ nuô. Anò̤ o thuô̌thyótôphyǎ, htuô̌rò a mèthèplò o thuô̌thyótôplò, yěma a má̤hò́ Cò́marya a thè́htwǒprè̤ thuô̌thyótômě dố thǔcuố hò́ èthǐ dố khǎlé̤ pwǒ̤꤮ tôpho dố hekhu yěnuôhò́.
6 Então vi um Cordeiro que parecia ter sido sacrificado, mas que agora estava em pé entre o trono e os quatro seres vivos e no meio dos 24 anciãos. Tinha sete chifres e sete olhos, que representam os sete espíritos de Deus enviados a todas as partes da terra.
7 Thímíphú yěnuô, a cuốphyé litalǔ dố a o dố prè̤onyǎo dố khwí khuklyáhtè̌ htyalô̌ akhu yětôprè̤ atakhu cò́htwó akǔnuô.
7 Ele deu um passo à frente e recebeu o livro da mão direita daquele que está sentado no trono.
8 Bí a pṳ̂́maní̤ litalǔyě akhè̌nuô, thè́htwǒprè̤ lwǐ̤duô̌yě ná muố̤prû̌muố̤prè̤́ nyě̤shyě ná thè́lwǐ̤ yě dángṳ̂lya̤ dố thímíphú nuôtôduô̌ a mèthènyě. Èthǐ tôduô̌ ná tôduô̌, tôprè̤ ná tôprè̤ nuô, a ti lé̤dò o htuô̌rò a o ná aběhtè̌ tahe. Běhtè̌ yětahenuô a o bǎ cò́ ná tè̤nuô̤mû́nuô̤sû̌. Tè̤nuô̤mû́nuô̤sû̌ yětahe ma má̤hò́ Cò́marya akayǎ a tè̤kwǐcò́bè̌ nuôtahe hò́.
8 Quando o Cordeiro recebeu o livro, os quatro seres vivos e os 24 anciãos se prostraram diante dele. Cada um tinha uma harpa e taças de ouro cheias de incenso, que são as orações do povo santo,
9 Èthǐ irǒ li-irǒ athè̌ tôtó̤,
9 e entoavam um cântico novo com estas palavras: “Tu és digno de receber o livro, abrir os selos e lê-lo. Pois foste sacrificado e com teu sangue compraste para Deus pessoas de toda tribo, língua, povo e nação.
10 Èthǐ ki me̤ Cò́marya a tè̤phyétè̤me̤ agněnuô, nè̤ dyéhtwǒhtya hò́ èthǐ ná bwídu tahe dố Cò́marya ahtyěaké̤kǔ hò́. Rò èthǐ ki pốtè̤ dố hekhuyě pǎ.”
10 Tu fizeste delas um reino de sacerdotes para nosso Deus, e elas reinarão
11 Yětôphuốrò, vǎ myáhtye rò vǎ ní̤huô̌ tanémò́khuphú o dố athǐ dố athǐkǔ rò dyálò̌pé̤ pǎ cò́to yětahe angó̤pra̤htya. Rò èthǐ otava̤ lahyǎ ná khwí khuklyáhtè̌ htyalô̌ yě ná thè́htwǒprè̤nuô lwǐ̤duô̌ ná muố̤prû̌muố̤prè̤́ nuôtahe.
11 Então olhei novamente e ouvi as vozes de milhares e milhões de anjos ao redor do trono, e também dos seres vivos e dos anciãos.
12 Rò èthǐ è́htǒ irǒ shyo lahyǎ,
12 Cantavam com forte voz: “Digno é o Cordeiro que foi sacrificado de receber poder e riqueza, sabedoria e força, honra, glória e louvor!”.
13 Rò vǎ ní̤huô̌ lò̌꤮ tè̤ dố athè́plò htwǒprè̤ o nuôtahe dố a o dố mò́khu tahe bèbè, dố hekhu tahe bèbè, dố helè̤̌ tahe bèbè, dố htyědutava̤ alè̤̌ tahe bèbè, lò̌꤮ tè̤bèbyá o dố mò́lè̤̌ tahenuô bèbè, a irǒhtya rò a hé lahyǎ phúyě,
13 Depois, ouvi todas as criaturas no céu, na terra, debaixo da terra e no mar, cantarem: “Louvor e honra, glória e poder pertencem àquele que está sentado no trono e ao Cordeiro para todo o sempre!”.
14 Thè́htwǒprè̤ yělwǐ̤duô̌ nuô a hésû, “Amèn” htuô̌rò muố̤prû̌muố̤prè̤́ tahe dángṳ̂lya̤ rò cò́bucò́bè̌htya Cò́marya ná thímíphú nuôtôduô̌.
14 E os quatro seres vivos disseram: “Amém!”. E os 24 anciãos se prostraram e adoraram.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.