2 Coríntios 10

Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 Tahehenuô a hé lahyǎ vǎ ná bí vǎ hébèsû ná thǐ akhè̌, vǎ taruô prè́ tadû́rò bí vǎ rǎ ná li akhè̌nuô, vǎ hébèshyohébèsò̌ nyacò́, a hé lahyǎ vǎ phúnuô. Manárò vǎ né̤byacè ní̤dû vǎ kwǐthè́zò̤ tadû cò́ thǐ ná tè̤thè́dǒthè́nga̤, tè̤khyáthè́dǒ phú Krístu dyéluô̌ pé̤ htuô̌hò́ pè̤ yěnuô tahe cò́.
1 Eu, Paulo, pela mansidão e pela bondade de Cristo, apelo para vocês; eu, que sou "humilde" quando estou face a face com vocês, mas "audaz" quando ausente!
2 Shyé꤮ vǎ hyǎ kuô̌ khyěthyá thǐ pǎ akhè̌nuô, thyáphú vǎ ki hébèshyohébèsò̌ tǎ thǐ tǎmé̤ nuôrò, vǎ kwǐthè́zò̤ tadû thè́plò cò́ thǐ ná htulya taplekyǎ lò̌ thǐ tè̤dya thǐ thè́plòthuôhtyě nuôtahe ní꤮. Dố thǐklè̌ tahehenuô a hé lahyǎ pè̤ ná pè̤ krwǒlṳ̂ prè́ prè̤lu hekhuphú alé̤klǒ thè́zṳ̂́ nuôtahe prè́. Kayǎ dố a hé pè̤ phúnuô tahenuô, vǎ ki hébèsò̌ taklố cò́ èthǐ pǎ kǒle.
2 Rogo-lhes que, quando estiver presente, não me obriguem a agir com audácia, tal como penso que ousarei fazer, para com alguns que acham que procedemos segundo os padrões humanos.
3 Pè̤ ma prè̤lu hekhuphú tahe prè́ nuôma amá̤vǎ, manárò pè̤ sásû tè̤ yěnuô, pè̤ sá phú prè̤lu hekhuphú tahe sánuô má̤to.
3 Pois, embora vivamos como homens, não lutamos segundo os padrões humanos.
4 Tè̤sá a takuô̤tabè̌ dố pè̤ nò̌e yětahe nuôma prè̤lu hekhuphú a takuô̤tabè̌ má̤to. Pè̤ nò̌e Cò́marya a takuô̤tabè̌ dố apro̤aprya̤ rò a me̤tǎ̤prò̤ pyékyǎbè́ lò̌plǐ cò́ vǐ̤ǔdu tahe ná tè̤krékryá̤ lǔ dố athû́ nuôtahe cò́.
4 As armas com as quais lutamos não são humanas; pelo contrário, são poderosas em Deus para destruir fortalezas.
5 Pè̤ me̤tǎ̤prò̤kyǎ lò̌lò̌꤮ tè̤phyéduphyéhtyalô̌ né̤ dố a me̤dídyǎ tǎ̤tṳ̂̌sû tè̤thè́gně Cò́marya nuôtahe. Lò̌꤮ kayǎ a tè̤tane̤ tahenuô pè̤ pṳ̂́dò́o lò̌ è rò pè̤ nò̌ cṳ̌e ní̤dǎ è ná Krístu angó̤.
5 Destruímos argumentos e toda pretensão que se levanta contra o conhecimento de Deus, e levamos cativo todo pensamento, para torná-lo obediente a Cristo.
6 Bí thǐ dyéluô̌ hò́ ná thǐ ní̤dǎ krwǒme̤ lò̌lá̤takli htuô̌lò̌hò́ tè̤ akhè̌nuô, pè̤ o taritaryǎ one hò́ dố pè̤ ki cirya kayǎ dố a ní̤dǎ krwǒme̤ kuô̌ǔ to nuôtahe hò́.
6 E estaremos prontos para punir todo ato de desobediência, uma vez completa a obediência de vocês.
7 Thǐ myá lahyǎ prè́ tè̤oluô̌ dố aklò̌ tahe prè́. Dố thǐklè̌ tahehenuô a héthû́ lahyǎ ná kayǎ dố a htwǒ Krístu a prè̤me̤tè̤phú ma tû́ pè̤ prè́. Nò̌thè́gně tuố̤kuô̌ èthǐ ná pè̤ ma pè̤ htwǒ kuô̌dû Krístu a prè̤me̤tè̤phú tahe vǎ.
7 Vocês observam apenas a aparência das coisas. Se alguém está convencido de que pertence a Cristo, deveria considerar novamente consigo mesmo que, assim como ele, nós também pertencemos a Cristo.
8 Taryěshyosò̌ dố Byacè dyé vǎ yěnuô, a cô ná vǎ hébè htuthè́ sû́lû̌ cò́ vǎné̤ taki è̌? Manárò vǎ thè́tarè̤̌ náto. Tè̤taryěshyosò̌ yěnuô, a ki me̤ duhtyahtǔhtya thǐ agně prè́, a me̤pyéme̤kyǎ thǐ agněnuô má̤to.
8 Pois mesmo que eu tenha me orgulhado um pouco mais da autoridade que o Senhor nos deu, não me envergonho disso, pois essa autoridade é para edificá-los, e não para destruí-los.
9 Vǎ pṳ̌ rǎ thè́isě cuố pé̤ thǐ ná li tahe phúnuô má̤to.
9 Não quero que pareça que estou tentando amedrontá-los com as minhas cartas.
10 Me̤těhérò tahehenuô, a hé lahyǎ, “Paulu rǎ lakǒ li tôkuôrò ashyo-asò̌ talwósû́lû̌ cò́. Bí a okuô̌ ná pè̤ akhè̌nuô, a taruô prè́, a dônyǎ ma a ní̤ kuô̌ǔ toto,” a hé lahyǎ vǎ phúnuô.
10 Pois alguns dizem: "As cartas dele são duras e fortes, mas ele pessoalmente não impressiona, e a sua palavra é desprezível".
11 Kayǎ dố a hé phúnuô tahenuô, a tǒbè thè́gně ná pè̤ oye̤ ná thǐ bèbè, pè̤ otố̤ ná thǐ bèbè, pè̤ ki me̤ tǎ̤te̤ má̤lakǒ cò́ phú pè̤ héo dố likǔ yěnuô pǎ.
11 Saibam tais pessoas que aquilo que somos em cartas, quando estamos ausentes, seremos em atos, quando estivermos presentes.
12 Pè̤ taruô má̤lakǒ dû pè̤gně ni. Kayǎ dố a tane̤ htyalô̌ ní̤dyé lahyǎ ané̤ ná èthǐ ma acyá̤adè klò̌lố ǔ tahenuô pè̤ těradû̌ bû kuô̌ ná pè̤né̤ ná èthǐ to. Èthǐ tôprè̤ ná tôprè̤ těradû̌ ní̤dyé lahyǎ ané̤ akhu-akhyě, èthǐ ma kayǎ olốoklò̌ má̤lakǒ cò́ tahe.
12 Não temos a pretensão de nos igualar ou de nos comparar com alguns que se recomendam a si mesmos. Quando eles se medem e se comparam consigo mesmos, agem sem entendimento.
13 Manárò, pè̤ rò, pè̤ hébèhtyalô̌ talwó ná bá pè̤ tǒkò hébè htyalô̌ nuô to. Pè̤ hébè htyalô̌ prè́tû́ tè̤me̤ dố Cò́marya dyétǎ̤ hò́ pè̤ yětahe nuôprè́. Yěnuôma a otố̤kuô̌lò̌ hò́ ná pè̤ me̤tè̤ dố thǐklè̌ yětahenuô hò́.
13 Nós, porém, não nos gloriaremos além do limite adequado, mas limitaremos nosso orgulho à esfera de ação que Deus nos confiou, a qual alcança vocês inclusive.
14 Pè̤ cuố me̤ talwó ná khǎlé̤ dố Cò́marya nò̌me̤ pè̤ yěnuô to. Cò́marya dyé pè̤ tè̤me̤ dố pè̤ kibè hyǎ dố thǐ o rò pè̤ ma prè̤ dố a hyǎ hésoluô̌ ré̤lố pé̤ thǐ tè̤thè́krṳ̂̌mila tahe hò́.
14 Não estamos indo longe demais em nosso orgulho, como seria o caso se não tivéssemos chegado até vocês, pois chegamos a vocês com o evangelho de Cristo.
15 Phúnuôrò pè̤ hébèhtuthè́ ní̤dyé kuô̌ ná pè̤né̤ ná tè̤me̤ dố ǔruô me̤htwǒhtya ré̤htuô̌hò́ nuôtahe ari-akyǎ to. Má̤tôkhónuô pè̤ myásû̌ khódû ná thǐ tè̤zṳ̂́ ki sò̌htya htuô̌to pè̤ hyǎme̤ tè̤me̤ dố thǐklè̌ yě ki duhtyahtǔhtya ná htǔhtya pó̤ dố nyě tôkhó agně nuôprè́.
15 Da mesma forma, não vamos além de nossos limites, gloriando-nos de trabalhos que outros fizeram. Nossa esperança é que, à medida que for crescendo a fé que vocês têm, nossa atuação entre vocês aumente ainda mais,
16 Htuô̌pǎrò pè̤ ki cuố plehyǎ talwó pó̤ dố dò̌ oye̤ dố ǔ cuố hésoluô̌nò́ pé̤ hí èthǐ ná tè̤thè́krṳ̂̌mila tôphuố꤮ híto nuôtahe a o pǎ. Rò pè̤ ki cuố hésodônyǎ luô̌ pé̤ èthǐ ná Jesǔ a tè̤thè́krṳ̂̌mila ari-akyǎ pǎ. Me̤těhérò pè̤ thè́zṳ̂́ hébèhtyalô̌ ní̤dyékuô̌ pè̤né̤ ná tè̤me̤ dố ǔruô me̤htuô̌ hò́ nuôtahe to.
16 para que possamos pregar o evangelho nas regiões que estão além de vocês, sem nos vangloriarmos de trabalho já realizado em território de outro.
17 Me̤těhérò, lisǎsè̌kǔ hé, “Kayǎ tôprè̤prè̤ dố a thè́zṳ̂́ hébèhtyalô̌ ané̤ nuô, a tǒkò hébèhtyalô̌ prè́tû́ tè̤ dố Byacè me̤pé̤ htuô̌hò́ tè̤ nuôtahe ari-akyǎ prè́.”
17 Contudo, "quem se gloriar, glorie-se no Senhor",
18 Me̤těhérò, kayǎ dố a htuthè́ ní̤dyédû ané̤ tahenuô, Byacè thè́plòo lǔ to, Byacè thè́plòo prè́tû́ kayǎ dố Byacè htuthè́ ní̤dyédû lǔ ná ané̤ nuôtahe prè́.
18 pois não é aprovado quem a si mesmo se recomenda, mas aquele a quem o Senhor recomenda.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Coríntios 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.