2 Coríntios 10

Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Tahehenuô a hé lahyǎ vǎ ná bí vǎ hébèsû ná thǐ akhè̌, vǎ taruô prè́ tadû́rò bí vǎ rǎ ná li akhè̌nuô, vǎ hébèshyohébèsò̌ nyacò́, a hé lahyǎ vǎ phúnuô. Manárò vǎ né̤byacè ní̤dû vǎ kwǐthè́zò̤ tadû cò́ thǐ ná tè̤thè́dǒthè́nga̤, tè̤khyáthè́dǒ phú Krístu dyéluô̌ pé̤ htuô̌hò́ pè̤ yěnuô tahe cò́.
1 E eu mesmo, Paulo, vos rogo, pela mansidão e benignidade de Cristo, eu que, na verdade, quando presente entre vós, sou humilde; mas, quando ausente, ousado para convosco,
2 Shyé꤮ vǎ hyǎ kuô̌ khyěthyá thǐ pǎ akhè̌nuô, thyáphú vǎ ki hébèshyohébèsò̌ tǎ thǐ tǎmé̤ nuôrò, vǎ kwǐthè́zò̤ tadû thè́plò cò́ thǐ ná htulya taplekyǎ lò̌ thǐ tè̤dya thǐ thè́plòthuôhtyě nuôtahe ní꤮. Dố thǐklè̌ tahehenuô a hé lahyǎ pè̤ ná pè̤ krwǒlṳ̂ prè́ prè̤lu hekhuphú alé̤klǒ thè́zṳ̂́ nuôtahe prè́. Kayǎ dố a hé pè̤ phúnuô tahenuô, vǎ ki hébèsò̌ taklố cò́ èthǐ pǎ kǒle.
2 sim, eu vos rogo que não tenha de ser ousado, quando presente, servindo-me daquela firmeza com que penso devo tratar alguns que nos julgam como se andássemos em disposições de mundano proceder.
3 Pè̤ ma prè̤lu hekhuphú tahe prè́ nuôma amá̤vǎ, manárò pè̤ sásû tè̤ yěnuô, pè̤ sá phú prè̤lu hekhuphú tahe sánuô má̤to.
3 Porque, embora andando na carne, não militamos segundo a carne.
4 Tè̤sá a takuô̤tabè̌ dố pè̤ nò̌e yětahe nuôma prè̤lu hekhuphú a takuô̤tabè̌ má̤to. Pè̤ nò̌e Cò́marya a takuô̤tabè̌ dố apro̤aprya̤ rò a me̤tǎ̤prò̤ pyékyǎbè́ lò̌plǐ cò́ vǐ̤ǔdu tahe ná tè̤krékryá̤ lǔ dố athû́ nuôtahe cò́.
4 Porque as armas da nossa milícia não são carnais, e sim poderosas em Deus, para destruir fortalezas, anulando nós sofismas
5 Pè̤ me̤tǎ̤prò̤kyǎ lò̌lò̌꤮ tè̤phyéduphyéhtyalô̌ né̤ dố a me̤dídyǎ tǎ̤tṳ̂̌sû tè̤thè́gně Cò́marya nuôtahe. Lò̌꤮ kayǎ a tè̤tane̤ tahenuô pè̤ pṳ̂́dò́o lò̌ è rò pè̤ nò̌ cṳ̌e ní̤dǎ è ná Krístu angó̤.
5 e toda altivez que se levante contra o conhecimento de Deus, e levando cativo todo pensamento à obediência de Cristo,
6 Bí thǐ dyéluô̌ hò́ ná thǐ ní̤dǎ krwǒme̤ lò̌lá̤takli htuô̌lò̌hò́ tè̤ akhè̌nuô, pè̤ o taritaryǎ one hò́ dố pè̤ ki cirya kayǎ dố a ní̤dǎ krwǒme̤ kuô̌ǔ to nuôtahe hò́.
6 e estando prontos para punir toda desobediência, uma vez completa a vossa submissão.
7 Thǐ myá lahyǎ prè́ tè̤oluô̌ dố aklò̌ tahe prè́. Dố thǐklè̌ tahehenuô a héthû́ lahyǎ ná kayǎ dố a htwǒ Krístu a prè̤me̤tè̤phú ma tû́ pè̤ prè́. Nò̌thè́gně tuố̤kuô̌ èthǐ ná pè̤ ma pè̤ htwǒ kuô̌dû Krístu a prè̤me̤tè̤phú tahe vǎ.
7 Observai o que está evidente. Se alguém confia em si que é de Cristo, pense outra vez consigo mesmo que, assim como ele é de Cristo, também nós o somos.
8 Taryěshyosò̌ dố Byacè dyé vǎ yěnuô, a cô ná vǎ hébè htuthè́ sû́lû̌ cò́ vǎné̤ taki è̌? Manárò vǎ thè́tarè̤̌ náto. Tè̤taryěshyosò̌ yěnuô, a ki me̤ duhtyahtǔhtya thǐ agně prè́, a me̤pyéme̤kyǎ thǐ agněnuô má̤to.
8 Porque, se eu me gloriar um pouco mais a respeito da nossa autoridade, a qual o Senhor nos conferiu para edificação e não para destruição vossa, não me envergonharei,
9 Vǎ pṳ̌ rǎ thè́isě cuố pé̤ thǐ ná li tahe phúnuô má̤to.
9 para que não pareça ser meu intuito intimidar-vos por meio de cartas.
10 Me̤těhérò tahehenuô, a hé lahyǎ, “Paulu rǎ lakǒ li tôkuôrò ashyo-asò̌ talwósû́lû̌ cò́. Bí a okuô̌ ná pè̤ akhè̌nuô, a taruô prè́, a dônyǎ ma a ní̤ kuô̌ǔ toto,” a hé lahyǎ vǎ phúnuô.
10 As cartas, com efeito, dizem, são graves e fortes; mas a presença pessoal dele é fraca, e a palavra, desprezível.
11 Kayǎ dố a hé phúnuô tahenuô, a tǒbè thè́gně ná pè̤ oye̤ ná thǐ bèbè, pè̤ otố̤ ná thǐ bèbè, pè̤ ki me̤ tǎ̤te̤ má̤lakǒ cò́ phú pè̤ héo dố likǔ yěnuô pǎ.
11 Considere o tal isto: que o que somos na palavra por cartas, estando ausentes, tal seremos em atos, quando presentes.
12 Pè̤ taruô má̤lakǒ dû pè̤gně ni. Kayǎ dố a tane̤ htyalô̌ ní̤dyé lahyǎ ané̤ ná èthǐ ma acyá̤adè klò̌lố ǔ tahenuô pè̤ těradû̌ bû kuô̌ ná pè̤né̤ ná èthǐ to. Èthǐ tôprè̤ ná tôprè̤ těradû̌ ní̤dyé lahyǎ ané̤ akhu-akhyě, èthǐ ma kayǎ olốoklò̌ má̤lakǒ cò́ tahe.
12 Porque não ousamos classificar-nos ou comparar-nos com alguns que se louvam a si mesmos; mas eles, medindo-se consigo mesmos e comparando-se consigo mesmos, revelam insensatez.
13 Manárò, pè̤ rò, pè̤ hébèhtyalô̌ talwó ná bá pè̤ tǒkò hébè htyalô̌ nuô to. Pè̤ hébè htyalô̌ prè́tû́ tè̤me̤ dố Cò́marya dyétǎ̤ hò́ pè̤ yětahe nuôprè́. Yěnuôma a otố̤kuô̌lò̌ hò́ ná pè̤ me̤tè̤ dố thǐklè̌ yětahenuô hò́.
13 Nós, porém, não nos gloriaremos sem medida, mas respeitamos o limite da esfera de ação que Deus nos demarcou e que se estende até vós.
14 Pè̤ cuố me̤ talwó ná khǎlé̤ dố Cò́marya nò̌me̤ pè̤ yěnuô to. Cò́marya dyé pè̤ tè̤me̤ dố pè̤ kibè hyǎ dố thǐ o rò pè̤ ma prè̤ dố a hyǎ hésoluô̌ ré̤lố pé̤ thǐ tè̤thè́krṳ̂̌mila tahe hò́.
14 Porque não ultrapassamos os nossos limites como se não devêssemos chegar até vós, posto que já chegamos até vós com o evangelho de Cristo;
15 Phúnuôrò pè̤ hébèhtuthè́ ní̤dyé kuô̌ ná pè̤né̤ ná tè̤me̤ dố ǔruô me̤htwǒhtya ré̤htuô̌hò́ nuôtahe ari-akyǎ to. Má̤tôkhónuô pè̤ myásû̌ khódû ná thǐ tè̤zṳ̂́ ki sò̌htya htuô̌to pè̤ hyǎme̤ tè̤me̤ dố thǐklè̌ yě ki duhtyahtǔhtya ná htǔhtya pó̤ dố nyě tôkhó agně nuôprè́.
15 não nos gloriando fora de medida nos trabalhos alheios e tendo esperança de que, crescendo a vossa fé, seremos sobremaneira engrandecidos entre vós, dentro da nossa esfera de ação,
16 Htuô̌pǎrò pè̤ ki cuố plehyǎ talwó pó̤ dố dò̌ oye̤ dố ǔ cuố hésoluô̌nò́ pé̤ hí èthǐ ná tè̤thè́krṳ̂̌mila tôphuố꤮ híto nuôtahe a o pǎ. Rò pè̤ ki cuố hésodônyǎ luô̌ pé̤ èthǐ ná Jesǔ a tè̤thè́krṳ̂̌mila ari-akyǎ pǎ. Me̤těhérò pè̤ thè́zṳ̂́ hébèhtyalô̌ ní̤dyékuô̌ pè̤né̤ ná tè̤me̤ dố ǔruô me̤htuô̌ hò́ nuôtahe to.
16 a fim de anunciar o evangelho para além das vossas fronteiras, sem com isto nos gloriarmos de coisas já realizadas em campo alheio.
17 Me̤těhérò, lisǎsè̌kǔ hé, “Kayǎ tôprè̤prè̤ dố a thè́zṳ̂́ hébèhtyalô̌ ané̤ nuô, a tǒkò hébèhtyalô̌ prè́tû́ tè̤ dố Byacè me̤pé̤ htuô̌hò́ tè̤ nuôtahe ari-akyǎ prè́.”
17 Aquele, porém, que se gloria, glorie-se no Senhor.
18 Me̤těhérò, kayǎ dố a htuthè́ ní̤dyédû ané̤ tahenuô, Byacè thè́plòo lǔ to, Byacè thè́plòo prè́tû́ kayǎ dố Byacè htuthè́ ní̤dyédû lǔ ná ané̤ nuôtahe prè́.
18 Porque não é aprovado quem a si mesmo se louva, e sim aquele a quem o Senhor louva.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Coríntios 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.