Marcos 9

Viakʼla txumbʼal u tioxh (IXLCNT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Tal paj ech tzaꞌ: —niꞌxhtekꞌval sete, atil kaꞌvoꞌj oxvoꞌjex cheel atziꞌ, atilex tzaꞌ aas yeꞌsaj ekameꞌ setil tul viQꞌesalail u Tioxh tu u mam tijleꞌm.— Texhtuꞌ.
1 E Jesus terminou, dizendo:
2 Uncheeꞌ maꞌtich tel vaajil qꞌii tuul, aatz u Jesuus tiqꞌo bꞌen u Luꞌ, u Jacobo, tuchꞌ u Xhan viꞌ maꞌl u tꞌankin muunte. Ech ijalpixsa tilon u Jesuus siatz.
2 Seis dias depois, Jesus foi para um monte alto, levando consigo somente Pedro, Tiago e João. Ali, eles viram a aparência de Jesus mudar.
3 Aatz qꞌu toksaꞌm, bꞌens ribꞌkin; tiira poloxh saj tekuꞌen, echaꞌ saj sutzꞌ. Yeꞌxhabꞌil koꞌxh maꞌj txꞌaaol tu u vatz amlika txꞌavaꞌ tzaꞌ, saꞌkojoleꞌ tiꞌ ipoloxhtixsal maꞌj oksaꞌm aas echi.
3 A sua roupa ficou muito branca e brilhante, mais do que qualquer lavadeira seria capaz de deixar.
4 Ech aꞌ tek til ichee u Elias tuchꞌ u Moisees. Utz nichtekiyolon tuchꞌ u Jesuus.
4 E os três discípulos viram Elias e Moisés conversando com Jesus.
5 Ech aatz tek u Luꞌ, tal tu u Jesuus ech tzaꞌ: —¡Chusul, qeꞌl atiloꞌ tzaꞌ, vetqil u kam tziꞌ! Pek sakubꞌan oxvaꞌl muuabꞌal nachpixsabꞌal. Maꞌl eetz, vaꞌt tetz u Moisees utz, vaꞌt tetz u Elias.— Texh te.
5 Então Pedro disse a Jesus: — Mestre, como é bom estarmos aqui! Vamos armar três barracas: uma para o senhor, outra para Moisés e outra para Elias.
6 Yeꞌt texh inacha kam vaꞌl nichtaleꞌ tan, tiira jonal xoꞌvinajich.
6 Pedro não sabia o que deveria dizer, pois ele e os outros dois discípulos estavam apavorados.
7 Uncheeꞌ aatz tek iꞌana, kuꞌl maꞌl u sutzꞌ tu amlika. Utz yakich motx okojka timuu. Ech tabꞌi maꞌl u yol tu u sutzꞌ. Ech tal tzaꞌ: —Aꞌ vunKꞌaol, tiiꞌin tiꞌ atziꞌ. Aꞌ vaꞌl setabꞌi tetz.— Texh u yol.
7 Logo depois, uma nuvem os cobriu, e dela veio uma voz, que disse: — Este é o meu Filho querido. Escutem o que ele diz!
8 Ech motx tek sajin tiꞌaj chaj. Utz yeꞌxhabꞌil tereꞌn tila. Aꞌ texh atichka u Jesuus junal.
8 Aí os discípulos olharam em volta e viram somente Jesus com eles.
9 Aatz tuul tek nichmotxikuꞌl viꞌ u muunte, tal u Jesuus te bꞌaꞌnil aas yeꞌxhabꞌil koꞌxh e satalvu qꞌu kam tila tziꞌ. Pek analen samotxtaleꞌ aas maꞌt qꞌaavtitzꞌpu u Kꞌaola vaꞌl bꞌennaj koꞌn aanima, xoꞌl qꞌu kamnaj.
9 Quando estavam descendo do monte, Jesus mandou que não contassem a ninguém o que tinham visto, até que o Filho do Homem ressuscitasse.
10 Ech nojchit atin koꞌn qꞌu yol sikꞌuꞌl tziꞌ. Loqꞌ vaꞌlich motx iyoltu sivatzaj aas kan chaj tok u qꞌaavtitzꞌpu xoꞌl qꞌu kamnaj nichtaleꞌ.
10 Eles obedeceram à ordem, mas discutiram entre si sobre o que queria dizer essa ressurreição.
11 Uncheeꞌ ech motx ichꞌoti tu u Jesuus ech tzaꞌ: —¿Kam tok vaꞌl nital qꞌu aa txumbꞌal tetz u oꞌtla mantaar? aas: «Aꞌ bꞌaxal suꞌul u Elias.» Chia.— Texh te.
11 Então perguntaram a Jesus: — Por que os
12 Tzaqꞌbꞌel tu u Jesuus ech tzaꞌ: —Nojchituꞌ. Aꞌ suꞌul u Elias bꞌaxal. Utz aꞌ saqꞌaaviꞌanvu bꞌaꞌn qꞌu kam tikuenta. Pek ¿kam chaj tok nital u Yolbꞌal Tioxh majte? aas: «Saꞌxhpaal tu tzaꞌl u Kꞌaola vaꞌl bꞌennaj koꞌn aanima utz, yeꞌk itxaꞌk tu qꞌu aanima siꞌaneꞌ.» Chia.
12 Ele respondeu:
13 Pek ootzajitaj tan, ulnaj tek u Elias. Utz aatz qꞌu aanima, motx koꞌn iꞌan te kam tal qꞌu taanima tiꞌ. Ech iꞌan te kam vaꞌl tzꞌibꞌamalka tiꞌ tu u Yolbꞌal Tioxh.— Texhtuꞌ.
13 Eu afirmo a vocês que Elias já veio, e o maltrataram como quiseram, conforme as Escrituras dizem a respeito dele.
14 Aatz tek qꞌaavopon tu vaꞌl atichkuka tereꞌn qꞌu chusulibꞌ, til u mam tenam molich ok tibꞌ tiꞌ. Antich unjolol aa txumbꞌal tetz u oꞌtla mantaar. Vaꞌlich motx itxaytu tibꞌ tu yol tuchꞌ qꞌu chusulibꞌ.
14 Quando eles chegaram perto dos outros discípulos, viram uma grande multidão em volta deles e alguns mestres da Lei discutindo com eles.
15 Pek ilax u Jesuus tu qꞌu tenam utz, motx chit tzꞌejx ikꞌuꞌl tiꞌ. Ech oora tek motx tꞌaspu topon siatz, ex tal ichajlichil.
15 Quando o povo viu Jesus, todos ficaram admirados e correram logo para o cumprimentarem.
16 Utz ichꞌoti tu qꞌu chusulibꞌ ech tzaꞌ: —¿Kam tiꞌ netxayvu etibꞌ tu yol?— Texh te.
16 Jesus perguntou aos discípulos:
17 Ech tzaqꞌbꞌu maꞌl u vinaj xoꞌl qꞌu mam tenam, tala: —Chusul, vetviqꞌo ul vunkꞌaol saatz tzaꞌ tan, oknaj maꞌl tioxhil txꞌiꞌliꞌinaj kꞌatza. Memtinaj taqꞌo.
17 Um homem que estava na multidão respondeu: — Mestre, eu trouxe o meu filho para o senhor, porque ele está dominado por um espírito mau e não pode falar.
18 Utz chajpaj nikꞌuch tibꞌ u tioxhil txꞌiꞌliꞌinaj kꞌatza, niꞌxhtulebꞌe. Nibꞌaj kuꞌ vatz txꞌavaꞌ. Vaꞌl tel vutx itziꞌ. Utz kaana ijarachꞌun tee taqꞌo. Ech tiira nitzeꞌ tibꞌ taqꞌo. Vetvallu tu qꞌul achusulibꞌ tziꞌ aas satojcha el u tioxhil txꞌiꞌliꞌinaj kꞌatza, pek yeꞌn oleꞌ tiꞌ.— Texh te.
18 Sempre que o espírito ataca o meu filho, joga-o no chão, e ele começa a espumar e a ranger os dentes; e ele está ficando cada vez mais fraco. Já pedi aos discípulos do senhor que expulsassem o espírito, mas eles não conseguiram.
19 Ech tzaqꞌbꞌu u Jesuus utz, tal te ech tzaꞌ: —Tiira yeꞌxh bꞌoj kꞌujlel ekꞌuꞌl tiꞌ u Tioxh, ex itzꞌlelex tu tiempo tzaꞌ. ¿Ech koꞌn chixh vatin texoꞌl tzaꞌ? ¿Ech koꞌn chixh unqꞌiꞌtꞌex tziꞌ? ¡Iqꞌotaj ul tzaꞌ!— Texhtuꞌ.
19 Jesus disse:
20 Ech iqꞌol opon siatz. Pek aatz ilax u Jesuus tu u tioxhil txꞌiꞌliꞌinaj, ikꞌuch tibꞌ kꞌatza. Xeꞌt itꞌuntꞌuꞌlansa u xiak. Ibꞌaj kuꞌ vatz txꞌavaꞌ. Vaꞌlich tek isiltꞌut tibꞌ taqꞌo utz, vaꞌl tel vutx itziꞌ.
20 Quando o levaram, o espírito viu Jesus e sacudiu com força o menino. Ele caiu e começou a rolar no chão, espumando pela boca.
21 Aatz u Jesuus tan, ichꞌoti tu vitat u xiak ech tzaꞌ: —¿Jatvaꞌx tiempo xeꞌt iꞌantu ech tziꞌ?— Texh te.
21 Aí Jesus perguntou ao pai: O pai respondeu: — Ele está assim desde pequeno.
22 Jatpax koꞌxh taqꞌ bꞌen tu xamal tuchꞌ tu aꞌ. Yatzꞌel chit siꞌan nitxumeꞌ. Pek ¿yetz saveeti kam maꞌj saꞌan te? Utz ¡lochꞌoꞌ! ¡Txum kuvatz!— Texh te.
22 Muitas vezes o espírito o joga no fogo e na água para matá-lo. Mas, se o senhor pode, então nos ajude. Tenha pena de nós!
23 Ech aatz u Jesuus, tal te ech tzaꞌ: —¿Kantuꞌ? aas: «Yetz saveeti.» Chaꞌaxh. Tan abꞌil vaꞌl kꞌujlel ikꞌuꞌl, kajay kam saveet siatz.— Texh te.
23 Jesus respondeu:
24 Uncheeꞌ aatz tek vitat u xiak tziꞌ, jeꞌ iviꞌ tiꞌ talax ech tzaꞌ: —Eeꞌ. Nunnima siꞌan bꞌaꞌn. Pek ¡lochꞌin ech yeꞌk sakaꞌtziiunin!— Texh te.
24 Então o pai gritou: — Eu tenho fé! Ajude-me a ter mais fé ainda!
25 Ech til u Jesuus aas vaꞌlich tek imoltu tibꞌ qꞌu tenam kꞌatza, tojcha tek el u tioxhil txꞌiꞌliꞌinaj. Tal te ech tzaꞌ: —¡Tioxhil txꞌiꞌliꞌinaj memtixsanal chakantixsanal, taꞌxh nival see, elen! Utz ¡yeꞌ koꞌxh okveꞌtꞌaxh kꞌatz u xiak tziꞌ!— Texh te.
25 Quando Jesus viu que muita gente estava se juntando ao redor dele, ordenou ao espírito mau:
26 Aatz u tioxhil txꞌiꞌliꞌinaj tan, qꞌeqꞌuni. Techal itꞌuntꞌuꞌlansal u xiak iꞌana. Ech eli. Ech tekuꞌen aꞌ kamnaj kaak u xiak. Utz tal tek qꞌu aanima ech tzaꞌ: —¡Kamya atziꞌ!— Texh tiꞌ.
26 O espírito gritou, sacudiu o menino e saiu dele, deixando-o como morto. Por isso todos diziam que ele havia morrido.
27 Pek aatz u Jesuus tan, itxay u xiak siqꞌabꞌ. Ilak jeꞌ. Ech txakeꞌi.
27 Mas Jesus pegou o menino pela mão e o ajudou a ficar de pé.
28 Uncheeꞌ bꞌen tek u Jesuus tu atibꞌal. Utz tabꞌi tek qꞌul ichusulibꞌ te ech tzaꞌ sijunal: —¿Kantuꞌ aas yeꞌn oleꞌoꞌ tiꞌ tojchal el u tioxhil txꞌiꞌliꞌinaj?— Texh te.
28 Quando Jesus entrou em casa, os seus discípulos lhe perguntaram em particular: — Por que foi que nós não pudemos expulsar aquele espírito?
29 Alax te tu u Jesuus ech tzaꞌ: —Yeꞌn chituꞌ tan, aatz unjolol qꞌu tioxhil txꞌiꞌliꞌinaj tziꞌ, sakoꞌnkoxheli. Pek saeli, loqꞌ tuchꞌ chit iqꞌilal isikꞌlel Tioxh tuchꞌ ikuyax vaꞌy.— Texh te.
29 Jesus respondeu:
30 Uncheeꞌ aatz tek motx elbꞌen tu vaꞌl atichka, motx koꞌn paal yakloj tikuenta Galilea. Utz yeꞌich isaꞌ u Jesuus aas saootzajili.
30 Jesus e os discípulos saíram daquele lugar e continuaram atravessando a Galileia. Jesus não queria que ninguém soubesse onde ele estava
31 Nichichus qꞌul ichusulibꞌ. Nichtal te ech tzaꞌ: —Aatz u Kꞌaola vaꞌl bꞌennaj koꞌn aanima, soꞌoksal tiqꞌabꞌ qꞌu onkonla chaj aanima utz, siyatzꞌeꞌ. Pek kꞌuxh maꞌt ikameꞌ, saqꞌaavitzꞌpu titoxvaꞌ qꞌii.— Texhtuꞌ.
31 porque estava ensinando os discípulos. Ele lhes dizia:
32 Pek aatz qꞌu chusulibꞌ tan, yeꞌ nichmotxipaal itxumbꞌal tu u yol tziꞌ. Utz yeꞌt ichꞌoti te tan, nichmotxixoꞌva.
32 Eles não entendiam o que Jesus dizia, mas tinham medo de perguntar.
33 Uncheeꞌ motx tek opon tu atibꞌal tu Capernauum utz, ichꞌoti u Jesuus te ech tzaꞌ: —¿Kam tiꞌ vetmotxetxay etibꞌ tu yol tu bꞌey bꞌatzꞌi?— Texhtuꞌ.
33 Jesus e os discípulos chegaram à cidade de Cafarnaum. Quando já estavam em casa, Jesus perguntou aos doze discípulos:
34 Pek motx koꞌn jutzeꞌi. Yeꞌxhabꞌil maꞌj tzaqꞌbꞌi. Tan maꞌtich motx itxaytu tibꞌ tu yol tu bꞌey, tiꞌ aas abꞌil u qꞌesala tixoꞌl nichmotxtaleꞌ.
34 Mas eles ficaram calados porque no caminho tinham discutido sobre qual deles era o mais importante.
35 Ech kꞌujeꞌ u Jesuus utz, isikꞌle ul kabꞌlaal qꞌul ichusulibꞌ sikꞌatza. Utz tal te ech tzaꞌ: —Abꞌil qꞌesalail isaꞌ, taqꞌ bꞌens tibꞌ chꞌooala. Aꞌ vaꞌl maas salochon texoꞌl siꞌaneꞌ.— Texh te.
35 Jesus sentou-se, chamou os doze e lhes disse:
36 Ech tiqꞌo opon maꞌl tal nitxaꞌ kꞌatza, toksa tixoꞌl. Ijele utz, tal ech tzaꞌ:
36 Aí segurou uma criança e a pôs no meio deles. E, abraçando-a, disse aos discípulos:
37 —Abꞌil sakꞌulun maꞌl tal nitxaꞌ tunbꞌii, echaꞌ vaꞌl tzaꞌ, in aꞌ nikꞌulin tziꞌ. Utz abꞌil vaꞌl nikꞌulunin, yitꞌ in koj nikꞌulin, pek aꞌ nikꞌul vaꞌl vetchajonkꞌasuꞌlin.— Texhtuꞌ.
37 — Aquele que, por ser meu seguidor, receber uma criança como esta estará também me recebendo. E quem me receber não recebe somente a mim, mas também aquele que me enviou.
38 Uncheeꞌ aatz u Xhan, tal tu u Jesuus ech tzaꞌ: —Chusul, vetqil maꞌl u vinaj nitojcheꞌl tioxhil txꞌiꞌliꞌinaj tu vabꞌii. Utz tiira vetkumaj ivatz aas yeꞌk siꞌan ech tziꞌ. Tan oj tzik antu xamel qiꞌ.— Texh te.
38 João disse: — Mestre, vimos um homem que expulsa demônios pelo poder do nome do senhor, mas nós o proibimos de fazer isso porque ele não é do nosso grupo.
39 Alax tek te tu u Jesuus ech tzaꞌ: —Yeꞌ koꞌxh emaj iatz tiꞌ. Tan abꞌil koj siꞌan txaichil tu vunbꞌii oj siyoqꞌin.
39 Jesus respondeu:
40 Tan abꞌil qꞌuꞌl yeꞌ nichiꞌkꞌulanoꞌ, kumol atziꞌ.
40 Porque quem não é contra nós é por nós.
41 Utz niꞌxhtekꞌval sete, saꞌkojyaꞌtziꞌ ikꞌult ijaꞌmel abꞌil silochꞌex, kꞌuxh maꞌj koꞌxh vaaso etaaꞌ sataqꞌeꞌ tan, nenima viTxaaom u Tioxh.
41 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem der um copo de água a vocês, porque vocês são de Cristo, com toda a certeza receberá a sua recompensa.
42 Pek abꞌil vaꞌl saꞌaqꞌon bꞌen maꞌj qꞌu chꞌooal niman vetz tu paav, aal tek bꞌaꞌn saqitzax ok maꞌl mam sivan cheꞌbꞌal siqul; ech seꞌnkꞌonaxoj bꞌen tu u mar.
42 Jesus continuou:
43 Ech yaaqꞌ tzii sataqꞌbꞌenaxh vaqꞌabꞌ tu paav. Aal tek bꞌaꞌn seesa. Tan kꞌuxh axh kutqꞌabꞌ, taꞌxhtzii soꞌokoꞌpꞌaxh tu bꞌenqꞌii bꞌensaj. Pek kꞌuxh tzꞌajel axh oj taꞌn seꞌenkꞌaxh tu choobꞌal paav, vaꞌl yeꞌk itzaa u xamal atil tuul.
43 Se uma das suas mãos faz com que você peque, corte-a fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna com uma só mão do que ter as duas e ir para o inferno, onde o fogo nunca se apaga.
44 [Utz yeꞌk ikam qꞌu noꞌy atil tuul utz, jatu koj satzaa u xamal atil tuul.]
44 [Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.]
45 Utz yaaqꞌ tzii sataqꞌbꞌenaxh val aajan tiꞌ ibꞌanax u paav. Aal tek bꞌaꞌn seesa. Tan kꞌuxh axh koꞌx, taꞌxhtzii soꞌokoꞌpꞌaxh tu bꞌenqꞌii bꞌensaj. Tan kꞌuxh tzꞌajel axh oj aꞌ yakkꞌaxh tu choobꞌal paav vaꞌl yeꞌk itzaa u xamal atil tuul.
45 Se um dos seus pés faz com que você peque, corte-o fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna aleijado do que ter os dois pés e ser jogado no inferno.
46 [Utz yeꞌk ikam qꞌu noꞌy atil tuul utz, jatu koj satzaa u xamal atil tuul majte.]
46 [Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.]
47 Yaaqꞌ tzii sataqꞌbꞌenaxh u bꞌaqꞌ avatz tu paav. Aal tek bꞌaꞌn seesa. Tan kꞌuxh maꞌl koꞌn bꞌaqꞌ avatz, taꞌxhtzii soꞌokoꞌpꞌaxh tu u bꞌanbꞌal iQꞌesalail u Tioxh. Pek kꞌuxh tzꞌajel kaꞌvaꞌl bꞌaqꞌ avatz oj aꞌ yakkꞌaxh tu choobꞌal paav,
47 Se um dos seus olhos faz com que você peque, arranque-o! Pois é melhor você entrar no
48 vaꞌl yeꞌk itzaa u xamal atil tuul utz, yeꞌk ikam qꞌu noꞌy atil tuul.
48 Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.
49 Tan kajay maꞌl ipaal tu xamal. [Utz kajay txakunsaꞌm soꞌok tu atzꞌam.]
49 — Pois todas as pessoas serão
50 Bꞌaꞌn u atzꞌam aas chiꞌ. Pek oj sasotz vichiꞌlil, ¿kam tek sachiꞌbꞌixsan? Echixeꞌat bꞌantajex echaꞌ u atzꞌam. Utz atoj ok u bꞌaꞌnil texoꞌl.— Texhtuꞌ.
50 O sal é uma coisa útil; mas, se perder o gosto, como é que vocês poderão lhe dar gosto de novo? Tenham sal em vocês mesmos e vivam em paz uns com os outros.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.