Marcos 8
Viakʼla txumbʼal u tioxh (IXLCNT) vs NVT
1 Aatz iꞌan tu qꞌu qꞌii tziꞌ, mam tenam paj molich tibꞌ kꞌatz u Jesuus. Utz yeꞌkanich techbꞌubꞌal qꞌu aanima. Ech aatz u Jesuus, isikꞌle ul qꞌul ichusulibꞌ utz, tal te ech tzaꞌ:
1 Naqueles dias, outra grande multidão se reuniu e, mais uma vez, o povo ficou sem comida. Jesus chamou os discípulos e disse:
2 —Nuntxum iatz qꞌu tenam tziꞌ. Tan oxvaꞌx qꞌii cheel tatin sunkꞌatza utz, yeꞌkan techbꞌubꞌal.
2 “Tenho compaixão dessa gente. Estão aqui comigo há três dias e não têm mais nada para comer.
3 Utz oj sakoꞌxhunchaj bꞌen tulaj tatibꞌal ech tziꞌ, sajochpu tu bꞌey atziꞌ. Tan atia tzian vetmotxkꞌaskuꞌl.— Texh te.
3 Se eu os mandar embora com fome, desmaiarão no caminho. Alguns vieram de longe”.
4 Utz tal qꞌul ichusulibꞌ ech tzaꞌ: —Til koj saelku techbꞌubꞌal u mam tenam tziꞌ tan, tzꞌinlich txꞌavaꞌ atzaꞌ.— Texh te.
4 Os discípulos disseram: “Como conseguiremos comida suficiente neste lugar deserto para alimentá-los?”.
5 Ech ichꞌoti u Jesuus te ech tzaꞌ: —¿Jankꞌat kaxhlaan txꞌix atil tzexeꞌ?— Texhtuꞌ.
5 Jesus perguntou: “Quantos pães vocês têm?”. “Sete”, responderam eles.
6 Ech aatz u Jesuus, tal ikꞌujeꞌ qꞌu aanima vatz txꞌavaꞌ. Utz itxay jujvaꞌl u kaxhlaan txꞌix tiqꞌabꞌ. Ijaj bꞌaꞌnil tiꞌ. Ipixh tuul utz, taqꞌ tu qꞌul ichusulibꞌ. Aꞌ tek motx jatxon paal vatz qꞌu mam tenam.
6 Então Jesus mandou todo o povo sentar-se no chão. Tomou os sete pães, agradeceu a Deus e os partiu em pedaços. Em seguida, entregou-os aos discípulos, que os distribuíram à multidão.
7 Atich kaꞌxvaꞌl txay tzixeꞌ majte. Utz ijaj bꞌaꞌnil u Jesuus tiꞌ. Ech paj talt ijatxax paal vatz qꞌu aanima.
7 Eles encontraram, ainda, alguns peixinhos; Jesus também os abençoou e mandou que os discípulos os distribuíssem.
8 Ech motx txꞌaꞌni. Motx nooi. Utz molax tek qꞌuꞌl chanani. Jujvaꞌt txakatx elkoꞌp.
8 Todos comeram à vontade. Depois, os discípulos recolheram sete cestos grandes com as sobras.
9 Utz kamal 4,000 ixaan qꞌuꞌl txꞌaꞌni. Ech tek chajax bꞌen tu u Jesuus.
9 Naquele dia, havia cerca de quatro mil homens na multidão. Após comerem, Jesus os mandou para casa.
10 Oktekbꞌen u Jesuus tu jukubꞌ tuchꞌ qꞌul ichusulibꞌ utz, motx bꞌen tikuenta u txꞌavaꞌ Dalmanuta.
10 Em seguida, entrou com seus discípulos num barco e atravessou para a região de Dalmanuta.
11 Uncheeꞌ opon unjolol qꞌu fariseo kꞌatz u Jesuus. Utz ikalabꞌtziiu tibꞌ tuchꞌ. Vet sikꞌuꞌl motx iꞌana. Motx ijaj xheenya te sikꞌuch tu amlika.
11 Alguns fariseus vieram ao encontro de Jesus e começaram a discutir com ele. Para pô-lo à prova, exigiram que lhes mostrasse um sinal do céu.
12 Ech xijxoꞌlan u Jesuus tiꞌ utz, tal te ech tzaꞌ: —¿Kam tokeꞌ nejaj xheenya, ex itzꞌlelex tu u tiempo tzaꞌ? Niꞌxhtekꞌval sete, yeꞌk xheenya sakꞌuchax tu qꞌu aanima tu tiempo tzaꞌ.— Texhtuꞌ.
12 Ao ouvir isso, Jesus suspirou profundamente e disse: “Por que este povo insiste em pedir um sinal? Eu lhes digo a verdade: não darei sinal algum aos homens desta geração”.
13 Ech taqꞌaxka tu u Jesuus. Utz qꞌaavoꞌk tu jukubꞌ. Bꞌen sala bꞌen u choo.
13 Então ele os deixou, entrou de volta no barco e atravessou para o outro lado do mar.
14 Uncheeꞌ aatz qꞌu chusulibꞌ, yeꞌt motx inach tiqꞌol kaxhlaan txꞌix. Maꞌl koꞌn kaxhlaan txꞌix iqꞌomich taqꞌo tu jukubꞌ.
14 Os discípulos, porém, se esqueceram de levar comida. Tinham no barco apenas um pão.
15 Utz tal u Jesuus te ech tzaꞌ: —Kuentaꞌex tiꞌ vaꞌl nichus qꞌu fariseo utz, tuchꞌ vichusbꞌal u Herodes. Tan echaꞌ txꞌamil kaxhlaan txꞌix, paxinchil niꞌaneꞌ.— Texhtuꞌ.
15 Enquanto atravessavam o mar, Jesus os advertiu: “Fiquem atentos! Tenham cuidado com o fermento dos fariseus e de Herodes”.
16 Ech nichtekmotxiyol qꞌu chusulibꞌ sivatzaj ech tzaꞌ: —Kꞌuxh nital ech tziꞌ, tiꞌ atziꞌ tan, yeꞌn kunach tiqꞌol kukaxhlaan txꞌix.— Texhtuꞌ.
16 Os discípulos começaram a discutir entre si porque não tinham trazido pão.
17 Pek paal itxumbꞌal u Jesuus tu vaꞌl nichmotxiyoleꞌ utz, tal ech tzaꞌ: —¿Kam tokeꞌ nimotxeyoleꞌ aas tiꞌ yeꞌ netiqꞌo kaxhlaan txꞌix kꞌuxh vetval ech tziꞌ netaleꞌ? ¿Ankoꞌxh yeꞌ nitok teviꞌ? ¿Yeꞌxh nipaal etxumbꞌal tu qꞌu kam tziꞌ tzik? Utz ¿ankoꞌxh yeꞌxhat niokku qꞌul unyol tetaanima tzik?
17 Ao saber do que estavam falando, Jesus disse: “Por que discutem sobre a falta de pão? Ainda não sabem ou não entenderam? Seu coração está tão endurecido que não compreendem?
18 Tan kꞌuxh atil bꞌaqꞌ evatz, ¿yeꞌ netilon tzik? Kꞌuxh atil exichin, ¿yeꞌ netabꞌin tzik? Utz ¡yeꞌ nenach qꞌu kam majte!
18 Vocês têm olhos, mas não veem? Têm ouvidos, mas não ouvem? Não se lembram de nada?
19 Aatz unjatxtu oꞌvaꞌl u kaxhlaan txꞌix xoꞌl u 5,000 aanima, ¿jatvaꞌt txakatx noonaj tu chan emola?— Texhtuꞌ.
19 Quando reparti os cinco pães entre os cinco mil, quantos cestos cheios de sobras vocês recolheram?”. “Doze”, responderam eles.
20 Tal paj u Jesuus ech tzaꞌ: —Utz aatz unjatxtu jujvaꞌl u kaxhlaan txꞌix xoꞌl 4,000 aanima, ¿jatvaꞌl txakatx noonaj tu chan emola?— Texhtuꞌ.
20 “E quando reparti os sete pães entre os quatro mil, quantos cestos grandes cheios de sobras vocês recolheram?” “Sete”, responderam.
21 Utz tal u Jesuus te ech tzaꞌ: —¿Kam tokeꞌ ankoꞌxh yeꞌ nipaal etxumbꞌal tuul?— Texh te.
21 “E vocês ainda não entendem?”, perguntou.
22 Uncheeꞌ motx tek opon tu Betsaida. Utz iqꞌol opon maꞌl u moy siatz. Ech jajax bꞌaꞌnil te aas sikaneꞌ.
22 Quando chegaram a Betsaida, algumas pessoas trouxeram um cego a Jesus e lhe pediram que o tocasse.
23 Ech ichꞌiji eluꞌl u moy u Jesuus siqꞌabꞌ tziꞌ u tenam. Takꞌsa u bꞌaqꞌ iatz titzubꞌ. Ech taqꞌ jeꞌ iqꞌabꞌ tibꞌa. Utz ichꞌoti te ech tzaꞌ: —¿Ni tetzik iilon bꞌioj?— Texh te.
23 Ele tomou o cego pela mão e o levou para fora do povoado. Em seguida, cuspiu nos olhos do homem, pôs as mãos sobre ele e perguntou: “Vê alguma coisa?”.
24 Ech sajin tekuꞌen utz, tala: —¡Nivil qꞌu aanima, loqꞌ echaꞌ tzeꞌ nivileꞌ! Nixaan nivileꞌ.— Texhtuꞌ.
24 Recuperando aos poucos a vista, o homem respondeu: “Vejo pessoas, mas não as enxergo claramente. Parecem árvores andando”.
25 Toksa paj iqꞌabꞌ u Jesuus tu bꞌaqꞌ iatz u moy. Utz yakich tek iꞌan bꞌaꞌn. Paqꞌumalich tek isajin bꞌen tzian. Tiira bꞌaꞌnich tek tiltu qꞌu kam kajayil.
25 Jesus pôs as mãos sobre os olhos do homem mais uma vez, e sua visão foi completamente restaurada; ele passou a ver tudo com nitidez.
26 Ech ichajtu bꞌen tu tatibꞌal. Tal te ech tzaꞌ: —Oponichꞌaxh tu tenam utz, apaxsach itziiul u kam tziꞌ.— Texh te.
26 Então Jesus se despediu dele e disse: “Ao voltar para casa, não entre no povoado”.
27 Uncheeꞌ bꞌen tek u Jesuus tuchꞌ qꞌul ichusulibꞌ tu qꞌu talaj tenam sinajaꞌch u Cesarea Filipo. Utz ichꞌoti tu qꞌul ichusulibꞌ tu bꞌey ech tzaꞌ: —¿Abꞌil in nital qꞌu aanima tziꞌ?— Texh te.
27 Jesus e seus discípulos deixaram a Galileia e foram para os povoados perto de Cesareia de Filipe. Enquanto caminhavam, Jesus lhes perguntou: “Quem as pessoas dizem que eu sou?”.
28 Motx tzaqꞌbꞌu ech tzaꞌ: —At nialon aas axh u Xhan, u bꞌanol vautiismo. At nialon aas axh u Elias. Utz at nialon aas axh maꞌj qꞌu alol tetz u yolbꞌal Tioxh nitaleꞌ.— Texh te.
28 Eles responderam: “Alguns dizem que o senhor é João Batista; outros, que é Elias ou um dos profetas”.
29 Ech tal paj u Jesuus te ech tzaꞌ: —Pek aatz ex, ¿abꞌil in netaleꞌ?— Texh te.
29 “E vocês?”, perguntou ele. “Quem vocês dizem que eu sou?” Pedro respondeu: “O senhor é o Cristo!”.
30 Ech tal tu qꞌul ichusulibꞌ aas yeꞌxhabꞌil koꞌxh tereꞌn saootzajin u kam tiꞌ tziꞌ aas aꞌ viTxaaom u Tioxh.
30 Mas Jesus os advertiu de que não falassem a ninguém a seu respeito.
31 Uncheeꞌ xeꞌt tek ichus qꞌul ichusulibꞌ u Jesuus aas ministeer saꞌxhpaasal u Kꞌaola vaꞌl bꞌennaj koꞌn aanima tu kꞌaxkꞌo tu qꞌu qꞌesal qꞌatol tzii. Saixval tu qꞌu qꞌesal oksan yol vatz Tioxh utz, tuchꞌ qꞌu aa txumbꞌal tetz u oꞌtla mantaar. Ech sakami, loqꞌ sakoꞌnqꞌaavitzꞌpu titoxvaꞌ qꞌii.
31 Então Jesus começou a lhes ensinar que era necessário que o Filho do Homem sofresse muitas coisas e fosse rejeitado pelos líderes do povo, pelos principais sacerdotes e pelos mestres da lei. Seria morto, mas três dias depois ressuscitaria.
32 Utz aatz u kam tziꞌ, vatzsaj chit nichtal te.
32 Enquanto falava abertamente sobre isso com os discípulos, Pedro o chamou de lado e o repreendeu por dizer tais coisas.
33 Ech isuchqꞌika tibꞌ u Jesuus. Isaji qꞌul ichusulibꞌ utz, iyaa u Luꞌ ech tzaꞌ: —¡Xaaneꞌl sunvatz, txꞌiꞌliꞌinaj! Tan aꞌ koj niitzꞌa qꞌu kam tetz Tioxh. Pek aꞌ niitzꞌa qꞌu kam tetz qꞌu aanima.— Texh te.
33 Jesus se virou, olhou para seus discípulos e repreendeu Pedro. “Afaste-se de mim, Satanás!”, disse ele. “Você considera as coisas apenas do ponto de vista humano, e não da perspectiva de Deus.”
34 Ech isikꞌlet qꞌu tenam tuchꞌ qꞌul ichusulibꞌ utz, tal te ech tzaꞌ: —Oj abꞌil sisaꞌa xambꞌichil viꞌ, imaj tibꞌ tiꞌ toksal tetz vitxumbꞌal. Pek iqꞌiꞌ paalchil tu mam il tzaꞌl viꞌ utz, xamoj viꞌ.
34 Depois, chamou a multidão e os discípulos e disse: “Se alguém quer ser meu seguidor, negue a si mesmo, tome sua cruz e siga-me.
35 Tan abꞌil qꞌuꞌl taꞌxh nititzꞌa u vatz iqꞌii saj tu u vatz txꞌavaꞌ tzaꞌ, sitzꞌej u bꞌenchil tu u bꞌenqꞌii bꞌensaj. Pek abꞌil qꞌuꞌl kꞌuxh litzꞌej u vatz iqꞌii saj viꞌ utz, tiꞌ u bꞌaꞌnla chusbꞌal, aꞌ vaꞌl sichabꞌa u bꞌenchil tu bꞌenqꞌii bꞌensaj.
35 Se tentar se apegar à sua vida, a perderá. Mas, se abrir mão de sua vida por minha causa e por causa das boas-novas, a salvará.
36 Tan ¿kam bꞌoj siꞌan kanaal u aanima kꞌuxh satetza u vatz amlika txꞌavaꞌ kajayil tzaꞌ, untzꞌoj aꞌ seꞌenku u taanxelal tu choobꞌal paav?
36 Que vantagem há em ganhar o mundo inteiro, mas perder a vida?
37 Tan kam koj choobꞌal sataqꞌ u aanima tiꞌ itool u taanxelal.
37 E o que daria o homem em troca de sua vida?
38 Utz abꞌil vaꞌl sachꞌixveꞌl viꞌ utz, sachꞌixveꞌl tiꞌ vunyolbꞌal vatz qꞌu qelolla chaj aa paav tu u tiempo tzaꞌ, sakoꞌnchꞌixveꞌl u Kꞌaola tiꞌ majte vaꞌl bꞌennaj koꞌn aanima majte aas luꞌul tu u mam itechalil viTat. Aꞌ imol qꞌul iaanjel xaannaj el kꞌatz paav.— Texhtuꞌ.
38 Se alguém se envergonhar de mim e de minha mensagem nesta época de adultério e pecado, o Filho do Homem se envergonhará dele quando vier na glória de seu Pai com os santos anjos”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.