Mateus 12
NAƆ ‑SË 'SËËDHƐ (DAF) vs NTLH
1 ꞊Dhɛ 'ö "tʋ̈ng 'bha ꞊ya ziö, 'yö Yesu 'dhö gun ziö sië ‑mlü suu 'wo 'bluu‑ ‑kë 'ka 'wo‑ ble ‑kë bha‑ ‑bhlaa ‑nu 'gü Zuifö ‑nu ꞊glooyi 'ka kö din‑ ‑ya ‑bha ꞊klang ‑nu kë sië, 'yö 'wo zun ‑mlü bha‑ ‑kpaa 'bha ‑wo 'gü ‑sü ‑bha 'wo‑ "flɩɩ‑ bho 'wo‑ ‑bhö.
1 Poucos dias depois, num sábado, Jesus estava atravessando uma plantação de trigo. Os seus discípulos estavam com fome e por isso começaram a colher espigas e a comer os grãos de trigo.
2 ꞊Dhɛ 'ö Fadhiziɛn ‑nu 'wo‑ ‑nu yö, 'yö 'wo‑ pö Yesu ‑dhɛ: «‑Bhö ‑dhɛ ‑ga bha, pë 'ö kwa ‑bha 'tɔng‑ ‑ya pö 'kwa 'dho‑ kë ꞊glooyi 'ka bha‑ ‑ga 'ö i ‑bha ꞊klang ‑nu 'wo‑ kë sië ya!»
2 Quando alguns fariseus viram aquilo, disseram a Jesus: — Veja! Os seus discípulos estão fazendo uma coisa que a nossa
3 'Yö Yesu ‑ya ‑yɔ bɔ‑ ‑nu ‑gɔ 'ö‑ pö: «'Kii 'wɔn 'ö Davi ‑ya kë yi 'bha 'ka waa‑ ö ꞊keng‑ ‑mɛ ‑nu 'dhö kö din‑ ꞊yaa‑ ‑nu 'kun 'ö ‑bɛn zë ‑sü 'ka bha‑ ‑wʋ pö do ‑ee?
3 Então Jesus respondeu:
4 ‑Da 'ö‑ wo Atanna ‑gɔ 'kɔɔdhö waa‑ ö ꞊keng‑ ‑mɛ ‑nu 'dhö, ('ö 'wo 'bluu‑ 'wo Atanna ‑dhɔkë 'ka bha‑) sü 'wo‑ ‑bhö, "kɛɛ kö‑ ‑dhɛ 'yaa‑ ‑bha kö ‑wa ‑bhö bha, 'kii‑ ma ‑ee? ‑A pö 'a‑ wo "dhʋ̈ bha‑ 'klɔɔ‑ ‑mü ꞊dhɛ kwa ‑bha 'tɔng‑ ‑ya ‑pö "saa‑ ‑bho Atanna ‑dhɛ ‑mɛ ‑nu ‑dɩ ‑slɔɔ ꞊në 'wo‑ ‑bhö ‑mɛ 'ka.
4 Davi entrou na casa de Deus, e ele e os seus companheiros comeram os pães oferecidos a Deus, embora isso fosse contra a Lei. Pois somente os sacerdotes tinham o direito de comer esses pães.
5 "Ɛɛn 'zü, 'kii‑ ‑wʋ pö Moizö ‑bha 'tɔng‑ 'sëëdhɛ 'gü do ꞊dhɛ kwa ‑bha ꞊glooyi 'ka "saa‑ ‑bho Atanna ‑dhɛ ‑mɛ ‑nu 'ö yë 'dhö‑ ‑nu ꞊kwɛɛ‑ Atanna ‑dhɔkëgükɔ 'gü, 'waa 'tɔng‑ 'ö ‑gban ꞊glooyi ‑bha bha‑ 'kun, "kɛɛ Atanna 'yaa‑ ‑nu 'kun tëë 'ka ‑ee?
5 Ou vocês não leram na Lei de Moisés que, nos sábados, os sacerdotes quebram a Lei, no Templo, e não são culpados?
6 A‑ ‑pö ka ‑dhɛ tɛan‑ ꞊dede 'ka ꞊dhɛ: Pë do 'bha ‑yö ‑dhɛ ya‑ 'gü 'ö ꞊bhlëësü 'ö ‑ziö Atanna ‑dhɔkëgükɔ ‑ta.
6 Eu afirmo a vocês que o que está aqui é mais importante do que o Templo.
7 ꞊Ya kë ꞊dhɛ pë 'ö ‑bɛn zë ‑sü 'ka, ka‑ 'gü ‑ma 'nu kö 'mɛ 'ö 'wɔn 'bha 'yaa‑ ‑nu ‑bha bha, 'kii 'dho za dɔ‑ ‑nu ‑bha. ‑A ‑gɛn ‑mü ꞊dhɛ ‑yö ‑bɛn zë ‑sü 'ka ꞊dhɛ mɛ ‑wëë ‑bha ka kë ‑sü ꞊në‑ "dhia 'dhö n 'gü, "kɛɛ "saa‑ ‑bho wü 'ka n ‑dhɛ ‑sü ‑zë ‑a "dhia 'yaa n 'gü 'gbɛ.
7 Se vocês soubessem o que as
8 ‑A pö 'a‑ wo "dhʋ̈ bha‑ ‑gɛn ‑mü ꞊dhɛ mang Mɛgbömɛ ꞊në ma ꞊glooyi 'dhö 'dhö. (‑A ‑kë "dhʋ̈ ‑sü bha‑ 'gü kö 'wɔn 'ö ma ꞊klang ‑nu ‑wa ‑kë bha 'yaa 'wɔn yaa 'ka.)»
8 Pois o
9 ꞊Dhɛ 'ö ꞊ya kë "dhʋ̈, 'yö Yesu ‑yö go ‑dhɛ 'dhɛ bha‑ 'gü 'yö dho Zuifö ‑nu ‑bha ‑yakwëëkëgükɔ do 'gü.
9 Jesus saiu dali e foi para uma sinagoga .
10 Gɔndë do 'ö‑ ‑kɔ do‑ gun ga ‑sü 'ka‑ ‑bha ‑yö ‑gun ‑dhɛ bha‑ 'gü, 'yö 'mɛ 'wo gun mü bha 'wo Yesu dhɛɛ" kpɔ 'wo‑ pö: «‑A ‑dhɛa ‑bha kö ‑wo mɛ kë "klʋ̈ʋ̈klʋ̈ ꞊glooyi 'ka "wɛ ‑ee?» ‑Wo Yesu dhɛɛ" ‑kpɔ "dhʋ̈ kö ‑wa ‑gɛn ꞊në‑ mɔɔ‑.
10 Estava ali um homem que tinha uma das mãos aleijada. Então algumas pessoas que queriam acusar Jesus de desobedecer à Lei lhe perguntaram: — É contra a nossa Lei curar no sábado?
11 'Yö‑ ‑ya ‑yɔ bɔ‑ ‑nu ‑gɔ 'ö‑ pö: «De ‑mü 'ka ka kpö 'gü 'yö‑ ‑bha "bhlaanë dosengseng 'ö‑ ‑gɔ, ꞊ya ‑pö ‑klɔng 'gü ꞊glooyi 'ka 'yö dho‑ 'to mü?
11 Jesus respondeu:
12 ‑A ‑wɔn 'gü a‑ ‑pö ka ‑dhɛ ꞊dhɛ mɛbhɩɩdhe "yaandhe ‑wɔn ‑zë 'waa waa‑ "bhlaanë ‑wɔn ‑a ‑nu ‑ya 'ko "dhiʋ̈. ꞊Ya kë "dhʋ̈ kö 'wɔn ‑së ‑zë ‑wo ‑mɔɔ ‑bha 'wo‑ ‑kë ꞊glooyi 'ka.»
12 Pois uma pessoa vale muito mais do que uma ovelha. Portanto, a nossa Lei permite ajudar os outros no sábado.
13 ꞊Dhɛ 'ö ꞊ya kë "dhʋ̈ 'yö Yesu ‑ya pö gɔndënë ‑gbe ‑ga ‑bha ‑sü bha‑ ‑dhɛ: «‑Bhö i ‑gbe 'gü "pʋ!» 'Yö‑ ‑pʋ, 'yö ‑kë ‑a ‑gbe do bha‑ bo ‑sü 'ka 'yö ‑kë ꞊dhɛ‑ do 'dhɛ to ‑a 'dhö.
13 E disse para o homem: Ele estendeu, e ela sarou e ficou igual à outra.
14 ꞊Dhɛ 'kö ꞊ya bo‑ kë ‑sü 'ka "dhʋ̈, Fadhiziɛn ‑nu 'wo gun mü bha ‑wo zun ꞊në‑ wo "kpɛnng, 'yö 'wo Yesu zë ‑wɔn ‑yakwëë ‑kë.
14 Então os fariseus que estavam ali saíram e começaram a fazer planos para matar Jesus.
15 ꞊Dhɛ 'ö ꞊yaa‑ ma ꞊dhɛ ‑wo ö zë ‑wɔn ‑ya 'kwëë‑ kë sië, 'yö go ‑dhɛ bha‑ 'gü. ‑A 'dho ‑sü 'ka mɛ kpö 'gbɛ ‑wo ‑gun ꞊keng‑. 'Yö "yuëdhi "pɛpɛ 'wo gun 'mɛ 'wo bha‑ ‑nu kpö 'gü, 'yö‑ ‑nu ‑kë "klʋ̈ʋ̈klʋ̈.
15 Quando Jesus soube disso, foi embora dali, e muita gente o seguiu. Ele curou todos os que estavam doentes
16 "Kɛɛ 'yö ‑dhio dɔ‑ ‑nu ‑ta glɔɔglɔdhö 'ö‑ pö 'wa 'dho ö ‑kë Atanna Gbö 'ka ‑wɔn pö mɛ 'bha ‑dhɛ.
16 e mandou que não contassem nada a ninguém a respeito dele.
17 Kë "dhʋ̈ kö ‑wʋ 'ö Atanna ‑wʋdhiʋ̈loomɛ Ezai ‑ya pö yi 'bha 'ka bha‑ 'gü ‑wɔn ‑yö kë; ‑a ‑gɛn ‑mü ꞊dhɛ Ezai ‑yö ka‑ ‑pö 'ö‑ pö:
17 Isso aconteceu para se cumprir o que o profeta Isaías tinha dito:
18 Atanna ‑ya ‑pö:
18 “Disse Deus: Aqui está o meu servo que escolhi, aquele que amo e que dá muita alegria ao meu coração. Eu porei nele o meu Espírito, e ele anunciará o meu julgamento a todos os povos.
19 Waa‑ mɛ 'bha 'wii 'dho ‑dɔn bho,
19 Não discutirá, nem gritará, nem fará discursos nas ruas.
20 ‑Kaadhüga 'dhɛ 'ö ꞊klɔngsü 'ka
20 Não esmagará o galho que está quebrado, nem apagará a luz que já está fraca. Ele agirá assim até que a causa da justiça seja vitoriosa.
21 'ö "sɛ "wɛɛ ꞊gban 'wo wo ‑zʋ yö‑ ‑dhɛ
21 E todos os povos vão pôr nele a sua esperança.”
22 ꞊Dhɛ 'ö ꞊ya bo ‑kë ‑sü 'ka "dhʋ̈, 'yö 'wo nu "yanwlümɛ do 'ö "bhʋbhʋ 'ka ‑a 'ka Yesu ‑dhɛ. 'Mɛ 'ö bha‑ kë "dhʋ̈ ‑gɛn ‑mü ꞊dhɛ kö "yina yaa ‑ya 'gü. ꞊Dhɛ 'ö ꞊ya kë "dhʋ̈, 'yö Yesu ‑yö gɔndënë bha‑ ‑kë "klʋ̈ʋ̈klʋ̈, 'yö dhiang zë, 'yö ‑dhɛ yö.
22 Então levaram a Jesus um homem que era cego e mudo porque estava dominado por um demônio. Jesus o curou, e ele começou a ver e a falar.
23 ꞊Dhɛ 'ö ꞊ya kë "dhʋ̈ 'yö mɛ kpö 'wo gun 'mü bha‑ 'wɔn ‑ya ‑nu kɔn 'yö 'wo‑ pö: «Kö ‑yö ‑dho kë Davi suu 'gü ‑në 'ö 'kwa ‑ya ‑gɔ bha‑ 'ka 'sa.»
23 A multidão ficou admirada e perguntava: — Será que este homem é o
24 "Kɛɛ ꞊dhɛ 'ö Fadhiziɛn ‑nu ‑wa ‑nu ‑wʋ bha‑ ma "dhʋ̈ 'yö 'wo‑ pö: «'Mɛ bha ‑yö "yina yaa ‑nu bha‑ ‑nu ‑kë "dhʋ̈ "yina ‑nu ‑bha ‑gblüdë 'wo‑ Bɛɛzebidhö ‑kë bha ꞊në‑ faan 'ka.»
24 Alguns fariseus ouviram isso e responderam: — É
25 "Kɛɛ ꞊dhɛ 'ö ‑kë ꞊dhɛ Yesu ‑ya ‑nu ‑zʋgɔngüwɔn ‑nu bha‑ ‑dɔ bha, 'yö‑ ‑yɔ bɔ‑ ‑nu ‑gɔ 'ö‑ pö: «‑Yö kë ka "yaan ꞊dhɛ "sɛ "ʋʋ "sɛ 'ö‑ 'gü ‑mɛ ‑nu ꞊wa ‑ya 'ko ‑zë wo "kwëë ‑sü ‑bha kö "sɛ 'dhɛ 'kö bha ꞊ya 'wü ꞊naa bha. "Ɛɛn 'pödhɛ suu "ʋʋ suu "ɛɛn 'kɔdhi suu "ʋʋ suu 'ö‑ 'gü ‑mɛ ‑nu 'wo 'ko zë sië wo "kwëë kö ꞊ya 'wü ꞊naa bha.
25 Mas Jesus conhecia os pensamentos deles e disse:
26 ‑Kɔ do bha‑ 'gü, ꞊ya kë ꞊dhɛ 'ka‑ pö Sɔtraan ꞊në "yina yaa ‑nu 'wo bɔ‑ 'ka bha‑ ‑nu kë sië bha kö 'yii ‑gblü gɔɔn ö ‑dɩ 'ka ꞊naa bha ‑ee? Kö‑ ‑bha ‑gblüdëdhɛ 'yii "pɛ ‑ee? ꞊Ya kë "dhʋ̈ ‑a ‑bha ‑gblüdëdhɛ ‑dho ꞊gwëë ‑kɔ ‑kë ꞊dhɛ?
26 Assim, se no reino de Satanás um grupo está combatendo contra outro, isso quer dizer que esse reino já está dividido e logo vai desaparecer.
27 ꞊Ya kë 'zü ꞊dhɛ ma ‑zë 'ma "yina yaa kë Bɛɛzebidhö faan 'ka bha ‑oo, 'yö ka ‑bha ꞊klang ‑nu ‑zë ꞊wɛ? ‑Wo wo ‑bha ‑kë de ꞊në‑ faan 'ka? Yö ꞊në‑ ‑wɔn 'gü 'yö 'a‑ pö ka ‑dhɛ ꞊dhɛ ka ‑bha ꞊klang ‑nu bha ꞊në 'wo dho ka zë za 'ka ‑dhɛ 'bha ꞊kpaɔ ‑yi ‑bha (Atanna wëëdhö, ‑a ‑gɛn ‑mü ꞊dhɛ 'wii wo ‑bha bha‑ kë mɛ "wɛɛ 'bha faan 'ka kö 'yii kë Atanna ‑zë 'ka).
27 Vocês dizem que eu expulso demônios porque Belzebu me dá poder para fazer isso. Mas, se é assim, quem dá aos seguidores de vocês o poder para expulsar demônios? Assim, os seus próprios seguidores provam que vocês estão completamente enganados.
28 "Kɛɛ ‑kaa 'wɔn dɔ ꞊dhɛ a "yina yaa ‑nu ‑kë Atanna ‑bha 'Nii‑ ꞊në‑ faan 'ka, ‑Kaa 'wɔn dɔ 'pö ꞊dhɛ ꞊ya kë "dhʋ̈ kö‑ ‑bha ‑gblüdëdhɛ yöö yö‑ ‑bha ꞊në‑ wo, 'yö‑ "zɔ ꞊ya ‑wo ka ‑ta bha.
28 Na verdade é pelo poder de Deus que eu expulso demônios, e isso prova que o
29 "Ɛɛn ‑yö ka 'gü ꞊dhɛ mɛ 'bha ‑kɔ ‑mɔɔ ‑bha 'ö ‑da ‑kɛgbaan 'bha ‑gɔ 'kɔɔdhö 'ö ‑ya ‑bha ꞊kwɛɛ‑ ‑nu ‑wlösü ‑bha kö 'yii‑ ‑lö ‑zë wo ꞊kö ‑blɛɛsü ‑ee? "Fɔn kö ꞊ya ‑kɛgbaan bha‑ ‑lö, 'yö‑ ‑kɔ gun ‑na ꞊mɔɔ‑ ‑bha kö ‑ya ‑bha ꞊kwɛɛ‑ ‑nu ‑wlö.
29 — Ninguém pode entrar na casa de um homem forte e roubar os seus bens, sem primeiro amarrá-lo. Somente assim essa pessoa poderá levar as coisas que ele tem em casa.
30 ‑A ‑kë "dhʋ̈ ‑sü bha‑ 'gü a‑ ‑pö ka ‑dhɛ ꞊dhɛ: 'Mɛ 'ö 'yii bɔ n 'ka kö ‑yö ‑nu n ‑gɔ. 'Sa 'mɛ 'yii mɛ mɔɔ‑ ‑zë wo ꞊dhɛ n 'dhö kö ‑yö nu‑ 'ka kö 'yi‑ ꞊loo 'ko ‑ta, kö mɛ ‑kan n ‑bha ‑mɛ ‑mü.
30 — Quem não é a meu favor é contra mim; e quem não me ajuda a ajuntar está espalhando.
31 Yö ꞊në‑ ‑wɔn 'gü 'yö 'a‑ pö ka ‑dhɛ ꞊dhɛ: 'Mɛ 'ö Atanna ‑bha 'fang bho, (꞊ya bhɛa"‑ ‑dhɛ) ‑yö ‑dho ‑a ‑mawɔn 'to, 'mɛ 'ö 'wɔn yaa ‑kë, (꞊ya bhɛa"‑ ‑dhɛ) ‑yö ‑dho ‑a ‑mɛ ‑mawɔn 'to, "kɛɛ 'mɛ 'ö dho Atanna ‑bha 'Nii‑ ‑zë ‑bha 'fang bho, 'yii 'dho‑ ‑mɛ ‑mawɔn 'to tongtongdhö.
31 Por isso eu afirmo a vocês que as pessoas serão perdoadas por qualquer pecado ou
32 Mɛ "ʋʋ mɛ 'ö dho mang Mɛgbömɛ n ‑bha 'fang bho, Atanna ‑dho ‑a ‑mɛ ‑mawɔn 'to, "kɛɛ mɛ "ʋʋ mɛ 'ö Atanna ‑bha 'Nii‑ "slʋ̈ʋ̈slʋ̈ ‑bha 'fang bho, 'yii 'dho‑ ‑mɛ ‑mawɔn 'to ꞊dɛɛ, 'yii 'dho‑ 'to dhia".»
32 Se alguém disser alguma coisa contra o
33 'Yö go mü 'zü 'ö‑ pö: «'Bha "dhü ‑së ta 'yö bhɛ ‑së ‑ya, 'bha "dhü yaa ta ‑yö bhɛ yaa ꞊në‑ ‑ya. "Dhü 'ö ‑së ‑wa ‑dɔ ‑a bhɛ ꞊në‑ ‑bha.
33 — Vocês só poderão ter frutas boas se tiverem uma árvore boa. Mas, se tiverem uma árvore que não presta, vocês terão frutas que não prestam. Porque é pela qualidade das frutas que sabemos se uma árvore é boa ou não presta.
34 ‑Mawɔnyaamɛ ‑nu, ka ‑dho dhiang ‑së zë ‑kɔ ‑kë ꞊dhɛ kö ka suu 'yaa ‑së. ‑A ‑gɛn ‑mü ꞊dhɛ 'pë 'ö mɛ zuë" "piʋ̈, 'yö ‑wo mɛ "dhi ‑ta.
34 Ninhada de cobras venenosas! Como é que vocês podem dizer coisas boas se são maus? Pois a boca fala do que o coração está cheio.
35 'Mɛ 'ö‑ "klʋ 'dhö ‑së, 'ö‑ këwɔn 'dhö ‑së 'yö 'wɔn ‑së ‑yö ‑kë ‑mɛ zuë" "piʋ̈, 'yö dhiang ‑së zë. ‑Mawɔnyaamɛ ‑dɩ 'pö, ‑a zuëpiʋ̈dhɛ ‑yö kë pa ‑sü 'ka 'wɔn yaa ꞊në‑ 'ka. ꞊Ya kë 'pö "dhʋ̈ pë 'ö‑ "dhi ‑ya pö‑ ꞊gbaan ‑kë pë yaa ꞊në‑ 'ka.
35 A pessoa boa tira o bem do seu depósito de coisas boas, e a pessoa má tira o mal do seu depósito de coisas más.
36 A‑ ‑pö ka ‑dhɛ ꞊dhɛ: ‑Dhɛkpaɔyi 'ö Atanna dho za dɔ‑ 'ka mɛ "bhɩɩ‑ ‑bha bha, "wlaa‑ ‑dhiang "pɛpɛ 'wo‑ zë, ‑wo ‑dho ziö‑ ꞊gban 'gü ‑a wëëdhö.
36 — Eu afirmo a vocês que, no Dia do Juízo, cada pessoa vai prestar contas de toda palavra inútil que falou.
37 ‑A ‑gɛn ‑mü ꞊dhɛ i zë ‑dhiang ‑nu 'wo "kpʋng ꞊taa yö bha ꞊në 'wo dho za dɔ i ‑bha. 'Bha‑ ‑së zë i ‑dho dha, 'bha‑ yaa zë, Atanna ‑dho 'wɔn bho i 'gü.
37 Porque as suas palavras vão servir para julgar se você é inocente ou culpado.
38 'Ö go‑ 'dhɛ bha‑ 'gü, 'yö Zuifö ‑nu ‑bha 'tɔnggɔmɛ ‑nu 'bha ‑nu waa‑ Fadhiziɛn ‑nu 'bha ‑nu 'wo‑ pö Yesu ‑dhɛ 'wo‑ pö: «Yi Dëmɛ, ‑yö yi "piʋ̈ ꞊dhɛ 'i "dhabhliwɔn do 'bha kë kö yi "yan ‑yö ‑da ‑dhɛ 'gü (kö ‑ya ‑zɔn yi ‑dhɛ ꞊dhɛ Atanna ꞊në i bɔ ꞊dedewo tɛan‑ 'ka)!»
38 Então alguns mestres da Lei e alguns fariseus disseram a Jesus: — Mestre, queremos ver o senhor fazer um milagre.
39 'Yö Yesu ‑ya ‑yɔ bɔ‑ ‑nu ‑gɔ 'ö‑ pö: «'Wɔnyaakëmɛ ‑nu 'wo ꞊dɛɛ ‑yën ya‑ 'gü, 'ö 'waa 'to ‑kplü ‑sü 'ka Atanna ‑bha bha ‑wa "piʋ̈ ꞊dhɛ 'a "dhabhliwɔn do kë kö 'wo‑ ‑dhɛ yö, "kɛɛ "dhabhliwɔn ‑dee 'bha 'yii 'dho kë kö ‑yö kë ‑a ‑nu ‑bha 'wɔn 'suan‑ ‑bho ‑bha pë 'ka kö 'yii kë ‑a 'dhɛ 'kö ‑kë Atanna ‑wʋdhiʋ̈loomɛ Zonasö 'ka yi 'bha 'ka bha‑ 'ka.
39 Jesus respondeu:
40 ‑Kɔ do 'ö Zonasö ‑yö ‑dhɛkpaɔyi ‑yaaga waa‑ gbeng 'gü ‑yaaga ‑kë 'ka 'yuʋ̈‑ 'kpii‑ do "gblʋ̈ʋ̈‑ yi 'bha 'ka bha, mang Mɛgbömɛ a ‑dho ‑dhɛkpaɔyi ‑yaaga waa‑ gbeng 'gü ‑yaaga kë 'pö ‑kɔ do bha‑ 'gü "sɛɛdhö.
40 Porque assim como Jonas ficou três dias e três noites dentro de um grande peixe, assim também o
41 Atanna ‑bha za bha‑ dɔ ‑yi 'ka, a‑ ‑pö ka ‑dhɛ ꞊dhɛ Ninivö ‑mɛ ‑nu ‑dho "wlü Atanna ‑kuu "dhiʋ̈ 'wo 'mɛ 'ka ꞊dɛɛ ka zë za 'ka, ‑a ‑gɛn ‑mü ꞊dhɛ ꞊dhɛ 'ö Zonasö ‑yö dho 'ö Atanna ‑wʋ pö Ninivö ‑mɛ ‑nu ‑dhɛ, ‑wo kë wo kwaa‑ wo këwɔn yaya ‑nu ‑zü, 'ö 'wo wo zuë" ꞊slëë‑ "piʋ̈, "kɛɛ ka ‑zë mɛ 'dhɛ 'kö‑ ‑duɛ 'dhö 'kpii‑ 'ö ‑ziö Zonasö ‑bha ‑ta, 'ö ka kpö 'gü ꞊dɛɛ bha ꞊ya Atanna ‑wʋ pö ka ‑dhɛ, 'kaa "wɩ‑ ‑bha kö 'ka ka zuë" slëë‑ Atanna "piʋ̈.
41 No Dia do Juízo o povo de Nínive vai se levantar e acusar vocês, pois eles se arrependeram dos seus pecados quando ouviram a pregação de Jonas. E eu afirmo que o que está aqui é mais importante do que Jonas.
42 ‑Gblüdëdhe 'ö go "sɛgɔ 'wo‑ Seba ‑sɛ ‑kë bha‑ 'gü bha ‑yö ‑dho "wlü 'pö 'ö 'mɛ 'ka ꞊dɛɛ bha ka zë za 'ka zadɔyi bha‑ 'ka. ‑A ‑gɛn ‑mü ꞊dhɛ ‑yö kë ‑go ö ‑gɔ "sɛgɔ ꞊gblɛɛn bha‑ 'gü, 'ö nu 'ö "tʋ to Sadhomɔ ‑bha dhiang ‑nu 'ö gun‑ zë sië 'wɔndɔdhe ‑bha bha‑ ‑bha. 'Sa a‑ ‑pö ka ‑dhɛ ꞊dhɛ 'mɛ 'ö‑ ‑duɛ 'dhö 'kpii‑ 'ö ‑ziö Sadhomɔ ‑bha ‑ta, ‑yö ka kpö 'gü yö, "kɛɛ 'kaa ka "tʋ 'to‑ ‑wʋ ‑bha.»
42 No Dia do Juízo a Rainha de Sabá vai se levantar e acusar vocês, pois ela veio de muito longe para ouvir os sábios ensinamentos de Salomão. E eu afirmo que o que está aqui é mais importante do que Salomão.
43 'Yö Yesu ‑yö dhiang zë 'zü 'ö‑ pö: «꞊Ya kë ꞊dhɛ "yina yaa ꞊ya 'go mɛ 'gü, 'yö dho "tʋng ‑ta ö ‑yɛa mɔɔ‑, "kɛɛ 'yii‑ ‑dhɛ yö 'yö‑ pö ö ‑dɩ ꞊dhɛ:
43 Jesus continuou:
44 ‹‑Ka 'go 'a n yee kë 'a 'dho ‑dhɛ 'a go‑ 'gü bha‑ 'gü.› ꞊Ya ö yee kë yö ‑zë 'gü kö ‑yö nu kö mɛ 'bha 'yaa‑ ꞊yëë "dhiʋ̈ ‑kɔ bha‑ 'gü, "kɛɛ kö ‑a ‑dhɛ ‑yö ‑gblö ‑sü 'ka, kö pë ‑sɛngbɔ ‑nu 'wo 'kɔɔ ‑dhɛ ‑dhi waa‑ ‑nu dɔ 'kɔɔdhö 'mü,
44 Então diz: “Vou voltar para a minha casa, de onde saí.” Aí volta e encontra a casa vazia, limpa e arrumada.
45 'yö ö yee ‑dee 'bha ‑kë 'yö dho ‑a mɛ 'dhɛ 'wo ‑nɛnɛsü 'wo ‑ziö yö ‑zë ‑ta bha‑ ‑nu "saɔplɛ mɔɔ‑ ‑dhɛ 'gü 'yö‑ ‑nu ‑dhɛ 'yö 'wo nu 'wo ‑ya mü. ꞊Ya bo kë ‑sü 'ka "dhʋ̈ 'yö‑ ‑mɛ 'dhö ‑kë ‑wëësü 'ö ‑ziö 'ka ‑blɛɛsü ‑bha ‑ta. ꞊Dɛɛ ‑mɛ ‑nu 'wo 'wɔn yaa kë ‑zian ‑ta bha‑ ‑nu ‑bha ‑dho kë ‑kɔ do bha ꞊në‑ 'gü.
45 Depois sai, vai buscar outros sete espíritos piores ainda, e todos ficam morando ali. Assim a situação daquela pessoa fica pior do que antes. E isso também acontecerá com esta gente má de hoje.
46 Yesu ‑yö ‑to dhiang zë ‑dhɛ 'gü mɛ kpö bha‑ ‑nu ‑dhɛ, 'yö‑ dhe waa‑ dheebhang ‑nu 'wo nu. ‑Yö ‑gun ‑nu "piʋ̈ ꞊dhɛ 'wo dhiang zë‑ ‑dhɛ, "kɛɛ kö ‑wo dɔ sië 'kɔdhi "dhiʋ̈ "kpɛnng.
46 Quando Jesus ainda estava falando ao povo, a mãe e os irmãos dele chegaram. Ficaram do lado de fora e pediram para falar com ele.
47 'Yö mɛ "wɛɛ do 'bha ‑ya pö Yesu ‑dhɛ 'ö‑ pö: «‑Bhö ‑dhɛ ‑ga, i dhe waa‑ i 'zlaabɔ ‑nu ꞊wa nu, ‑wo dɔ sië i ‑gɔ "kpɛnngdhö, ‑ya ‑nu "piʋ̈ ꞊dhɛ 'wo dhiang 'bha zë i ‑dhɛ.»
47 Então alguém disse a Jesus: — Escute! A sua mãe e os seus irmãos estão lá fora e querem falar com o senhor.
48 'Yö Yesu ‑ya ‑yɔ bɔ 'mɛ 'ö dhiang "dhiʋ̈ ꞊loo‑ ‑bha bha‑ ‑gɔ 'ö‑ pö: «N dhe ꞊në de 'ka? "Ɛɛn n dheebhang ‑nu ꞊në 'wo 'mɛ?»
48 Jesus perguntou:
49 ꞊Dhɛ 'ö ꞊yaa‑ pö "dhʋ̈, 'yö ö ‑kɔ ‑zɔn ö ‑bha ꞊klang ‑nu 'ka 'ö‑ pö: «‑Bhö ‑dhɛ ‑ga, n dhe waa‑ n dheebhang ‑nu ‑ga 'wo ya!
49 Então apontou para os seus discípulos e disse:
50 ‑A ‑gɛn ‑mü ꞊dhɛ 'mɛ 'ö n Dë 'ö ‑ya ‑sü 'ka dhang‑ ‑nu 'gü bha‑ ‑dhidhɛwɔn ‑kë bha kö‑ ‑mɛ ꞊në n dheebhang dhebhɔ, "ɛɛn n dheebhang gɔɔn‑ "ɛɛn n dhe ‑nu ꞊gban 'ka.
50 Pois quem faz a vontade do meu Pai, que está no céu, é meu irmão, minha irmã e minha mãe.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.