Salmos 109
Bible Kralicka (CZBKR) vs VC
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
1 Ao mestre de canto. Salmo de Davi. Ó Deus de meu louvor, não fiqueis insensível,
2 Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
2 porque contra mim se abriu boca ímpia e pérfida.
3 A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
3 Falaram-me com palavras mentirosas, com discursos odiosos me envolveram; e sem motivo me atacaram.
4 Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
4 Em resposta ao meu afeto me acusaram. Eu, porém, orava.
5 Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
5 Pagaram-me o bem com o mal, e o amor com o ódio.
6 Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
6 Suscitai contra ele um ímpio, levante-se à sua direita um acusador.
7 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
7 Quando o julgarem, saia condenado, e sem efeito o seu recurso.
8 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
8 Sejam abreviados os seus dias, tome outro o seu encargo.
9 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
9 Fiquem órfãos os seus filhos, e viúva a sua esposa.
10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
10 Andem errantes e mendigos os seus filhos, expulsos de suas casas devastadas.
11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
11 Arrebate o credor todos os seus bens, estrangeiros pilhem o fruto de seu trabalho.
12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
12 Ninguém lhes tenha misericórdia, nem haja quem se condoa de seus órfãos.
13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
13 Exterminada seja a sua descendência, extinga-se o seu nome desde a segunda geração.
14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
14 Conserve o Senhor a lembrança da culpa de seus pais, jamais se apague o pecado de sua mãe.
15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
15 Deus os tenha sempre presentes na memória, e risque-se da terra a sua lembrança,
16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
16 porque jamais pensou em ter misericórdia, mas perseguiu o pobre e desvalido e teve ódio mortal ao homem de coração abatido.
17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
17 Amou a maldição: que ela caia sobre ele! Recusou a bênção: que ela o abandone!
18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
18 Seja coberto de maldição como de um manto, que ela penetre em suas entranhas como água e se infiltre em seus ossos como óleo.
19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
19 Seja-lhe como a veste que o cobre, como um cinto que o cinja para sempre.
20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
20 Esta, a paga do Senhor àqueles que me acusam e que só dizem mal de mim.
21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
21 Mas vós, Senhor Deus, tratai-me segundo a honra de vosso nome. Salvai-me em nome de vossa benigna misericórdia,
22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
22 porque sou pobre e miserável; trago, dentro de mim, um coração ferido.
23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
23 Vou-me extinguindo como a sombra da tarde que declina, sou levado para longe como o gafanhoto.
24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
24 Vacilam-me os joelhos à força de jejuar, e meu corpo se definha de magreza.
25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
25 Fizeram-me objeto de escárnio, abanam a cabeça ao me ver.
26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
26 Ajudai-me, Senhor, meu Deus. Salvai-me segundo a vossa misericórdia.
27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
27 Que reconheçam aqui a vossa mão, e saibam que fostes vós que assim fizestes.
28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
28 Enquanto amaldiçoam, abençoai-me. Sejam confundidos os que se insurgem contra mim, e que vosso servo seja cumulado de alegria.
29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
29 Cubram-se de ignomínia meus detratores, e envolvam-se de vergonha como de um manto.
30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
30 Celebrarei altamente o Senhor, e o louvarei em meio à multidão,
31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
31 porque ele se pôs à direita do pobre, para o salvar dos que o condenam.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Salmos 109, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.