Jó 7
Bible Kralicka (CZBKR) vs NVT
1 Zdaliž nemá vyměřeného času člověk na zemi? A dnové jeho jako dnové nájemníka.
1 “Acaso a vida na terra não é uma luta? Nossos dias são como os de um trabalhador braçal,
2 Jako služebník, kterýž touží po stínu, a jako nájemník, jenž očekává skonání díla svého:
2 como o servo que anseia pela sombra, como o empregado à espera do pagamento.
3 Tak jsou mi dědičně přivlastněni měsícové marní, a noci plné trápení jsou mi odečteny.
3 Recebi de herança meses de puro vazio, fui condenado a passar noites longas em aflição.
4 Jestliže ležím, říkám: Kdy vstanu? A pomine noc? Tak pln bývám myšlení až do svitání.
4 Deitado na cama, penso: ‘Quando chegará a manhã?’, mas a noite se arrasta e reviro-me até o amanhecer.
5 Tělo mé odíno jest červy a strupem i prachem, kůže má puká se a rozpouští.
5 Meu corpo está coberto de vermes e crostas de feridas; minha pele se racha e vaza pus.”
6 Dnové moji rychlejší byli nežli člunek tkadlce, nebo stráveni jsou bez prodlení.
6 “Meus dias correm mais depressa que a lançadeira de um tecelão e terminam sem esperança.
7 Rozpomeň se, ó Pane, že jako vítr jest život můj, a oko mé že více neuzří dobrých věcí,
7 Lembra-te, ó Deus, de que minha vida é apenas um sopro; nunca mais voltarei a ver a felicidade.
8 Aniž mne spatří oko, jenž mne vídalo. Oči tvé budou ke mně, a mne již nebude.
8 Tu me vês agora, mas em breve não me verás; procurarás por mim, mas já não existirei.
9 Jakož oblak hyne a mizí, tak ten, kterýž sstupuje do hrobu, nevystoupí zase,
9 Como uma nuvem que se dissipa e some, os que descem à sepultura
10 Aniž se opět navrátí do domu svého, aniž ho již více pozná místo jeho.
10 Deixam seu lar para sempre, e ninguém se lembrará deles novamente.
11 Protož nemohuť já zdržeti úst svých, mluvím v ssoužení ducha svého, naříkám v hořkosti duše své.
11 “Não posso me calar, tenho de expressar minha angústia; minha alma amargurada precisa se queixar.
12 Zdali jsem já mořem čili velrybem, že jsi mne stráží osadil?
12 Acaso sou eu o mar revolto ou algum monstro marinho, para que me ponhas sob vigilância?
13 Když myslím: Potěší mne lůže mé, poodejme naříkání mého postel má:
13 Penso: ‘Na cama encontrarei descanso, e o leito me aliviará o sofrimento’,
14 Tedy mne strašíš sny, a viděními děsíš mne,
14 mas tu me assustas com sonhos e me aterrorizas com visões.
15 Tak že sobě zvoluje zaškrcení duše má, a smrt nad život.
15 Preferiria ser estrangulado; melhor morrer que sofrer assim.
16 Mrzí mne, nebuduť déle živ. Poodstupiž ode mne, nebo marní jsou dnové moji.
16 Odeio minha vida e não quero continuar a viver; deixa-me em paz, pois meus dias passam como um sopro.
17 Co jest člověk, že ho sobě tak vážíš, a že tak o něj pečuješ?
17 “O que é o ser humano, para que lhe dês tanta importância e penses nele com tanta atenção?
18 A že ho navštěvuješ každého jitra, a každé chvíle jej zkušuješ?
18 Pois o examinas todas as manhãs e o pões à prova a cada instante.
19 Dokudž se neodvrátíš ode mne, a nedáš mi aspoň polknouti mé sliny?
19 Por que não me deixas em paz? Dá-me tempo pelo menos para engolir a saliva!
20 Zhřešil jsem, což mám učiniti, ó strážce lidský? Proč jsi mne položil za cíl sobě, tak abych sám sobě byl břemenem?
20 Se eu pequei, o que te fiz, ó Vigia de toda a humanidade? Por que fizeste de mim o teu alvo? Acaso sou um fardo para ti?
21 Nýbrž proč neodejmeš přestoupení mého, a neodpustíš nepravosti mé? Nebo již v zemi lehnu. Potom bys mne i pilně hledal, nebude mne.
21 Por que não perdoas meu pecado e removes minha culpa? Pois em breve me deitarei no pó e morrerei; quando procurares por mim, já não existirei”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.