Jó 7
Bible Kralicka (CZBKR) vs ACF
1 Zdaliž nemá vyměřeného času člověk na zemi? A dnové jeho jako dnové nájemníka.
1 Porventura não tem o homem guerra sobre a terra? E não são os seus dias como os dias do jornaleiro?
2 Jako služebník, kterýž touží po stínu, a jako nájemník, jenž očekává skonání díla svého:
2 Como o servo que suspira pela sombra, e como o jornaleiro que espera pela sua paga,
3 Tak jsou mi dědičně přivlastněni měsícové marní, a noci plné trápení jsou mi odečteny.
3 Assim me deram por herança meses de vaidade; e noites de trabalho me prepararam.
4 Jestliže ležím, říkám: Kdy vstanu? A pomine noc? Tak pln bývám myšlení až do svitání.
4 Deitando-me a dormir, então digo: Quando me levantarei? Mas comprida é a noite, e farto-me de me revolver na cama até à alva.
5 Tělo mé odíno jest červy a strupem i prachem, kůže má puká se a rozpouští.
5 A minha carne se tem vestido de vermes e de torrões de pó; a minha pele está gretada, e se fez abominável.
6 Dnové moji rychlejší byli nežli člunek tkadlce, nebo stráveni jsou bez prodlení.
6 Os meus dias são mais velozes do que a lançadeira do tecelão, e acabam-se, sem esperança.
7 Rozpomeň se, ó Pane, že jako vítr jest život můj, a oko mé že více neuzří dobrých věcí,
7 Lembra-te de que a minha vida é como o vento; os meus olhos não tornarão a ver o bem.
8 Aniž mne spatří oko, jenž mne vídalo. Oči tvé budou ke mně, a mne již nebude.
8 Os olhos dos que agora me vêem não me verão mais; os teus olhos estarão sobre mim, porém não serei mais.
9 Jakož oblak hyne a mizí, tak ten, kterýž sstupuje do hrobu, nevystoupí zase,
9 Assim como a nuvem se desfaz e passa, assim aquele que desce à sepultura nunca tornará a subir.
10 Aniž se opět navrátí do domu svého, aniž ho již více pozná místo jeho.
10 Nunca mais tornará à sua casa, nem o seu lugar jamais o conhecerá.
11 Protož nemohuť já zdržeti úst svých, mluvím v ssoužení ducha svého, naříkám v hořkosti duše své.
11 Por isso não reprimirei a minha boca; falarei na angústia do meu espírito; queixar-me-ei na amargura da minha alma.
12 Zdali jsem já mořem čili velrybem, že jsi mne stráží osadil?
12 Sou eu porventura o mar, ou a baleia, para que me ponhas uma guarda?
13 Když myslím: Potěší mne lůže mé, poodejme naříkání mého postel má:
13 Dizendo eu: Consolar-me-á a minha cama; meu leito aliviará a minha ânsia;
14 Tedy mne strašíš sny, a viděními děsíš mne,
14 Então me espantas com sonhos, e com visões me assombras;
15 Tak že sobě zvoluje zaškrcení duše má, a smrt nad život.
15 Assim a minha alma escolheria antes a estrangulação; e antes a morte do que a vida.
16 Mrzí mne, nebuduť déle živ. Poodstupiž ode mne, nebo marní jsou dnové moji.
16 A minha vida abomino, pois não viveria para sempre; retira-te de mim; pois vaidade são os meus dias.
17 Co jest člověk, že ho sobě tak vážíš, a že tak o něj pečuješ?
17 Que é o homem, para que tanto o engrandeças, e ponhas nele o teu coração,
18 A že ho navštěvuješ každého jitra, a každé chvíle jej zkušuješ?
18 E cada manhã o visites, e cada momento o proves?
19 Dokudž se neodvrátíš ode mne, a nedáš mi aspoň polknouti mé sliny?
19 Até quando não apartarás de mim, nem me largarás, até que engula a minha saliva?
20 Zhřešil jsem, což mám učiniti, ó strážce lidský? Proč jsi mne položil za cíl sobě, tak abych sám sobě byl břemenem?
20 Se pequei, que te farei, ó Guarda dos homens? Por que fizeste de mim um alvo para ti, para que a mim mesmo me seja pesado?
21 Nýbrž proč neodejmeš přestoupení mého, a neodpustíš nepravosti mé? Nebo již v zemi lehnu. Potom bys mne i pilně hledal, nebude mne.
21 E por que não perdoas a minha transgressão, e não tiras a minha iniqüidade? Porque agora me deitarei no pó, e de madrugada me buscarás, e não existirei mais.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.