Atos 17
Cree: Coastal (East Coast) (CRL) vs AAI
1 ᐋᒄ ᑆᓪ ᑭᔮᐦ ᓵᐃᓚᔅ ᐊᓂᑖᐦ ᐊᒻᕕᑆᓕᔅ ᑭᔮᐦ ᐋᑆᓗᓂᔮ ᑳ ᐃᔑᓂᐦᑳᑖᔨᒡ ᐃᐦᑖᐎᓐ ᑳᐦ ᐋᑎ ᐄᑐᐦᑖᒡ᙮ ᐋᒄ ᐊᓂᑖᐦ ᕞᓵᓨᓈᐃᑳ ᑳ ᐃᔑᓂᐦᑳᑖᔨᒡ ᐃᐦᑖᐎᓂᔨᐤ ᑳ ᐄᑐᐦᑖᒡ᙮ ᐊᓂᑎᐦ ᒫᒃ ᕞᓵᓨᓈᐃᑳᐦᒡ ᐃᐦᑖᐎᓐ ᒌ ᑎᑯᓐ ᒎᐤ ᐊᔨᒥᐦᐋᐅᑭᒥᒄ᙮
1 Hiremor hina Amfipolos naatu Apolonia bar merar hihamiy naatu hina Thessalonica hitit, nati’imaim i Jew hai kou’ay bar ta batabat.
2 ᒌ ᐄᑐᐦᑖᐤ ᑆᓪ ᐊᓂᑖᐦ ᐊᓂᔮᔨᐤ ᒎᐤ ᐊᔨᒥᐦᐋᐅᑭᒥᑯᔨᐤ, ᐙᔥ ᐋᔪᐎᒄ ᐅᔮᔨᐤ ᑳ ᒌᐦ ᑎᒃ ᒫᓐ᙮ ᓂᔥᑣᐤ ᐋ ᒎᐤ ᐊᔨᒥᐦᐋᐅᒌᔑᑳᔨᒡ ᒌ ᐙᐐᐦᑎᒧᐙᐤ ᐊᓂᔮᔨᐤ ᐄᔨᔨᐤᐦ ᑖᓐ ᐋ ᐄᔑ ᐋᔨᒨᒫᑭᓂᐎᒡ ᙭, ᒋᔖᒥᓂᑑᐦ ᐆᒋᐦᒋᒥᓯᓈᐦᐄᑭᓃᔨᒡ,
2 Paul ana yawas mar etei esisinaf na’atube in kou’ay bar run, Baiyarir veya tounu wanawanahimaim buk rusasar tur hai yabih sabuw bairi hima hidudur.
3 ᐋᐦ ᐄᑎᔥᑖᔨᒡ ᔮᔨᑖ ᐋ ᒌ ᓂᑎᐙᔨᐦᑖᑯᓰᔨᒡ ᒑ ᒌ ᓂᓈᐦᑭᒋᐦᐄᒫᑭᓂᐎᔨᒡ ᙭, ᑭᔮᐦ ᒦᓐ ᒑ ᐎᓂᔥᑳᔨᒡ ᓂᐱᐎᓂᐦᒡ ᐅᐦᒋ᙮ ᒌᐦ ᐄᑖᐤ ᒫᒃ ᐊᓂᔮᔨᐤ ᐄᔨᔨᐤᐦ, “ᐆ ᒌᓴᔅ ᑳᐦ ᐋᔨᒨᒥᒃ, ᐋᐅᒄ ᐆ ᙭, ᒋᔖᒥᓂᑑ ᑳ ᐹᒋ ᐄᑎᔑᐦᐅᑯᑦ᙮”
3 Buk wanawanan dinab hikikirum kubuna hai tur eowen eo, “Keriso i biyan nababan namorob naatu morobone namisir maiye.” Naatu Jesu isan iti aorereb kwanonowar, God ana Roubinen Orot. Keriso’oban i nati.
4 ᐱᔅᒡ ᒫᒃ ᐊᓂᒌ ᑳ ᓂᑑᐦᑎᐙᒡ ᑆᓪ ᑭᔮᐦ ᓵᐃᓕᔅᐦ ᒌ ᔑᐦᑯᒋᒥᑯᒡ, ᐋᑯᑖᐦ ᒫᒃ ᑳ ᐄᔑ ᐐᒋᐦᐄᐙᒡ ᐋᐦ ᑖᔨᒡ᙮ ᑭᔮᐦ ᒥᐦᒑᑐ ᒃᕇᒃ ᐄᔨᔨᐅᒡ ᑳ ᐊᔨᒥᐦᐋᐙᑎᓰᔨᒡ, ᑭᔮᐦ ᒥᐦᒑᑐ ᐃᔅᒀᐅᒡ ᑳ ᒋᔥᑖᔨᒫᑭᓂᐎᒡ ᒌ ᔑᐦᑯᒋᒫᑭᓂᐎᒡ᙮
4 Sabuw afa Paul yah ikitabir naatu Paul Silas hairi hikofanih. Na’atube Greek sabuw rou’ay gagamin God hikwakwafir auman hirun, naatu bar merar baibin ukwarih auman hirun. |alt="map" src="Pauljr2.tif" size="col" ref="Acts 17.4"
5 ᒌ ᐅᐎᐦᑖᔨᒥᑯᒡ ᒫᒃ ᒎᐄᔨᔨᐤ ᐄᔥᐱᐦ ᐎᔮᐱᒥᑯᒡ ᒥᐦᒑᑐ ᐊᐙᔨᐤᐦ ᐋ ᐐᒋᐦᐄᑯᒡ᙮ ᒌ ᓂᔥᑑᓈᔨᐤ ᐊᓂᔮᔨᐤᐦ ᐊᐙᔨᐤᐦ ᐋᑳ ᐱᐹᔅᐱᓈ ᑳᐦ ᑎᔨᒡ ᒫᓐ, ᐋᒄ ᑳ ᒫᐅᓯᑯᐦᑖᔨᒡ ᑳ ᓂᑑᒥᒋᐱᔨᐦᐄᐙᔨᒡ ᐊᓂᑎᐦ ᐃᐦᑖᐎᓂᐦᒡ᙮ ᒥᒄ ᐊᓂᑖᐦ ᑯᐃᔅᒄ ᒌ ᐄᑐᐦᑖᔨᒡ ᒉᓯᓐ ᐅᐙᔅᑳᐦᐄᑭᓂᒥᔨᒡ, ᐋ ᒌ ᐄᑖᔨᐦᑎᐦᒡ ᒑ ᒥᔅᑭᐙᒡ ᐊᓂᔮᔨᐤ ᑆᓪ ᑭᔮᐦ ᓵᐃᓕᔅᐦ ᐊᓂᑖᐦ᙮ ᒋᐐᐦ ᐅᑎᓈᐅᒡ ᐊᓂᔮᔨᐤ ᑆᓪ ᑭᔮᐦ ᓵᐃᓕᔅᐦ ᐋ ᒌ ᐐᐦ ᐄᑐᐦᑎᐦᐋᒡ ᐊᓂᑖᐦ ᑳᐦ ᑖᔨᒡ ᐊᓂᔮᔨᐤ ᐄᔨᔨᐤᐦ ᑳ ᒋᔑᐙᐦᐋᒡ᙮
5 Baise Jew sabuw hibobowen sabuw ef yan rimurih hibow kou’ay gagamin himatar. Naatu nati bar merar gagamin wanawanan hibuyuw hinunuw hin Jason ana bar hiyi hirab. Hikokok Paul Silas tibunuwih hitama’am na’at tabotaitih sabuw titih.
6 ᐄᔥᐱᐦ ᒫᒃ ᐋᑳ ᒫᔅᑯᐙᒡ ᑆᓪ ᑭᔮᐦ ᓵᐃᓕᔅᐦ ᐊᓂᑖᐦ ᒉᓯᓐ ᐋᐦ ᑖᔨᒡ ᐋᒄ ᐊᓂᔮᔨᐤ ᒉᓯᓐ ᑭᔮᐦ ᑯᑎᒃ ᐐᒋᔖᓂᒫᐤ ᐊᓂᑖᐦ ᑳ ᐃᔑᑖᐹᑖᑣᒡ ᐊᓂᔮᔨᐤ ᑳ ᓃᑳᓂᔥᑭᒥᔨᒡ ᐊᓂᔮᔨᐤ ᐃᐦᑖᐎᓂᔨᐤ ᐋᐦ ᑖᔨᒡ᙮ ᒌ ᑖᑆᐅᒡ ᐋᐦ ᐃᔨᒡ, “ᑆᓪ ᑭᔮᐦ ᓵᐃᓚᔅ ᒨᔥ ᐅᔅᑖᐱᔨᐦᑖᐅᒡ ᒑᒀᔨᐤ ᑖᓂᑖᐦ ᐋᑎ ᐃᔨᐦᑖᒡ, ᐋᒄ ᒫᒃ ᑖᑯᔑᐦᒡ ᐅᑎᐦ ᒋᑎ ᐃᐦᑖᐎᓈᐦᒡ᙮
6 Baise hirun hinunuwet ana veya’amaim men hititourih. Basit Jason hibai hifatum baitumatumayah bairi hitainih hina bar merar hai orot gagamih biyah hitit hiwow hio, “Iti orot tafaram wanawanan sabuw hai ma hi’a’afiy hinan boun hina iti ata bar ata merar hitit.
7 ᒉᓯᓐ ᒫᒃ ᐊᓂᑖᐦ ᐐᒋᐦᒡ ᒌ ᑭᓄᐙᔨᒫᐤ ᑆᓪ ᑭᔮᐦ ᓵᐃᓕᔅᐦ᙮ ᒥᓯᐙ ᐋᓍᐦᑎᒧᒡ ᑖᓐ ᐋᐦ ᐄᑎᔥᑖᔨᒡ ᒋᐦᒋᐅᒋᒫᐤ ᓰᓯᕐ ᐅᐐᔓᐙᐎᓂᔨᐤ, ᐋᐦ ᐃᔨᒡ ᐋᐦ ᑖᔨᒡ ᑯᑎᒃ ᒋᐦᒋᐅᒋᒫᐤ ᒌᓴᔅ ᐋ ᐃᔑᓂᐦᑳᓱᔨᒡ᙮”
7 Jason hai merar yi buwih ana baremaim hima aiwob orot Caesar ana ofafar hi’astu’ub teo, Aiwob orot ta i ema’am wabin Jesu.”
8 ᐅᔮᔨᐤ ᒫᒃ ᑳᐦ ᐃᔨᒡ ᒌᐦ ᑐᑎᐙᐅᒡ ᐊᓂᔮᔨᐤ ᐄᔨᔨᐤᐦ, ᑭᔮᐦ ᐊᓂᔮᔨᐤ ᑳ ᓃᑳᓂᔥᑭᒥᔨᒡ ᐊᓂᔮᔨᐤ ᐃᐦᑖᐎᓂᔨᐤ, ᓈᔥᒡ ᒑ ᒌ ᒋᔑᐙᓰᔅᑐᐙᔨᒡ ᒉᓯᓐ᙮
8 Tur iti na’atube hio hinonowar sabuw rou’ay gagamin na’in naatu bar merar hai orot gagamih hai not hikwaris.
9 ᐋᒄ ᑳᐦ ᐄᑖᒡ ᒉᓯᓐ ᑭᔮᐦ ᐊᓂᔮᔨᐤ ᑯᑎᒃ ᑳ ᑖᑆᐦᑎᐦᒡ ᒑ ᑎᐱᐦᐅᓲᔨᒡ, ᐋᒄ ᒫᒃ ᐃᔮᒄ ᑳ ᐱᒋᔅᑎᓈᒡ᙮
9 Basit bar merar orot gagamih Jason naatu orot afa bairi kabay hi’uwih hibaiyan, imaibo hibotaitih hin.
10 ᐐᐱᒡ ᒫᒃ ᐋᐦ ᐋᑎ ᑎᐱᔅᑳᔨᒡ, ᐊᓂᒌ ᑖᑆᔮᔨᐦᑖᒡ ᒌ ᐄᑎᔑᐦᐙᐅᒡ ᐊᓂᔮᔨᐤ ᑆᓪ ᑭᔮᐦ ᓵᐃᓕᔅᐦ ᐊᓂᑖᐦ ᐊᓂᔮᔨᐤ ᐃᐦᑖᐎᓂᔨᐤ ᐯᕆᔮ ᑳ ᐃᔑᓂᐦᑳᑖᔨᒡ᙮ ᐄᔥᐱᐦ ᒫᒃ ᑖᑯᔑᐦᒡ ᐊᓂᑖᐦ ᑏᐙᐦᒡ ᒌ ᐄᑐᐦᑖᐅᒡ ᒎᐄᔨᔨᐤ ᐅᑎᐦ ᐊᔨᒥᐦᐋᐅᑭᒥᑯᔨᒡ᙮
10 Hima in mar fo, basit baitumatumayah Paul Silas hairi hiyafarih au Berea hin, naatu hina nati’imaim hititit ana veya mutufor hin Jew hai Kou’ay Bar hirun.
11 ᐊᓂᒌ ᒫᒃ ᒎᐤ ᐄᔨᔨᐅᒡ ᐊᓂᑖᐦ ᐯᕆᔮᐦᒡ ᑳᐦ ᑖᒡ ᓈᔥᒡ ᒌ ᒥᔻᔨᐦᑎᒧᒡ ᐐᔨᐙᐤ ᐋ ᓂᑑᐦᑎᐙᒡ ᐊᓂᔮᔨᐤ ᑆᓪ ᑭᔮᐦ ᓵᐃᓕᔅᐦ, ᓂᒧᐃ ᒸᐦᒡ ᐊᓂᔮᔨᐤ ᐄᔨᔨᐤᐦ ᐊᓂᑖᐦ ᕞᓵᓨᓈᐃᑳ ᑳᐦ ᑖᔨᒡ ᑳᐦ ᑎᔨᒡ᙮ ᓈᔥᒡ ᒌ ᓂᑐᐦᑎᐙᐅᒡ ᑭᔮᐦ ᐋᔑᑯᒻ ᒌᔑᑳᐤᐦ ᒌ ᓂᑑᒋᔅᒑᔨᐦᑎᒧᒡ ᑖᓐ ᐋᐦ ᐄᑎᔥᑖᔨᒡ ᒋᔖᒥᓂᑑᐦ ᐆᒋᐦᒋᒥᓯᓂᐦᐄᑭᓃᔨᒡ, ᐋ ᒌ ᐐᐦ ᓂᑑᒋᔅᒑᔨᒫᒡ ᑆᓪ ᑎᔮᑆᔨᒀᓂᐦᐄ ᐊᓂᔮᔨᐤ ᑳ ᐄᔨᔨᒡ᙮
11 Nati sabuw i dogoroh hibotawiy men Thessalonica sabuw na’atube’emih. Tur hinonowar i yah bai kwanekwan hima hinowar veya matan hiyi hai buk hiyab hikok hitaso’ob Paul abisa eo i turobe Buk eo’omaim eo ai en?
12 ᐋᒄ ᒥᐦᒑᑐ ᒎᐤ ᐄᔨᔨᐅᒡ ᒌ ᐋᑎ ᑖᑆᔮᔨᒫᐅᒡ ᑎᐹᔨᐦᒋᒑᓯᐤ ᒌᓴᔅᐦ, ᑭᔮᐦ ᒥᐦᒑᑐ ᑳ ᒋᔅᑖᔨᐦᑖᑯᓯᒡ ᒃᕇᒃ ᐃᔅᒀᐅᒡ ᑭᔮᐦ ᓈᐹᐅᒡ ᒌ ᑖᑆᔮᔨᒫᐅᒡ ᑭᔮᐦ ᐐᔨᐙᐤ ᒌᓴᔅᐦ᙮
12 Naatu sabuw moumurih maiyow hitumatum, Greek baibin gagamih afa naatu orot moumurih na’in auman hitumatum.
13 ᐄᔥᐱᐦ ᒫᒃ ᐱᔮᐦᑎᐦᒡ ᐊᓂᒌ ᒎᐤ ᐄᔨᔨᐅᒡ ᐊᓂᑖᐦ ᕞᓵᓨᓈᐃᑳᐦᒡ ᐃᐦᑖᐎᓐ ᑳᐦ ᑖᒡ ᑆᓪ ᐋ ᐙᐐᐦᑎᒥᔨᒡ ᒋᔖᒥᓂᑑ ᐅᑎᔨᒧᐎᓂᔨᐤᐦ ᐊᓂᑖᐦ ᐯᕆᔮ ᐃᐦᑖᐎᓂᐦᒡ, ᒌ ᐄᑐᐦᑖᐅᒡ ᐊᓂᑖᐦ, ᑳᐦ ᑐᑎᐙᒡ ᑭᔮᐦ ᐊᓂᔮᔨᐤ ᐄᔨᔨᐤᐦ ᐊᓂᑎᐦ ᒑ ᒌ ᒋᔑᐙᐦᐄᑯᔨᒡ ᐊᓂᔮᔨᐤ ᑆᓪ ᑭᔮᐦ ᓵᐃᓕᔅᐦ᙮
13 Baise Jew Thessalonica hima’am Paul Berea bibinan ana tur hinonowar ana maramaim hirabon hina yare baimatarin isan hikukeraker.
14 ᐋᒄ ᐊᓂᒌ ᐐᒋᔖᓂᒫᐅᒡ ᑏᐙᐦᒡ ᑳ ᐄᑎᔑᐦᐙᒡ ᑆᓪ ᐊᓂᑖᐦ ᔑᔓᒡ ᒋᐦᒋᑭᒦᐦᒡ᙮ ᓵᐃᓚᔅ ᑭᔮᐦ ᑎᒧᕢ ᐋᑯᑖᐦ ᑳᐦ ᑖᒡ ᐐᔨᐙᐤ ᐊᓂᑎᐦ ᐯᕆᔮᐦᒡ᙮
14 Naatu baitumatumayah marta’imon Paul hibai hiyafar autor re. Baise Silas Timothy hairi Berea hima.
15 ᐋᒄ ᐊᓂᒌ ᓈᐹᐅᒡ ᑳ ᐄᑎᐦᐅᔮᐦᒡ ᑆᓪ ᐊᓂᑖᐦ ᐋᕞᓐᓯᐦᒡ ᐋᒄ ᐊᓂᒌ ᓈᐹᐅᒡ ᒦᓐ ᑳᐤ ᐯᕆᔮᐦᒡ ᑳ ᐄᔑ ᒌᐙᐦᐅᒡ, ᐋ ᒌ ᐄᑎᑯᒡ ᑆᓪ ᒑ ᐃᑖᔨᒡ ᓵᐃᓕᔅᐦ ᑭᔮᐦ ᑎᒧᕢ ᐐᐱᒡ ᒑ ᒌ ᐹᒋ ᓂᑎᐙᐱᒥᑯᑦ᙮
15 Orot afa Paul hinawiy bairi hina Athens ana fofoninamaim hihamiy, imaibo i himatabir. Paul iuwih eo, “Kwanan Silas Timothy hairi kwana’uwih saisewat hinan bairi anita’imon.”
16 ᒫᒀᒡ ᒫᒃ ᑆᓪ ᐋᐦ ᐋᔑᓂᐙᐦᐋᑦ ᓵᐃᓕᔅᐦ ᑭᔮᐦ ᑎᒧᑏᐦ ᐊᓂᑖᐦ ᐋᕞᓐᓯᐦᒡ ᐃᐦᑖᐎᓐ, ᒥᓯᐙ ᒥᒄ ᐊᓂᑖᐦ ᐋᐦ ᐄᑖᐱᑦ ᒌ ᐙᐱᒫᐤ ᐋ ᒥᐦᒑᑎᔨᒡ ᒥᓂᑑᐦᑳᓐ, ᐋᒄ ᓈᔥᒡ ᑳ ᒥᒑᔨᑎᐦᒃ᙮
16 Paul Athens imaim Silas Timothy hairi ma kakaifih wanawanan, nati bar merar hai totob awan karatan hima’am i’itih isan men iyasisir.
17 ᐋᔪᐎᒄ ᐙᐦᒋ ᐄᑐᐦᑖᑦ ᐊᓂᑖᐦ ᒎᐤ ᐊᔨᒥᐦᐋᐅᑭᒥᑯᐦᒡ ᒑ ᒌ ᐐᐦᑎᒧᐙᑦ ᒥᔻᒋᒧᐎᓂᔨᐤ ᐊᓂᔮᔨᐤᐦ ᒎᐄᔨᔨᐤᐦ ᑭᔮᐦ ᐊᓂᔮᔨᐤᐦ ᒃᕇᒃ ᑳᐦ ᐄᑎᔅᑳᓈᓰᔨᒡ ᑳ ᐊᔨᒥᐦᐋᐙᑎᓰᔨᒡ ᐄᔨᔨᐤᐦ ᑭᔮᐦ ᐋᔑᑯᒻ ᒌᔑᑳᐤᐦ ᒌ ᐄᑐᐦᑖᐤ ᐊᓂᑖᐦ ᑳ ᒌ ᐊᑖᐙᓂᐎᔨᒡ ᒑ ᒌ ᐊᔨᒥᐦᐋᑦ ᐊᓂᑎᐦ ᐄᔨᔨᐤ ᑳᐦ ᑖᔨᒡ᙮
17 Basit in Kou’ay Bar run Jew naatu Ufun Sabuw iyab God hibitumitum bairi hio, naatu mar etei ahar efanamaim sabuw iyab nati’imaim hinan iti sawar isah i hai tur eo’owen.
18 ᐹᔨᒀᐤ ᒌ ᓂᒋᐦᐋᐅᒡ ᒋᔅᑯᑎᒫᒑᓯᐤ ᓈᔥᒡ ᐋ ᒌ ᐄᑆᐦᑳᔨᒡ ᐁᐱᑯᕆᔨᓐ ᑭᔮᐦ ᒋᑣᐃᒃ ᑳ ᐃᔑᓂᐦᑳᑎᒫᑭᓂᐎᔨᒡ᙮ ᐅᒌ ᒫᒃ ᒋᔅᑯᑎᒫᒑᓯᐎᒡ ᒌ ᐊᔨᒥᐦᐋᐅᒡ ᐊᓂᔮᔨᐤᐦ ᑆᓪ ᐋᒄ ᑳ ᒫᔮᔨᒫᒡ ᐋᐦ ᐄᑖᒡ, “ᑖᓐ ᐋᐦ ᐃᔨᑦ ᐆ ᒌᔥᒀᐦᑳᓐ?” ᐋᒄ ᑯᑎᑭᒡ ᑳᐦ ᐄᑖᒡ, “ᒋᑭ ᐋᔨᒨᒫᐙᐦ ᐊᓂᔮᔨᐤᐦ ᐐᔨ ᐋ ᐊᔨᒥᐦᐋᔅᑎᐙᑦ ᐊᐙᔨᐤᐦ, ᓂᒧᐃ ᒫᒃ ᒌ ᒋᔅᒑᔨᒫᓂᐤ ᒌᔮᓂᐤ ᐊᐙᔨᐤᐦ ᐊᓂᔮᔨᐤᐦ᙮” ᐋᔪᐎᒄ ᐅᔮᔨᐤ ᑳᐦ ᐄᑖᒡ ᐙᔥ ᑆᓪ ᒌ ᐋᔨᒨᒫᔨᐤ ᒌᓴᔅᐦ, ᑳ ᐎᓂᔥᑳᔨᒡ ᓂᐱᐎᓂᐦᒡ ᐅᐦᒋ᙮
18 Naatu orot afa Epikuria kirum efanane hititit naatu orot afa Sitoik kirumane hititit Paul bairi hibas, so’obayah afa hio, “Iti orot rarik kartatanenayan abisa eo’oweh?” Afa hio, “I ana itinin nanawan hai god isah eo.” Iti na’atube hio anayabin Paul i Jesu morobone mimisir maiye isan bibinan.
19 ᐋᒄ ᑳ ᐄᑐᐦᑎᐦᐋᒡ ᑆᓪ ᐊᓂᑖᐦ ᐋ ᓂᔥᑐᐲᔨᒡ ᑳ ᓃᑳᓂᔑᔨᒡ ᐁᕎᐱᑭᔅ ᑳ ᐃᔑᓂᐦᑳᓱᔨᒡ, ᐋᒄ ᑳᐦ ᐄᑖᒡ, “ᓂᐐ ᒋᔅᒑᔨᐦᑖᓈᓐ ᐆ ᑳ ᐅᔅᑳᒡ ᒋᔅᑯᑎᒫᒑᐎᓐ ᑖᓐ ᐋ ᐄᔑ ᒋᔅᑯᑎᒫᒑᔨᓐ᙮
19 Basit Paul hibai hinawiy hina kaniser Areopagus kou’ay nahimaim hitit naatu hio, “Aki akokok iti bai’obaiyen boubun sabuw kubi’obaibiyih inao ana nowar gewas.”
20 ᐱᔅᒡ ᐊᓂᐦᐄ ᒑᒀᓂᐦᐄ ᑳᐦ ᐋᔨᒸᐦᐄᑯᔨᓐ ᓂᒥᔅᑳᓯᑖᓈᓐ ᐋᒄ ᒫᒃ ᐙᐦ ᒋᔅᒑᔨᐦᑎᒫᐦᒡ ᑖᓐ ᓂᐦᐋᐤ ᐋ ᐄᔑ ᐐᐦᑎᒫᒑᒥᑭᐦᒡ ᐊᓐ ᑳᐦ ᐃᔨᓐ,” ᒌ ᐄᑖᐅᒡ᙮
20 Sawar afa i’o aki anonowar i tur afa boubun aki isai, imih akokok o inakubunabuna gewas inao ananowar.”
21 ᐊᓂᒌ ᒥᓯᐙ ᐊᓂᑖᐦ ᐋᕞᓐᓯᐦᒡ ᐃᐦᑖᐎᓐ ᑳᐦ ᑖᒡ ᑭᔮᐦ ᐊᓂᒌ ᒫᓂᑖᐅᒡ ᐊᓂᑖᐦ ᑳ ᐐᒋᒡ ᓈᔥᑖᑆᐦ ᒌ ᒥᔻᔨᐦᑎᒧᒡ ᒨᔥ ᐋᐦ ᑐᓂᒫᓱᐎᒡ ᒑ ᒌ ᓂᑐᐦᑎᐦᒡ ᐋᐦ ᐋᔨᒸᐅᐦᐄᑯᒡ ᑖᓐ ᐋ ᐄᔑ ᐃᔮᒄ ᐱᐹᐦᑖᑯᓃᔨᒡ, ᐋᔪᐎᒄ ᑳ ᐄᑖᔨᐦᑖᑯᓯᒡ᙮ ᐋᒄ ᑳ ᐄᑐᐦᑎᐦᐋᒡ ᑆᓪ ᐊᓂᑖᐦ ᐋ ᓂᔥᑐᐲᒡ ᑳ ᓃᑳᓂᔑᔨᒡ ᐁᕎᐱᑭᔅ ᑳ ᐃᔑᓂᐦᑳᓱᔨᒡ|src="HK021D.tif" size="col" loc="ACT 17.21" ref="— 17.19"
21 Athens tafaram matuwan naatu nahtoumanih iyab makwaniyih hai bowabow mar etei tur boubun menamaim tenonowar i boro hinab nati ef yanamaim hinao hinareremor aurih bowabow en.
22 ᐋᒄ ᑆᓪ ᐊᓂᑎᐦ ᑖᑖᐅᒡ ᑳ ᓃᐴᐎᑦ ᐋᒄ ᑳᐦ ᐃᔨᑦ, “ᒌᔨᐙᐤ ᓈᐹᑐᒄ ᐅᑎᐦ ᐋᕞᓐᓯᐦᒡ ᐃᐦᑖᐎᓐ ᑳ ᐅᐦᒋᔮᒄ, ᓂᐙᐱᐦᑖᓐ ᒥᓯᐙ ᑖᓐ ᐊᓐ ᐋᐃᐦᑎᔮᒄ, ᓈᔥᒡ ᐋ ᐊᔨᒥᐦᐋᐙᑎᓯᔮᒄ᙮
22 Paul kaniser hai kou’ay Areopagus nahimaim misir eo, “Athens orot! Ayu kwa ai’iti kwa etei i a yawas yayasairenamaim kwama’am.
23 ᐋ ᐱᒧᐦᑖᔮᓐ ᐊᓂᑖᐦ ᒋᑎᐦᑖᐎᓂᐙᐦᒡ, ᓂᒌᐙᐱᐦᑖᓐ ᐊᓂᑖᐦ ᐋ ᐊᔨᒥᐦᐋᔮᒄ᙮ ᓂᒌ ᑭᓂᐙᐱᐦᑖᓐ ᔮᒀᐦ ᓂᓈᐦᑭᐤ ᐋ ᐃᓯᓈᑯᐦᒡ ᐊᓂᐦᐄ ᒑᒀᓂᐦᐄ ᐋᔨᒦᐦᐋᔅᑎᒫᒄ᙮ ᐋᒄ ᑳ ᐙᐱᐦᑎᒫᓐ ᐱᒋᔅᑎᓂᒑᐤ ᒦᒋᓲᓈᐦᑎᒄ ᐋ ᒥᓯᓈᑖᒡ ᐋᐦ ᐄᑎᔥᑖᒡ, ‘ᐋᑯᑖᐦ ᐅᑎᐦ ᒑ ᐊᔨᒥᐦᐋᔅᑎᐙᑭᓅᑦ ᒋᔖᒥᓂᑑ ᐊᓐ ᐋᔥᒄ ᐋᑳ ᑳ ᒋᔅᒑᔨᐦᑖᑯᓯᑦ᙮’ ᐋᒄ ᒫᒃ ᐙᐦ ᐋᔨᒨᑎᒫᑎᑯᒡ ᒋᔖᒥᓂᑑ ᐊᓐ ᐙᐦ ᐊᔨᒥᐦᐋᔥᑎᐙᐦᒄ ᐋᑦ ᒫᒃ ᐋᐦᐋᑳ ᒋᔅᒑᔨᒫᒄ᙮”
23 Anayabin iti bar merar abat areremor akwafiren efan etei aitah, na’atube sibor ana gem ta aitin tafanamaim iti na’atube kwakirum. ‘God wa’iwa’irin takwakwafir.’ God nati wa’iwa’irin kwakwakwafir, baise men kwaso’ob nati God i yait, imih boun akokok nati isan anaorereb kwananowar.
24 “ᐋᐅᒄ ᐆ ᒋᔖᒥᓂᑑ ᒥᓯᐙ ᑳ ᐅᔑᐦᑖᑦ ᐅᔮᔨᐤ ᐊᔅᒌᔨᐤ ᑭᔮᐦ ᒫᒃ ᒥᓯᐙ ᒑᒀᔨᐤ ᑖᓐ ᐋ ᐄᔑ ᑎᑯᓃᔨᒡ ᐅᑎᐦ, ᐐᔨ ᑎᐹᔨᐦᒋᒑᓯᐤ ᐅᑎᐦ ᐊᔅᒌᐦᒡ ᑭᔮᐦ ᒋᐦᒋᒌᔑᑯᐦᒡ ᓂᒧᐃ ᒫᒃ ᐐᒋᐤ ᐊᓂᑖᐦ ᐊᔨᒥᐦᐋᐅᑭᒥᑯᔨᐤ ᓈᐹᐤ ᐋ ᒌ ᐅᔑᐦᑖᔨᒡ᙮
24 God iti tafaram sinaf naatu tafaram wanawanan sawar etei auman sinaf himatar. I mar tafaram ana Regah baise i men orot umahimaim Tafaror Bar hiwowowab imaim ema’amamih.
25 ᓂᒧᐃ ᐱᑯᓵᔨᒫᐤ ᓈᐹᐤ ᒑ ᒌ ᐙᐐᒋᐦᐄᑯᑦ, ᐙᔥ ᒥᔮᐤ ᒥᓯᐙ ᐊᐙᔨᐤᐦ ᐱᒫᑎᓰᐎᓂᔨᐤ, ᔮᐦᔮᐎᓂᔨᐤ ᑭᔮᐦ ᒥᓯᐙ ᒑᒀᔨᐤ᙮
25 Naatu orot umahimaim abisa mamatar i men ekokok nab, anayabin yawas naatu yourabad naatu sawar tutufin etei i akisin biyanane na sabuw yawas tebaib.
26 ᐹᔨᒄ ᓈᐹᐤ ᐅᐦᒋ ᐋᐦ ᑖᔨᒡ ᒌ ᐅᐦᒋ ᐅᔑᐦᐋᐤ ᒥᓯᐙ ᐋᐦ ᐄᑎᔅᑳᓈᓰᔨᒡ ᐊᐙᔨᐤᐦ ᓂᓈᐦᑭᐤ ᒑ ᒌ ᐄᔑ ᐃᐦᑖᔨᒡ ᒥᓯᐙ ᐋᔅᐱᑎᔅᑭᒥᑳᔨᒡ ᐅᔮᔨᐤ ᐊᔅᒌᔨᐤ᙮ ᓂᔮᑭᓐᐦ ᒫᒃ ᒌ ᐎᔮᔨᐦᑎᒸᐤ ᑖᔨᔥᐱᔥ ᒑ ᑖᔨᒡ ᐊᓂᑖᐦ ᑭᔮᐦ ᑖᓐ ᒑ ᐃᔥᑯᓯᓈᑖᔨᒡ ᐊᔅᒌᔨᐤ ᐊᓂᑖᐦ ᒑ ᑖᔨᒡ᙮
26 Orot ta’imon biyanane sabuw menan ta ta tafaram tutufin etei karatan, nowanowah hibai tema’am. Naatu marasika yakitifuw hai veya anababatun yai, sabuw iyab tafaram menatan hinab nowanowah namatar hinama’am i so’ob hai veya yai.
27 ᐋᔪᐎᒄ ᐅᔮᔨᐤ ᐙᐦᒋ ᐅᔑᐦᐋᑦ ᐊᐙᔨᐤᐦ, ᒌ ᐱᑯᓵᔨᐦᑎᒻ ᒑ ᒌ ᓈᓂᑐᐙᐱᒥᑯᑦ ᐋᒄ ᒫᒃ ᒨᔑᐦᐄᑯᒑ ᒑ ᒌ ᒥᔅᑳᑯᑦ᙮ ᑖᑆᐦ ᒫᒃ, ᒥᓯᐙ ᐹᐦᐹᔨᒄ ᐋᐦᑎᔒᐦᒄ ᓈᔥᑖᑆᐦ ᒌ ᐹᔣᐱᒥᑯᓂᐤ᙮
27 God iti na’atube sinaf, saise sabuw hitatit hitanuwih naatu umah hitaruteteyan hitanan boro hitatita’ur. Baise i men ef yok na’in ema’am, it ta’ita’imon sisibitamaim ema’am.
28 ᒧᔮᒻ ᐊᐙᓐ ᑳ ᔨᒀ, ‘ᒋᔖᒥᓂᑑ ᐅᐦᒋ ᐙᐦᒋ ᐱᒫᑎᓰᔨᐦᒄ, ᑭᔮᐦ ᐙᐦᒋ ᐋᐦᒋᔨᐦᒄ ᑭᔮᐦ ᐙᐦᒋ ᐃᔮᔨᐦᒄ ᔮᐦᔮᐎᓐ᙮’ ᒧᔮᒻ ᐱᔅᒡ ᑎᐱᔨᐙ ᒋᑎᐄᔨᔨᒥᐙᐅᒡ ᑳ ᒌ ᒥᓯᓂᐦᐄᒑᒡ ᑳ ᔨᐙᒀ, ‘ᑖᑆᐦ ᒥᓯᐙ ᑯᑎᐙᔑᔒᒥᑐᑖᑭᓂᐤ᙮’ ”
28 Anayabin ’i ana fairamaim it yawasit tama taremor biyat ebi’e’etaw. Kirumamaim tur kabumih kwakikirum na’atube, ‘It i natunatun.’
29 “ᐋ ᐅᑎᐙᔑᔒᒥᑐᑖᑎᐦᒄ ᒫᒃ ᒋᔖᒥᓂᑑ ᓂᒧᐃ ᒋᐱᐦ ᐅᐦᒋ ᐄᑖᔨᒫᓂᐤ ᒋᔖᒥᓂᑑ ᒸᐦᒡ ᒥᓂᑑᐦᑳᓐ ᒑ ᒌ ᐄᑖᔨᐦᑖᑯᓯᑦ, ᐙᔥ ᓈᐹᐤ ᐅᔑᐦᐋᐤ ᒥᓂᑑᐦᑳᓐ ᔔᐎᔮᓈᐱᔅᑯᐦᒡ ᑭᔮᐦ ᐙᐱᔔᐎᔮᓈᐱᔅᑯᐦᒡ ᑭᔮᐦ ᒫᒃ ᐊᓯᓃᐦᒡ ᐅᐦᒋ ᐐᔨ ᐅᑭᔅᒋᐦᐅᐎᓐ ᐋᐦ ᐋᐱᒋᐦᑖᑦ᙮
29 Isan imih it i God natunatun ai’in, men tananot God ana itinin i gold o silver o kabay ta sabuw tar so’obayah i hai yumatabe hitar hirouwen ebatabatamih.
30 ᐙᔥᑭᒡ ᐄᔨᔨᐅᒡ ᐋᐦᐋᑳ ᐅᐦᒋ ᒋᔅᒑᔨᐦᑎᐦᒡ ᑖᓐ ᓂᐦᐋᐤ ᐋ ᐄᑖᔨᐦᑖᑯᓰᔨᒡ ᒋᔖᒥᓂᑑ ᒌ ᐅᔑᐦᐋᐅᒡ ᒥᓂᑑᐦᑳᓐ, ᓂᒧᐃ ᒫᒃ ᐱᑎᒫ ᐅᐦᒋ ᒫᑯᐦᐄᑯᒡ ᒋᔖᒥᓂᑑ᙮ ᐊᓅᐦᒡ ᒫᒃ ᒋᔖᒥᓂᑑ ᐄᑎᔓᒫᐤ ᐄᔨᔨᐤ ᒥᓯᐙ ᐅᑎᐦ ᐊᔅᒌᐦᒡ ᒑ ᒌ ᒀᔅᑳᑎᓰᔨᒡ᙮
30 Marasika God it ata kasiy ata tengogor i’itah etei was tanen, baise boun sabuw tutufin etei dogorot baikitabir isan ebiyunit tanasinaf.
31 ᐙᔥ ᒋᔖᒥᓂᑑ ᒌ ᐎᔮᔨᐦᑎᒻ ᐊᓂᔮᔨᐤ ᐋ ᒌᔑᑳᔨᒡ ᒥᓯᐙ ᐊᐙᔨᐤᐦ ᐅᑎᐦ ᐊᔅᒌᐦᒡ ᑯᐃᔅᒄ ᒑ ᐄᔑ ᑎᐹᔅᑯᓂᒫᑭᓂᐎᔨᒡ᙮ ᒋᔖᒥᓂᑑ ᒫᒃ ᒌ ᐎᔮᔨᒫᐤ ᐹᔨᒄ ᓈᐹᐤ ᒑ ᐄᔑ ᑎᐹᔅᑯᓂᒑᔨᒡ, ᒌ ᐙᐱᐦᑎᔮᐤ ᒫᒃ ᒥᓯᐙ ᐊᐙᔨᐤᐦ ᐋᐦ ᐋᐎᔨᒡ ᐅᔮᔨᐤ ᓈᐹᐤ ᑳ ᐅᐙᔮᐱᒫᑦ ᒑ ᒌ ᑎᐹᔅᑯᓂᒑᔨᒡ, ᐋ ᒌ ᐙᓂᔥᑳᓈᑦ ᓂᐱᐎᓂᐦᒡ ᐅᐦᒋ᙮”
31 Anayabin veya ta yayakitifuw i ema’ama, nati’imaim orot ta tafaram tutufin etei ef gewasinamaim baibatiyin isan i rubinika, naatu nati orot it itinin baiturobe isan i morobone bora’ah maiye.”
32 ᐄᔥᐱᐦ ᒫᒃ ᐱᔮᐦᑎᐙᒡ ᐊᓂᔮᔨᐤ ᑆᓪ ᐋᐦ ᐋᔨᒨᑎᒥᔨᒡ ᐊᓂᔮᔨᐤ ᑳᐤ ᐋ ᐎᓂᔥᑳᓂᐎᔨᒡ ᓂᐱᐎᓂᐦᒡ ᐅᐦᒋ, ᐱᔅᒡ ᒌ ᒫᔮᔨᒫᐅᒡ ᐋ ᐅᔑᓂᐙᒡ, ᒥᒄ ᒫᒃ ᑯᑎᑭᒡ ᒌ ᐄᑖᐅᒡ, “ᒦᓐ ᒋᐐᐦ ᐹᐦᑖᑎᓈᓐ ᐋᐦ ᐋᔨᒨᑎᒥᓐ ᐆ᙮”
32 Morobone misir maiye isan Paul eo hinonowar ana maramaim hi’iyab himarib. Baise afa hikok veya ta na maiye baidudur nowar isan hifefeyan.
33 ᐋᒄ ᒫᒃ ᑆᓪ ᑳ ᒋᔅᑐᐦᑖᑦ ᐊᓂᑎᐦ ᐊᓂᔮᔨᐤ ᐋ ᓂᔥᑐᐐᓈᓂᐎᔨᒡ ᐅᐦᒋ᙮
33 Nati’imaim Paul kaniser hai kou’ay ihamiyih misir in.
34 ᐱᔅᒡ ᒫᒃ ᐊᐙᔨᐤᐦ ᒌ ᐐᒑᐅᑰ ᑭᔮᐦ ᒌ ᐋᑎ ᑖᑆᐦᑎᒥᔨᐤ᙮ ᐹᔨᒄ ᐊᓐ ᑎᔻᓃᓰᔨᔅ ᒌ ᐃᔑᓂᐦᑳᓲ, ᒌ ᐅᒋᒫᐦᑳᓂᔑᐤ ᐋᐆᒋᒫᐆᓈᓂᐐᒡ ᐊᓂᑖᐦ ᐁᕎᐱᑭᔅ ᑳ ᐃᔑᓂᐦᑳᓱᔨᒡ, ᑭᔮᐦ ᐃᔅᒀᐤ ᑖᒫᕆᔅ ᐋ ᐃᔑᓂᐦᑳᓱᑦ ᑭᔮᐦ ᒫᒃ ᑯᑎᑭᒡ ᐄᔨᔨᐅᒡ᙮
34 Orot afa hitumatum Paul hi’ufunun, naatu Areopagus ana kou’ay wanawananamaim orot wabin Dionysius auman itumatum naatu babin wabin Damaris naatu baibin afa auman hitumatum.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.