João 5

Chru (CJE) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Hơdơi mư̆ng nư̆n, lăm sa pơnuaĭ pơjŭm 'bơ̆ng buơl làng Juđa, Yàng Jêsu đì nau tơ plơi-prŏng Jerusalem.
1 Passadas essas coisas, havia uma festa dos judeus, e Jesus foi para Jerusalém.
2 Tơ Jerusalem, jĕ Bơh 'Băng Abo, hũ sa boh dơnau, ia Hebrơ angăn la 'Betetđa. Tòmdăr dơnau hũ lơma boh sơndờp ac̆ĭng.
2 Existe ali, junto ao Portão das Ovelhas, um tanque, chamado em hebraico Betesda, o qual tem cinco pórticos.
3 Tơ ala du sơndờp hũ lô mơnih lơ-ơ̆n lơngoh rơwă-sơkì, bồm mơsrư̆, joh-je, sơ̆ng mơtai tơkai-tơngàn dò đih tơ anih nư̆n. (Buơl guñu c̆àng tŭ ia lơ̆ng-kàt.
3 Nestes jazia uma multidão de enfermos, cegos, coxos, paralíticos
4 Kơyoa suơi-suơi hũ sa aràng mơnih gơdrưh trŭn lăm dơnau, ngă tơ ia lơ̆ng-kàt. Tŭ ia lơ̆ng-kàt, aràng sơi trŭn lăm dơnau dơlhơu, nư̆n yah hũ lơ-ơ̆n lơngoh rơwă-sơkì hơgĕ, kŭng hũ pơsồ-pơsaih abih).
4 [esperando que a água se movesse. Porque um anjo descia de tempos em tempos, agitando-a; e o primeiro a entrar no tanque, uma vez agitada a água, sarava de qualquer doença que tivesse].
5 Tơ anih nư̆n, hũ sa aràng mơnih kơđòng lơ-ơ̆n lơngoh rơwă-sơkì klơu pluh tơlpăn thŭn bơjơ.
5 Estava ali um homem enfermo havia trinta e oito anos.
6 Yàng Jêsu 'buh ñu dò đih tơ anih nư̆n, sơ̆ng thơu ñu kơđòng lơ-ơ̆n lơngoh rơwă-sơkì suơi bơjơ, nư̆n Pô tơnia: “Hã khiăng hũ pơsồ-pơsaih ơu?”
6 Jesus, vendo-o deitado e sabendo que estava assim havia muito tempo, perguntou:
7 Mơnih lơ-ơ̆n lơngoh rơwă-sơkì đờm: “Ơ kơi, 'buh hũ aràng sơi dŏng prah dơlhă trŭn lăm dơnau tŭ ia lơ̆ng-kàt. Tŭ dơlhă truh, nư̆n mơnih pơkơ̆n hũ trŭn dơlhơu tơ dơlhă bơjơ!”
7 O enfermo respondeu: — Senhor, não tenho ninguém que me ponha no tanque, quando a água é agitada. Quando tento entrar, outro enfermo chega antes de mim.
8 Yàng Jêsu đờm: “Tơgồ dơ̆ng bĕ, apăn c̆iau hã sơ̆ng nau.”
8 Então Jesus lhe disse:
9 Tŭ nư̆n mư mơnih lơ-ơ̆n hũ pơsồ-pơsaih, apăn c̆iau drơi sơ̆ng nau.
9 Imediatamente o homem se viu curado e, pegando o leito, começou a andar. E aquele dia era sábado.
10 Du mơnih Juđa đờm sơ̆ng mơnih hũ pơsồ-pơsaih: “Hơrơi ni la hơrơi sa'bat, hã 'buh hũ gơnuăr apăn c̆iau nau yơu nư̆n!”
10 Por isso, os judeus disseram ao que tinha sido curado: — É sábado, e neste dia você não tem permissão para carregar o seu leito.
11 Bloh mơnih nư̆n đờm: “Mơnih hũ pơsồ-pơsaih tơ dơlhă, đờm pơđăr dơlhă: ‘Apăn bĕ c̆iau hã sơ̆ng nau!’ ”
11 Ao que ele lhes respondeu: — O mesmo que me curou me disse: “Pegue o seu leito e ande.”
12 Buơl guñu tơnia: “Aràng sơi la mơnih pơđăr hã: Apăn bĕ c̆iau sơ̆ng nau?”
12 Perguntaram-lhe: — Quem é o homem que disse a você: “Pegue o seu leito e ande”?
13 Bloh mơnih hũ pơsồ-pơsaih 'buh thơu la aràng sơi, kơyoa Yàng Jêsu hũ sơrlèt tơma tơkrah tơrpuơl mơnih lô tơ anih nư̆n bơjơ.
13 Aquele que tinha sido curado não soube responder, porque Jesus tinha se retirado, por haver muita gente naquele lugar.
14 Hơdơi mư̆ng nư̆n, Yàng Jêsu păp mơnih ni lăm sàng duh-dơlbăt, Pô đờm sơ̆ng ñu: “Ni, hã hũ pơsồ-pơsaih bơjơ, juơi ngă glài-sơnoh tra, huơĭ hũ pơnuaĭ 'brŏ jơhà rơlau tơbiă truh tơ hã ơu.”
14 Mais tarde, Jesus o encontrou no templo e lhe disse:
15 Mơnih ni nau đờm sơ̆ng du mơnih Juđa lài rùp-phŭn Yàng Jêsu la mơnih hũ pơsồ-pơsaih lơ-ơ̆n lơngoh rơwă-sơkì tơ drơi.
15 O homem se retirou e disse aos judeus que tinha sido Jesus quem o havia curado.
16 Kơyoa nư̆n, mơnih Juđa ngă kăn-dơmăn tơ Yàng Jêsu, sơ̆ng duah pơnuaĭ pơmơtai Pô, kơyoa Pô hũ ngă bruă nư̆n lăm hơrơi sa'bat.
16 E por isso os judeus perseguiam Jesus, porque fazia essas coisas no sábado.
17 Bloh Yàng Jêsu đờm sơ̆ng buơl guñu: “Ama Kơu sơđaŭ dò ngă bruă tơ̆l truh tơ tŭ ni, Kơu kŭng ngă bruă yơu nư̆n rơi.”
17 Mas Jesus lhes disse:
18 Kơyoa nư̆n, mơnih Juđa 'brŏ duah pơnuaĭ tô pơmơtai Pô, 'buh iơŭ mĭn kơyoa Pô ngă sŭng pơnuaĭ adăt hơrơi sa'bat soh, bloh kŭng kơyoa Pô angăn Yàng Pô Lơngì la Ama Pô, sơ̆ng yơu nư̆n la Pô brơi rùp-phŭn drơi kàr gơŭ sơ̆ng Yàng Pô Lơngì.
18 Por isso, os judeus cada vez mais queriam matá-lo, porque além de desrespeitar o sábado, também dizia que Deus era seu próprio Pai, fazendo-se igual a Deus.
19 Kơyoa nư̆n, Yàng Jêsu đờm sơ̆ng buơl guñu: “Iơŭ biă, Kơu đờm sơ̆ng buơl guhã, Anà 'buh rơgơi mư̆ng rùp-phŭn drơi ngă pơnuaĭ hơgĕ, bloh mĭn ngă pơnuaĭ Anà 'buh Ama ngă. Pơnuaĭ hơgĕ Ama ngă, Anà kŭng ngă yơu nư̆n rơi.
19 Então Jesus lhes disse:
20 Kơyoa Ama rơnăm Anà, sơ̆ng ràng-tơbiă tơ Anà tơgrơ̆ pơnuaĭ Ama ngă. Ama rơŭ dò ràng-tơbiă tơ Anà tơgrơ̆ bruă prŏng rơlau tơgrơ̆ bruă ni wơ̆, tô buơl guhã păl mă ngă c̆rih-takơtuă.
20 Porque o Pai ama o Filho e lhe mostra tudo o que faz; e maiores obras do que estas lhe mostrará, para que vocês fiquem maravilhados.
21 Yơu Ama hũ ngă tơ du mơnih mơtai hơdiŭ wơ̆ sơ̆ng brơi pơnuaĭ hơdiŭ tơ buơl guñu hơyơu lơi, nư̆n Anà kŭng rơŭ brơi pơnuaĭ hơdiŭ tơ mơnih lơi Anà khiăng yơu nư̆n rơi.
21 Pois assim como o Pai ressuscita e vivifica os mortos, assim também o Filho vivifica aqueles a quem quer.
22 Ama 'buh c̆ahrơña aràng sơi, bloh hũ jào wĭl-tơ̆l gơnuăr c̆ahrơña tơ Anà,
22 E o Pai não julga ninguém, mas confiou todo julgamento ao Filho,
23 tô abih tơgrơ̆ mơnih c̆ơ prŏng-màng tơ Anà, kŭng yơu c̆ơ prŏng-màng tơ Ama rơi. Aràng sơi 'buh c̆ơ prŏng-màng tơ Anà, nư̆n kŭng 'buh c̆ơ prŏng-màng tơ Ama, la Pô hũ pơđăr Anà truh.
23 para que todos honrem o Filho assim como honram o Pai. Quem não honra o Filho não honra o Pai que o enviou.
24 Iơŭ biă, Kơu đờm sơ̆ng buơl guhã, aràng sơi mơhư̆ pơnuaĭ Kơu sơ̆ng păng-tui Pô hũ pơđăr Kơu, nư̆n hũ pơnuaĭ hơdiŭ rài pơdò rài, sơ̆ng 'buh kơđòng c̆ahrơña, bloh sơrlèt klàh mư̆ng pơnuaĭ mơtai truh tơ pơnuaĭ hơdiŭ.
24 — Em verdade, em verdade lhes digo: quem ouve a minha palavra e crê naquele que me enviou tem a vida eterna, não entra em juízo, mas passou da morte para a vida.
25 Iơŭ biă, Kơu đờm sơ̆ng buơl guhã, jơ rơŭ truh, sơ̆ng hũ truh bơjơ, la tŭ du mơnih mơtai rơŭ hũ mơhư̆ săp Anà Yàng Pô Lơngì, sơ̆ng du mơnih mơhư̆ rơŭ hũ hơdiŭ.
25 Em verdade, em verdade lhes digo que vem a hora — e já chegou — em que os mortos ouvirão a voz do Filho de Deus; e os que a ouvirem viverão.
26 Kơyoa yơu Ama hũ pơnuaĭ hơdiŭ lăm rùp-phŭn Pô hơyơu lơi, nư̆n Ama kŭng brơi tơ Anà hũ pơnuaĭ hơdiŭ lăm rùp-phŭn Anà yơu nư̆n rơi.
26 Porque assim como o Pai tem vida em si mesmo, também concedeu ao Filho ter vida em si mesmo.
27 Ama hũ jào gơnuăr c̆ahrơña tơ Anà, kơyoa Anà la Anà Mơnih.
27 E lhe deu autoridade para julgar, porque é o Filho do Homem.
28 Juơi mă ngă krơi-takơtuă mư̆ng pơnuaĭ ni, kơyoa jơ rơŭ truh, tŭ abih tơgrơ̆ mơnih dò lăm kŭt atơu rơŭ mơhư̆ săp Pô, sơ̆ng nau tơbiă;
28 Não fiquem maravilhados com isso, porque vem a hora em que todos os que se acham nos túmulos ouvirão a voz dele e sairão:
29 aràng sơi hũ ngă pơnuaĭ siàm, nư̆n rơŭ hơdiŭ wơ̆ tô hũ hơdiŭ; aràng sơi hũ ngă pơnuaĭ mơsak-jơhà, nư̆n rơŭ hơdiŭ wơ̆ tô kŏng c̆ahrơña.
29 os que tiverem feito o bem, para a ressurreição da vida; e os que tiverem praticado o mal, para a ressurreição do juízo.
30 Kơu 'buh rơgơi mư̆ng hơtai rùp-phŭn drơi ngă pơnuaĭ hơgĕ; Kơu c̆ahrơña tui pơnuaĭ Kơu mơhư̆, sơ̆ng pơnuaĭ Kơu c̆ahrơña la rĭng-tơpă, kơyoa Kơu 'buh duah pơnuaĭ ngă tui hơtai-khiăng Kơu, bloh Kơu ngă tui hơtai-khiăng Pô hũ pơđăr Kơu.
30 — Eu nada posso fazer por mim mesmo; assim como ouço, julgo. O meu juízo é justo, porque não procuro a minha própria vontade, e sim a daquele que me enviou.
31 Yah Kơu ngă grơh tơ rùp-phŭn drơi, nư̆n pơnuaĭ Kơu ngă grơh la 'buh tơpă.
31 Se eu dou testemunho a respeito de mim mesmo, o meu testemunho não é verdadeiro.
32 Hũ Pô pơkơ̆n ngă grơh mư̆ng Kơu, sơ̆ng Kơu thơu pơnuaĭ Pô ngă grơh mư̆ng Kơu la tơpă biă.
32 Outro é o que dá testemunho a respeito de mim, e sei que o testemunho que ele dá a respeito de mim é verdadeiro.
33 Buơl guhã hũ pơđăr mơnih truh sơ̆ng Jăng, sơ̆ng Jăng hũ ngă grơh mư̆ng pơnuaĭ tơpă.
33 Vocês mandaram mensageiros a João, e ele deu testemunho da verdade.
34 'Buh iơŭ Kơu c̆àng gơnừm pơnuaĭ ngă grơh mư̆ng jơi anà mơnih, bloh Kơu đờm du pơnuaĭ ni tô buơl guhã hũ dŏng-pơklàh.
34 Eu, porém, não recebo testemunho humano, mas digo essas coisas para que vocês sejam salvos.
35 Jăng la apui-đèng pơsàng sơrdah, sơ̆ng buơl guhã sờh hơtai-hơtiàn đồ-lĕng pơnuaĭ sơrdah nư̆n lăm sa-sĭt tŭ.
35 — João era a lâmpada que estava acesa e iluminava, e, por algum tempo, vocês quiseram se alegrar com a sua luz.
36 Bloh Kơu hũ sa pơnuaĭ ngă grơh prŏng pràn rơlau tơ pơnuaĭ ngă grơh Jăng, nư̆n la tơgrơ̆ bruă Ama jào tơ Kơu tô ngă wĭl-tơ̆l. Tơgrơ̆ bruă Kơu ngă rơŭ ngă grơh tơ Kơu lài Ama hũ pơđăr Kơu.
36 Mas eu tenho maior testemunho que o de João; porque as obras que o Pai me confiou para que eu as realizasse, essas que eu faço testemunham a meu respeito de que o Pai me enviou.
37 Rùp-phŭn Ama, la Pô hũ pơđăr Kơu, kŭng ngă grơh tơ Kơu. Buơl guhã ka tŭ lơi mơhư̆ săp Pô, halài 'buh 'bò mơta Pô,
37 O Pai, que me enviou, esse mesmo é que tem dado testemunho de mim. Vocês nunca ouviram a voz dele, nem viram a sua forma.
38 sơ̆ng pơnuaĭ Pô kŭng 'buh dò lăm buơl guhã, kơyoa buơl guhã 'buh păng-tui Pô bloh Ama hũ pơđăr truh.
38 Também não têm a palavra dele permanente em vocês, porque não creem naquele a quem ele enviou.
39 Buơl guhã c̆ơ-mơgru 'Bồn Bơ-àr Sơc̆ih-Sri, kơyoa sơnư̆ng lài lăm nư̆n buơl guhã rơŭ duah hũ pơnuaĭ hơdiŭ rài pơdò rài. Rùp-phŭn 'Bồn Bơ-àr Sơc̆ih-Sri hũ wă tơbiă tô ngă grơh mư̆ng Kơu.
39 Vocês examinam as Escrituras, porque julgam ter nelas a vida eterna, e são elas mesmas que testificam de mim.
40 Nư̆n bloh buơl guhã 'buh khiăng truh sơ̆ng Kơu tô hũ pơnuaĭ hơdiŭ rài pơdò rài!
40 Contudo, vocês não querem vir a mim para ter vida.
41 Kơu 'buh duah pơnuaĭ màng-kơc̆rà anih jơi anà mơnih,
41 Eu não aceito glória que vem de pessoas;
42 bloh Kơu thơu lài buơl guhã 'buh hũ hơtai-hơtiàn duh-rơnăm Yàng Pô Lơngì ơu.
42 sei, entretanto, que vocês não têm o amor de Deus em vocês.
43 Kơu hũ mă angăn Ama Kơu bloh truh, bloh buơl guhã 'buh đồ-mă Kơu; bloh yah hũ mơnih lơi pơkơ̆n mă angăn drơi bloh truh, nư̆n buơl guhã rơŭ đồ-mă.
43 Eu vim em nome de meu Pai, e vocês não me recebem; se outro vier em seu próprio nome, vocês certamente o receberão.
44 Buơl guhã mĭn khiăng mơyòm-pơglòng duă gơŭ drơi, bloh 'buh khiăng tui duah pơnuaĭ màng-kơc̆rà truh mư̆ng Yàng Pô Lơngì mĭn sa soh, nư̆n ngă hơyơu buơl guhã păng-tui jiơ̆ng?
44 Como podem crer, vocês que aceitam glória uns dos outros e não procuram a glória que vem do Deus único?
45 Juơi sơnư̆ng lài Kơu rơŭ đờm yă buơl guhã tơ anaŭ Ama. Mơnih rơŭ đờm yă buơl guhã nư̆n la Môise, mơnih bloh buơl guhã hũ c̆àng-gơnừm.
45 Não pensem que eu os acusarei diante do Pai; quem acusa vocês é Moisés, em quem puseram a sua esperança.
46 Kơyoa yah buơl guhã păng-tui Môise, nư̆n kŭng păng-tui Kơu, kơyoa Môise wă mư̆ng Kơu.
46 Porque, se vocês, de fato, cressem em Moisés, também creriam em mim; pois ele escreveu a meu respeito.
47 Bloh yah buơl guhã 'buh păng-tui tơgrơ̆ pơnuaĭ Môise wă, nư̆n ngă hơyơu buơl guhã păng-tui pơnuaĭ Kơu jiơ̆ng?”
47 Se, porém, não creem nos escritos dele, como crerão nas minhas palavras?

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.