Mateus 26

Tai Dam (BLT) vs BKJ

Sair da comparação
1 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌvạu ꞌpứng khót ꞌnặn ꞌlẹo ꞌcọ ꞌdiến bók mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan chảu#ꞌva,
1 E aconteceu que, quando Jesus concluiu todas estas palavras, ele disse aos seus discípulos:
2 “ꞌPứng ꞌnọng ꞌcọ ꞌhụ#ꞌlẹo, ꞌnhắng song ꞌmự ꞌchí ꞌhọt khuốp ꞌmự kin ꞌtiệc ꞌVện#cai. ꞌLẹo ꞌháu pên ꞌlụk phủ ꞌcốn ꞌnị ꞌcọ ꞌchí ꞌmí ꞌcốn phản dao hảư sáu tók ꞌneng lếc sáư ꞌtếng ꞌmạy tháng#khen.”
2 Sabeis que daqui a dois dias é a festa da Páscoa, e o Filho do homem será traído para ser crucificado.
3 ꞌChớ ꞌnặn ꞌpứng mo cốc cắp ꞌpứng thảu ké bản ꞌmướng đảy ꞌsúm căn nẳng ꞌhướn mo luông ꞌchư Ca‑da‑ꞌpha.
3 Então se reuniram os principais sacerdotes, e os escribas, e os anciãos do povo, no palácio do sumo sacerdote, o qual se chamava Caifás,
4 Sau sô ꞌván căn ꞌtạk ꞌluống ꞌtáng báu#đi pắt Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌmá ꞌpưa ꞌchí#khả.
4 e consultaram-se entre eles para que pudessem prender Jesus com astúcia para matá-lo.
5 Sau ổ sô căn#ꞌva, “ꞌNhá pắt cuông ꞌnhám kin ꞌtiệc ꞌVện#cai, dản dên ꞌpay ꞌhụ ꞌchí ꞌnắn ꞌnướng#khửn.”
5 Mas eles disseram: Não durante o dia da festa, para que não haja alvoroço entre o povo.
6 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu khảu ꞌhướn phủ#ꞌnưng khék ꞌchư ꞌSi‑ꞌmôn té cón pên#ꞌhượn, dú bản Bết‑ꞌtha‑ꞌnia.
6 Ora, estando Jesus em Betânia, na casa de Simão, o leproso,
7 ꞌChớ Chảu ꞌGiê‑ꞌsu đang ꞌnăng kin#khảu, ꞌmí phủ ꞌnhính#ꞌnưng khắm chai ꞌngọk đón sáư ꞌnặm bók ꞌca ꞌpéng#lai, ꞌmá thók sáư hua ꞌTan#chảu.
7 aproximou-se dele uma mulher com um vaso de alabastro com unguento muito precioso, e derramou-o sobre a sua cabeça, estando ele reclinado à mesa.
8 Mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng Chảu ꞌGiê‑ꞌsu hên ꞌsướng ꞌnặn ꞌcọ nhay khửn ꞌdiến chê#ꞌva, “Chắng thók ꞌnặm bók pay sia ꞌlạ ꞌsịn#ꞌlế.
8 Mas, vendo isto, os seus discípulos indignaram-se, dizendo: Qual o propósito deste desperdício?
9 ꞌVa hák au pay khai ꞌcọ ꞌchí đảy lai ꞌngớn ꞌlẹo au pay ꞌchoi ꞌpứng ꞌcốn ꞌcặt khó ꞌcọ#đảy.”
9 Pois este unguento podia ter sido vendido por muito, e dado aos pobres.
10 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌhụ ꞌdiến ꞌvạu hảư sau#ꞌva, “ꞌNhá chê ꞌnhính ꞌnặn#ꞌtọn. ꞌMắn thók ꞌnặm bók sáư ꞌháu ꞌcọ pên ꞌviạk đi#ꞌló.
10 Entendendo isto, Jesus lhes disse: Por que afligis esta mulher? Pois ela fez uma boa obra para mim.
11 ꞌCốn ꞌcặt khó ꞌchớ đaư ꞌcọ ꞌmí dú nẳng ꞌpứng ꞌnọng ꞌlớng#ꞌlớng. Hák#ꞌva ꞌháu ꞌnị ꞌchí báu#ꞌlớng dú nẳng ꞌpứng ꞌnọng cá#đaư.
11 Porquanto tendes os pobres sempre convosco; mas a mim nem sempre tendes.
12 ꞌNhính ꞌnị thók ꞌnặm bók sáư ꞌháu ꞌnặn ꞌcọ đảy ꞌkhặn ꞌkháng ꞌvạy cón ꞌchớ pốc ꞌmiện khon#ꞌháu.
12 Pois derramando ela este unguento sobre o meu corpo, ela o fez para o meu sepultamento.
13 ꞌHáu ꞌvạu ꞌsư hảư ꞌpứng ꞌnọng#ꞌhụ, ꞌtua phén đin ꞌmướng ꞌlum kháo ꞌhung saư ꞌviạk ꞌháu ꞌnị páo pay#ꞌhọt, ꞌviạk phủ ꞌnhính đảy ꞌdệt ꞌnặn ꞌcọ ꞌchí tiếng pay ꞌhọt ꞌchu bón hảư bốn ha#ꞌmắn.”
13 Na verdade eu vos digo que, onde quer que este evangelho for pregado em todo o mundo, também será contado o que esta mulher fez, para memória sua.
14 Cuông mốt síp song ꞌcốn ꞌlam ꞌchạư páo kháo Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌnặn, ꞌmí phủ#ꞌnưng ꞌchư Du‑đa ꞌI‑ꞌsa‑ca‑ꞌli‑ốt pay ổ cắp ꞌpứng mo cốc#ꞌva,
14 Então um dos doze, chamado Judas Iscariotes, foi até os principais sacerdotes,
15 “ꞌChớ đaư khỏi dao ꞌGiê‑ꞌsu hảư ꞌpứng chảu ꞌlẹo ꞌca chảng ꞌchí hảư khỏi ꞌto#đaư?”
15 e disse-lhes: O que me dareis, e eu lho entregarei? E eles concordaram em trinta moedas de prata.
16 Tẳng té ꞌnặn#pay, Du‑đa ha ꞌchớ ꞌchí phản dao Chảu ꞌGiê‑ꞌsu hảư sau#pắt.
16 E desde esse momento, ele buscou oportunidade para traí-lo.
17 ꞌNhám ꞌtoi ꞌhịt kin khảu báu#sáư ꞌchựa#pẻng, ꞌmự thứ#ꞌnưng mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng Chảu ꞌGiê‑ꞌsu chắng ꞌmá tham ꞌTan chảu#ꞌva, “ꞌChí hảư ꞌpứng ꞌnọng đa ꞌpán hảư ꞌTan chảu kin ꞌtiệc ꞌVện cai dú bón#đaư?”
17 E, no primeiro dia da festa dos pães ázimos, os discípulos vieram até Jesus, dizendo: Onde queres que preparemos para comeres a Páscoa?
18 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu bók sau hảư pay ha phủ#ꞌnưng dú cuông#ꞌmướng, ꞌvạu sú#ꞌmắn, “ꞌSáy bók#ꞌmá, ꞌvến đi ꞌsáy chăm ꞌchí ꞌmá ꞌhọt#ꞌlẹo. ꞌSướng ꞌnặn ꞌsáy cắp mốt ꞌtoi ꞌtáng ꞌsáy ꞌchí au căn ꞌmá kin ꞌtiệc dú nẳng ꞌhướn chảu#ꞌnớ.”
18 E ele disse: Ide à cidade, ao tal homem, e dizei-lhe: O Mestre diz: O meu tempo está próximo; em tua casa celebrarei a Páscoa com os meus discípulos.
19 ꞌPứng ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌcọ đảy ꞌdệt ꞌtoi ꞌTan chảu sắng ꞌlẹo ꞌcọ au căn đa ꞌpán ꞌtiệc ꞌVện cai ꞌvạy#thả.
19 E os discípulos fizeram como Jesus lhes ordenara, e prepararam a Páscoa.
20 ꞌCăm#ꞌmá, Chảu ꞌGiê‑ꞌsu cắp mốt síp song ꞌcốn ꞌlam ꞌchạư páo kháo ꞌTan chảu ꞌnăng kin khảu dú ꞌtoi#căn.
20 Ao anoitecer, ele assentou-se com os doze.
21 ꞌChớ đang kin Chảu ꞌGiê‑ꞌsu đảy ꞌvạu#ꞌva, “ꞌHáu ꞌvạu ꞌsư hảư ꞌpứng ꞌnọng#ꞌhụ, ꞌmí phủ#ꞌnưng cuông ꞌpứng ꞌnọng ꞌnị ꞌchí phản#ꞌháu.”
21 E enquanto eles comiam, disse: Na verdade eu vos digo que um de vós me trairá.
22 Mốt síp song ꞌcốn ꞌlam ꞌchạư đảy ꞌnghín ꞌsướng ꞌnặn ꞌdiến ꞌtộc ꞌvuốn#ꞌhêng, ꞌtưa ꞌcốn chắng tham ꞌTan chảu#ꞌva, “ꞌChiếng ꞌTan#chảu, ꞌchí báu#ꞌmen ꞌnọng#ꞌquá?”
22 E eles, demasiadamente tristes, começaram cada um a perguntar-lhe: Senhor, sou eu?
23 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu tóp sau ꞌva, “Phủ đaư đảy chẳm khảu ꞌho thuổi#ꞌháu, lỏ#ꞌmen phủ ꞌnặn ꞌchí phản#ꞌháu.
23 E ele, respondendo, disse: O que põe sua mão comigo no prato, esse me trairá.
24 ꞌHáu pên ꞌlụk phủ ꞌcốn ꞌnị ꞌchí ꞌchọ băng biến pay ꞌtoi ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ đảy tẻm ꞌchiến ꞌvạy nả ꞌviạk#ꞌháu. Hák#ꞌva ꞌsội nắc ꞌchí tốc sáư phủ phản ꞌháu#ꞌnặn. Neng ꞌsé ꞌmắn ꞌnhá ók ꞌmá pên ꞌcốn ꞌcọ ꞌvén#đi.”
24 O Filho do homem vai, conforme está escrito a seu respeito; mas ai daquele homem por quem o Filho do homem é traído! Bom seria para esse homem se não tivesse nascido.
25 Du‑đa phủ ꞌchí phản Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌcọ ꞌdiến tham ꞌTan chảu#ꞌva, “ꞌSáy ꞌpo#ꞌhới, ꞌchí báu#ꞌmen khỏi#ꞌquá?”
25 Então Judas, que o traía, respondeu e disse: Mestre, sou eu? Ele disse: Tu o disseste.
26 ꞌChớ đang kin, Chảu ꞌGiê‑ꞌsu chắng au khảu béng tay ꞌmá cáo ꞌquám sỏng ꞌnhó đảy ꞌdọn Chảu Pua#ꞌPhạ, ꞌlẹo bít ók nhé hảư mốt ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan chảu ꞌtếng ꞌvạu#ꞌva, “Kin#ꞌí, ăn ꞌnị ꞌmen ꞌmo ꞌkính#ꞌháu.”
26 E, enquanto comiam, Jesus tomou o pão, e abençoando-o, o partiu, e o deu aos discípulos, e disse: Tomai, comei, isto é o meu corpo.
27 ꞌLẹo Chảu ꞌGiê‑ꞌsu chắng au cốc lảu ꞌmá cáo ꞌquám sỏng ꞌnhó đảy ꞌdọn Chảu Pua ꞌPhạ ꞌlẹo nhé hảư sau#ꞌva, “ꞌPứng ꞌnọng phaư ꞌcọ kin lảu nẳng cốc ꞌnị#ꞌí.
27 E tomando o cálice, deu graças e deu-lho, dizendo: Bebei todos dele;
28 Ăn ꞌnị ꞌmen ꞌlượt#ꞌháu, ꞌtoi ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ nhẳn#pao, ꞌlượt ꞌháu lay ók ꞌpưa dáng ꞌdóm báp ꞌsội hảư lai#ꞌcốn.
28 porque isto é o meu sangue do novo testamento, que é derramado por muitos, para remissão dos pecados.
29 ꞌHáu ꞌvạu hảư ꞌpứng ꞌnọng#ꞌhụ, tẳng té ꞌnị pay#nả, ꞌháu ꞌchí báu#đảy kin lảu mák ít ꞌnị#ꞌlẹo, ꞌtạu ꞌhọt ꞌmự đaư ꞌháu ꞌchí đảy kin máư cắp ꞌpứng ꞌnọng ꞌmưa đảy dú phén ꞌhôm ꞌngáu Chảu Pua ꞌPhạ phủ pên ꞌPo ꞌháu ꞌnặn#lo.”
29 Mas eu vos digo que, daqui em diante não mais beberei deste fruto da videira até aquele dia em que o beber, novo, convosco no reino de meu Pai.
30 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu cắp mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan chảu chắng khắp ꞌvái#ꞌnưng sỏng ꞌnhó Chảu Pua ꞌPhạ ꞌlẹo ꞌcọ au căn ók pay khửn ꞌpú Ê‑ꞌlai‑ôn.
30 E, tendo cantado um hino, eles saíram para o monte das Oliveiras.
31 ꞌChớ ꞌnặn Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌvạu sú mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan chảu#ꞌva, “Cuông ꞌcứn#ꞌnị, ꞌpứng ꞌnọng phaư ꞌcọ ꞌchí ꞌváng sia ꞌháu ꞌchớ sáu pắt ꞌháu#pay, ꞌpưa pên ꞌsướng ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ đảy tẻm ꞌchiến ꞌvạy cón#ꞌva:
31 Então Jesus lhes disse: Todos vós vos escandalizareis por minha causa esta noite; pois está escrito: Eu ferirei o pastor, e as ovelhas do rebanho serão espalhadas.
32 Hák#ꞌva ꞌchớ đaư ꞌháu đảy ꞌcứn ꞌhéng ꞌmá#ꞌlẹo, ꞌháu ꞌchí pay cá phén đin ꞌKha‑ꞌli‑ꞌlê cón ꞌpứng#ꞌnọng.”
32 Mas, depois de ser eu ressuscitado, irei adiante de vós para a Galileia.
33 Pê‑tô ꞌdiến ꞌvạu ꞌcứn#ꞌva, “Ta#ꞌva ꞌcốn ꞌtếng#cá ꞌchí páy ꞌváng sia ꞌTan#chảu, ꞌnọng ꞌcọ ꞌchí báu#ꞌváng ꞌTan chảu cá#đaư.”
33 Pedro, respondendo, disse-lhe: Ainda que todos os homens se escandalizem em ti, eu nunca me escandalizarei.
34 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌvạu sáư Pê‑tô ꞌva, “ꞌHáu ꞌvạu ꞌsư hảư ꞌnọng#ꞌhụ, cuông ꞌcứn ꞌnị#lo, cón ꞌchớ cáy#khăn, ꞌnọng ꞌchí thiêng sia ꞌháu ꞌhọt sam#ꞌtưa.”
34 Disse-lhe Jesus: Na verdade eu te digo que, nesta noite, antes do galo cantar, tu me negarás três vezes.
35 Pê‑tô chắng ꞌvạu máư ꞌva, “Ta#ꞌva ꞌnọng ꞌchọ tai ꞌtoi ꞌTan chảu ꞌcọ#đi, ꞌnọng ꞌcọ ꞌchí báu#thiêng sia ꞌTan chảu cá#đaư.” Mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng Chảu ꞌGiê‑ꞌsu phaư ꞌcọ ꞌvạu ꞌsướng#điêu.
35 Disse-lhe Pedro: Ainda que me seja necessário morrer contigo, eu não te negarei. E o mesmo disseram todos os discípulos.
36 ꞌLẹo Chảu ꞌGiê‑ꞌsu cắp mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan chảu chắng pay ꞌhọt suôn mák ꞌmạy khék suôn ꞌKhệt‑ꞌsê‑ꞌma‑ꞌnê. ꞌTan chảu chắng bók sau#ꞌva, “ꞌPứng ꞌnọng ꞌnăng dú nỉ#thả, ꞌháu ꞌchí pay bón ꞌnáư ꞌnặn đé so Chảu Pua#ꞌPhạ.”
36 Então chegou Jesus com eles a um lugar chamado Getsêmani, e disse a seus discípulos: Sentai-vos aqui, enquanto eu vou ali orar.
37 ꞌVạu ꞌlẹo Chảu ꞌGiê‑ꞌsu chắng au Pê‑tô cắp song ꞌcốn ꞌlụk ꞌchái ꞌtan ꞌSê‑bê‑đai pay#ꞌtoi. ꞌChớ ꞌnặn ꞌTan chảu ꞌtộc#ꞌvuốn, khôm chaư#lai,
37 E, levando consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu, começou a entristecer-se e a angustiar-se muito.
38 chắng ꞌvạu cắp sam ꞌcốn sau#ꞌva, “Chaư ꞌháu ꞌtộc ꞌvuốn ꞌpó ꞌchí#tai. ꞌPứng ꞌnọng thả dú nỉ ꞌtứ ꞌcứn ꞌtoi ꞌháu#ꞌnớ.”
38 Então lhes disse: A minha alma está demasiadamente triste, até a morte; ficai aqui e vigiai comigo.
39 ꞌTan chảu ꞌnhang ók pay đắc ꞌnọi#ꞌnưng ꞌlẹo múp hua ꞌlống đin đé so Chảu Pua ꞌPhạ#ꞌva, “ꞌỐ, Chảu ꞌPo#ꞌhới, ꞌva pên#đảy, so hảư au nả ꞌviạk báp ꞌmo khó chaư ꞌnị ók khói sia#ꞌLụk. Hák#ꞌva so ꞌnhá hảư ꞌtoi chaư#ꞌLụk, hảư ꞌtoi chaư Chảu ꞌPo#thôi.”
39 E ele indo um pouco mais adiante, prostrou-se sobre a sua face, orando e dizendo: Ó meu Pai, se é possível, passe de mim este cálice; todavia, não seja como eu quero, mas como tu queres.
40 ꞌLẹo Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌcứn ꞌmá ha mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan#chảu, hên sam ꞌcốn sau ꞌnón lắp#dú, chắng púc sau ꞌlẹo ꞌvạu sáư Pê‑tô ꞌva, “ꞌPứng ꞌnọng ứt ꞌnón ꞌtoi ꞌháu ꞌto ꞌchớ ꞌlống#ꞌhố điêu ꞌcọ báu#đảy#a?
40 E, ele voltando para os seus discípulos, achou-os adormecidos, e disse a Pedro: O que, não pudeste vigiar comigo nem uma hora?
41 ꞌPá căn ꞌtứ ꞌcứn đé so Chảu Pua#ꞌPhạ, chắng ꞌchí báu#tốc ꞌquám ꞌlứa ꞌváng ꞌháu pay ꞌtoi ꞌluống#phít. Cuông chaư phủ ꞌcốn ngắm é ꞌtoi ꞌluống#đi, hák#ꞌva ꞌmo ꞌkính lỏ#ón#ꞌsém.”
41 Vigiai e orai, para que não entreis em tentação; na verdade, o espírito está pronto, mas a carne é fraca.
42 ꞌLẹo Chảu ꞌGiê‑ꞌsu chắng ók pay máư ꞌtưa thứ#song, ꞌlẹo đé so Chảu Pua ꞌPhạ#ꞌva, “Chảu ꞌPo#ꞌhới, ꞌLụk ꞌchịu au nả ꞌviạk báp#ꞌmo, ꞌva báu#au ók khói sia ꞌLụk#đảy, ꞌchí ꞌmí ꞌto ꞌtáng điêu ꞌLụk ꞌchọ ꞌchịu#au, so hảư đảy ꞌtoi chaư Chảu#ꞌPo.”
42 Ele se afastou novamente pela segunda vez, e orou, dizendo: Ó meu Pai, se este cálice não pode passar de mim sem eu o beber, faça-se a tua vontade.
43 ꞌLẹo Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌcứn ꞌmá hên sam ꞌcốn sau ꞌnón lắp dú ꞌsướng#cáu, ta ꞌmứn báu#đảy.
43 E, voltando, achou-os outra vez adormecidos; porque os seus olhos estavam pesados.
44 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌpai ók pay đé so Chảu Pua ꞌPhạ ꞌtưa thứ#sam, ꞌcọ đảy ꞌvạu ꞌquám cáu#ꞌnặn,
44 E, ele deixando-os de novo, foi orar pela terceira vez, dizendo as mesmas palavras.
45 chắng ꞌnhang ꞌcứn ꞌmá ha sam ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan#chảu, ꞌvạu hảư sau#ꞌva, “ꞌPứng ꞌnọng ꞌnhắng ꞌnón ha ꞌhéng máư#ꞌnệ. ꞌChí ꞌhọt ꞌchớ ꞌháu pên ꞌlụk phủ ꞌcốn ꞌnị ꞌchọ ꞌcốn phản dao hảư phủ ꞌcốn báp#ꞌsội.
45 Então veio ele aos discípulos, e disse-lhes: Dormi agora, e descansai; eis que é chegada a hora, e o Filho do homem está sendo traído pelas mãos dos pecadores.
46 Tứn#ꞌí, ꞌháu au căn pay ha phủ ꞌchí phản ꞌháu ꞌnặn ꞌmá ꞌhọt ꞌlẹo#ꞌnế.”
46 Levantai-vos, vamo-nos; eis que é chegado aquele que me trai.
47 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌnhắng đang ꞌvạu dú ꞌcọ hên Du‑đa, ꞌmen phủ#ꞌnưng cuông mốt síp song ꞌcốn ꞌlam ꞌchạư páo kháo ꞌTan chảu ꞌnặn ꞌmá#ꞌhọt. ꞌCọ ꞌmí ế ꞌcốn ꞌmá ꞌtoi Du‑đa khắm đáp khắm ꞌton#ꞌmá, mốt ꞌnị ꞌmen ꞌpứng mo cốc cắp ꞌpứng thảu ké bản ꞌmướng ꞌchạư sau#ꞌmá.
47 E, enquanto ele ainda falava, eis que veio Judas, um dos doze, e com ele uma grande multidão com espadas e bastões, da parte dos principais sacerdotes e dos anciãos do povo.
48 Du‑đa phủ phản Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌnặn đảy ꞌdệt ꞌquám mai bók cắp sau ꞌvạy#ꞌva, “Khỏi chúp kẻm phủ đaư lỏ#ꞌmen phủ#ꞌnặn, chắng pắt au#ꞌnớ.”
48 Então, o que o traía lhes deu um sinal, dizendo: Aquele que eu beijar é ele; segure-o rapidamente.
49 ꞌSướng ꞌnặn Du‑đa ꞌdiến khảu ꞌmá ha Chảu ꞌGiê‑ꞌsu lỏ#ꞌva, “Phép ꞌsáy#ꞌpo,” ꞌlẹo chúp ꞌTan chảu ꞌsướng ꞌhặc#ꞌpéng.
49 E logo, aproximando-se de Jesus, disse: Salve, mestre; e o beijou.
50 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌvạu hảư Du‑đa#ꞌva, “ꞌMứng#ꞌhới, hảư ꞌmứng ꞌdệt ꞌtoi chaư ꞌmứng ngắm ꞌvạy#ꞌnặn.”
50 E Jesus lhe disse: Amigo, porque tu vieste? Então, aproximando-se eles, lançaram mão de Jesus, e o prenderam.
51 Cuông mốt ꞌcốn pay ꞌtoi Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌmí phủ#ꞌnưng thót đáp ók ꞌphắn sáư ꞌcốn ꞌhướn mo luông hu#ꞌnưng khát#ók.
51 E eis que um dos que estavam com Jesus, estendendo sua mão, puxou sua espada e, ferindo um servo do sumo sacerdote, cortou-lhe sua orelha.
52 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌdiến bók phủ khắm đáp ꞌnặn#ꞌva, “Au đáp sáư phắc ꞌvạy#ꞌí. Phủ đaư khắm đáp ꞌcọ ꞌchí tai ꞌpộ đáp#ꞌló.
52 Então Jesus disse-lhe: Põe novamente a tua espada em seu lugar; porque todos os que lançarem mão da espada, hão de perecer com a espada.
53 ꞌNọng báu#ꞌhụ#a, ꞌva ꞌháu so ꞌhọt Chảu Pua ꞌPhạ phủ pên ꞌPo#ꞌháu, ꞌTan chảu hák ꞌchí sống lai ꞌvạn tiên ꞌchạư ꞌlống ꞌmá ꞌchoi ꞌháu#ngay.
53 Tu pensas que eu não posso agora orar a meu Pai, e ele imediatamente me daria mais de doze legiões de anjos?
54 Hák#ꞌva ꞌháu ꞌchọ chuốp báp ꞌmo ꞌnéo ꞌnị ꞌcọ ꞌpưa hảư pên ꞌtoi ꞌquám đảy ꞌchiến ꞌvạy nẳng ꞌpặp ꞌchiến ꞌquám Chảu Pua#ꞌPhạ.”
54 Mas, nesse caso, como poderia se cumprir aquilo que as escrituras dizem que deve suceder?
55 Cuông ꞌchớ ꞌnặn Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌvạu hảư phen ꞌcốn ꞌmá pắt ꞌTan chảu ꞌnặn#ꞌva, “ꞌPứng chảu chắng khắm đáp khắm ꞌton ꞌmá pắt ꞌháu ꞌsướng ꞌháu pên ꞌcốn cướp ꞌsịn#ꞌlế. ꞌChu ꞌmự ꞌháu đảy ꞌnăng bók son dên ꞌpay dú nẳng cuông ꞌcuông ꞌhướn vảy ꞌsớ Chảu Pua#ꞌPhạ, ꞌpứng chảu chắng báu#pắt au#ꞌháu.
55 Naquela mesma hora disse Jesus à multidão: Saístes, como a um ladrão, com espadas e bastões para me prenderes? Todos os dias eu me assentava junto de vós, ensinando no templo, e não me prendestes.
56 ꞌPứng ꞌviạk pên ók ꞌnị ꞌcọ ꞌpưa hảư pên ꞌquám ꞌmen ꞌtẹ ꞌtoi ꞌpứng ꞌlam páo Chảu Pua ꞌPhạ đảy tẻm ꞌchiến ꞌvạy cón#ꞌnặn.”
56 Mas tudo isto foi feito para que pudesse se cumprir as escrituras dos profetas. Então todos os discípulos, deixando-o, fugiram.
57 Phen ꞌcốn ꞌmá pắt Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌcọ đảy ꞌnẹp ꞌTan chảu pay ha ꞌhướn mo luông ꞌchư Ca‑da‑ꞌpha, ꞌmen bón ꞌpứng ꞌsáy bók ꞌluột ꞌláng cắp ꞌpứng thảu ké bản ꞌmướng đảy ꞌsúm#căn.
57 E os que seguraram a Jesus o conduziram à presença do sumo sacerdote Caifás, onde os escribas e os anciãos estavam reunidos.
58 Pê‑tô ꞌcọ dú đắc đắc ꞌtoi lăng Chảu ꞌGiê‑ꞌsu pay ꞌtạu ꞌhọt cuông ꞌcuông ꞌhướn mo#luông, ꞌlẹo ꞌcọ khảu pay ꞌnăng dú ꞌtoi ꞌpứng ꞌcốn#các, ꞌpưa ꞌlé bớng nả ꞌviạk ꞌnặn ꞌchí pên ꞌnéo#đaư.
58 Mas Pedro o seguiu de longe, até o palácio do sumo sacerdote, e, entrando, sentou-se com os servos, para ver o fim.
59 ꞌChớ ꞌnặn ꞌpứng mo cốc ꞌtếng#cá mốt sét ꞌván sung sút ha ꞌcốn pên chứng bẻo ꞌmá bắc ꞌquám sáư Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌpưa hảư khả ꞌTan#chảu.
59 Ora, os principais sacerdotes, e os anciãos, e todo o concílio, buscavam falso testemunho contra Jesus, para poderem matá-lo,
60 ꞌChăm#ꞌva ꞌmí lai ꞌcốn ꞌmá bẻo pên#chứng, hák#ꞌva ꞌchí ha ꞌnéo ảng báu#ꞌmí. Lăng ꞌmá ꞌmí song ꞌcốn đảy ꞌmá cáo ꞌtội sáư ꞌTan chảu#ꞌva,
60 mas não achavam nenhuma; sim, embora viessem muitas falsas testemunhas, não acharam nenhuma. Por último, vieram duas falsas testemunhas,
61 “Phủ ꞌnị#lo, đảy ꞌvạu#ꞌva ꞌchí pé ꞌhướn vảy ꞌsớ Chảu Pua ꞌPhạ#ꞌlống, ꞌlẹo cuông sam ꞌmự ꞌchí tẳng khửn máư#đảy.”
61 e disseram: Este homem disse: Eu posso destruir o templo de Deus, e reedificá-lo em três dias.
62 Mo luông chắng tứn khửn ꞌlẹo tham Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌva, “Sau ꞌkiện chảu ꞌcơ#ꞌnặn, chảu ꞌcọ báu#ꞌmí ꞌquám tóp săng#a?”
62 E o sumo sacerdote levantou e lhe disse: Nada respondes? O que estes testemunham contra ti?
63 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌcọ cuốm#dú. Mo luông chắng ꞌvạu#máư, “Au ꞌchư siêng Chảu Pua ꞌPhạ phủ ꞌmí ꞌchua ꞌlới#dú, hảư chảu ꞌvạu ꞌsư ók tóp ꞌsúm khỏi#bớng, chảu ꞌmen Chảu ꞌKha‑ꞌlịt ꞌLụk ꞌchái Chảu Pua ꞌPhạ ꞌmen#báu?”
63 Mas Jesus permanecia em silêncio. E o sumo sacerdote lhe disse: Conjuro-te pelo Deus vivo que nos digas se tu és o Cristo, o Filho de Deus.
64 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu tóp mo luông#ꞌva, “ꞌMen ꞌsướng ꞌtan ꞌvạu ꞌnặn#lo. Hák#ꞌva ꞌháu bók hảư ꞌpứng ꞌtan ꞌhụ#máư, ꞌpái nả ꞌpứng ꞌtan ꞌchí hên ꞌháu pên ꞌlụk phủ ꞌcốn ꞌnị ꞌnăng dú ꞌhiếng sảng ꞌphượng khoa Chảu Pua ꞌPhạ phủ ꞌmí phép ꞌquiến sung#sút, ꞌlẹo ꞌchí hên ꞌháu ꞌlống ꞌmá ꞌtoi piếng phả cang hao ꞌnặn#lo.”
64 Disse-lhe Jesus: Tu o disseste; contudo, eu vos digo que vereis em breve o Filho do homem assentado à direita do poder, e vindo sobre as nuvens do céu.
65 Mo luông đảy ꞌnghín ꞌsướng ꞌnặn ꞌdiến chík sửa khong chảu sia ꞌpưa#ꞌva pút ꞌpóng#lai, ꞌlẹo ꞌvạu#ꞌva, “Phủ ꞌnị ꞌvạu đu ꞌngai Chảu Pua ꞌPhạ#ꞌquá! ꞌSúm ꞌháu báu#ꞌcợn ha au chứng au cứ săng tứm#máư. ꞌPứng ꞌtan đảy ꞌnghín#ꞌquá, ꞌmắn ꞌvạu đu ꞌngai Chảu Pua ꞌPhạ ꞌtẹ#lo.
65 Então o sumo sacerdote rasgou as suas vestes, dizendo: Ele blasfema falando; para que precisamos ainda de testemunhas? Eis que agora acabais de ouvir a sua blasfêmia.
66 ꞌPứng ꞌtan ngắm ꞌnéo#đaư?”
66 O que pensais? E eles, respondendo, disseram: Ele é culpado de morte.
67 ꞌLẹo sau ꞌcọ thốm ꞌnặm sa‑ꞌlái sáư nả Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌtếng căm pẳn sáư ꞌTan#chảu. ꞌMí ꞌcốn lỏ#au phá ꞌmứ tốp nả ꞌTan chảu kéng ꞌvạu ꞌtạ#ꞌva,
67 Então eles cuspiram na sua face, e o espancaram; e outros feriram-no com as palmas das suas mãos,
68 “ꞌTan Chảu ꞌKha‑ꞌlịt ꞌvạu bớng#ꞌlú, ꞌmen phaư ꞌtặp#chảu.”
68 dizendo: Profetiza-nos, Cristo, quem te bateu?
69 ꞌChớ Pê‑tô đang ꞌnăng dú cuông ꞌcuông ꞌhướn mo luông#ꞌnặn, ꞌmí sao ꞌchạư phủ#ꞌnưng ꞌmá ꞌvạu sáư Pê‑tô ꞌva, “ꞌMứng ꞌcọ kin dú ꞌtoi ꞌGiê‑ꞌsu ꞌcốn phén đin ꞌKha‑ꞌli‑ꞌlê.”
69 Ora, Pedro estava sentado do lado de fora do palácio; e, aproximando-se dele uma criada, disse: Tu também estavas com Jesus da Galileia.
70 Pê‑tô ꞌcọ ꞌdiến thiêng sia tó nả ꞌchu ꞌcốn lỏ#ꞌva, “Ăn ꞌmứng ꞌvạu ꞌnặn cu báu#ꞌhụ.”
70 Mas ele negou diante de todos, dizendo: Eu não sei o que dizes.
71 ꞌLẹo Pê‑tô ꞌnhang ꞌpai ók pay ꞌhọt pák tu#ꞌcuông. ꞌMí sao ꞌchạư phủ#ꞌnưng máư ꞌcọ ꞌlé#hên, chắng ꞌvạu sú ꞌpứng ꞌcốn dú hẳn#ꞌva, “Phủ ꞌnị#lo ꞌlớng kin dú ꞌtoi ꞌGiê‑ꞌsu ꞌcốn ꞌmướng ꞌNa‑ꞌsa‑ꞌlệt ꞌnặn#ꞌnế.”
71 E ele saindo para o pórtico, outra criada o viu, e disse aos que ali estavam: Este indivíduo também estava com Jesus de Nazaré.
72 Pê‑tô ꞌdiến thiêng sia máư lỏ#ꞌva, “So kin mang cu báu#ꞌhụ chắc phủ ꞌnặn cá#đaư.”
72 E ele negou outra vez com juramento: Eu não conheço o homem.
73 ꞌChộp#ꞌnưng#máư, ꞌpứng ꞌcốn dú hẳn đảy ꞌmá ꞌvạu sáư Pê‑tô ꞌva, “ꞌMứng pên mốt điêu sau ꞌtẹ#lo. ꞌPhắng sương pák ꞌmứng ꞌcọ hák ꞌhụ#thôi.”
73 Pouco depois, aproximando-se os que ali estavam, disseram a Pedro: Certamente tu também és um deles, pois a tua fala te denuncia.
74 Pê‑tô ꞌdiến khớn kin mang ꞌva, “Phủ su ꞌvạu#ꞌnặn, cu báu#ꞌhụ.”
74 Então ele começou a amaldiçoar e a jurar, dizendo: Eu não conheço o homem. E imediatamente o galo cantou.
75 Pê‑tô chắng ngắm ꞌhọt ꞌquám Chảu ꞌGiê‑ꞌsu đảy ꞌvạu ꞌvạy cón#ꞌva, “Cón cáy#khăn, ꞌnọng ꞌchí thiêng sia ꞌháu ꞌhọt sam#ꞌtưa.” Pê‑tô ngắm đảy ꞌsướng ꞌnặn ꞌcọ ók pay ꞌtáng ꞌnọk khék hảy khí khôm#lai.
75 E Pedro lembrou-se das palavras de Jesus, que lhe dissera: Antes do galo cantar, tu me negarás três vezes. E, saindo dali, chorou amargamente.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.