Mateus 12

Tai Dam (BLT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 ꞌChớ ꞌnặn Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌnhang phá cang ꞌhay#pay, ꞌmen ꞌmự ꞌdặng#ꞌcắm. Mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan chảu sép#khảu, chắng đết au ꞌhuống khảu ꞌmá#kin.
1 Poucos dias depois, num sábado, Jesus estava atravessando uma plantação de trigo. Os seus discípulos estavam com fome e por isso começaram a colher espigas e a comer os grãos de trigo.
2 Mốt ꞌcốn phái ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai hên ꞌsướng#ꞌnặn, ꞌdiến ꞌvạu sáư ꞌTan chảu#ꞌva, “Bớng#ꞌí, mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng chảu đảy ꞌdệt phít ꞌluột ꞌláng cuông ꞌmự ꞌdặng ꞌcắm báu#ꞌdệt#ꞌviạk.”
2 Quando alguns fariseus viram aquilo, disseram a Jesus: — Veja! Os seus discípulos estão fazendo uma coisa que a nossa
3 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu tóp sau#ꞌva, “ꞌQuám ꞌtố ꞌhọt ꞌtan Đa‑ꞌvịt ꞌmưa ꞌláng [nẳng ꞌpặp ꞌchiến ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ ꞌnặn] ꞌpứng chảu ꞌcọ đảy đu bớng ꞌlẹo#ꞌquá. ꞌMưa ꞌtan Đa‑ꞌvịt cắp phủ pay ꞌtoi ꞌchọ sép#khảu,
3 Então Jesus respondeu:
4 ꞌtan Đa‑ꞌvịt khảu pay cuông ꞌhướn vảy ꞌsớ Chảu Pua#ꞌPhạ, ꞌlẹo ꞌtan Đa‑ꞌvịt cắp ꞌpứng phủ pay ꞌtoi ꞌcọ đảy au béng tay vảy ꞌsớ Chảu Pua ꞌPhạ ꞌmá#kin. Mốt ꞌtan Đa‑ꞌvịt báu#ꞌmí phép kin ꞌchương ꞌsớ ꞌnặn cá#đaư, ꞌmí ꞌto phủ pên mo chắng ꞌmí phép#kin. [ꞌQuám Chảu Pua ꞌPhạ báu#ꞌva#phít].”
4 Davi entrou na casa de Deus, e ele e os seus companheiros comeram os pães oferecidos a Deus, embora isso fosse contra a Lei. Pois somente os sacerdotes tinham o direito de comer esses pães.
5 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌvạu máư#ꞌva, “ꞌPứng chảu ꞌcọ đảy đu bớng#ꞌlẹo, ꞌsướng ꞌluột ꞌláng Chảu Pua ꞌPhạ đảy bók#ꞌvạy, ꞌpứng mo nẳng ꞌhướn vảy ꞌsớ Chảu Pua#ꞌPhạ, ꞌhọt ꞌmự ꞌdặng ꞌcắm ꞌpứng mo ꞌnhắng ꞌdệt ꞌviạk ꞌcọ báu#phít#săng.
5 Ou vocês não leram na Lei de Moisés que, nos sábados, os sacerdotes quebram a Lei, no Templo, e não são culpados?
6 ꞌHáu ꞌvạu hảư ꞌpứng chảu#ꞌhụ, nẳng nỉ ꞌmí phủ#ꞌnưng pên nháư ꞌsứa ꞌhướn vảy ꞌsớ ꞌnặn#máư.
6 Eu afirmo a vocês que o que está aqui é mais importante do que o Templo.
7 ꞌQuám Chảu Pua ꞌPhạ đảy ꞌchiến ꞌvạy#ꞌva:
7 Se vocês soubessem o que as
8 ꞌHáu pên ꞌlụk phủ ꞌcốn#ꞌnị, ꞌmự ꞌdặng ꞌcắm ꞌcọ dú cỏng ꞌquiến#ꞌháu.”
8 Pois o
9 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ók pay sia bón#ꞌnặn, khảu pay ꞌhướn ꞌsúm khong ꞌcốn#ꞌDiu.
9 Jesus saiu dali e foi para uma sinagoga .
10 ꞌMí phủ#ꞌnưng ꞌmứ pỉa ꞌcọ ꞌmá ꞌsúm dú#hẳn. Mốt ꞌcốn phái ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai ha ꞌluống ꞌkiện Chảu ꞌGiê‑ꞌsu, chắng tham ꞌTan chảu#ꞌva, “ꞌMự ꞌdặng#ꞌcắm, ꞌnhắng ꞌchí ꞌchoi hảư phủ chếp ꞌcốn pên hóm đi đảy#a?”
10 Estava ali um homem que tinha uma das mãos aleijada. Então algumas pessoas que queriam acusar Jesus de desobedecer à Lei lhe perguntaram: — É contra a nossa Lei curar no sábado?
11 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu tóp sau#ꞌva, “Sủ ꞌsướng ꞌmự ꞌdặng#ꞌcắm, ꞌpứng chảu lon ꞌmí tô ꞌdo#ꞌnưng tốc#khum, ꞌcọ ꞌchí ꞌlạk au khửn#ꞌquá.
11 Jesus respondeu:
12 Phủ ꞌcốn ꞌcọ ꞌvén ꞌchí quí ꞌpéng ꞌsứa tô ꞌdo lai#ꞌquá. ꞌSướng ꞌnặn cuông ꞌmự ꞌdặng ꞌcắm tó ꞌhéng ꞌdệt ꞌviạk#phúc.”
12 Pois uma pessoa vale muito mais do que uma ovelha. Portanto, a nossa Lei permite ajudar os outros no sábado.
13 ꞌLẹo Chảu ꞌGiê‑ꞌsu chắng bók hảư ꞌcốn ꞌmứ pỉa ꞌnhống ꞌmứ#ók. Phủ ꞌnặn ꞌnhống ꞌmứ#ók, ꞌmứ ꞌdiến hóm đi sia pék ꞌmứ ꞌphượng đi#ꞌnặn.
13 E disse para o homem: Ele estendeu, e ela sarou e ficou igual à outra.
14 Mốt ꞌcốn phái ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai hên ꞌsướng#ꞌnặn, sau ꞌdiến ók pay sô ꞌván căn ha ꞌtáng khả ꞌTan#chảu.
14 Então os fariseus que estavam ali saíram e começaram a fazer planos para matar Jesus.
15 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌhụ chắc chaư sau ꞌcọ ꞌdiến ók pay sia bón#ꞌnặn. ꞌCọ ꞌmí lai ꞌcốn pay#ꞌtoi, ꞌTan chảu ꞌchoi ꞌchu phủ chếp pên hảư hóm đi#đảy.
15 Quando Jesus soube disso, foi embora dali, e muita gente o seguiu. Ele curou todos os que estavam doentes
16 ꞌTan chảu hảm tắt hảm tó ꞌpứng phủ hóm đi báu#hảư ꞌtố ꞌhọt nả ꞌviạk ꞌTan chảu đảy ꞌdệt#ꞌmá.
16 e mandou que não contassem nada a ninguém a respeito dele.
17 ꞌViạk ꞌnặn pên ók ꞌpưa hảư pên pay ꞌtoi ꞌquám pú Ê‑ꞌsa‑da ꞌmưa ꞌláng phủ pên ꞌlam páo ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ đảy ꞌvạu ꞌvạy cón [ꞌhọt Chảu ꞌKha‑ꞌlịt] ꞌnặn#ꞌva:
17 Isso aconteceu para se cumprir o que o profeta Isaías tinha dito:
18 Phủ ꞌnị#lo, ꞌháu đảy ꞌlưạk ꞌvạy sảng téng ꞌviạk ꞌháu
18 “Disse Deus: Aqui está o meu servo que escolhi, aquele que amo e que dá muita alegria ao meu coração. Eu porei nele o meu Espírito, e ele anunciará o meu julgamento a todos os povos.
19 ꞌTan ꞌchí báu ꞌcại thiêng khék ꞌhọng săng
19 Não discutirá, nem gritará, nem fará discursos nas ruas.
20 Phủ đaư pên ꞌsướng co ỏ khỏn ꞌchí hắc, ꞌTan báu hảư hắc
20 Não esmagará o galho que está quebrado, nem apagará a luz que já está fraca. Ele agirá assim até que a causa da justiça seja vitoriosa.
21 ꞌLẹo ꞌchu ꞌphắn ꞌcốn ꞌchí pông chaư tó ꞌTan chảu.
21 E todos os povos vão pôr nele a sua esperança.”
22 ꞌLẹo ꞌmí ꞌcốn au phủ ꞌnưng phi ꞌhại ꞌtứ ꞌdệt hảư ꞌmắn ta bót cắp pák báu#đảy, au ꞌmắn ꞌmá ha Chảu ꞌGiê‑ꞌsu. ꞌTan chảu ꞌchoi hảư ꞌmắn pák#đảy, ta ꞌcọ hên ꞌhung#ók.
22 Então levaram a Jesus um homem que era cego e mudo porque estava dominado por um demônio. Jesus o curou, e ele começou a ver e a falar.
23 Phen ꞌcốn ꞌtếng lai hên lák lai chắng ổ căn ꞌvạu ꞌhọt Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌva, “Phủ ꞌnị ꞌmen Chảu ꞌKha‑ꞌlịt ꞌchựa sai pua Đa‑ꞌvịt ꞌsứ#ꞌlế.”
23 A multidão ficou admirada e perguntava: — Será que este homem é o
24 Mốt ꞌcốn phái ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai đảy ꞌnghín ꞌsướng ꞌnặn ꞌdiến ꞌvạu#ꞌva, “Phủ ꞌnị ꞌpơng phép ꞌquiến tô cốc phi ꞌhại ꞌchư Bên‑ꞌsê‑bun ꞌnặn chắng sắp ꞌpứng phi ꞌhại ók sia phủ ꞌcốn#đảy.”
24 Alguns fariseus ouviram isso e responderam: — É
25 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌhụ chắc chaư sau ngắm ꞌnéo#ꞌnặn, chắng ꞌvạu hảư sau#ꞌva: “Đải#khái, phén ꞌmướng pua đaư hák béng ꞌphượng ók sia căn ꞌcọ ꞌchí sák siêu#pay. ꞌMướng đaư ꞌhứ#ꞌva ꞌhướn đaư hák béng ꞌphượng ók sia căn ꞌcọ ꞌchí báu#mẳn dú ꞌnắm căn#đảy.
25 Mas Jesus conhecia os pensamentos deles e disse:
26 ꞌSướng ꞌnặn#lo, ꞌva phi ꞌSa‑tan hák sắp chảu phi ꞌmắn ꞌpai ók#sia, ꞌnéo ꞌnặn ꞌcọ ꞌchí ꞌmen ꞌmắn hák béng ꞌphượng ók sia chảu phi#ꞌmắn, ꞌmướng ꞌmắn ꞌcọ ꞌchí báu#mẳn dú#đảy.
26 Assim, se no reino de Satanás um grupo está combatendo contra outro, isso quer dizer que esse reino já está dividido e logo vai desaparecer.
27 ꞌPứng chảu ꞌhiạk#ꞌva ꞌháu sắp phi ꞌhại ók đảy ꞌdọn phép ꞌquiến phi Bên‑ꞌsê‑bun, ꞌcợn ꞌcốn phái ꞌpứng chảu ꞌkhới sắp phi ꞌhại ók đảy ꞌnặn ꞌdọn phép ꞌquiến tô cốc phi ꞌhại ꞌnặn ꞌsịn#a. Pên ꞌsướng ꞌnị#lo, phái ꞌpứng chảu hák ꞌchí pên phủ chê ꞌpứng chảu ꞌvạu#phít.
27 Vocês dizem que eu expulso demônios porque Belzebu me dá poder para fazer isso. Mas, se é assim, quem dá aos seguidores de vocês o poder para expulsar demônios? Assim, os seus próprios seguidores provam que vocês estão completamente enganados.
28 ꞌVa ꞌháu ꞌpơng phép ꞌquiến Khuôn Saư Chảu Pua ꞌPhạ sắp phi ꞌhại#ók, mai#ꞌva phén ꞌhôm ꞌngáu ꞌTan chảu ꞌmá ꞌhọt ꞌpứng chảu#ꞌlẹo.
28 Na verdade é pelo poder de Deus que eu expulso demônios, e isso prova que o
29 Đải khái chảu ꞌhướn phủ kheng#ꞌhéng, ꞌchí ꞌmí phaư khảu ꞌmứa cướp au ꞌchương khong ꞌmắn ꞌsướng đaư#đảy. ꞌMí ꞌto phúk chảu ꞌhướn phủ kheng ꞌhéng ꞌnặn ꞌvạy#cón, chắng ꞌchí au#đảy.
29 — Ninguém pode entrar na casa de um homem forte e roubar os seus bens, sem primeiro amarrá-lo. Somente assim essa pessoa poderá levar as coisas que ele tem em casa.
30 Phủ đaư báu dú ꞌtáng ꞌháu, ꞌmen phủ ꞌnặn khắt khoang#ꞌháu. Phủ đaư báu#ꞌtọp hom cắp#ꞌháu, ꞌmen phủ ꞌnặn ꞌdệt hảư ꞌsạk#ꞌsái.
30 — Quem não é a meu favor é contra mim; e quem não me ajuda a ajuntar está espalhando.
31 ꞌPưa ꞌsướng ꞌnặn ꞌháu ꞌchí bók hảư ꞌpứng chảu ꞌhụ#ꞌva, phủ ꞌcốn ꞌmí báp ꞌmí ꞌsội ꞌhứ#ꞌva ꞌvạu đu ꞌngai Chảu Pua ꞌPhạ ꞌnéo đaư ꞌcọ#tam, ꞌTan chảu ꞌcọ dáng ꞌdóm hảư#đảy. Hák#ꞌva ꞌviạk ꞌvạu đu ꞌngai Chảu Khuôn#Saư, Chảu Pua ꞌPhạ ꞌchí báu#dáng ꞌdóm hảư#đảy.
31 Por isso eu afirmo a vocês que as pessoas serão perdoadas por qualquer pecado ou
32 Phủ đaư ꞌvạu khắt khoang ꞌháu pên ꞌlụk phủ ꞌcốn ꞌnị ꞌcọ ꞌnhắng ꞌchí dáng ꞌdóm hảư#đảy. Hák#ꞌva phủ đaư ꞌvạu khắt khoang Chảu Khuôn#Saư, sút ꞌchua ꞌnị ꞌhọt ꞌchua nả ꞌcọ ꞌchí dáng ꞌdóm hảư báu#đảy.
32 Se alguém disser alguma coisa contra o
33 Đải khái tẻng co mák ꞌmạy đi chắng pên mák ꞌchăn#đi. ꞌVa#tẻng co ꞌmạy báu#đi ꞌcọ pên mák báu#đi. ꞌLé bớng mák ꞌcọ ꞌhụ co#ꞌmắn.
33 — Vocês só poderão ter frutas boas se tiverem uma árvore boa. Mas, se tiverem uma árvore que não presta, vocês terão frutas que não prestam. Porque é pela qualidade das frutas que sabemos se uma árvore é boa ou não presta.
34 ꞌNéo ꞌphắn ꞌngú ꞌhại#ꞌhới, cuông chaư su uối#ꞌhại, báu#ꞌmí ꞌsướng ꞌchí ꞌhụ ꞌvạu đi#đảy. Chaư têm ꞌlộn ꞌsứ đaư ꞌcọ ꞌvạu ók ꞌmá pên ꞌsướng#ꞌnặn.
34 Ninhada de cobras venenosas! Como é que vocês podem dizer coisas boas se são maus? Pois a boca fala do que o coração está cheio.
35 Phủ đi ꞌcọ ꞌvạu đi ók ꞌmá nẳng cuông#chaư. Phủ ꞌhại ꞌcọ ꞌvạu ꞌhại ók ꞌmá nẳng cuông#chaư.
35 A pessoa boa tira o bem do seu depósito de coisas boas, e a pessoa má tira o mal do seu depósito de coisas más.
36 ꞌHáu ꞌchí bók hảư ꞌpứng chảu ꞌhụ#ꞌva, ꞌhọt ꞌchớ đaư Chảu Pua ꞌPhạ sét ꞌván ꞌcốn ꞌmướng#ꞌlum, phủ đaư ꞌcọ ꞌchí ꞌchọ đảy ꞌtính ꞌchu ꞌquám báu#ꞌmí lởi chảu đảy ꞌvạu ꞌmá#ꞌnặn.
36 — Eu afirmo a vocês que, no Dia do Juízo, cada pessoa vai prestar contas de toda palavra inútil que falou.
37 ꞌChí đảy khói ꞌhứ#ꞌva ꞌchí ꞌchọ ꞌtội ꞌcọ ꞌdọn nẳng ꞌquám pák chảu đảy ꞌvạu ók#ꞌmá.”
37 Porque as suas palavras vão servir para julgar se você é inocente ou culpado.
38 ꞌLẹo ꞌmí ꞌsán ꞌcốn cuông mốt ꞌsáy bók ꞌluột ꞌláng cắp mốt phái ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai tham Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌva, “ꞌChiếng#ꞌsáy, ꞌsúm khỏi é hên ꞌsáy ꞌdệt mai#lák.”
38 Então alguns mestres da Lei e alguns fariseus disseram a Jesus: — Mestre, queremos ver o senhor fazer um milagre.
39 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu tóp#ꞌva: “Pang ꞌlới ꞌcốn ꞌnị pên ꞌcốn ꞌhại chaư ꞌcột tó Chảu Pua#ꞌPhạ, ꞌpứng chảu tham ha mai#lák. Hák#ꞌva báu#ꞌmí mai#đaư, ꞌmí ꞌto mai lák phủ pên ꞌlam páo ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ ꞌchư Dô‑ꞌna.
39 Jesus respondeu:
40 Pú Dô‑ꞌna chuốp pa nháư cưn khảu cuông pum pay đảy sam ꞌmự sam#ꞌcứn, ꞌsướng điêu ꞌháu pên ꞌlụk phủ ꞌcốn ꞌnị ꞌcọ ꞌchí ꞌchọ dú cỏng đin sam ꞌmự sam#ꞌcứn.
40 Porque assim como Jonas ficou três dias e três noites dentro de um grande peixe, assim também o
41 ꞌChớ pú Dô‑ꞌna au ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ pay páo hảư ꞌcốn ꞌmướng ꞌNi‑ꞌna‑ꞌvê ꞌmưa ꞌláng#ꞌnặn, sau ꞌcọ ꞌhụ piến chaư ꞌváng sia ꞌnéo báp#ꞌsội. ꞌKhạy ꞌnị ꞌmí phủ#ꞌnưng pên nháư ꞌsứa pú Dô‑ꞌna ꞌmá#bók. ꞌSướng ꞌnặn ꞌhọt ꞌchớ Chảu Pua ꞌPhạ sét ꞌván ꞌcốn ꞌmướng#ꞌlum, ꞌcốn ꞌmướng ꞌNi‑ꞌna‑ꞌvê ꞌcọ ꞌchí au căn tứn khửn ꞌkiện phít sáư pang ꞌlới ꞌcốn#ꞌnị.
41 No Dia do Juízo o povo de Nínive vai se levantar e acusar vocês, pois eles se arrependeram dos seus pecados quando ouviram a pregação de Jonas. E eu afirmo que o que está aqui é mais importante do que Jonas.
42 ꞌLẹo té pang ꞌchạu ꞌcọ ꞌmí ꞌbá pua ꞌtáng đắc ꞌphượng tảư cá ꞌphạ sút đin#ꞌtún, ꞌcọ ꞌmá ꞌphắng pua ꞌSa‑ꞌlô‑ꞌmôn ꞌtố ꞌquám ꞌhụ#lắc. ꞌKhạy ꞌnị ꞌmí phủ#ꞌnưng pên nháư ꞌsứa pua ꞌSa‑ꞌlô‑ꞌmôn ꞌmá bók. ꞌSướng ꞌnặn ꞌchớ Chảu Pua ꞌPhạ sét ꞌván ꞌcốn ꞌmướng#ꞌlum, ꞌbá pua ꞌnặn ꞌcọ ꞌchí tứn khửn ꞌkiện phít sáư pang ꞌlới ꞌcốn#ꞌnị.
42 No Dia do Juízo a Rainha de Sabá vai se levantar e acusar vocês, pois ela veio de muito longe para ouvir os sábios ensinamentos de Salomão. E eu afirmo que o que está aqui é mais importante do que Salomão.
43 Đải khái tô phi ꞌhại ók sia phủ ꞌcốn ꞌlẹo puống pay lom bón hẻng#ꞌlẹng, sáo ha bón ꞌdặng hák sáo báu#đảy.
43 Jesus continuou:
44 Phi ꞌdiến#ꞌva, ‘ꞌChí ꞌcứn ꞌmứa dú nẳng ꞌcốn cáu cu đảy ók ꞌmá ꞌnặn#thôi.’ ꞌMưa ꞌcứn ꞌmứa ꞌcọ hên phủ ꞌnặn dú pék ꞌsướng lang ꞌhướn páu ꞌpặt phẻo ꞌpẹk saư ꞌtọn ꞌmiện#đi.
44 Então diz: “Vou voltar para a minha casa, de onde saí.” Aí volta e encontra a casa vazia, limpa e arrumada.
45 Tô phi ꞌhại ꞌnặn ꞌdiến pay chướng au chết tô phi ứn ꞌhại ꞌsứa ꞌmắn ꞌmá#ꞌtoi, ꞌpá căn khảu pay dú nẳng phủ cáu ꞌnặn#máư, ꞌchua ꞌcốn phủ ꞌnặn ꞌcọ ꞌchí chuốp khổ báp ꞌmo ꞌsứa té#cáu. Pang ꞌlới ꞌcốn ꞌhại uối ꞌnị ꞌcọ ꞌchí pên ꞌsướng ꞌnặn#lo.”
45 Depois sai, vai buscar outros sete espíritos piores ainda, e todos ficam morando ali. Assim a situação daquela pessoa fica pior do que antes. E isso também acontecerá com esta gente má de hoje.
46 Cuông ꞌchớ Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌnhắng bók son ꞌcốn ꞌtếng#cá, ꞌếm cắp ꞌpứng ꞌnọng ꞌchái ꞌTan chảu ꞌcọ ꞌmá ꞌhọt dưn thả dú ꞌtáng ꞌnọk#ꞌhướn, é ꞌvạu cắp ꞌTan#chảu.
46 Quando Jesus ainda estava falando ao povo, a mãe e os irmãos dele chegaram. Ficaram do lado de fora e pediram para falar com ele.
47 ꞌMí ꞌcốn ꞌvạu sú Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌhụ#ꞌva, “ꞌẾm cắp ꞌpứng ꞌnọng ꞌchái ꞌTan thả dú ꞌtáng ꞌnọk é ꞌvạu cắp#ꞌTan.”
47 Então alguém disse a Jesus: — Escute! A sua mãe e os seus irmãos estão lá fora e querem falar com o senhor.
48 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu tóp phủ ꞌnặn#ꞌva, “Phaư pên#ꞌếm, phaư pên ꞌnọng#ꞌháu.”
48 Jesus perguntou:
49 ꞌLẹo Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌchị pay ꞌtáng mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan chảu ꞌnặn#ꞌva, “ꞌỊ#để, ꞌsướng ꞌếm kéng ꞌpứng ꞌnọng#ꞌháu.
49 Então apontou para os seus discípulos e disse:
50 Phủ đaư ꞌdệt ꞌtoi chaư Chảu Pua ꞌPhạ phủ pên ꞌPo ꞌháu dú cá ꞌmướng#ꞌphạ, ꞌcọ ꞌtứ#ꞌva phủ ꞌnặn pên ꞌsướng ꞌếm ꞌsướng ꞌnọng ꞌchái ꞌnọng ꞌnhính#ꞌháu.”
50 Pois quem faz a vontade do meu Pai, que está no céu, é meu irmão, minha irmã e minha mãe.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.