Mateus 12

Tai Dam (BLT) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 ꞌChớ ꞌnặn Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌnhang phá cang ꞌhay#pay, ꞌmen ꞌmự ꞌdặng#ꞌcắm. Mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan chảu sép#khảu, chắng đết au ꞌhuống khảu ꞌmá#kin.
1 Naquele tempo passou Jesus pelas searas num dia de sábado; e os seus discípulos, sentindo fome, começaram a colher espigas, e a comer.
2 Mốt ꞌcốn phái ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai hên ꞌsướng#ꞌnặn, ꞌdiến ꞌvạu sáư ꞌTan chảu#ꞌva, “Bớng#ꞌí, mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng chảu đảy ꞌdệt phít ꞌluột ꞌláng cuông ꞌmự ꞌdặng ꞌcắm báu#ꞌdệt#ꞌviạk.”
2 Os fariseus, vendo isso, disseram-lhe: Eis que os teus discípulos estão fazendo o que não é lícito fazer no sábado.
3 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu tóp sau#ꞌva, “ꞌQuám ꞌtố ꞌhọt ꞌtan Đa‑ꞌvịt ꞌmưa ꞌláng [nẳng ꞌpặp ꞌchiến ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ ꞌnặn] ꞌpứng chảu ꞌcọ đảy đu bớng ꞌlẹo#ꞌquá. ꞌMưa ꞌtan Đa‑ꞌvịt cắp phủ pay ꞌtoi ꞌchọ sép#khảu,
3 Ele, porém, lhes disse: Acaso não lestes o que fez Davi, quando teve fome, ele e seus companheiros?
4 ꞌtan Đa‑ꞌvịt khảu pay cuông ꞌhướn vảy ꞌsớ Chảu Pua#ꞌPhạ, ꞌlẹo ꞌtan Đa‑ꞌvịt cắp ꞌpứng phủ pay ꞌtoi ꞌcọ đảy au béng tay vảy ꞌsớ Chảu Pua ꞌPhạ ꞌmá#kin. Mốt ꞌtan Đa‑ꞌvịt báu#ꞌmí phép kin ꞌchương ꞌsớ ꞌnặn cá#đaư, ꞌmí ꞌto phủ pên mo chắng ꞌmí phép#kin. [ꞌQuám Chảu Pua ꞌPhạ báu#ꞌva#phít].”
4 Como entrou na casa de Deus, e como eles comeram os pães da proposição, que não lhe era lícito comer, nem a seus companheiros, mas somente aos sacerdotes?
5 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌvạu máư#ꞌva, “ꞌPứng chảu ꞌcọ đảy đu bớng#ꞌlẹo, ꞌsướng ꞌluột ꞌláng Chảu Pua ꞌPhạ đảy bók#ꞌvạy, ꞌpứng mo nẳng ꞌhướn vảy ꞌsớ Chảu Pua#ꞌPhạ, ꞌhọt ꞌmự ꞌdặng ꞌcắm ꞌpứng mo ꞌnhắng ꞌdệt ꞌviạk ꞌcọ báu#phít#săng.
5 Ou não lestes na lei que, aos sábados, os sacerdotes no templo violam o sábado, e ficam sem culpa?
6 ꞌHáu ꞌvạu hảư ꞌpứng chảu#ꞌhụ, nẳng nỉ ꞌmí phủ#ꞌnưng pên nháư ꞌsứa ꞌhướn vảy ꞌsớ ꞌnặn#máư.
6 Digo-vos, porém, que aqui está o que é maior do que o templo.
7 ꞌQuám Chảu Pua ꞌPhạ đảy ꞌchiến ꞌvạy#ꞌva:
7 Mas, se vós soubésseis o que significa: Misericórdia quero, e não sacrifícios, não condenaríeis os inocentes.
8 ꞌHáu pên ꞌlụk phủ ꞌcốn#ꞌnị, ꞌmự ꞌdặng ꞌcắm ꞌcọ dú cỏng ꞌquiến#ꞌháu.”
8 Porque o Filho do homem até do sábado é o Senhor.
9 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ók pay sia bón#ꞌnặn, khảu pay ꞌhướn ꞌsúm khong ꞌcốn#ꞌDiu.
9 Partindo dali, entrou Jesus na sinagoga deles.
10 ꞌMí phủ#ꞌnưng ꞌmứ pỉa ꞌcọ ꞌmá ꞌsúm dú#hẳn. Mốt ꞌcốn phái ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai ha ꞌluống ꞌkiện Chảu ꞌGiê‑ꞌsu, chắng tham ꞌTan chảu#ꞌva, “ꞌMự ꞌdặng#ꞌcắm, ꞌnhắng ꞌchí ꞌchoi hảư phủ chếp ꞌcốn pên hóm đi đảy#a?”
10 E eis que estava ali um homem que tinha uma das mãos atrofiadas; e eles, para poderem acusar a Jesus, o interrogaram, dizendo: É lícito curar nos sábados?
11 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu tóp sau#ꞌva, “Sủ ꞌsướng ꞌmự ꞌdặng#ꞌcắm, ꞌpứng chảu lon ꞌmí tô ꞌdo#ꞌnưng tốc#khum, ꞌcọ ꞌchí ꞌlạk au khửn#ꞌquá.
11 E ele lhes disse: Qual dentre vós será o homem que, tendo uma só ovelha, se num sábado ela cair numa cova, não há de lançar mão dela, e tirá-la?
12 Phủ ꞌcốn ꞌcọ ꞌvén ꞌchí quí ꞌpéng ꞌsứa tô ꞌdo lai#ꞌquá. ꞌSướng ꞌnặn cuông ꞌmự ꞌdặng ꞌcắm tó ꞌhéng ꞌdệt ꞌviạk#phúc.”
12 Ora, quanto mais vale um homem do que uma ovelha! Portanto, é lícito fazer bem nos sábados.
13 ꞌLẹo Chảu ꞌGiê‑ꞌsu chắng bók hảư ꞌcốn ꞌmứ pỉa ꞌnhống ꞌmứ#ók. Phủ ꞌnặn ꞌnhống ꞌmứ#ók, ꞌmứ ꞌdiến hóm đi sia pék ꞌmứ ꞌphượng đi#ꞌnặn.
13 Então disse àquele homem: estende a tua mão. E ele a estendeu, e lhe foi restituída sã como a outra.
14 Mốt ꞌcốn phái ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai hên ꞌsướng#ꞌnặn, sau ꞌdiến ók pay sô ꞌván căn ha ꞌtáng khả ꞌTan#chảu.
14 Os fariseus, porém, saindo dali, tomaram conselho contra ele, para o matarem.
15 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌhụ chắc chaư sau ꞌcọ ꞌdiến ók pay sia bón#ꞌnặn. ꞌCọ ꞌmí lai ꞌcốn pay#ꞌtoi, ꞌTan chảu ꞌchoi ꞌchu phủ chếp pên hảư hóm đi#đảy.
15 Jesus, percebendo isso, retirou-se dali. Acompanharam-no muitos; e ele curou a todos,
16 ꞌTan chảu hảm tắt hảm tó ꞌpứng phủ hóm đi báu#hảư ꞌtố ꞌhọt nả ꞌviạk ꞌTan chảu đảy ꞌdệt#ꞌmá.
16 e advertiu-lhes que não o dessem a conhecer;
17 ꞌViạk ꞌnặn pên ók ꞌpưa hảư pên pay ꞌtoi ꞌquám pú Ê‑ꞌsa‑da ꞌmưa ꞌláng phủ pên ꞌlam páo ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ đảy ꞌvạu ꞌvạy cón [ꞌhọt Chảu ꞌKha‑ꞌlịt] ꞌnặn#ꞌva:
17 para que se cumprisse o que foi dito pelo profeta Isaías:
18 Phủ ꞌnị#lo, ꞌháu đảy ꞌlưạk ꞌvạy sảng téng ꞌviạk ꞌháu
18 Eis aqui o meu servo que escolhi, o meu amado em quem a minha alma se compraz; porei sobre ele o meu espírito, e ele anunciará aos gentios o juízo.
19 ꞌTan ꞌchí báu ꞌcại thiêng khék ꞌhọng săng
19 Não contenderá, nem clamará, nem se ouvirá pelas ruas a sua voz.
20 Phủ đaư pên ꞌsướng co ỏ khỏn ꞌchí hắc, ꞌTan báu hảư hắc
20 Não esmagará a cana quebrada, e não apagará o morrão que fumega, até que faça triunfar o juízo;
21 ꞌLẹo ꞌchu ꞌphắn ꞌcốn ꞌchí pông chaư tó ꞌTan chảu.
21 e no seu nome os gentios esperarão.
22 ꞌLẹo ꞌmí ꞌcốn au phủ ꞌnưng phi ꞌhại ꞌtứ ꞌdệt hảư ꞌmắn ta bót cắp pák báu#đảy, au ꞌmắn ꞌmá ha Chảu ꞌGiê‑ꞌsu. ꞌTan chảu ꞌchoi hảư ꞌmắn pák#đảy, ta ꞌcọ hên ꞌhung#ók.
22 Trouxeram-lhe então um endemoninhado cego e mudo; e ele o curou, de modo que o mudo falava e via.
23 Phen ꞌcốn ꞌtếng lai hên lák lai chắng ổ căn ꞌvạu ꞌhọt Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌva, “Phủ ꞌnị ꞌmen Chảu ꞌKha‑ꞌlịt ꞌchựa sai pua Đa‑ꞌvịt ꞌsứ#ꞌlế.”
23 E toda a multidão, maravilhada, dizia: É este, porventura, o Filho de Davi?
24 Mốt ꞌcốn phái ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai đảy ꞌnghín ꞌsướng ꞌnặn ꞌdiến ꞌvạu#ꞌva, “Phủ ꞌnị ꞌpơng phép ꞌquiến tô cốc phi ꞌhại ꞌchư Bên‑ꞌsê‑bun ꞌnặn chắng sắp ꞌpứng phi ꞌhại ók sia phủ ꞌcốn#đảy.”
24 Mas os fariseus, ouvindo isto, disseram: Este não expulsa os demônios senão por Belzebu, príncipe dos demônios.
25 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌhụ chắc chaư sau ngắm ꞌnéo#ꞌnặn, chắng ꞌvạu hảư sau#ꞌva: “Đải#khái, phén ꞌmướng pua đaư hák béng ꞌphượng ók sia căn ꞌcọ ꞌchí sák siêu#pay. ꞌMướng đaư ꞌhứ#ꞌva ꞌhướn đaư hák béng ꞌphượng ók sia căn ꞌcọ ꞌchí báu#mẳn dú ꞌnắm căn#đảy.
25 Jesus, porém, conhecendo-lhes os pensamentos, disse-lhes: Todo reino dividido contra si mesmo é devastado; e toda cidade, ou casa, dividida contra si mesma não subsistirá.
26 ꞌSướng ꞌnặn#lo, ꞌva phi ꞌSa‑tan hák sắp chảu phi ꞌmắn ꞌpai ók#sia, ꞌnéo ꞌnặn ꞌcọ ꞌchí ꞌmen ꞌmắn hák béng ꞌphượng ók sia chảu phi#ꞌmắn, ꞌmướng ꞌmắn ꞌcọ ꞌchí báu#mẳn dú#đảy.
26 Ora, se Satanás expulsa a Satanás, está dividido contra si mesmo; como subsistirá, pois, o seus reino?
27 ꞌPứng chảu ꞌhiạk#ꞌva ꞌháu sắp phi ꞌhại ók đảy ꞌdọn phép ꞌquiến phi Bên‑ꞌsê‑bun, ꞌcợn ꞌcốn phái ꞌpứng chảu ꞌkhới sắp phi ꞌhại ók đảy ꞌnặn ꞌdọn phép ꞌquiến tô cốc phi ꞌhại ꞌnặn ꞌsịn#a. Pên ꞌsướng ꞌnị#lo, phái ꞌpứng chảu hák ꞌchí pên phủ chê ꞌpứng chảu ꞌvạu#phít.
27 E, se eu expulso os demônios por Belzebu, por quem os expulsam os vossos filhos? Por isso, eles mesmos serão os vossos juízes.
28 ꞌVa ꞌháu ꞌpơng phép ꞌquiến Khuôn Saư Chảu Pua ꞌPhạ sắp phi ꞌhại#ók, mai#ꞌva phén ꞌhôm ꞌngáu ꞌTan chảu ꞌmá ꞌhọt ꞌpứng chảu#ꞌlẹo.
28 Mas, se é pelo Espírito de Deus que eu expulso os demônios, logo é chegado a vós o reino de Deus.
29 Đải khái chảu ꞌhướn phủ kheng#ꞌhéng, ꞌchí ꞌmí phaư khảu ꞌmứa cướp au ꞌchương khong ꞌmắn ꞌsướng đaư#đảy. ꞌMí ꞌto phúk chảu ꞌhướn phủ kheng ꞌhéng ꞌnặn ꞌvạy#cón, chắng ꞌchí au#đảy.
29 Ou, como pode alguém entrar na casa do valente, e roubar-lhe os bens, se primeiro não amarrar o valente? e então lhe saquear a casa.
30 Phủ đaư báu dú ꞌtáng ꞌháu, ꞌmen phủ ꞌnặn khắt khoang#ꞌháu. Phủ đaư báu#ꞌtọp hom cắp#ꞌháu, ꞌmen phủ ꞌnặn ꞌdệt hảư ꞌsạk#ꞌsái.
30 Quem não é comigo é contra mim; e quem comigo não ajunta, espalha.
31 ꞌPưa ꞌsướng ꞌnặn ꞌháu ꞌchí bók hảư ꞌpứng chảu ꞌhụ#ꞌva, phủ ꞌcốn ꞌmí báp ꞌmí ꞌsội ꞌhứ#ꞌva ꞌvạu đu ꞌngai Chảu Pua ꞌPhạ ꞌnéo đaư ꞌcọ#tam, ꞌTan chảu ꞌcọ dáng ꞌdóm hảư#đảy. Hák#ꞌva ꞌviạk ꞌvạu đu ꞌngai Chảu Khuôn#Saư, Chảu Pua ꞌPhạ ꞌchí báu#dáng ꞌdóm hảư#đảy.
31 Portanto vos digo: Todo pecado e blasfêmia se perdoará aos homens; mas a blasfêmia contra o Espírito não será perdoada.
32 Phủ đaư ꞌvạu khắt khoang ꞌháu pên ꞌlụk phủ ꞌcốn ꞌnị ꞌcọ ꞌnhắng ꞌchí dáng ꞌdóm hảư#đảy. Hák#ꞌva phủ đaư ꞌvạu khắt khoang Chảu Khuôn#Saư, sút ꞌchua ꞌnị ꞌhọt ꞌchua nả ꞌcọ ꞌchí dáng ꞌdóm hảư báu#đảy.
32 Se alguém disser alguma palavra contra o Filho do homem, isso lhe será perdoado; mas se alguém falar contra o Espírito Santo, não lhe será perdoado, nem neste mundo, nem no vindouro.
33 Đải khái tẻng co mák ꞌmạy đi chắng pên mák ꞌchăn#đi. ꞌVa#tẻng co ꞌmạy báu#đi ꞌcọ pên mák báu#đi. ꞌLé bớng mák ꞌcọ ꞌhụ co#ꞌmắn.
33 Ou fazei a árvore boa, e o seu fruto bom; ou fazei a árvore má, e o seu fruto mau; porque pelo fruto se conhece a árvore.
34 ꞌNéo ꞌphắn ꞌngú ꞌhại#ꞌhới, cuông chaư su uối#ꞌhại, báu#ꞌmí ꞌsướng ꞌchí ꞌhụ ꞌvạu đi#đảy. Chaư têm ꞌlộn ꞌsứ đaư ꞌcọ ꞌvạu ók ꞌmá pên ꞌsướng#ꞌnặn.
34 Raça de víboras! como podeis vós falar coisas boas, sendo maus? pois do que há em abundância no coração, disso fala a boca.
35 Phủ đi ꞌcọ ꞌvạu đi ók ꞌmá nẳng cuông#chaư. Phủ ꞌhại ꞌcọ ꞌvạu ꞌhại ók ꞌmá nẳng cuông#chaư.
35 O homem bom, do seu bom tesouro tira coisas boas, e o homem mau do mau tesouro tira coisas más.
36 ꞌHáu ꞌchí bók hảư ꞌpứng chảu ꞌhụ#ꞌva, ꞌhọt ꞌchớ đaư Chảu Pua ꞌPhạ sét ꞌván ꞌcốn ꞌmướng#ꞌlum, phủ đaư ꞌcọ ꞌchí ꞌchọ đảy ꞌtính ꞌchu ꞌquám báu#ꞌmí lởi chảu đảy ꞌvạu ꞌmá#ꞌnặn.
36 Digo-vos, pois, que de toda palavra fútil que os homens disserem, hão de dar conta no dia do juízo.
37 ꞌChí đảy khói ꞌhứ#ꞌva ꞌchí ꞌchọ ꞌtội ꞌcọ ꞌdọn nẳng ꞌquám pák chảu đảy ꞌvạu ók#ꞌmá.”
37 Porque pelas tuas palavras serás justificado, e pelas tuas palavras serás condenado.
38 ꞌLẹo ꞌmí ꞌsán ꞌcốn cuông mốt ꞌsáy bók ꞌluột ꞌláng cắp mốt phái ꞌPha‑ꞌli‑ꞌsai tham Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌva, “ꞌChiếng#ꞌsáy, ꞌsúm khỏi é hên ꞌsáy ꞌdệt mai#lák.”
38 Então alguns dos escribas e dos fariseus, tomando a palavra, disseram: Mestre, queremos ver da tua parte algum sinal.
39 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu tóp#ꞌva: “Pang ꞌlới ꞌcốn ꞌnị pên ꞌcốn ꞌhại chaư ꞌcột tó Chảu Pua#ꞌPhạ, ꞌpứng chảu tham ha mai#lák. Hák#ꞌva báu#ꞌmí mai#đaư, ꞌmí ꞌto mai lák phủ pên ꞌlam páo ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ ꞌchư Dô‑ꞌna.
39 Mas ele lhes respondeu: Uma geração má e adúltera pede um sinal; e nenhum sinal se lhe dará, senão o do profeta Jonas;
40 Pú Dô‑ꞌna chuốp pa nháư cưn khảu cuông pum pay đảy sam ꞌmự sam#ꞌcứn, ꞌsướng điêu ꞌháu pên ꞌlụk phủ ꞌcốn ꞌnị ꞌcọ ꞌchí ꞌchọ dú cỏng đin sam ꞌmự sam#ꞌcứn.
40 pois, como Jonas esteve três dias e três noites no ventre do grande peixe, assim estará o Filho do homem três dias e três noites no seio da terra.
41 ꞌChớ pú Dô‑ꞌna au ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ pay páo hảư ꞌcốn ꞌmướng ꞌNi‑ꞌna‑ꞌvê ꞌmưa ꞌláng#ꞌnặn, sau ꞌcọ ꞌhụ piến chaư ꞌváng sia ꞌnéo báp#ꞌsội. ꞌKhạy ꞌnị ꞌmí phủ#ꞌnưng pên nháư ꞌsứa pú Dô‑ꞌna ꞌmá#bók. ꞌSướng ꞌnặn ꞌhọt ꞌchớ Chảu Pua ꞌPhạ sét ꞌván ꞌcốn ꞌmướng#ꞌlum, ꞌcốn ꞌmướng ꞌNi‑ꞌna‑ꞌvê ꞌcọ ꞌchí au căn tứn khửn ꞌkiện phít sáư pang ꞌlới ꞌcốn#ꞌnị.
41 Os ninivitas se levantarão no juízo com esta geração, e a condenarão; porque se arrependeram com a pregação de Jonas. E eis aqui quem é maior do que Jonas.
42 ꞌLẹo té pang ꞌchạu ꞌcọ ꞌmí ꞌbá pua ꞌtáng đắc ꞌphượng tảư cá ꞌphạ sút đin#ꞌtún, ꞌcọ ꞌmá ꞌphắng pua ꞌSa‑ꞌlô‑ꞌmôn ꞌtố ꞌquám ꞌhụ#lắc. ꞌKhạy ꞌnị ꞌmí phủ#ꞌnưng pên nháư ꞌsứa pua ꞌSa‑ꞌlô‑ꞌmôn ꞌmá bók. ꞌSướng ꞌnặn ꞌchớ Chảu Pua ꞌPhạ sét ꞌván ꞌcốn ꞌmướng#ꞌlum, ꞌbá pua ꞌnặn ꞌcọ ꞌchí tứn khửn ꞌkiện phít sáư pang ꞌlới ꞌcốn#ꞌnị.
42 A rainha do sul se levantará no juízo com esta geração, e a condenará; porque veio dos confins da terra para ouvir a sabedoria de Salomão. E eis aqui quem é maior do que Salomão.
43 Đải khái tô phi ꞌhại ók sia phủ ꞌcốn ꞌlẹo puống pay lom bón hẻng#ꞌlẹng, sáo ha bón ꞌdặng hák sáo báu#đảy.
43 Ora, havendo o espírito imundo saído do homem, anda por lugares áridos, buscando repouso, e não o encontra.
44 Phi ꞌdiến#ꞌva, ‘ꞌChí ꞌcứn ꞌmứa dú nẳng ꞌcốn cáu cu đảy ók ꞌmá ꞌnặn#thôi.’ ꞌMưa ꞌcứn ꞌmứa ꞌcọ hên phủ ꞌnặn dú pék ꞌsướng lang ꞌhướn páu ꞌpặt phẻo ꞌpẹk saư ꞌtọn ꞌmiện#đi.
44 Então diz: Voltarei para minha casa, donde saí. E, chegando, acha-a desocupada, varrida e adornada.
45 Tô phi ꞌhại ꞌnặn ꞌdiến pay chướng au chết tô phi ứn ꞌhại ꞌsứa ꞌmắn ꞌmá#ꞌtoi, ꞌpá căn khảu pay dú nẳng phủ cáu ꞌnặn#máư, ꞌchua ꞌcốn phủ ꞌnặn ꞌcọ ꞌchí chuốp khổ báp ꞌmo ꞌsứa té#cáu. Pang ꞌlới ꞌcốn ꞌhại uối ꞌnị ꞌcọ ꞌchí pên ꞌsướng ꞌnặn#lo.”
45 Então vai e leva consigo outros sete espíritos piores do que ele e, entretanto, habitam ali; e o último estado desse homem vem a ser pior do que o primeiro. Assim há de acontecer também a esta geração perversa.
46 Cuông ꞌchớ Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌnhắng bók son ꞌcốn ꞌtếng#cá, ꞌếm cắp ꞌpứng ꞌnọng ꞌchái ꞌTan chảu ꞌcọ ꞌmá ꞌhọt dưn thả dú ꞌtáng ꞌnọk#ꞌhướn, é ꞌvạu cắp ꞌTan#chảu.
46 Enquanto ele ainda falava às multidões, estavam do lado de fora sua mãe e seus irmãos, procurando falar-lhe.
47 ꞌMí ꞌcốn ꞌvạu sú Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌhụ#ꞌva, “ꞌẾm cắp ꞌpứng ꞌnọng ꞌchái ꞌTan thả dú ꞌtáng ꞌnọk é ꞌvạu cắp#ꞌTan.”
47 Disse-lhe alguém: Eis que estão ali fora tua mãe e teus irmãos, e procuram falar contigo.
48 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu tóp phủ ꞌnặn#ꞌva, “Phaư pên#ꞌếm, phaư pên ꞌnọng#ꞌháu.”
48 Ele, porém, respondeu ao que lhe falava: Quem é minha mãe? e quem são meus irmãos?
49 ꞌLẹo Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌchị pay ꞌtáng mốt ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan chảu ꞌnặn#ꞌva, “ꞌỊ#để, ꞌsướng ꞌếm kéng ꞌpứng ꞌnọng#ꞌháu.
49 E, estendendo a mão para os seus discípulos disse: Eis aqui minha mãe e meus irmãos.
50 Phủ đaư ꞌdệt ꞌtoi chaư Chảu Pua ꞌPhạ phủ pên ꞌPo ꞌháu dú cá ꞌmướng#ꞌphạ, ꞌcọ ꞌtứ#ꞌva phủ ꞌnặn pên ꞌsướng ꞌếm ꞌsướng ꞌnọng ꞌchái ꞌnọng ꞌnhính#ꞌháu.”
50 Pois qualquer que fizer a vontade de meu Pai que está nos céus, esse é meu irmão, irmã e mãe.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.